Názory k článku Přijmout musí, akceptovat ne. Jaké jsou praktické dopady změn poštovních datových zpráv?

Pokud musí mít článek víc než dva odstavce, jedná se o velmi špatnou službu. Kolik procent laiků alespoň částečně tuší, jak datové schránky fungují? Tohle běžný smrtelník nedá ani náhodou.

Takže jen další zmetek z dílny Českých zákonodárců.

Je to vztaženo k soudnímu a správnímu řízení, zatímco tady (v souvislosti s poštovními datovými zprávami) jsme v rámci soukromoprávních vztahů. Ale i bez ohledu na to: můj (laický) výklad tohoto ustanovení je takový, že znemožňuje říct něco jako „tímto se nebudu zabývat proto, že je to elektronické“. Ale neznamená to ani, že když je to elektronické, tak už nemusím (či dokonce nesmím) posuzovat, zda to splňuje i další požadavky, které na to mohou být kladeny.
Takže: musím se tím zabývat – a právní účinky bych měl hodnotit stejně, jako u listinného dokumentu. Tedy žádné neubírat, ale ani žádné nepřidávat.
Jinými slovy a zjednodušeně: nemohu odmítnout elektronický dokument proto, že je elektronický, ale stále ho mohu odmítnout proto, že nemá ty náležitosti, které by měl mít. Stejně, jako bych odmítl listinný dokument, který nemá požadované náležitosti.

Mohu požádat o názor, jakou roli zde hraje nařízení eIDAS, čl. 46, který říká, že:

"Elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu."

Jako obyčejný občan z oboru IT jsem na začátku DS odmítal, protože v tom byl chaos. Postupem času si to sedá, občas jsem si něco přečetl.
Posledních 6 měsíců jsem tak nějak začal o DS uvažovat. Nicméně po zevrubném přečtení tohoto románu děkuji, jakožto občan DS nechci.
Nehodlám se s nikým dohadovat, jestli přijímá nebo nepřijímá zprávy a naopak, jestli já něco musím přijmout nebo nemusím. Mám jiné starosti, než hlídat nachytávky, které na mě stát vymýšlí.

Datovku mam prakticky od pocatku.. no dobre, od dob co se objevila libisds... 602xml-pomstu jsem si fakt instalovat nechtel :) Na komunikaci s verejnou spravou to nema chybu, obcas jsem to pouzil i na soukrome veci (treba doruceni reklamace karetni transakce do banky jeste pred tou novelou) a v pohode. Ano, v teoreticko-pravni rovine to muze mozna nekde narazit, ale v praxi to je lepsi, nez litat s doporucenejma dopisama na postu :-)

To se pak ale obávám, že v takovém případě jsou poštovní datové zprávy právně naprosto nepoužitelné, cituji "Takže pokud prodejce či poskytovatel ve svých podmínkách nepřipouští jednání skrze datové schránky, resp. poštovní datové zprávy..", ale dále pak dokonce na příkladu reklamace ".. zákon o ochraně spotřebitele, očividně nepočítá s možností soukromoprávní komunikace skrze datové schránky, a tak ji ani nevynucuje. "..
Potíž je , že "očividně.." žádný podnikatelský subjekt ve svých podmínkách toto nyní nepřipouští a musely by je pro tento způsob komunikace měnit (což má taky nějaká legislativní pravidla hry), ale že ani ty zákony (viz ten o ochraně spotřebitele a kvanta dalších) s tím nepočítají a musely se taky legislativně měnit.
Ovšem, ale z pohledu zákazníka, resp. obecně fyzické osoby, že by musel pokaždé před napsáním a posláním poštovní datové zprávy složitě studovat jak obchodní podmínky toho kterého právního subjektu kterému píše, ale dokonce veškeré s tím související právní předpisy, zda tento druh komunikace přes poštovní datové zprávy takový způsob komunikace připouští? A to dokonce pokaždé až do konkrétního účelu té zprávy (reklamace/ob­jednávka/výpo­věď,..") - zda tento je takto takto přípustný,..?
To nedává žádný praktický smysl..?

Proc by mel vedet bezny smrtelnik jak datove schranky funguji? Bezny smrtelnik je preci uzivatel nikoliv technik. Ja taky nechci po urednikovi aby znal zdrojove kody softwaru a interni implementaci.

PDZ jsem pouzival nekolikrat rocne uz radove pred 5 lety. Co si pamatuju, tak:

- Lesy CR, oznameni o konani letniho tabora v blizkosti jejich pozemku - akceptovali
- pojistovna ZPMVCR, doruceni nejakych dokumentu - zpravu jsem poslal, dosla jim, a pak mi volali, ze to nejde, ze musim postou

Tzn. prijde mi, ze by od ted alespon firmy mely mit povinnost vam odpovedet, ze jste to pres PDZ zkusil hezky, ale mate si dobehnout na postu. Nejsem si ale jisty, zda to z povinnosti zpravy prijimat nejak vyplyva.

A perlicka na zaver: verejnopravni DZ, skrz niz jsem neco chtel po uradu, zustala dva mesice bez odpovedi, ac na pozadovanou vec je mesicni lhuta. I zavolal jsem na urad, a urednice "jo to jste vy, no konecne; ja vam to nemela kam poslat, vzdyt jste tam neuvedl zpatecni adresu" :-D Od te doby radsi do vsech dokumentu pridavam explicitne cislo datove schranky, kam chci odpoved.

A tak PDZ je spis forma transportu dokumentu. A je asi zadouci uvadet kontaktni udaje primo na ten transportovany dokument... a nespolehat na jeho obalky. Popravde me treba nikdy ani nenapadlo se spolehat na to, ze kontakt nekdo "vylusti" z obalky... :-) Ostatne, kdyz by se ten dokument (treba v ramci postoupeni veci - ne vzdy clovek trefi "ten spravny" urad) preposlal, tak pravdepodobnost ztraty "puvodni" obalky je dost vysoka.

Upřesním, že okamžik doručení a fikce doručení ve skutečnosti nesouvisí s typem zprávy („veřejnoprávní“ × komerční). Tak, jak je to uvedené v článku, jsou to typické případy, ale může to být i jinak.

To, jak je přenos zprávy placený – tedy za to platí Ministerstvo vnitra jako „veřejnoprávní“ zprávu nebo je to komerční zpráva placená odesílatelem (nebo někdy i příjemcem u odpovědních zpráv) – závisí výhradně na typu schránky. Jakmile se v komunikaci vyskytuje schránka typu OVM (na kterékoli straně), je to „veřejnoprávní“ zpráva a platí ji Ministerstvo vnitra. Je to z toho důvodu, aby se to vůbec dalo zautomatizovat – typ schránky automat pozná.

Okamžik doručení se ale posuzuje podle konkrétního právního jednání. Pokud v daném jednání vystupuje jako orgán veřejné moci (např. ve správním nebo soudním řízení), platí ten typický případ, že ve směru od OVM se uplatňovala a uplatňuje fikce doručení, ve směru k OVM je zpráva doručena okamžikem dodání do datové schránky. Ale subjekt, který má schránku typu OVM, může vystupovat i v roli běžného subjektu účastnícího se soukromoprávních vztahů – např. obec prodává starou sekačku nebo poptává tiskárny. Nebo může dokonce komunikovat s jiným orgánem veřejné moci, ale sám je v tu chvíli v roli „soukromoprávní“ – např. když bude obec žalovat firmu, že nesplnila smlouvu a postavila špatně silnici. V takových případech se komunikace řídí ustanoveními platnými pro „soukromoprávní“ komunikaci, tj. zpráva OVM v roli soukromoprávního subjektu není doručena dodáním, ale až přečtením nebo fikcí doručení. Třeba když soud pošle té obci rozsudek.

Tyhle případy nelze odlišit algoritmicky, proto ISDS udává dva termíny doručení a vždy je potřeba si vybrat ten správný, který se vztahuje na daný typ komunikace. Teoreticky by bylo možné poslat jednou datovou zprávou dva dokumenty, přičemž jeden by se řídil jedním pravidlem a druhý druhým. Ale pokud nemáte vůči úředníkům na podatelně opravdu velkou zášť, tohle jim nedělejte.

Chtělo by to přehled soukromých firem, které PDZ přijímají a akceptují, aby spotřebitelé, které to zajímá, je mohli upřednostnit. Bohužel zatím o žádné firmě nevím, nikdo se tím nechlubí, nedává do reklam apod.

Zákon sice píše o doručování OVM a dodávání dokumentů FO, PFO a PO, ale tyto pojmy nijak nesouvisí s pojmy dodání a doručení, což nastavá u všech typů datových zpráv.