Nejrychlejší je „áčko“
Není snad dne, aby nám některý ze čtenářů DigiZone.cz nenapsal, kdy se digitální vysílání dostane i do jejich regionu. Pardubice, Zlín, Plzeň, Ústecko. To je jen malý výčet posledních takových dotazů. Na všechny odpovídáme zhruba stejně: digitálně se vysílá v Praze a Brně, od února přibude Ostrava. S dalšími regiony to je zatím ve hvězdách. Proč, když všechny tři přechodné multiplexy mají vydány kmitočty, které pokrývají většinu krajských měst a v případě vysílací sítě A by po spuštění všech vysílačů pokryly 75 procent území? Na to není tak úplně jednoduchá odpověď.
Vezměme si třeba zmíněný multiplex A, který provozují Radiokomunikace. Od 21. října 2005 vysílají řádně v Praze na 25. kanále (mapka pokrytí) a od 23. prosince 2005 také na kanále 40 v Brně (zatím jen z vysílače Hády – mapka pokrytí). 9. února spustí vysílání v Ostravě (mapka předpokládaného pokrytí), zatím však jen na vysílači Slezská Ostrava (kanál 39). Termíny spouštění dalších kmitočtů neexistují. Nebo o nich Radiokomunikace ani televizní a rozhlasové stanice, které vysílají v rámci multiplexu A, nemluví. Důvod je nasnadě: jde o řádné, tedy placené vysílání. Neplatí za něj divák, nýbrž televize. Za šíření signálu. Přitom na stejném území platí také za provozování analogových vysílačů.
Televize argumentují dvojími náklady
Dvojí platby za šíření signálu na stejném území přitom negenerují dvojí zisky z vysílání reklamy (u komerčních televizí). A u veřejnoprávní České televize by se dalo dvojí šíření signálu přes pozemní vysílače vysvětlovat jako zbytečné mrhání veřejnými prostředky – koncesionářskými poplatky. Proto ani ČT, ani televize Nova, které vysílají v multiplexu A, zatím nechtějí spouštět další digitální vysílače. Na druhou stranu, vysílací síť A je jen dočasná a oprávnění k jejímu provozování vyprší 31. května 2007. Radiokomunikace by měly mít zájem na tom, aby se jim podařilo ještě před tímto datem spustit všechny její kmitočty. Postoj televizí je ale jasný: zprovoznit celou síť se tedy zřejmě nikdy nepodaří.
Na tomto místě je ale potřeba podotknout, že „áčko“ i další dva „komerční“ multiplexy B a C jsou pouze přechodné a že je v roce 2007 nahradí definitivní digitální vysílací sítě. Diváci v oblastech, kde už dnes některé z těchto přechodných multiplexů vysílají, o své programy nepřijdou. Jenom se přesunou na jiný kmitočet, což divák pocítí pouze tak, že si bude muset znovu spustit automatické naladění programu, po kterém se mu vyresetuje set-top-box. Televize, které už dnes vysílají v DVB-T, a většinou jde o stanice, které mají oprávnění pro analogové vysílání, nebo o programy, které vysílají pouze v experimentálním režimu, budou pokračovat v definitivních multiplexech. Přesunou se do nich také nové digitální televize, které by měly získat licence v právě finišujícím výběrovém řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
Měla by RRTV povolit další experimenty?
Právě zdlouhavé rozhodování o udělení/neudělení digitálních licencí zpožďuje spuštění dalších dvou přechodných digitálních sítí: multiplexu B společnosti Czech Digital Group (CDG) a multiplexu C provozovaného Českým Telecomem. V případě CDG je už jedna z pěti programových pozic multiplexu nastálo obsazena televizí Prima, jež podobně jako Nova uplatnila své právo na „technologickou neutralitu“ současné vysílací licence, která platí jak pro analogové, tak digitální zemské vysílání. Zbývající čtyři programové pozice multiplexu B zaplnily programy, které vysílají v rámci experimentu a mohou být kdykoli ze sítě vyřazeny. To se týká zatím jen Prahy a vysílání na kanálu 46 (mapka pokrytí).
CDG sice vede jednání s televizí Prima, že by spustila řádné digitální vysílání multiplexu B v Brně, ale zatím není jasné, jaké programy by v něm šířila. O obsazení multiplexu totiž rozhodne vysílací rada udělením nových digitálních licencí. Pokud by chtěla CDG v Brně vysílat „hybridně“ jako v Praze, tedy řádně televizi Prima a experimentálně jiné programy, musela by k tomu získat svolení od RRTV. Je otázka, zda by k tomu Rada svolila, když všechno nasvědčuje tomu, že udělení digitálních licencí je na spadnutí. Něco je ale udělení licence a něco jiného zahájení vysílání. Nové digitální televize budou mít ze zákona čas 360 nebo 180 dní (podle toho, jaká varianta zvítězí při schvalování novely vysílacího zákona ve sněmovně) na přípravu spuštění vysílání.
Jenže kdo to zaplatí?
Na dobu, než se nové digitální televize připraví na start, by jistě mohla RRTV do brněnského vysílání multiplexu B pustit „experimentální“ programy. Nikdo ovšem nedokáže odhadnout, jak rychle budou držitelé nových digitálních licencí připraveni zahájit vysílání a zda už nejsou v takové fázi, kdy dokáží den po vydání licence reálně vysílat (například hudební televize Óčko, která už nyní vysílá v DVB-T experimentálně – i když ta neusiluje o programovou pozici v multiplexu B, ale v „céčku“). A pak je zde otázka pokrytí nákladů spojených s digitálním vysíláním. Za řádné vysílání se platí „řádné“ peníze, za experiment už CDG rovněž vybírá nějaké „drobné“. Mimochodem, právě dohoda, resp. nedohoda na platbách za zkušební vysílání v pražském multiplexu B, vedla na začátku ledna k několikadennímu vyřazení stanice TOP TV.
Ze všech tří přechodných digitálních sítí je na tom nyní nejhůře multiplex C Českého Telecomu. Tomu se nepodařilo získat povolení k dlouhodobému zkušebnímu vysílání, a tak si loni jenom krátce zaexperimentoval v Praze a Brně (vysílal Óčko a zkoušel na něm interaktivní služby) a nyní ve stejných městech vysílá „pruhy“ s hudební smyčkou a textovou informaci o přesunu experimentálního digitálního vysílání Óčka do pražského multiplexu CDG. Také Český Telecom čeká na rozhodnutí RRTV o licencích pro nové digitální programy. Pro multiplex C radní vyberou minimálně čtyři televizní stanice (CDG nedávno oznámila, že je připravena místo čtyř programových pozic stabilně vysílat pět televizních programů). Počet udělených licencí ale může být vyšší, protože RRTV chce kromě oprávnění pro celoplošné vysílání vydat i blíže nespecifikovaný počet licencí pro regionální vysílání.
Naprosté selhání státu
Vzhledem k tomu, že držitelé takto vydaných licencí budou mít mnohaměsíční lhůtu na zahájení vysílání, nedá se očekávat, že by se multiplexy B a C podařilo v nějaké dohledné době zprovoznit (řeč je nyní o řádném vysílání, nikoli o experimentu nebo hybridním vysílání). Nabízí se také otázka, zda budou jejich provozovatelé, CDG a Český Telecom, ochotni zahájit vysílání ve chvíli, kdy na něj bude připravena třeba jen jedna nebo dvě televizní stanice, a ostatní zařadí později. Vyplatilo by se takové vysílání? A kdo by ho zaplatil? Neustále odkládané rozhodnutí o vydání digitálních licencí a průtahy s novelou zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která má určit pravidla přechodu na zemské digitální vysílání, spíše naznačují, že se přechodné digitální sítě nepodaří vůbec zprovoznit.
Pro nové digitální televize by to nemusela být žádná rána. Jejich licence budou platit 12 let a je jedno, zda budou vysílat v přechodných sítích, nebo až v těch definitivních. Problém budou mít pouze diváci, které stát prostřednictvím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, ministerstva informatiky a dalších institucí navnadil na digitální vysílání a rozšíření programové nabídky, aniž by pak byl schopen tento slib dodržet. Nebo alespoň dohlédnout na to, aby se na jeho plnění pracovalo. A to je škoda.
ČLÁNKY DO MAILU
