Napada me jediny zpusob - provedete tady v diskusi hanshaking Diffie-Hellmanovy sifry a emailove adresy si vymenite takto ustavenym sifrovacim klicem. Uz se na to tesim. Navic zrejme pujde o diskusi s neprekonatelnym poctem prispevku ...
A to je výsledek nějakého průzkumu nebo jen váš názor? To, že Microsoft o chybách nemluví, dokud k tomu není donucen okolnostmi, neznamená, že nejsou.
Windows se draze prodavaji a tak by tam chyby byt nemely.
Ano, neměly by. Ale co třeba tahle? Není to trochu nedůstojné?
Nemyslim tim jadro, ale napr. bind, sentmail a podobne "bezpecne" vecicky.
Pokud si nekdo na svuj pocitac nevedomky nainstaluje bind, nebo sendmail, nevi co dela a tudiz mu to patri. Uz vidim, jak si nekdo na desktop instaluje DNS server nebo SMTP server. Mel sem za to, ze se stale bavime o desktopu a ne servrovem nasazeni. Pokud je admin nemehlo, nepomuze mu ani svecena voda.
Pravdou je ze Linux je zdarma takze u neho nelze predpokladat,ze je bez chyb. Windows se draze prodavaji a tak by tam chyby byt nemely.
Nekdo kdysi rekl, ze ".. za chyby se plati!". U Windows je to vice nez pravda.
To jste vyjmenoval tri hry, ale ktere dalsi? Na Linuxu clovek tech mainstreamovych her prilis nenajde. Take uzivatel Evolution se musi v porovnani s Outlookem trochu uskrovnit (v nekterych ohledech).
Neni to clanek proti Linuxu na podporu Windows. Pouze si myslim, ze Linux je v nekterych segmentech dobry a v jinych neni. Zadna univerzalne genialni platforma dle meho soudu neexistuje.
No a dalsi vec: Linux neni z vetve System V. Neobsahule zadny kod od AT&T (na rozdil od drivejsich verzi BSD :-), pouziva sockety a ne streamy, donedavna pouzival select() a ne poll() (dnes ma jadro jak select(), tak i poll(), pricemz interne je select() emulovan pomoci poll()). Ovsem na druhou stranu vetsina distribuci pouziva SysV-style init, SysV-style ncurses, jadro implementuje SysV IPC API, termios (a nikoliv sgtty), atd. Rozhodne bych si Linux netroufl zaradit ani do BSD vetve ani do SysV. Puvodem zdrojovych textu vubec ne, a rozhranim a chovanim asi taky ne.
-Yenya
Zarazeni Linuxu do vetve SYSTEM V jsem se dopustil pod vlivem znalosti jeho konfigurace (umisteni souboru) - ta je zretelne SysV, podpora SysV IPC o ktere vim take me v tom uz jen dotvrdila. Pripoustim, ze zdrojaky jsem nikdy nestudoval - a proto jsem take sve informace klasifikoval jako nejiste.
(*) dnes jsou v Linusove jadre nektere veci, ktere byly puvodne v jinych OS - zejmena v *BSD. Pokud vim, jedna se o linux/drivers/net/wan/syncppp.c, ktere je upraveno asi z FreeBSD (a taky na zacatku toho souboru je doporuceni, aby kdokoli kdo udela nejakou zmenu, nabidl tuto zmenu nejen pod GPL jak mu uklada licence jadra, ale i pod BSD licenci). A jeden z driveru pro SCSI radice (tusim nektery NCR/Symbios) byl puvodne vyvijen stejnymi lidmi paralelne pro FreeBSD a pro Linux. Ale jinak o nicem dalsim nevim.
-Yenya
Vzdy jsem si myslel, ze Lupa prinasi objektivni zpravodajstvi z oblasti pocitacove technologie, ale tento clanek velmi zmenil muj nazor na objektivnost tohoto serveru.
Prijde mi, ze autor nema v dane oblasti vubec zadny prehled a vlastne ani nevi o cem pise. Coz se bohuzel stava standardem i ve svete papirovych a jinych zpravodajstvi (Blesk, Super, N@va ...).
Nechci se prit o to, jak moc je ci neni Linux uzivatelsky privetivy. Z vlastni zkusenosti vim, ze uzivatel, ktery nikdy Linux ci Unix nevidel, je z prvniho seznameni trochu rozcarovan. Ano, prace s linuxem zatim neni tak pohodova, tak jednoducha jako point&click z Redmondu. Pokud ale uzivatel neceho chce dosahnout a neboji se zeptat, Linux se mu odmeni kvalitnim uzivatelskym rozhranim, velikou stabilitou a uzasnou skalovatelnosti.
A co se tyce aplikaci. Rekl bych, ze by se autor nejdrive mel podivat, co na Linux je a co neni, nez napise, ze na Linux vubec nic neni. Vrele doporucuju www.root.cz. Pote snad trochu zmeni na vec nahled nebo se alespon trochu zamysli nad tim, co napsal. Bylo by to zahodno.
Vzdy jsem si myslel, ze Lupa prinasi objektivni zpravodajstvi z oblasti pocitacove technologie, ale tento clanek velmi zmenil muj nazor na objektivnost tohoto serveru.
Vazeny pane,
prilis nerozumim duvodum, ktere Vas vedou k tvrzeni, ze se jedna o neobjektivni (potazmo bulvarni) prispevek. Je v nem obsazeno hned nekolik serioznich argumentu, ktere me vedou k presvedceni, ze Linux se v sirsi mire jako desktop pro bezneho uzivatele nikdy neprosadi. Vy jste nepredlozil zadny argument, ktery by prokazoval opak nebo alespon tem mym nejak oponoval.
I to je klasicka ukazka rozporu 2(dvou!) svetu. Svetu penez, restrikce, diskriminacni licencni politiky proti svetu svobodneho software. Diky!
Dobry den,
napsrosto s Vami souhlasim, ze je skvele, kdyz existuje alternativa Windows (to clanek ostatne nepopira). To ale prece nema nic spolecneho s tim, zda se Linux v sirsim meritku uplatni jako desktop. V textu je obsazeno nekolik (pro bezneho uzivatele celkem zasadnich) argumentu, proc tomu tak nebude. Zadny jste nevyvratil.
Nikde prece neni napsano, ze Linux a Unix jsou navzajem kompatibilni, pouze to, ze se mezi nimi snadno portuje. Chcete tvrdit, ze Unixy (nikoli architektura, ale produkty Sun, IBM ci HP) jsou mezi sebou kompatibilni?
Niet nad skromnost, ze? A co su tie zasadne argumenty? Ze pod Linuxom nie je Excel, Word a SilnaBodka? Zdovodnenie toho, preco je to nutne, chyba. Alebo to, ze v uvode sa spomenie Staroffice a dalsie a potom zrazu je to bez argumentacie odbyte do kelu. Je tam napisane ze uzivatel potrebuje jednoduchost... a tieto produkty nie su jednoduche?
Bolo by mozno dobre, keby autor uviedol, aku ma sam skusenost s Linuxom, lebo takto ten clanok vyzera ako dalsi zo serie "nainstalujem si Mandraka -> parkrat kliknem v KDE -> napisem clanok, ktory 'fundovane' porovnava Linux a Windows"
Aj ja som doteraz povazoval Lupu za seriozny zdroj, ale teraz svoj nazor menim. A nielen kvoli jednostrannosti clanku, ale aj kvoli tomu, ze podlahli zvodom vyvolat flamewar a tak zbierat kliky.
MS je monopol. Monopol je dan temer stoprocentnim obsazenim nejakeho trhu. Nebo v ekonomii je "monopoly power" definovana jako schopnost urcovat ceny bez ohlizeni se na konkurenty. Oboji MS splnuje.
To, ze si MS vybudoval monopol vlastnimi silami (neni dan pravne nebo historicky), mu budiz pricteno k dobru. Ale uz ne to, ze sveho monopolu cilene zneuziva.
Ano, mas pravdu ze je to o nicom, ked linux hodnotia ludia, ktori o nom nic nevedia. Ked si stavar, tak si predstav, ze by niekto, kto sa v stavebnictve nevyzna, zacal diskutovat o vyhodach nejakej technologie, ktoru by ani nevidel. Ty by si mu nieco vysvetlil a on by ta oznacil za fanatika, ktory je nepristupny argumentom.
Linuxu skodi, predevsim netolerantni lidi
Ktore reakcie su tu netolerantne? Akurat reakcie tych co linux ani nevideli, ale su dostatocne chytri na to, aby ho hodnotili.
Nějak jsem postrádal informaci o Lindows. Co na to zde zavedení linuxáci i woknouzáci říkají?
Pro toho kdo neví, Lindows je připravovaný OS na bázi Linuxu, kde bude možné spouštět i aplikace z Windows.
Na našem serveru jsou již první dva screenshoty.
Vaše postřehy by mohly být určitě zajímavé. Tak do toho!
Zajimave to je ale novinka. Ja remote desktop management pouze s vyuzitim nastroju Windows pouzivam uz do Windows NT 4.0. Bezi to samozrejme i na 98ckach a urcite by to slo i na 95tkach (ale ty nikde nemam). Podotykam, ze jde o software, ktery je zcela zdarma od MS a vetsinou se Vam instaluje pri instalaci IE - MS Netmeeting.
To tezko, Be zkrachovalo.
(to je odvracena tvar free software...)
O mire objektivnosti me presvedcil treti odstavec. Ale dobra, trochu se v tom povrtam, pokud Vam to nebude vadit.
V prvnim odstavci se odkazujete na JXD, ktery ma ponekud sverazny zpusob prezentace sveho ega a tim padem i vlastnich nazoru. Jeho clanek jsem cetl a pake jsem sledoval onu masinerii na internetovych serverech. Pokud se chce clovek zviditelnit, udela to jakymkoliv zpusobem. Taktez nemohu souhlasit s tvrzenim na zaver odstavce "Linux na desktopu je dle mého pasé", nebot jsem nenasel definici, co to vlastne desktop je a pokud se spokojime s tvrzenim, ze desktop je pracovni plocha, znamena to, ze vsichni, kdoz pracuji na nejake pracovni plose, proste nemuzou pouzit Linux. Ani specialiste prez site, komunikaci a dalsi vysoce odborne urovni. Tim chci naznacit, ze na pocitaci sitoveho administratora se lisi od desktopu mzdove ucetni.
V druhem odstavci se jasne nazancujete, ze Linux nedokaze uspokojit narocneho uzivatele, ktery vyzaduje popularni aplikace. Trochu mi to pripomnelo debatu jednoho majitele firmy na servni Morve, ktery neustale nadava na Outlook a Word a dalsi programy MS Officu, ale kdyz se mu (pro platformu Windows) nabidne jiny, alternativni reseni, prohlasi, ze zakaznici to chteji prave v tom Wordu a dalsi proprietarnich formatech MS Officu. Coz znaci zacarovany kruh, nebot jsou tu standardy a standardy. Kazdy ctenar jiste poznal rozdily mezi vyznami tech slov. Ale abych se vratil k vyznamu popripade k argumentaci. Uzivatel potrebuje pro svou praci jen urcity okruh nastroju. Pokud myslite, ze je spatne, ze se vyrabeji alternativni reseni k MS Officu, asi vam take prijde spatne, ze se rusi monopol Telekomu. MS Office nabizi tytez vlastnosti, jako prave ony alternativy. A to, ze ne vzdy alternativni reseni je spravne, zalezi jen na tom, jak komu dane alternativni reseni vyhovuje. Stejne tak muzem posoudit MS Office jako alternativu k napr. StarOffice.
Pokud uzivatel chce spolehlivost, jednoduchost, popularni aplikace a snadnou komunikace, i tuto variantu mu muze Linux nabidnout. Ja uz s Linuxem nejaky ten patek pracuji a mam ho nakonfigurovan tak, ze mi plne nahrazuje desktop Windowsu. Spolehlivost aplikaci zalezi na programatorovi. Aplikace je prave tak spolehliva, jak spolehlivy je autor aplikace. Diky OpenSource komunite se k dane aplikaci muze vyjadrit desitky, stovky lidi, kteri mohou apolehlivost aplikace vylepsovat (a nebo naopak, coz jsem zatim tak casto nevidel). Z hledista spolehlivosti operacniho systemu, zde neni mista na nejakou velikou polemiku. Jednoduchost - je pochopitelne, ze absence teto podminky si uvedomili vsichni distributori Linuxovych distribuci a snazi se je upravit k obrazu uzivatelovu. Zatim jsem videl zdarile jenom jednu distirbuci a to Mandrake Linux, ktera se od instalace az po spusteni internetoveho prohlizece provadi prez ono point&click velmi intuitivne a jednoduse. Uzivatel (pokud nechce) neuvidi konzoli, nebot na vse jsou wizardi a konfiguracni panely velmi podobne Windowsovym. Popularni aplikace - co to je "Popularni aplikace"? Textovy editor? Prezentacni program? Internetovy browser? Nebo strihacky program? Mixazni program? Program pro analyzu zatizeni mostovky? Toto je velmi osemetne tema. Kazdy je sveho desktopu strojvudcem a kazdy at pouziva takove programy, ktere mu vyhovuji. Pokud potrebuji neco nakreslit, sahnu po programu, ktery to umoznuje. To, ze je na Linuxu zdarma a pro Windows za tezke prachy, je uz vec druha. Snadna komunikace - jiste narazite na problem "... nahral sem kamaradovi dokument ve Wordu a on ho doma na starsim Officu neotevrel ..." nebo "... poslal jsem mail z Outlooku a kamarad ho nemohl otevrit, protoze nemel tu samou verzi Outlooku ...". Takova vec se vam na Linuxi platforme stane jen velmi zridka. Pokud napisu mail pod linuxem, mam zajisteno, ze splnuje standardy popsane v RFC (nekdy mam dojem, ze pojem RFC je pro pany z Redmondu myty opredene tajemstvi, o kterem nemluvi ani v jidelne) a tudiz si ho precte kdokoliv ve vesmiru (pokud se k nemu onen RFC soubor s popisem standardu dostane). Pokud napisu dokument v cistem textu a poslu jako prilohu, taktez si dokaze otevrit a precist kazdy, bez rozdilu barvy vlasu, pleti, vysky ci vahy nebo dokonce viznani. Mozna by nebylo spatne, kdybyste byl tak hodny a tyto ctyry body (spolehlivost, jednoduchost, popularni aplikace a snadnou komunikace) trochu vice vysvetlit.
A mame tu treti odstavec. To, ze nema (jak vy rikate) zadnou z obecne oblibenych aplikaci neni chyba Linuxu. Proste jeho uzivatele nemeli potrebu neco takoveho pouzivat. Proste a jednoduse jim stacilo to, co k dispozici bylo a co nebylo, to si napsali. Teprve v posledni dobe se zjistilo, ze poradne graficke uzivatelske rozhrani, ktere by uspokojilo i narocneho uzivatele chybi. A jaka byla reakce? Udelalo se. A zadarmo. Nebo na tom neco vadi? Tim padem se roztrhl pytel s aplikacemi pro kancelarskou praci (asi dalsi termin pro Vase "popularni aplikace" nebo "obecne zname programy"). Na to, jak rychle tyto programy vznikly, jej jejich kvalita vice nez dobra. A svym zpusobem je velmi prijemne i rychlost vyvoje v teto oblasti. A periferie? Tam je sitace trochu slozitejsi, nebot pokud ma operacni system pracovat s nejakou periferii, musi pro ni byt napsan ovladac. Nyni se v jadre operacniho systemu nachazi vetsina ve zvete bezne pouzivanych standardu. O tiskarny se staraji tiskove ovladace (CUPS, lpr, ...). Vypalovani nikdy nebylo tak snadne (staci zadat na freshmeat.net vyhledani retezce "burn", ja pouzivam pro paleni XcdrGtk). Digitalni fotoaparat ani skener doma nemam, ale pokud se jedna o USB technologii tak tu je potreba miti spravny ovladac v jadru operacniho systemu. Coz znamena vybrat si spravnou distribuci, kde se zminovane ovladace jiz nachazeji (viz. onen Mandrake ci RedHat a dalsi). O zvukove karty se staraji opet ovladace v jadre operacniho systemu, napriklad pomoci OSS ovladacu nebo ALSA. Opet se jedna o spravnou volbu distribuce (napr. Mandrake, RedHat, ...) nebo si ony ovladace zdarma stahnout a zkompilovat sam, coz uz vyzaduje zkuseneho uzivatele.
Ve ctvrtem sloupecku je mnoho nepresnosti. Jak jiz tu nekdo zminil, Unix neni konkretni platforma. Ale svym zpusobem filozofie. Diky tomu se Linux da prohlasit za Unix, diky tomu se da prohlasit AIX za Unix, diky tomu se da prohlasit DynixPtx na Unix. Kdyz neni programator ignorantsky, dokaze vytvorit program tak, ze jej lze spustit na Unixu, z cehoz vyplyva, ze Unixy jsou do jiste miry mezi sebou kompatibilni, nebot vychazeji ze stejne architektury. Tim chci naznacit, ze kazdy Unixoid ma cosi spolecneho. Cosi, co je napr. POSIX nebo dalsi jine metody. A tato spolecna vec umoznuje migrovat nejen mezi Unixy, ale i mezi architekturami. Znamena to, ze si mohu pustit program pro Intel (Linux) take pod MIPSem (SGI).
A ve ctvrtem odstavci jen shrnujete svuj nazor do posledni vety. Ano, to je pravda. Je tu boj o uzivateluv desktop, nebot tam se da nejvice ziskat klientu. V te posledni vete mate pravdu. Jenom mi z ni az prilis cisi pesimismus. Jenom bych ji napsal asi takto: Byt treba linux zvitezi na poli operacnich systemu pro prumyslove nasazeni (servery), ale o vitezstvi na poli desktopu bude muset o to tvrdeji bojovat.
S pozdravem Ondrej Zima