Bankovní ID by mohlo být dobrý nápad, kdyby se kvůli němu nevytvářely podivně pokřivené zákony vytvářející nerovnost.
"Tedy například k různým e-shopům a dalším prodejcům či poskytovatelům služeb, pro které bude „státní řešení“ zřejmě navždy nedostupné."
Vytrvalost, s jakou se Ministerstvo vnitra brání umožnit využívání eID pro soukromoprávní užití je dokladem nepřekonatelné zkostnatělosti místních úředníků. Svědčí také o nepochopení toho, co by měl elektronická identifikace přinést. Přístup k eGov službám je více méně vedlejší efekt. Hlavním efektem, se kterým byl eIDAS prosazován, je "promazání" koleček digitálního podnikání napříč EU, která v této oblasti jinak beznadějně zaostává.
Jako příklad si vezměme propagační stránku komise https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eidas-smes a na ní odkazovanou publikaci "eIDAS made easy" (https://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=53865), kde jsou sumarizovány přínosy implementace eIDAS pro podnikání. Kapitola 2 téhle publikace je naprosto přesným popisem toho, čeho s českým eID bez změny přístupu nikdy nedosáhneme.
Místo obecné dostupnosti eID se zde díky bankovnímu lobbingu vytváří komplikovaná struktura, jak úředníky uměle kladená omezení obejít tak, aby si vybraná skupina - banky - usnadnila život a získala výhodu.
Sněmovna schválila znění uvedené v https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=166313 jako body A.1 a A.2.
A v čem si banky usnadní život? Explicitně se snižují požadavky na kvalitu služby bankovní elektronické identifikace (§38ab) vůči požadavkům, které klade zákon o elektronické identifikaci na jiné potencialní poskytovatele. Pokud se např. MojeID stane poskytovatelem státní identity, budou na něj dopadat požadavky zákona o el. identifikaci v plné síle. Proč?
Legislativní šmodrchanice také mění AML zákon a pro prokazování totožnosti v něm odkazuje na bankovní zákon, konkrétně na §38ac, kde je v podstatě zavedena nová úroveň záruk (LoA), která v oblasti technologie požaduje záruky úrovně značná a v oblasti ověření identity se blíží požadavkům z úrovně vysoká. A to všechno proto, aby se bankám snadněji plnily požadavky na identifikaci plynoucí z AML zákona.
Dále zákon umožňuje, jak je ve článku zmíněno, bance užívat údaje z registru, které pak dále bude monetizovat prostřednictvím poskytování komerčních služeb elektronické identifikace. Bude v tomto režimu moci pracovat např. také zmiňované MojeID, když se stane poskytovatelem identity, nebo tím vznikne defacto monopol pro banky v oblasti alespoň částečně státem garantované identity?
Na oplátku stát nebude nic platit za ověřování identity. Celá konstrukce je navíc nejistá v tom, že prozatím nevím o žádném doporučení nebo centrální eGov politice, která by specifikovala, jak nastavovat požadavek služeb eGov na úroveň záruk elektronické identifikace. Pokud někoho napadne doporučit pro většinu operací v eGov úroveň vysokou, s bankovním ID pak nepochodíme.