Budeš se divit, ale já toho vždycky víc pohnojil přes klikací monstra, než přes SSH.
1) Funguje to tak, že klikací potvora ve finále vyplivne textový konfigurák a restartuje službu. Takže klikací potvora musí být provázaná s procesem, který tu konfiguraci používá. Je riziko, že to na sebe nebude pasovat na 100%, a několikrát jsem to zažil.
2) Klikací potvory mívají side efekty jako restart po uložení změny. Pokud udělám nějakou změnu závislou na jiné a mezitím restartuje, tak jedeš natvrdo do shellu nebo do továrního nastavení. Na CLI udělám přesně jenom to, co chci a v pořadí, ve kterým to chci.
3) Klikací potvora je z několika modulů. Pokud mám třeba pět modulů, který modifikují firewall a neznají se navzájem, může dojít ke konfliktům. Na rozdíl od člověka ten přechrchlávač neví, co mění, a nevidí souvislosti. Pak se stejně editaci souboru nevyhneš a běda, pokud to krabička nedovolí.
4) V klikací potvoře často plno věcí chybí, pro jednoduchost. Třeba pokud před router hodím DSL bridge a a potřebuju na WAN nastavit korektní VLAN a autor klikacího mosntra tam tu možnost nedá, tak router z GUI prostě nerozchodíš, kdyby ses na ptáka stavěl.
5) Dost často se mění GUI s každou aktualizací FW (pokud jsou), a pak je rozdíl mezi radou pro BFU "Zapiš to do třetího políčka odshora" a "zapiš to o políčka bflmsvz". O lokalizaci a chybějící nápovědě v GUI ani nemluvím.
6) Klikací potvora nejde použít pro vzdálenou správu, protože nešifrovaný HTTP dává útočníkům mocnou zbraň, jak si vypnout firewall nebo zapnout tunel. A u hodně firem navíc GUI jede na Flashi (zdravím soudruhy ze ZyXELu), což je riziko i v LAN.