Vlákno názorů k článku Případ šmírujícího MacBooku - co v Televizních novinách nebylo od attack - v takovém ujetém případě by šlo vymáhat škodu...

v takovém ujetém případě by šlo vymáhat škodu za zničená data, protože pokud o tom, že koupili kradené nevěděli, měli by právo si před odevzdáním notebooku svá data si přesunout jinam

Jenom pro jistotu ještě jednou, takové shrnutí:

Vy víte a uvědomujete si, že existují způsoby, jak poškodit nějakou věc, aby ji nemohl používat zloděj - sám píšete o znehodnocování bankovek. Je vám tedy jasné, že se to používá a musí vám být jasné, že je to legální.

Přesto "rozšíříte diskuzi" - napíšete v zásadě obdobný příklad - znehodnocení notebooku. Ale tam už nepředpokládáte stejnou legalitu jako v jiném obdobném případě. Tam naopak napíšete, že bude muset původní majitel uhradit cenu té věci a ještě zaplatit cca desetinásobné odškodnění. A ještě poznamenáte, že je to jak u blbejch.

A já jsem ten, kdo má vážný problém s myšlením. Tak to jó :-)

Máte, máte ... Ad vaše " ... bude muset původní majitel uhradit cenu té věci ...": Slyšel jste někdy slovíčko "IRONIE"?

Opravdu? U všech, se kterými jsem se setkal, to bylo, že se po několika pokusech dal PIN zadávat jen jednou denně (jednou se mi povedlo jedno si na celý den zablokovat). Autorádio se ale samo nikdy nezničilo.

Pokud by se ten zkrat děl automaticky a původní majitel tvrdil, že to prostě pustil z hlavy, tak ani škoda za zničená data.

Máte ...

Kromě myšlení máte asi problémy i s očima. Vkládáte mi totiž do klávesnice domnělou proklamovanou povinnost uhradit cenu notebooku ("... napíšete, že bude muset původní majitel uhradit ..."). Váš zrak totiž evidentně přehlédl (nebo vaše myšlení to nezaregistrovalo), že na konci té věty je takový legrační krucánek, kterému děti v obecné škole říkají "otazník". A ten mění "tečkové" konstatování (oznámení) na pouhou otázku, víte? Wikipedia: Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací.

Asi máte vážný problém s myšlením, takže polopaticky: šlo mi o to, rozšířit diskuzi o téma kde jsou zákonné hranice, do kterých si může majitel se SVÝM majetkem nakládat tak, aby jej ochránil nebo alespoň znemožnil/znep­říjemnil jeho používání eventuálním veškerým "ne-majitelům". Něco jako automatické postříkání ukradených bankovek znehodnocující barvou, víte ?

Asi mám vážný problém s myšlením. Ale na první pohled vidím rozdíl v tom, když někomu zabráním používat věc, jejíž jsem stále vlastník. A když vystavím něčí soukromí na veřejnost.
Sám zmiňujete jiné podobné situace. Takže je vám ten rozdíl asi také jasný. Tak proč se snažíte takto nesmyslně "rozšířit" diskuzi, to pořád nevím.

Na původním majiteli by nemohli vymáhat nic. Škodu za zničená data by mohli vymádat po prodávajícím, protože jim tuhle „vlastnost“ při prodeji zatajil (a je irelevantní, jestli o ní věděl nebo ne).

Zkuste si představit, že majitel by si do svého notebooku namontoval malé relátko, které, pokud se včas neodaktivuje, způsobí dejme tomu za měsíc malý zkrat, který nic "zlého" neprovede, jenom vyřadí z funkce některé základní komponenty a notebook tedy bude nepoužitelný. Odbornou analýzou se poté na tuto "časovanou minu" přijde. Takže se prokáže, že majitel ve špatném úmyslu "způsobil" vědomě novému držitelovi prokazatelnou škodu ve výši 11 000.- Kč a bude ji muset novému držitelovi uhradit? Pochopitelně plus odškodnění ve výši 100 000.- Kč za úlek a psychickou újmu. Bože, jak u blbejch ...

Já si marně zkouším představit, proč jste napsal takovou pitomost a proč zrovna pod tenhle článek.