Názory k článku Příchod a pád trendu na příkladu odkazovacích služeb
-
lzap (neregistrovaný)Pěkný článek, myslím, že to všechno shrnuje docela trefně.
Jen bych doplnil něco o plagiátorství. Vytvořil jsem službu přidej.cz (www.pridej.cz) jako českou variaci serveru addthis.com.
Záměr byl jednoduchý - posloužit české komunitě, která nemá servery jako je jagg.cz nebo topclanky.cz na stránkách addthis.com. Nápad nebyl můj, ale realizace i zamíření na české uživatele jasné. Konečně jsem mohl mít "addthis.com" na svém blogu a moji přátelé taky.
Nicméně myšlenka "co kdyby" ve mě přeci jen bublala. Jenže. Docela přesně se vyplnilo to, co zde Vojtěch píše. Linkovacím systémům zřejmě odzvonila hrana. Vůbec mě to netrápilo, protože jsem celý kód přidej.cz vytvořil ve třech večerech někde na hotelu. Jaké ale bylo moje překvapení, když se objevil server pridat.eu.
Tihleti kluci obšlehli kompletně všechno. Od principu fungování přes javascriptový kód, modifikované ikonky, kompletní strukturu webového sídla. Snad to bylo možná už i za hranicí.
Plagiátorství zřejmě nemá hranic. -
Občas používám del.icio.us a diigo. Ale proč je používám? Protože mi umožňují vytvářet "záložky", které mám dostupné kdykoliv jsem připojený k internetu, resp. umožňují mi podtrhávat si části textu stránek a (zase) to mít přístupné kdykoliv jsem na internetu. A to "na internetu" znamená z podstaty věci "kdekoliv a kdekoliv to potřebuji".
Nějaké sdílení s komunitou (rozuměj - cca miliardou dalších lidí, které vůbec neznám a nevím, co si o jejich názoru myslet) a doporučování (od téže komunity) nepotřebuju. Služby jsou moje externí paměť, kdybych si to dokázal pamatovat (nebo měj za uchem inteligentní implantát, co se propojí s počítačem u kterého zrovna sedím ;-), tak nic takového nmepotřebuju. Ale moje paměť stojí za starou Belu (a jsem rád, že si pamatuju heslo).
U Diigo bych dovedl pochopit sdílení zvýraznění a komentářů s kolegy a reálbými známými. Ale sdílení s komunitou je obtěžující - přijdu na Wikipedii a je tam poblblá bublina "Wikipedia rulez!" apod.
IMO je problém v obchodním modelu - (IMO) by většina lidí chtěla službu tak jako já, soukromou resp. uzavřenou, ale provozovatel neví, jak by si měl nechat zaplatit. A udělá službu komunitní... -
gemi (neregistrovaný)Podobně je na tom příkladně Facebook. Všimli jste si v posledních měsících toho šílenství okolo? Všude se o tom píše, mluví, každá druhá firma tam má svoji stránku... Podobný humbuk byl před cca rokem okolo iPhone. Ten už je naštěstí za zenitem a já jen doufám, že brzy splaskne i bublina zvaná Facebook, protože mě začíná docela slušně iritovat.
-
gemi (neregistrovaný)Rovněž vynechávám, ovšem tohle už přesahuje jistou zdravou míru, takže nestačí pouze ignorovat články, musel bych také neposlouchat rádio a zprávy v TV. Tím už bych se dostal vcelku do izolace:-) Takže se nechám dál iritovat, budu skřípat zubama, a doufat, že bublina brzy praskne (protože nic jiného to není).
-
lzap (neregistrovaný)A zkusil jste již delicious.com?
Funguje to jak požadujete - odkazy si děláte pro sebe. Můžete je i sdílet, ale nemusíte.
Ta parádní myšlenka za delicious.com je kategorie/vlastní taxonomie. Pomocí tagů si bookmarky zařazujete. Finta je v tom, že pokud na dané stránce již někdo byl a uložil si ji, kategorie vám server nabídne automaticky. Tagy nemusíte psát, jen je naklikáte.
Tohle stojí imho za úspěchem delicious.com -
anonymníAsi uz jsem veteran, ale tech bublin pamatuji uz velkou radku. Napr. si pamatuji, jak byla koupena domena business.com tusim za 8M USD v tzv. dotCom bubline. Pak zacala bublina virtualnich online svetu a Second Life a ted tu mame bublinu socialnich siti a Facebook. Ja osobne na ni sazim tak na horizont 3 let. Kazdopadne do te doby nam budou vsichni ti kecalove prodavat ty "socialni" emoce, budou managementu firem slibovat hory doly a tahat stejne jako u Second Life do FB. Hlavne ze ty emoce se poradne zaplati z firemnich kapec a krize nekrize ;)
ČLÁNKY DO MAILU