Názory k článku Problémy českých televizních stanic s vysílacím formátem při přechodu na DVB-T2
-
No ten náš místní provozovatel ... No koukejte, pořád neopravil to T2. :-) A to jsem mu už 2x psal .... No peču na to. Hlavně že změnil to "fps" na 50.
http://www.tvml.cz/2016/04/26/jak-se-stat-divakem-tvml/
Tak si říkám, proč ČT na HD programech vRS7 má jen 25fps? A v čem by bylo lepší/horší kdyby bylo 50?
-
Dobrý článek, který vyprovokoval dobrou diskuzi. Osobně si nemyslím, že je to takový problém. D-book totiž uvádí v přehledu předpisů ETSI TS 101 154 V2.2.1 (2015) , kde je v kapitole 5.14.1.7 Frame rate uvedeno:
Decoding: 50 Hz
- HEVC HDTV IRDs shall support decoding and displaying of video with an output frame rate of 25 interlaced or progressive; 50 Hz progressive.
- HEVC UHDTV IRDs shall support decoding and displaying of video with the output frame rates supported by 50 Hz HEVC HDTV IRDs
Tabulka 19 v této kapitole připouští 25i jak snímků, tak půlsnímků, a udává parametry signalizace.Z toho důvodu si myslím, že to je závaznější než detaily v d-booku a přijímače tak musí i tyto prokládané signály zpracovávat. Naopak je správné, že minimálně musí přijímače tak splňovat i parametry tzv. Advanced HDTV 1080p formátu, který má zejména smysl jako přechodová fáze na UHD zejména pro sportovní přenosy. Tím je dána svoboda volby tvůrcům, aby volili kvalitu v návaznosti na náklady distribuce (větší datový tok). V tomto období tak bude nutno plynule měnit snímkovou frekvenci i v průběhu jednoho programu – samozřejmě pokud sejmutý live sport v 1080p nebude degradován na vstupu na prokládaný formát.
Jediné, co tedy v d-booku chybí je podle mého názoru uvedení v oddíle 1.3 doporučení ITU-R BT.709.,které tento pokročilý formát, a na nějž jak Němci, tak i jiné veřejnoprávní televize přecházejí, popisuje -
To je moc zajímavé. Velcí světoví výrobci elektroniky lomítko nepoužívají, kupříkladu Arris zde:
http://www.arris.com/globalassets/resources/data-sheets/arris-vip1113w2-data-sheet.pdf
operátoři jakbysmet a vy nám tu budete cosi o nějakém lomítku?
Nehledejte problém tam, kde není... -
ivovi . (neregistrovaný)
Deinterlace neni nic jednoducheho (detektory pohybu, ruzne interpolace), ale neni to prece neprekonatelny problem. Prevod do neprokladaneho formatu musi dnes delat kazdy televizor a musi ho resit CT u i-vysilani. A musi to delat dobre, jinak by to nevypadalo pekne. Predpokladam, ze "škodlivé vysokofrekvenční prostorové složky" asi nevzniknou jako skodlive pro HEVC koder a pritom neskodne pro dojem z obrazu.
Cely problem se netyka jen 1080p ale i "SD", protoze cesky d-book pripousti v HEVC jen 540p.
Konecne, pri vykladu d-booku s tou chybou (1080i50fps) je mozne vychazet z nemeckeho d-booku a DVB normy ETSI TS 101 154. Z obou shodne vyplyva, ze format 1080i25 je jako jediny prokladany format pro HEVC povolen. I kdyz s nim v praxi asi Nemci nepocitaji. Stejne jako CRa kdyz ho netestuje.
-
Toto je hodně odvážné tvrzení, že je terestrika nejkomfortnější a nejjednodušší řešení, protože ve skutečnosti je nejkomfortnější a nejjednodušší tak akorát kabelovka nebo IPTV, následuje satelitní příjem a terestrika je až na chvostu. A při srovnání programové nabídky je terestrika daleko za všemi. Jediný moment, kdy má terestrika navrch je v situaci, kdy není pokrytí kabelem, IPTV a nelze ani satelitní příjem. Ovšem těchto případů je minimum.
-
Sorry, ale iné spôsoby príjmu NOVÉ technológie nevyžadujú?
Satelitné vysielanie za 20 rokov zmenilo svoje vysielanie z analógového cez DVB-S na DVB-S2 a reálne sa testuje DVB-S2X. Každá táto zmena predstavovala pre vysielateľov a užívateľov ZMENU technológie spracovania informácií.
Podobnou zmenou prešlo aj terestriálne vysielanie.
Zmenami prechádza aj samotný spôspb spracovania informácie - MPEG1, MPEG2, MPEG4, H.265.... Každá táto zmena predsatvuje výmenu technológiu u vysielateľa, aj u prijímateľa. A je jedno, či fyzikálne ide o prenos terestriálnym spôsobom (DVB-T/T2), cez satelit (DVB-S/S2/S2X), digitálnu káblovku (DVB-C), alebo IPTV.
Jediné čo sa pravdepodoben meniť nutne nemusí sú antény a koncové vysielače / vstupné prijímače - tie pracujú stále na rovnakom fyzikálnom princípe.
-
Koukal jsem pred par dny na CT24 - mam UPC a CT24 tu jeste neni v HD, ale pouze SD (stejne jako na satelitu, ci terestrice) a obraz je tedy prokladany a v mizernym MPEG-2. Pustil jsem si do televize zive iVysilani s CT24, kde maji i format 720p a to byla nekonecne lepsi kvalita. Odbavovani maji v CT jeste prokladane, ale ten deinterlacer pro internet streaming na CT24 delal velmi dobrou praci. Jen tu a tam bezici text v liste na snimek poposkocil, ale jinak to byla parada.
-
Předpokládám, že článek měl být námětem k diskusi.
Mohl by vzniknout dojem (a autor k němu lehce čtenáře přivádí), že (Vysílání) T2=P (neprokládaný obraz). Ale přesněji to je HEVC=P, ale T2≠HEVC. A d-book mluví o přijímačích. Tedy může existovat vysílání T2, 1080i, H.264. Prakticky bude na televizi či vysílateli, aby zvážil, zda T2 multiplex má tak naplněný, že potřebuje ušetřit 1,5 Mbit/s toku videa, ale musí nasadit deinterlacer. A nechce sáhnout na změnu modulačních parametrů k rozšíření celkového toku multiplexu.
Pozn: úvaha je zjednodušena: Vychází z praktických porovnání, že podobnou obrazovou kvalitu lze dosáhnout při 3 Mbit/s HEVC/1080p a 4,5 Mbit/s H.264/1080i. Uvažován běžný TV kanál mimo vypjaté okamžiky (nepotřebuji právě vidět oka na tenisové síti), tedy po většinu vysílacího času. -
"Celá diskuse kolem prověřování u prokládaného formátu je u nás naprosto zbytečná, protože D-book vydaný Českým telekomunikačním úřadem nepočítá..." Nevidím to tak jednoznačně. Osobně si myslím, že formát 100Hz prokládaně uvedený v D-booku je jen chyba vzniklá tím, že se zcela běžně pro současný prokládaný režim používá obojí značení 1080i25 i 1080i50. Doteď to moc nevadilo, protože žádný jiný prokládaný režim než 50/60Hz v TV nikdy neexistoval a předpokládám, že ani existovat nebude. Podle mě je tedy revize D-booku možná. Předpokládám, že signalizace prokládání je stále součástí mpeg streamu, tak jako u mpeg2 a h.264. Problém může být spíš v tom, že s prokládaným režimem pro h.265 jiné D-booky (hlavně ten německý) nepočítají a tak s tím následně nebudou počítat ani výrobci. Osobně si myslím, že nejjednodušším řešením je na dlouhou dobu deinterlacer na výstupu OP (u ČT) nebo na vstupu správce muxu - pro komerčky. Vzhledem k tomu, že v Německu již vysílání v 1080p běží a předtím běželo 720p, ačkoliv měli spoustu zdrojů ze zahraničí v 1080i, určitě už s nějakým kvalitním deinterlacerem mají zkušenosti. Pořád se bude jednat o o řád lepší zařízení, než jaké je obsaženo v každém TV přijímači, byť s jistým nárůstem datového toku nad optimální hodnotu bude potřeba z počátku počítat. Opakuje se tak situace z počátku digitalizace - ani tehdy mpeg2 kodéry použité v přechodových muxech A a B nedosahovaly parametrů těch současných.
ČLÁNKY DO MAILU