"že dvě ženy nekřičely bylo způsobeno silným nárazem trubky, takže ženy neměly čas ani hlesnout"
Přece nepraštil obě najednu. :)
Když slyšel,tupý úder Jasánek ,tak ho musela slyšet i druhá žena i třeba ve druhé místnosti.Šla se podívat co se děje uvidí chlapa s trubkou,kolegyni na zemi a automaticky stačí zakřičet něž se jí pokusí také zabít. Tak to si to představuji já. :)
Recenze pana Žáčka nečtu, ale tuto jsem si nenechal ujít, abych opět konstatoval jeho zaujatost na nepravém místě a vytváření závěrů ze své neznalosti, kterou tu dává na odiv a nejinak je to u této recenze. Takže popořádku: Přijde mi celkem zbytečné vyřizovat si seriálem účty s prezidentem Klausem zmínkou o jeho amnestii a o tom, že ji udělal proto, že hospodářský kriminalista pracuje příliš pomalu - zbytečné to není řada případů hospodářské kriminality, kterou rozpracovaly týmy kriminalistů po dobu několika let, byla jedním podpisem poslána do kytek. Když už autor kritizuje jednotlivost kriminálních případů, ať si na internetu zjistí o případech podrobnosti. Vrah advokátek byl skutečně před revolucí důstojník STB se znalostí operativní činnosti, že dvě ženy nekřičely bylo způsobeno silným nárazem trubky, takže ženy neměly čas ani hlesnout. Případy vycházejí ze skutečných spisů, takže určitě nikoho nepřekvapí, když se tam najde zápis svědkyně: stojím u okna a říkám manželovi, který se převaloval v posteli „Ježíši Kriste, tam hoří.“ jak prosté drahý Watsone. U druhého dílu je celá pointa v tom, že pachatel útočil na různých místech, s různými zbraněmi a podle svědeckých výpovědí se zjistilo, že se v těch místech právě pohyboval, přestože ho s těmi útoky naráz nikdo nespojoval. Při zatýkání a osobní prohlídce ruce za zády, při převozu autem vepředu. Podívá li se autor recenze na skutečného pachatele Luboše Miku, který si před uvedenými činy odseděl kolem dvaceti let v kriminálu, lze věřit tomu, že byl negramotný, proč jinak by se to zmiňovalo http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/images/1355382-261596.jpg?itok=8Yyvfx50
Jeden úder trubkou do hlavy může poměrně snadno ve vedlejší kanceláři znít jako pád šanonu na zem, nikdo nepředpokládá, že se ve vedlejší místnosti vraždí, koneckonců kdyby to ta druhá oběť tušila, nebyla by taktéž praštěna zezadu, ale pokoušela by se křičet nebo jinak uniknout, doražena byla druhou ranou když ležela na zemi a rekonstrukce činu se týkala právě té druhé rány, kdy zvuk rány přenášela konstrukce podlahy.