Přibude v Radě Českého rozhlasu další odpůrce Petra Duhana?

18. 4. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po bývalém šéfovi ČRo Dvojka Jiřím Vejvodovi by v radě mohl zasednout exředitel Leonarda a nynější ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Zrekapitulujme si jeho výroky na adresu Duhanova vedení.

„ČRo Plus na střední vlně je mrtvý projekt“

V devítičlenné Radě Českého rozhlasu by mohl přibýt další kritik generálního ředitele Petra Duhana, který nemá současného šéfa rozhlasu příliš v lásce. Z osmi kandidátů na poslední volné místo v kontrolním orgánu veřejnoprávního rozhlasu dva v rozhlase pod Duhanem pracovali a instituci za jeho vedení nebo působení v topmanagementu opustili. Vedle někdejšího Duhanova náměstka pro správu a provoz Oldřicha Šestáka jde také o nynějšího ředitele pražské zoologické zahrady Miroslava Bobka. Ten stál u zrodu digitální stanice Leonardo zaměřené na popularizaci vědy, již Duhan nechal loni rozpustit v nové stanici mluveného slova Český rozhlas Plus.

Bobek, který po odvolání Václava Kasíka z funkce generálního ředitele ČRo v roce 2009 kandidoval na nejvyšší funkci v rozhlasu a neuspěl (ve finále se rozhodovalo mezi Richardem Medkem a Petrem Duhanem, přičemž uspěl Medek, který ale v čele rozhlasu vydržel pouhý rok a poté ho nahradil Duhan), se dlouhodobě veřejně strefuje do nynějšího vedení rozhlasu. V srpnu 2012 například označil chystané sloučení stanic ČRo 6, Leonardo a Rádio Česko do nového okruhu mluveného slova na střední vlně za „mrtvý projekt“, loni zase na svém profilu na Facebooku ironicky komentoval novou korporátní identitu rozhlasu.

CIF25

Rada Českého rozhlasu potřebuje více kritických členů

Otázkou zůstává, co si přejí poslanci: chtějí podržet Petra Duhana a nynější vedení rozhlasu? Pak se asi Miroslav Bobek ani Oldřich Šesták do rady neprobojují. Při pohledu na jména dalších kandidátů už není vidět žádný jasný kritik současného managementu, až na výjimky nejde ani o lidi, kteří by měli nějaký rozhled v mediální branži. To je pro člena jakékoli mediální rady velký hendikep, pro generálního ředitele veřejnoprávního rozhlasu ale výhoda: takovým radním může naservírovat prakticky cokoli, aniž by se musel obávat kritiky a žádostí o doplňující informace. Poslanci si tedy musí před volbou posledního rozhlasového radního odpovědět na jednoduchou otázku, zda chtějí zvolit přitakávače, nebo drába.

Rada Českého rozhlasu i Rada České televize by se měly vrátit ke své kontrolní funkci, to však při dosavadní praxi „ochrané ruky“ nad generálním ředitelem není možné. Změnit to nelze úpravou zákona, ale volbou takových radních, u nichž lze očekávat pevné postoje a nekompromisní snahu o blaho médií veřejné služby, nikoli jenom jejich ředitelů.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).