No, ještě je asi o něco delší cesta než si myslí sami ti konstruktéři.
Velkým problémem je počasí- na anglických serverech a i na youtube lze dohledat, že nikoliv průtrž mračen, která přijde jednou za x let, ale normální déšť vadí. Po kapotě vozidla, ve které jsou ty senzory, stéká voda a senzory oslepuje. Předjíždějící nebo protijedoucí vozidla se navzájem ostříkají a to těm senzorům prostě vadí.
Sníh je též nepřítelem těchto vozů- jednak senzory, jako u vody, nevidí a pak nejsou vidět jízdní pruhy a vozidlo neumí přizpůsobit brzdnou dráhu.
V určitých situacích vadí i slunce- to když je příliš nízko nad obzorem a kamera vepředu v okně nedokáže přečíst značky a sdělit tak, kdo má přednost, nebo nejvyšší rychlost a nebo nedokáže rozeznat barvu na semaforu.
Nevím, jak auto funguje ve tmě, mimo město, kde není pouliční osvětlení.
Druhé riziko spočívá v možností hacknutí a ovládnutí těchto aut, což se zatím stalo jen na zkoušku, ale jednou ovládnutím plně automatické dopravy bude možné ekonomicky zničit danou oblast.
Tesla k tomu určitě vybavená není.
Ten nejdůležitější z "pár senzorů" co chybí je, alespoň podle tvrzení Googlu, LIDAR (https://en.wikipedia.org/wiki/Lidar) a to je sranda, která stojí několik set tisíc Kč.
Pochybuju, že má Tesla v sobě součástku za půl milionu, která je "jen SW vypnutá".
A pokud ji nemá - což asi nemá - tak to je jeden z těch "pár senzorů", který chybí, bez kterého to ovšem nefunguje.
Autonomní auta se začnou ve velkém vyrábět, až cena takového senzoru klesne na desetinu.
Kolem roku 2025 je to asi realistický odhad.
To z mého pohledu spadá do služeb v tom smyslu, že jde o práci, jejímž výstupem není potrava ani (nejedlé) zboží. Byrokracie je pak "strojem na generování smyslu", vyplnit lejstro, které nikdo nečte, na deset let se založí do archivu a pak skartuje, by nikoho nenaplňovalo, ale když to nařídíte zákonem, stává se z toho "nezbytnost" a všichni v tomto procesu jakkoliv zainteresovaní jsou iluzorně na úrovni producentů, "uspokojují společenskou potřebu".
Odstraňte "zbytečnou" byrokracii a nedostanete lepší svět, ale situaci, v níž je zbytečné kritické množství práceschopných jedinců. Ostatně, ta byrokracie by se dala značně zredukovat technologií, jenže k tomu není vůle, byrokracie je posledním Otesánkem schopným pohltit relativně neomezené množství pracovní síly (a tady můžeme byrokracii od služeb oddělit a považovat ji za čtvrté stádium přesunu pracovní síly), další zastávkou už je jen všeobecný základní příjem, kdy je "státním zaměstnancem" každý bez ohledu na to, co dělá. Ale to už je revoluce, zatímco rostoucí byrokracie je stále evolucí v mezích zákona (tedy doktríny).
Tak já řešil čistě časový aspekt a přirovnání ke spánku. Pokud jde o efektivitu, byla by obdobná jako u dnešní hromadné veřejné dopravy, některé spoje skutečně mrtvé budou, úplně se tomu vyhnout nedá (tedy teoreticky dá, pokud bude mít každý svůj osobní vůz a bude se vždy přepravovat jen jím).
Ovšem otázka energie je zajímavá z globálního pohledu, vezmeme-li v úvahu, jak na ní je současná společnost závislá, pak jsou v horizontu několika generací dvě možnosti, buď přijde technologie, která energii zlevní natolik, že otázka mrtvé jízdy bude nezajímavá... Nebo dospějeme do stavu, v němž autonomní vozy nebudou na pořadu dne (protože "obyčejného člověka" bude zajímat, zda urve kus půdy, která ho uživí). Pravděpodobnost balancování mezi těmito extrémy se s přibývajícím časem snižuje.
Franta s Pepou by se většinou mohli o auto dělit, časy jejich pravidelného cestování se míjejí.
Za předpokladu, že Pepa začne s cestou tam, kde Franta skončil a naopak. Jinak musí auto vykonat "mrtvou" cestu, kdy jede prázdné. Někdy může být tento předpoklad splněn, ale typicky se cestuje ráno z venkova do měst a odpoledne naopak, takže aby mohlo stejné auto svézt někoho dalšího, často bude muset takovou cestu vykonat. Tím se samozřejmě zbytečně spotřebovává energie, opotřebovává auto i silnice a zahušťuje se provoz. Je otázka, jestli toto bude dostatečně kompenzováno tím, že bude aut méně, spotřebuje se tedy méně energie a materiálu na jejich výrobu a bude potřeba méně parkovacích míst.
Bude to pro Vás zřejmě šok, ale přesně tak to je.
a) Franta vstává v půl páté, od šesti do dvou je v práci, pak jede domů, cestou nakoupí, doma je ve čtyři.
b) Pepa vstává v osm, v práci je od devíti do pěti, po práci nakoupí, doma je v půl sedmé.
Franta s Pepou by se většinou mohli o auto dělit, časy jejich pravidelného cestování se míjejí.
Ale pozor, teď přijde značně náročná myšlenka, Franta i Pepa ve tři ráno spí v posteli (a coby heterosexuály je myšlenka jejího sdílení ve stejný okamžik nijak zvlášť netěší).
Wow, jak je to možné? Jak mohou v tentýž okamžik spát, když jiné věci dělají v odlišné časy? To je nějaká magie? Nebo někde v předchozím lžu?
Abyste si nezavařil mozek, tak řešení prozradím, fór je v tom, že spánek je nepřetržitá činnost trvající výrazně déle než jednotlivé jízdy autem a nelze ji kouskovat, je žádoucí, aby postel, v níž usnete, byla táž jako ta, v níž se vzbudíte, a též, abyste nějakou (tedy tu jednu) postel měl k dispozici po celou dobu spánku.
Právě délka spánku je příčinou toho, že lidé se značně rozdílnými "denními rytmy" ve tři ráno spí, ať už konkrétní jedinec v tu dobu spí hodiny a ještě hodiny spát bude, šel spát před chvílí či za chvíli vstává, v onen okamžik potřebuje vlastní postel.
Jistě, existují lidé, kteří ve tři ráno nespí (a to dokonce většinou či aspoň pravidelně), protože žijí v noci a spí ve dne, jenže těch je oproti ostatním příliš málo na to, aby se dalo uvažovat o "celospolečenském sdílení postelí".
Už je to o něco jasnější, nebo potřebujete nějaký detail rozebrat ještě podrobněji (možná bych zvládl i obrázky)?
Tohle je zajímavý aspekt, kde pro mě je důležité to "v dlouhodobém horizontu se tomu asi nevyhneme". Ono i dnes je nezanedbatelná část práce vykonávána čistě pro udržení iluze, že si na svůj chléb musí každý vydělat sám (jež by padla ve chvíli, kdy by pro většinu práceschopné populace práce prostě nebyla).
Problém je, že "práce mas" se přesunula nejdříve ze zemědělství do průmyslu, relativně nedávno z průmyslu do služeb... No a teď pokrok začíná ovládat i ty služby.
Rychlý nástup by jistě provázely "nepěkné jevy", jenže jak bude vypadat "pozvolná transformace"? V určitém bodě imho bude nutno říct "OK, neoliberální doktrína neodráží realitu." a čím déle se s tím bude otálet, tím větší rozpor bude mezi shora hlásanou a zdola žitou sociální realitou... A dle mého tím větší bude ten otřes.
Nulový výběr na pokutách nebude. Policajti se přesunou na cyklostezky (na silnice cyklisté přístup mít nebudou a ani to nebude potřeba, protože cyklostezky budou mít hustší síť než silnice) a budou vybírat pokuty od cyklistů. Kola budou pořád na ruční řízení a vzhledem k vysoké daňové zátěži aut bude hodně smrtelníků jezdit právě na kole, přestože podstatná část nerada. No, a protože cyklisté páchají přestupky mnohem častěji než řidiči (a určitě přibude mnoho nových pravidel pro cyklostezky), pokutové žně budou velké. I když ... možná to nebudou vybírat policajti, nýbrž automatické systémy s kamerami, které se tam "přestěhují" ze silnic. Ty budou samy posílat provozovatelům jízdních kol výzvy k úhradě stanovené částky.
snížení zátěže na zdravotnictví - To jsem zvědavý, jestli tyto úspory, které v podstatě nepůjdou státu ale pojišťovnám vyváží (pro stát) ty hromady nezaměstnaných od učitelů autoškol přes řidiče z povolání, klempíře po dopravní policisty, jestli se státu bude líbit nulový výběr na pokutách atd. Samozřejmě v dlouhodobém horizontu se tomu asi nevyhneme, ale rychlý nástup by státu přinesl víc problémů než užitku.
Technika i finance by byly, neni vule.
Kdyz se muze utracet stovky miliard za valceni ... otazka zni, k cemu by zakladna na Mesici byla dobra, co by se na ni dalo delat aby to melo smysl. Osobne si dovedu predstavit spis zakladnu navstevovanou jen obcas a rizenou automaticky, daly by se tam umistit teleskopy = nasobne zpresneni vsech informaci. Urcite by se tam daly zkoumat moznosti preziti, jenze ony se daji stejne dobre zkoumat na obezne draze.
Mimochodem, kolem roku 2015-2020 mela startovat lidska vyprava k Marsu.
Celá ta diskuze vznikla v podstatě okolo věty v článku "podle odhadu IEEE by pak v roce 2040 mohlo být až 75 % aut na silnicích autonomních". Vývojáři si s tím samozřejmě hlavu nelámou a vyvíjejí, jistě se najde i pár oblastí na světě, kde bude výskyt těchto aut vyšší, jako je tam třeba nyní vyšší výskyt hybridních Priusů, ale většina světa si pojede "svoje". A vzhledem k i zde popsaným problémům, jaká budou mít autonomní auta mezi těmi normálními, bude jejich nástup podle mě mnohem těžší než nástup hybridů/elektro. A nějaký velký třesk, kdy se v blízké budoucnosti vše neautonomní zakáže, mi přijde totálně nereálný.
Zaparkovat do díry v řadě je něco úplně jiného, než přejet město plné křižovatek, uzavírek, změn v dopravním značení, tramvají, nepozorných ostatních účastníků atd atd. To co jste napsal mi přijde jako že pro let z Prahy na Měsíc už letadla máme, jsou to ty co doletí do Karlových Varů, jen je třeba zvětšit nádrž.
No, treba Tesla pokud vim je hardwareove vybavena pro samoridici jizdu uz te, ale neni povolena v SW. Taktez vetsina dneska prodavanych aut co ma "automaticke parkovani, puste volant a zaparkuje samo" uz ten HW vicemene ma (az na par sensoru).
Takze to vubec nemusi byt utopie, v prubehu 10-ti let se klidne muze stat ze 80 % vozidel bude pro samoridici jizdu vybaveno, a bude stacit jenom nahrat novy SW...
Reaguji na příspěvek začínající "u nás", tj. myslel jsem ČR, kde je všechno relativně hrozně blízko a kromě nějakých obchoďáků jen minimum lidí jezdí často nějakou dálniční štreku. I na ty chaty to má většina lidí do 2 hodin jízdy a situace na místě, třeba na horách v zimě je často taková, že jí autonomní auto stejně v dohledné době nezvládne. A když si dnes lidi nepřiplatí pár tisíc třeba za ten tempomat, nevidím důvod, proč by najednou chtěli zaplatit mnohem více za tyto systémy, aby to za ně 2x týdně kousek odřídilo.
Autonomní vozy ale (pokud se prosadí) znamenají totální změnu paradigmatu vlastnictví auta. Dneska zaplatíte statisíce Kč za auto, které v reálu využíváte jednotky procent času, max tak 10 % (to by bylo necelé 2,5 hodiny denně v autě). 90 % čas tedy auto zahálí, jen někde zabírá místo.
Plně autonomní vozy umožní to, že auto nebudete vlastnit. Bude tu několik poskytovatelů typu Uber s flotilou aut, která budou kroužit po silnicích. Vy na telefonu (nebo co tou dobou budeme používat) jen kliknete že chcete tam a tam a auto do pár minut bude u vás. Nasednete, odveze vás to, z účtu se vám strhnou peníze podle nějakého vašeho tarifu, kvality auta, počtu pasažérů... Celkový počet vozů bude výrazně menší než dnes. Asi ne 10 % dnešního stavu, na to je provoz přece jen hodně koncentrován do špiček, ale třeba polovina vozů by to být mohla.
Přestanete řešit parkování, opravy, bouračky... Získáte spoustu času v autě, kdy nebudete muset řídit.
Podle mě to je reálné, i když jestli a jak rychle se to stane nevím.
To, že nemáme techniku, je sice pravda, ale není to příčina. Co v první řadě nemáme je důvod, proč lidi na Měsíc posílat. Za studené války šlo o prestiž, porazit "ty druhé" bylo cílem samo o sobě a ospravedlnilo to (vzhledem k "hmatatelnému užitku") absurdně vysoké výdaje i ohrožení životů těch, kteří nahoru cestovali (studená válka je pořád válka).
Imho bychom techniku znova dohromady dali, i peníze by se našly (nejde o "přírodní zdroj", kterého je určité množství, to, co je třeba, je intelektuální a manuální práce), jenže by v první řadě bylo nutné zmobilizovat zájem expertů stejně jako mas, dostat člověka na Měsíc je "kolektivní čin".
Autonomní auta jsou však úplně jiná pohádka, zde jsou naopak ve hře individuální zájmy (na mnoha úrovních, od skutečných jednotlivců přes firmy až dejme tomu po stát kvůli důsledkům, třeba snížení nehodovosti a z toho plynoucího snížení zátěže na zdravotnictví).
Ja bych vsechny ty dopravni prostredky zakazal, povolil bych jen dalkove centralne rizene krabice - prepravniky na dobytek. Vsechno na cip a otisk prstu. Kdo by domital a chtel se snad po svete pohybovat na vlastni triko, tak zastrelit, urcite je to tajny agent, co podporuje uprchliky.
Kdo nic spatneho nedela, nema co skryvat. Krome statu, ten muze skryvat spoustu tajnych dokumentu a tajnych sluzeb, ale nic spatneho nedela.
Odhaduji, že 80% lidí má auto na ty nákupy a pár km do práce, dlouhou cestu po dálnici (víc než hodinu) řeší možná 4x ročně (já ani to ne). Budou si ochotni připlatit třeba 200 k za všechny ty autonomní systémy kvůli pár km ročně, když si dnes nejsou ochotni připlatit mnohem méně třeba za tempomat? Velká skupina lidí si takové auto (dokud nebude muset) nikdy nekoupí a stará auta si podle mě neodváží zakázat, tak jako dnes může na silnice stále Trabant a Avie.
Chůzi a kolo mi zakážete taky? Po roce 2030 už jen prodej autonomních kol a bot? :) Ne nebude to celé rychlejší, bude to mnohem pomalejší, ta auta ještě spoustu situací vůbec nezvládají a ty datumy jsou leda tak kdy si to první nadšenci budou moct koupit než kdy to bude povinné.
U nás je na výměnu 3/4 celkového počtu automobilů potřeba tak 15 let, tzn. aby se předpovědi naplnily, muselo by se za 10 let prodávat 100 % vozů autonomních (a to je samozřejmě utopie).
A hlavně nechápu tu honbu za PLNĚ autonomními vozy, každý tu řeší nejšílenější situace (kdy se auto za mlhy s 5m viditelností bude rozhodovat mezi přejetím opilce na kole mimina v kočárku) a přitom by bohatě stačilo nechat auto odřídit nejnudnější a nejdelší části trasy - dálnice a kolony. Ten zbyteček, dojet si autem na nákup, snad zvládneme i bez asistence, nebo ne?
Tak, dočetl jste pohádku a nyní se vraťte do skutečného vesmíru, ne toho virtuálního. V roce 1969 po přistání Apolla 11 na Měsíci také "prognostici" věřili, že okolo roku 1980 bude na našem souputníku trvalá základna, na dovču se bude běžně létat na orbitu na jednu z řady kosmických stanic.
No a máme rok 2015 a naopak nemáme techniku (a finance) abychom zopakovali fenomenální úspěch projektu Apollo, během kterého kráčelo po povrchu Měsíce 12 pozemšťanů. Navíc na Měsíc v současné době člověka dopravit nedokážeme. Proto jste s tím vaším rokem 2020 a 2025 docela k smíchu :-)))
Tohle je důvod, proč se brzy ruční řízení zakáže - nebude s tím automatickým kompatibilní. Nejde jen o styl jízdy, ale například o vzájemnou komunikaci, která autu zajistí informace od těch, co jsou více vpředu. Auto tak bude vědět s předstihem o problémech na silnici, o stavu vozovky, povětrnostních podmínkách atd. a tomu všemu se přizpůsobí. Jakkoli to vypadá děsivě (a do značné míry to děsivé je), ruční řízení na silnicích nebude mít místo.
Může to vypadat třeba tak, že v roce 2020 se začnou běžně prodávat automaticky řízené vozy (zatím ještě s povinnou přítomností řidiče a možností převzít řízení), 2025 už budou tyto vozy zcela autonomní (řidič nebude potřeba a ruční řízení bude možné jen omezeně v nouzovém režimu), 2030 už ruční řízení vůbec k dispozici nebude a současně se zakáže prodej ručně řízených vozů (pro provoz na silnici) a 2040 se ruční řízení zakáže. Možná to celé bude rychlejší, v závislosti na vývoji technologií a tlaku na zvyšování bezpečnosti.
On i start a pristani je pomerne trivialni problem, protoze prostredi je celkem slusne definovano, celkem bezne dneska umi letadla i pojizdet po letisti a zaparkovat na cm presne.
Znacna cast letadel pak ma odpovidace, takze o sobe navzajem vedi.
Mimochodem, zrovna tento vikend jsem zahledl Topgear, kde auto spolehlive "samo" zabrzdilo vice nez metr pred zivym plotem (aniz by to tak ridic chtel) a zcela spolehlive nabouralo do jineho auta (to kdyz testovali, jak to funguje).
Nejzasadnejsi problem je ovsem v tom, ze auto rizene automaticky jeste desitky let nebude schopne resit na silnicich zcela bezne situace, kdy je napriklad znaceni v rozporu se skutecnosti. Vzdyt i ta auta od googlu smi jen na peclive vybrane a zmapovane useky, ktere nejdriv nekdo projde metr po metru a zaznamena kazdy kanal.
Pane autore, ten americký elektroinženýr se nejmenoval Fracis Houdin, nýbrž Francis P. Houdina, viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Houdina_Radio_Control .
Jinak je třeba být realistou - v příštích 25 letech se rozhodně žádná revoluce v [samo]řízení aut nestane. Takové řízení vozidel se podle mne neobejde bez totální změny dopravní infrastruktury, resp. celého přístupu k dopravě. Možná vznikne něco jako virtuální železnice, bude se jezdit sice po silnicích, ale koordinovaně, ve vyžádaných, naplánovaných, přidělených a trvale centrálně monitorovaných pruzích atd.; podobně jako je tomu u letecké dopravy.
Mimochodem, automatické řízení letadel je daleko jednodušší problém, s výjimkou startu a přistání tam na nějakém metru či desítkách metrů nezáleží.
ja se hlavne tesim na to jak lidi prijdou na to ze tyhle auta budou strasne opatrna a snazit se zabranit vsemu moznemu, takze je pujde zastavit jenom tim ze naznacim chuzi smerem k nim nebo sikovne "lehce omezujicim" manevrem - treba v Prazskym agresivnim provozu, nebo na D1 takovy auto pojede pomalu a vsechny bude poustet, jenom protoze si bude chtit udrzet bezpecnou vzdalenost ode vsech, ostatni mu tam budou vjizdet a to vsechno do doby nez pasazer tom aute s nadavkama na umelou inteligenci prevezme rizeni ( "proc jsi ho tam poustel ty debile, nezastavuj, jed, uz tam nikoho nepoustej,kurna pust me k tomu!") :-)