1. Ty fotky měly pásku přes oči.
2. Ten blog nebyl publikovaný v ČR a v USA mají jiné zákony.
3. Ten kluk moc dobře věděl co kupuje - jak by jinak věděl jestli je ta koupě výhodná. Zjistit cenu macbooku trvá 10 sekund a je to zhruba stejně těžké jako na netu najít porno (a s tím zjevně problém neměl).
4. Ti lidé se mohou soudit, pokud chtějí být centrem zájmu médií během příštích tří let. Já na jejich místě bych se na to vykašlal.
5. Každý si můžeme vybrat komu budeme fandit. Někdo z nás se idetifikuje spíš se zlodějem, někdo s okradeným. Kradete často, nebo jen kupujete ukradené věci?
Bohužel, pánové, tento argument se tu objevil už několikrát, ale bohužel vaše právní povědomí je dost chabé: legální vlastnictví nějakého zařízení tě neopravňuje k páchání nelegální činnosti za jeho pomoci. Někdo tu už zmiňoval odposlouchávací zařízení, snad by pomohl i příměr k vlastnicví nože, kterým by někdo někoho jiného vykuchal a argumentoval by tím, že nůž byl jeho legálním vlastnictvím. Je to podobně pokřivené a perverzní uvažování, jako v tom vtipu, kde se mladík, obžalovaný z vraždy rodičů dožadoval polehčujících okolností s tím, že je sirotek.
Někde jinde byla diskuze na téma člověka, který napadl na ulici fotografa, který jej fotil s tím, že na to dotyčný fotograf neměl právo a mnoho lidí mu dávalo za pravdu. V daném případě ingorovali, že je rozdíl mezi samotným fotografováním na veřejném prostranství a ZVEŘEJNĚNÍM dotyčných fotografií, ke kterému už je potřeba mít souhlas fotografované osoby. Fotografovat na ulici (nikterak již v soukromí) zakázané není, co ale není povoleno je zveřejnit danou fotografii. V této diskuzi si mnoho lidí plete podobně pojem sbírání informací a jejich zveřejnění. Zde je ten zdánlivý rozpor, který mnoho lidí nechápe: Lukáš K skutečně porušil zákon, ne tím, že informace získával ale tím, že a jak je zveřejňoval. To že někdo masturbuje mu žádný majetek nenavrátí. I to tu bylo řečeno. On si na nich chladil svou žáhu a i když mu fandíme, tak v tomto bohužel s ním souhlasit nemůže nikdo, kdo má základní právní povědomí a občanskou kulturu. Byly tu i dost dovedně vypracované návrhy, jak to mohl udělat, aby na něj nikdo nemohl, ale to už je jiná hra...
Pořád si trvám na svém pohledu na věc.
Že byl poškozen okradený je nesporné.
Že se cítí poškozeni uživatelé kradeného notebooku je možné.
Obě dvě strany by ale měly svou zlobu a žaloby směřovat na jediného viníka, který vyvolal přímo a nebo nepřímo další druhotné škody. A to je zloděj.
Kdyby původnímu majiteli neukradl notebook (a foťák, objektivy a další věci), ten by nemusel zoufale po svém notebooku pátrat všemi dostupnými prostředky. A ani uživatelé kradeného notebooku by se tak nedostali do situace, kdy se nyní cítí poškozeni. Možná to nevědí, ale poškodil je zloděj.
Pokud jde o obhajobu původního majitele, imho si pouze instaloval vzdáleně sw na svůj vlastní majetek. Pomocí kterého pořizoval záznam okolí notebooku. Normálně by to dělal ve své domácnosti. Jelikož ale notebook někdo proti jeho vůli přemístil, nahrával notebook jiná místa. Mimo jiné místa těch, kteří s notebookem nakládali, bez vědomí a bez souhlasu majitele notebooku.
Malá parafráze.
Pokud mi ukradnou auto, ve kterém mám GPS (O2 Car control, Vodafone Auto Manažer, ..), tak mě může zloděj a nebo další nabyvatel kradeného auta obžalovat z toho, že ho proti jeho vůli sleduji? A někde zaznamenávám jeho polohu?
Kde bychom to byli?