Průzkum „Příchod set-top-boxu do domácnosti“ začínal se třemi základními výzkumnými otázkami:
- Co lidi vede k nákupu set-top-boxu?
- Jak digitální přijímač změnil divákům sledování televize?
- Co dalšího by lidé od digitálního vysílání chtěli?
Data získaná z rozhovorů přinesla ale i další zajímavosti nad rámec tří původních otázek.
Respondenti
Účastníky průzkumu spojuje nákup set-top-boxu od místního prodejce Davida Rácze, který autorovi poskytl adresy svých domažlických zákazníků. Z 25 možných rozhovorů se jich odehrálo deset. Polovinu lidí se nepodařilo zastihnout, ze dvanácti kontaktovaných pak dva rozhovor odmítli. Při získávání důvěry respondentů autorovi pomohla právě zkušenost zákazníků s jejich prodejcem, na kterého se autor mohl při úvodním seznámení odkázat.
Na pohled nízký počet lidí je pro fenomenologický průzkum dostatečný. Uvádí to alespoň sociolog Jan Hendl ve své knize „Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace“ na straně 128, kde píše: Creswell (1998) doporučuje provádět v rámci fenomenologické studie rozhovory s 10–15 jedinci. Jiní autoři považují za nevhodné určovat přesná čísla a doporučují zastavit sběr dat, jestliže nová data již nepřinášejí další poznatky (teoretická saturace).
K zastavení přísunu nových poznatků při deseti rozhovorech skutečně došlo.
Ve vzorku byli tři ženy a sedm mužů, nejmladšímu respondentovi bylo 28 let, nejstaršímu 81. Desítka dotázaných bydlí porůznu po celých Domažlicích, jak ukazuje mapa.
Délka jednotlivých rozhovorů se pohybovala od pěti minut do půl hodiny, průměrný čas na jednoho respondenta vychází na dvanáct minut. Záznam probíhal na diktafon. Čtveřici vybraných rozhovorů naleznete na serveru DigiZone.cz jako seriál Čtyři z Domažlic.
Odpovědi na výzkumné otázky
Respondenti v průzkumu „Příchod set-top-boxu do domácnosti“ uvedli na výzkumné otázky jen malou škálu odpovědí. Televizní diváky vede k nákupu set-top-boxu především informace o blížícím se konci analogového vysílání. Digitální přijímač znamená pro lidi leckdy zlepšení kvality, ale i mírnou komplikaci. A jen málokdo by chtěl od digitálního vysílání další služby.
Konec analogového vysílání vyvolává v lidech obavu ze ztráty televizního příjmu. A něco takového je pro ně neakceptovatelné. Digitalizace jako nutnost zachování možnosti dívat se na televizi se objevila všech rozhovorech. Respondenti formulovali důvodu nákupu set-top-boxu jako: Protože vím, že se vypne analog, takže mi stejně nic jinýho nezbejvá;
Víceméně, abych tu televizi večer viděl;
Jsme doma tři plus manžel. A všichni se dívají na televizi. Když to vypnou, tak na co se budeme dívat?
Motivací pro nákup set-top-boxu může být i špatný příjem některého ze čtyř programů současné analogové nabídky. Pokud je špatně nebo vůbec přijímaný program České televize, zvyšuje u diváků zájem o digitalizaci platba koncesionářského poplatku. Mně šlo hlavně o to, abych chytal programy, když to platím. Platím televizi, a šla mi jenom Nova,
to je názor, který by mohl být charakteristickým pro uvedenou skupinu diváků.
Respondenti si digitální přijímač pořídili nejpozději tři měsíce před avizovaným koncem analogového vysílání v jejich oblasti. Vedla je k tomu především snaha připravit se na situaci, která bude stejně nevyhnutelná. Abych byl připravenej, až to vypnou, protože pak je pozdě bycha honit, ne?
byla jedna z formulací stejného názoru. Snaha nenechávat nákup na poslední chvíli měla v sobě někdy i obavy týkající se stavu, který nastane mezi nepřipravenými diváky v době vypnutí analogového vysílání. Zaprvé, nikdo mi nevymluví, že potom (set-top-boxy) nebudou dražší, že jo? Jakmile nahlásí, že to vypnou, tak všichni hrr, všude. A za druhé, kdo mě to zapojí?
byla nejpříměji vyjádřená obava.
Ne každý si ale kupoval set-top-box pouze kvůli tomu, aby byl na digitalizaci připravený včas. Respondenti, kteří uvedli svůj zájem o techniku, si digitální přijímač pořizovali i bez tlaku termínu vypínání. Já jsem technicky zaměřenej. Dozvěděl jsem se, že ta možnost tu je, že to vysílání bylo spuštěný,
byl jeden z přístupů. Další ukazoval ještě časnější nákup: Odebírám Stereo & Video. Byla tu nabídka: předplatný plus set-top-box. Tak jsem si zaplatil předplatný. Někdy z jara (roku 2006) to bylo. Vlastně se ještě nevysílalo, takže jsem ho (set-top-box) tady měl, než to spustili.
(Digitální vysílání začalo na Domažlicku až 1. listopadu 2006. Set-top-box byl tedy půl roku nevyužitý, pozn. aut.)
Posledním ze zjištěných důvodů nákupu set-top-boxu byla ztráta analogového příjmu německých programů, které do 6. prosince 2006 byly v oblasti dostupné rovněž. Od té doby jsou vysílané už pouze digitálně. Když byla ale pro někoho ztráta německy mluvených stanic důvodem pro nákup digitálního přijímače, šlo jen o důvod pomocný. Hlavní byl vždy zájem o české stanice dostupné v současné televizní nabídce.
Jak digitální přijímač změnil divákům sledování televize? Podle některých respondentů u nich žádná změna nenastala. Většina dotázaných si ovšem chválila lepší kvalitu digitálního vysílání. Je to absolutně jako fotografie. Žádný zrnění, nikde nic.
nebo Je to vynikající signál, vynikající kvalita,
nešetřili někteří diváci chválou. Další lidé také ocenili dostupnost nových programů: Přibylo mi programů, to je jednoznačný; Mně tady teďka naskakuje ČT 24, to jsem dřív vůbec neměl. I vzhledem k tomu, že jsem dost na ten sport závislej, tak jsem dřív nechytal ten ČT 4 Sport.
V názoru na to, zda je pro diváky problém další ovladač, se dotázaní lišili. Pro někoho to nebyla žádná obtíž: Já mám PlayStation na ty hry, takže já těch ovladačů mám hromadu;
Víte, máme video, máme věž, takže ovladačů my máme pět. Ne dva.
Další lidé ale ve větším počtu dálkových ovládání komplikaci viděli. Často ne kvůli sobě, ale kvůli méně technicky zdatným členům rodiny. Spíš jsem se snažil vymyslet to tak, aby to sedlo rodině trochu do ruky. Oni ten set-top-box ještě moc nezapínají. Asi si budeme muset pořídit ovladač, který naučíme všechny ovladače. Nějaký ten univerzální,
to je příklad bez konkretizace členů domácnosti. Někteří ale přímo uváděli svoji ženu jako toho, kdo má kvůli digitalizaci potíže: Akorát žena říká, že by s tím nedovedla zacházet. To já se ani nedivím, protože je tady těch ovladačů víc, ne?
Ale na druhou stranu se našli i tací, kteří adaptaci ženy na set-top-box uvedli jako delší, nicméně úspěšnou: U manželky to (ovládání) dělalo problémy tak dva večery, pak už si na to zvykla.
Zmínky o horší kvalitě digitálního vysílání se objevily pouze minimálně. A pokud ano, tak jen jako něco nepodstatného: Snad někdy ten obraz kostičkuje při rychlejším pohybu. Ale na to si člověk zvykne. A možná že je to ještě také záležitost vychytání chyb.
Ne každý, kdo si set-top-box pořídil, ho pak začal také pravidelně používat. Zatím, abych pravdu řekl, set-top-box mám. Ale zatím se dívám na analog, většinou. Prostě jsem si na to nezvyk,
to byl příklad menšího odstupu od digitalizace. Výraznější odstup uvedla žena, která prohlásila: Jen nám to ten pán nainstaloval, ještě jsem to nezapla. Až budu muset, tak na to přejdu.
Prezentace výsledků průzkumu a otázky rozhovoru
Oslovení diváci jen sporadicky využívali doplňkových služeb digitálního vysílání. Když už něco používali, byl to teletext. Na EPG nebo další služby si troufli jen ti nejzdatnější.
Malá oblíbenost doplňkových služeb je pravděpodobně také důvodem omezených přání pro budoucí využití digitálního vysílání. Většina respondentů totiž od digitalizace žádné nové služby nechtěla. I v malém vzorku se našla jedna výjimka: Jsem elektroinženýr. Takže já bych od toho samozřejmě chtěl interaktivní služby, aby byla možná i zpětná odezva a tak dále.
Diváky na Domažlicku ale spíš než interaktivita trápila absence TV Prima . (Na Domažlicku vysílá pouze jeden multiplex, který obsahuje čtyři stanice České televizi, televizi Nova a sedm programů Českého rozhlasu, pozn. aut.) Na televizi známou z analogového vysílání by se respondenti rádi podívali i digitálně. Chybí nám tam (na digitálním přijímači) Prima;
Já počítám, že se přes ten set-top-box dostane i ta Prima, která je tu momentálně v tom analogu,
uváděli respondenti, a to včetně uvedeného elektroinženýra.
Zájem o nové, dosud nevysílané programy se objevil jen v několika případech. Konkrétní byl u jednoho studenta: Slyšel jsem, že Česká televize bude od příštího roku dělat nějaký ten dokumentární program, pro studenty. To by se mi líbilo.
Lidé vnímají set-top-box jako přechodné zařízení. Za ideální řešení digitalizace považují koupit si přímo digitální televizor: Je to teď taková komplikace. Chtělo by to přímo televizi s digitálním tunerem. To by bylo lepší;
Až to bude v televizi zamontovaný, tak to bude lepší.
Respondenti se rozhodli pro nákup set-top-box kvůli větší finanční dostupnosti, ale někteří z nich už počítají s koupí digitálního televizoru: Jestliže si budu kupovat novou televizi, tak už si ji koupím samozřejmě s digitálním tunerem.
Model příchodu set-top-boxu do domácnosti
Rozhovory vedené v rámci výzkumu přinesly víc než jen odpovědi na tři základní otázky. Umožnily také vytvořit si představu o tom, jak přechod na digitální vysílání u respondentů probíhá. Proces přehledně zachycuje obecné schéma. Ve žlutě vybarvených elipsách jsou tu uvedené přípravné fáze, které umožňují přechod do některého z „vývojových stádií“ diváka. Jednotlivá stádia představují modře zbarvené obdélníky. A šipky ukazují postupný průběh. Pokud jsou přerušované, znamená to, že taková cesta je variantou jen pro některé z diváků.
Schéma je zobrazené v celé svojí obecnosti. Pro jednotlivé diváky může být samozřejmě redukované. U někoho je získání zájmu spojené rovnou s úvahami o nákupu set-top-boxu, další může díky pomoci prodejce přeskočit fázi hledání informací o digitálních produktech. Do fáze úvah o dalších službách digitálního vysílání dospějí jen ti lidé, kteří mají hlubší zájem. Většina diváků se podle průzkumu zastaví u sledování digitálních programů.
Kategorizace diváků
Schéma přechodu diváků na digitální vysílání umožňuje i jejich kategorizaci. Řada diváků si chce nákupem set-top-boxu jen zachovat možnost sledovat v televizi ty programy, na které se už dnes dívá analogově. Tito lidé nejeví zájem o současné ani budoucí možnosti digitálního vysílání a sami o sobě se nezajímají ani o další připravované programy. Jedná se o kategorii tradičních diváků, kteří podle schématu končí ve stádiu „Sledování digitálních programů“.
Najdou se ale také diváci, kteří uvažují o nových programech. Při ovládání set-top-boxu většinou končí u teletextu, v principu se ale nebrání naučit se i něco nového. Pro ně je vhodná kategorie pokrokových diváků. Ve schématu si projdou smyčku úvah o dalších stanicích a mnohdy zakotví ve fázi sbírání „Pokročilejších zkušeností“.
Konečně poslední kategorií jsou moderní diváci. Jim kromě teletextu nedělá problém používat ani elektronického programového průvodce, případně další služby set-top-boxu. Sami pak uvažují o budoucích novinkách digitalizace, a ve schématu se proto dostanou až do fáze „Úvah o dalších službách digitálního vysílání“.
Jednotlivé kategorie samozřejmě nejsou vylučující. Každá pokročilejší v sobě obsahuje i charakteristiky kategorií předchozích.
Závěry průzkumu
Příchod set-top-boxu do domácnosti je pro diváky komplexním procesem. Začíná u první informace o digitalizaci. Tady se podle respondentů na Domažlicku zdroje různí. Někdo se o přechodu na digitální vysílání dozvěděl z informačního či reklamního letáku, jiný v televizi, další v novinách, na internetu nebo z odborného časopisu. Někoho si našel samotný prodejce, jinému daroval set-top-box i se základními informacemi syn k Vánocům. Zájem o digitální vysílání motivuje hlavně obava ze ztráty možnosti dívat se na televizi. Některým respondentům se k tomu přidávala i snaha zajistit si lepší televizní příjem.
Při sběru podrobnějších informací o digitalizaci hrají důležitou roli média, ale také přátelé, známí a kolegové v zaměstnání. Od nich se někteří respondenti dozvěděli to, co sami neměli možnost slyšet například na informačních sezeních.
Volba mezi digitálním televizorem a set-top-boxem vyznívá jasně pro set-top-box. Ačkoli je jeho ovládání pro někoho drobnou, pro jiného větší komplikací, cenový aspektu tu vítězí. Utratit zhruba dva tisíce korun za digitální přijímač nebylo problémem ani pro lidi v penzi. Do budoucna ale respondenti preferují možnost televizoru s digitálním ladicím obvodem. Před nákupem set-top-boxu se někteří lidé zaměřují na sběr informací o produktech a na jejich srovnání. Technicky zdatnější hledají informace o různých přijímačích na internetu, zvídavější, ale starší občané někdy absolvují pěší obchůzku několika obchodů. Pro řadu lidí ve středním věku i starších ovšem výběr set-top-boxu nehraje žádnou roli. Důležitější je pro ně osobní kontakt s prodejcem a získání důvěry v něj. Pak už se rádi spolehnou na jeho radu.
Samostatná instalace set-top-boxu byla mezi respondenty výjimkou, většinou si nechali zařízení dovést domů a tam si ho od prodejce také zapojit. Dotázaní v důchodovém věku shodně tvrdili, že sami by instalaci digitálního přijímače nezvládli.
Pro staré lidi se prodejce, který jim doma zapojí set-top-box a vysvětlí jim základní věci o jeho ovládání, stává zároveň jakýmsi osobním asistentem. S důvěrou mu volají, když něco přestane fungovat podle jejich očekávání. Pokud mají zájem dozvědět se i něco víc, volají mu také kvůli tomu, aby se zeptali na používání nových funkcí set-top-boxu.
Luxus bezplatného osobního poradenství prodejce David Rácz svým zákazníkům dopřává. Ti si jeho přístup proto v rozhovorech často pochvalovali. Je ale otázkou, nakolik se stát může na podobnou aktivitu spoléhat při přechodu na digitální vysílání jako na běžnou věc. Lepší by bylo, kdyby stát v jednotlivých oblastech vytvářel regionální asistenční centra pro seniory. Jejich zaměstnanci by se pak mohli starým lidem cíleně věnovat a zároveň si u nich budovat důvěru.
Respondenti se v průzkumu většinou shodovali v tom, že jim jde především o zachování stávající televizní nabídky. Řada z nich proto jako nedostatek digitalizace na Domažlicku viděla fakt, že tu digitálně nevysílá TV Prima. Její příchod je také jedním z mála očekávání, které lidé od přechodu na digitální vysílání ještě mají.
Zájem o doplňkové služby digitalizace nebyl mezi dotázanými velký. Většina z nich byla tradičními diváky, kteří v televizi jen sledují programy. Pokroková část respondentů uvedla, že používá teletext. A využívání elektronického průvodce nebo dalších funkcí set-top-boxu bylo pouze výsadou několika moderních diváků. Jen u nich se objevily i úvahy o budoucích službách digitálního vysílání.
Pro nikoho nebyl příchod set-top-boxu do domácnosti takový problém, aby ho omezil ve sledování televize. Ačkoli i po nákupu digitálního přijímače zůstávají na Domažlicku někteří dotázaní diváci věrní analogovému příjmu, digitalizaci chápou jako nutnost a proti přechodu na digitální vysílání nemají námitek.
Průzkum „Příchod set-top-boxu do domácnosti“ je součástí diplomové práce „Přechod na digitální vysílání z pohledu televizního diváka“ s podtitulem „Jak přijímá technologickou změnu publikum v ČR a ve Spojeném království?“, kterou autor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy obhájil 26. června 2007.
