Tady nejde o strach, ale o kritiku pitomostí.
1) Co je na lampě chytrýho? Svícení to není, regulace jasu nebo automatický vypínání taky ne (to zvládne mechanický časový spínač nebo PIR čidlo). WiFi není chytrá funkce, ale normální AP. Zddroj +5V/1A s USB konektorem taky není kdoví jak chytrý. Jedině snad ten integrovaný teploměr, ten může kravaťákům připadat chytrý za předpokladu, že jejich menální schopnosti končí těsně před odečtem klasickýho rtuťovýho teploměru.
2) Jaký přínos má WiFi hotspot v lavičce, kteá je pod lampou s WiFi hotspotem? Připomínám zaplněnost pásem 2.4GHz a 5GHz.
3) Tyhle data se dají získat i jinak. Pokud je poblíž silnice s kolonama nebo velkým provozem, je tam hluk, smrad a prach. Na to není potřeba čidlo co pár metrů. Když je plácek mezi pětipatrovýma barákama, je v závětří a měření rychlosti větru nedává smysl,...
4) Úspora energie na VO je v technologii a jejím nastavení, ne v chytrosti lampy. Když vidím "moderní osvětlení" u nás, který má spořit, ale jeho intenzita je několikanásobek měsíce v úplňku, navíc skoro v modrým světle, raděj bych si připlatil a měl proti baráku zase sodíkovou výbojku. Prostor pro úspory je i u hloupých LED, stačí si uvědomit kvadratickou závislost svítivosti na proudu a to, jakou mají mít teplotu světla. Ale to žádný pablb neřeší, hlavně, že to sbírá data o kolemjdoucích (resp. jejich mobilech).
5) Jde i o to, kdo, jak a za kolik to realizuje. Byla na to veřejná soutěž? Jsou lidi, co o tom rozhodují, opravdu nezávislí?
Docela dobrý oponent ve vztahu k vašemu názoru http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3844335
S tou sodíkovou výbojkou jste pobavil , na pondělí dobrý :)
Je to neuvěřitelné, ale sodíková výbojka má o něco lepší konverzní faktor elektřiny na viditelné světlo než LED.
Druhou věcí je, že "bílé" světlo, produkované LED s vyšším podílem modré složky, má negativní vliv na zdraví, protože interferuje s regulací biorytmů (blokuje produkci melatoninu a po zhasnutí trvá hodiny, než se melatonin dostane na "noční" úroveň). Jsme prostě přizpůsobeni tomu, že denní světlo přechází do červánků a jeho modrá složka vymizí ještě před setměním a následně se svítí zdroji s minimem podílu modré (ať už jsou to pochodně, svíčky nebo klasické žárovky).
A poruchy produkce melatoninu = vyšší riziko rakoviny (mimo jiné).
Venkovní Led lapmpy mají především o dost horší světlo to je samej stín pomalu i pod lampou všude kde vyměnili klasické výbojkové za led se osvětlení hodně zhoršilo. Jako Led mají smysl třeba na mostě kde je nežádoucí světelný smog mimo most tak krásně nasvítí jen vozovku ale třeba v parcích je to tragédie
Svetelny smog je nezadouci kdekoliv. Problem je, ze LED ho ve skutecnostni vubec neresi. Jde o konstrukci lampy, nikoliv o technologii. Jakmile se necha svitit nahoru a do okoli a nema rozumne stinitko, ktere svetlo smeruje jen dolu, tak je tu ohromne svetelne znecisteni. U LED vzhledem k barve svetla mnohem neprijemnejsi.
Je to horší. LED potřebuje regulovat proud. Napětí na ní má nějakou toleranci. Obvod se zapojí do několika větví paralelně na jeden zdroj, v každé větvi několik LED v sérii.
Vlivem tolerance napětí na diodách v jednotlivých větvích by něco svítilo míň, něco vůbec a něco hořelo. Takže proud větví je třeba srovnat. Nejjednodušší a nejlevnější je předřadný odpor.
Předpokládejme LED s jmenovitým proudem 100mA a napětím 3,5V. Ve větvi jich je 10, na odporu na vyrovnání tolerancí 5V (do zdroje 40V). Taková větev si vezme 40V*0,1A = 4W, ale na regulaci proudu "zmizí" 5*0,1A = 0,5W. To je 1/8 šťávy, která proteče řetězcem LED, se mění čistě na teplo a nedostane šanci svítit... No a těch 40V z 230V navíc vyrobíme s účinností (když dobře) 80%... Takže zatím co u žárovky měl člověk spotřebu sakum prdum, u LED má jenom to, co rve do čipů a skutečná spotřeba, účiník a deformační výkon jsou ve hvězdách. A nulák je rozžhavený do červena...
Úplně nejlepší LED čipy mají okolo 180 lm/W (a laboratorně jsou snad možné 240 lm/W). Což už rozdíl je ... Jenže ty se asi používat nebudou ještě dlouho, cena je holt cena.
Ona jim ta úspora vychází spíš proto, že výbojka je tak nějak všesměrový zdroj, reflektor nereflektor. Čili svítí všude možně a výsledek je zlomek výkonu.
LEDky mají poměrně jasně definovaný vyzařovací úhel - na plochu tedy svítí víc. Jenže technická kvalita světla je jedna věc a použitelnost pro člověka druhá. Já mám z místa osvětleného LED sloupem vyloženě děsivé pocity, prostě jdu do tmy občas přerušené světlem. A když jedu přes přechod pro chodce takto osvětlený, tak se bojím, že někoho přehlédnu - nemám takový přehled o okolí přechodu.
Já mám pod LEDkama problém, "bílou tmu". Na mokru jsou vidět jenom dvě věci, černá kam nedosvítí LED a bílá všude jinde. Protože u polychromatickýho světla se při lomu světla částečně rozloží spektrum a je lepší kontrast, než když je tam jedna vlnová délka. Navíc nepřirozená intenzita brání přizpůsobení očí na jinou vzdálenost, než aktuálně osvětlený předmět.
U točivých strojů byl zákaz výbojek kvůli stroboskopickýmu efektu, na ulici by měl být zase zákaz monochromatických zdrojů světla.
V případě LED prakticky jo. Bílá LED je většinou modrá LED, jenom je přidaný luminofor pro žlutou. Podle množství luminoforu a jeho složení se dá regulovat barevná teplota. Modrá je odtrý peak, daný energetickýma hladinama polovodiče a nedá se rozšířit. Žlutá je zase daná složením toho luminoforu a taky se s tím nedá moc pohnout. Navíc u teď populárnách teplot tam žlutá už prakticky není, takže ani není potřeba se jí nějak zabývat.
Druhá možnost je RGB, ale tam jsou potřeba tři čipy, každý s jiným složením, nalepit, propojit,... Víc práce, vyšší riziko chyby. Cenově podstatně výš, ale z pohledu spektra jsou to furt tři čáry místo dvou. Prostě bída.
Bohužel ty LEDky jsou jen o něco lepší než zářivky. Exaktní srovnání různých druhů zdrojů přes celé viditelné spektrum je zde:
http://www.popularmechanics.com/technology/gadgets/reviews/g164/incandescent-vs-compact-fluorescent-vs-led-ultimate-light-bulb-test/
Ukazuje, jak všechny zdroje mimo klasických žárovek mají potlačenou či dokonce zcela chybějící červenou část spektra.
Tak nevim, ale ten prvni graf zda se ukazuje, ze nejblize slunecnimu svitu ("az na cervanky") maj LEDky. A tak to vnimam i ja (muze mozna ale byt veci percepce) - ale pravda, nekupuju shity za 50Kc z IKEA. Navic staci cerveny "klobouk" na lampu. Proc lidi zapominaj, ze "digitalni" problemy se daji obcas resit "analogovou" cestou... (prirovnani nahovno, ale lepsi me ted pred praci nenapadlo)
Za poslednich vice nez 10 let jsem menil asi jen jednu nebo dve LEDky - shaity z ciny za pade, kdyz tady jeste ekvivalent stal cca 150-200. Vse ostatni vesele sviti dodnes a nemusim porad jak kokot lozit po zebriku a menit topna teliska.
Nejen ze se mi to uz vyplatilo na elektrice (zaplatilo se to), ale to pohodli a nereseni, jestli se nekde v byte nahodou nenechalo svitit... Ale jo, akademicka debata taky dobra...
Princip spočívá v tom, že modrá část spektra tlumí sekreci melatoninu (s důsledky, které jsem už zmiňoval). Takže když budete do 23.00 svítit LEDkama, tak je to pro melatoninový systém stav, jako byste šel spát ještě před západem slunce. Pochopitelně s tím, že než se tento systém po zhasnutí zvrávorá, už vám zvoní budík. Zatímco pokud do těch 23:00 budete svítit žárovkou, tak už budete mít melatoninový systém (před)nastavený na spánek.
Okecat se to nedá - ze sítnice od čípků pro modré světlo jdou nervové dráhy rovnou do epifýzy.
Pomohla by tableta melatoninu, ale naráží to na ten problém, že melatonin je dlouho známá látka, postupy jeho přípravy jsou rovněž dobře s dlouho známé a navíc je prokazatelně neškodný. Takže se nedá patentovat a rejžovat na tom miliony, ani zakázat jako "nebezpečná droga".