Vlákno názorů k článku Proč Linux prohraje válku o desktop od r080 - Ponekud nerozumim teto casti clanku: ..."Ten (Unix) se...

Ponekud nerozumim teto casti clanku: ..."Ten (Unix) se za 30 let existence rozdelil na ruzne vetve, vetsina z nich je vsak uzavrena a proprietarni. Sun, IBM a HP maji vlastni Unixy, ktere jsou nekompatibilni s ostatnimi. Linux je naopak Unixu tak blizko, ze programator muze velmi snadno provadet mezi obema systemy konverze programu. "
Zkratkove: Ruzne druhy Unixu jsou nekompatibilni, ale Linux je s Unixem do te miry shodny, ze lze porvadet konverze programu... Znamena to tedy, ze ruzne druhy Unixu nemohou mezi sebou provadet "konverze" programu? Pominu to, ze autor mluvi nejprve o ruznych Unixech a najednou mluvi o Unixu jako celku.
Myslim si, ze tenhle clanek Lupe na kreditu nepridal, spise naopak.

Pekny den
-r

Take se domnivam, ze nekde v teto pasazi se ukazalo, ze autor mozna neco malo vi o Linuxu, ale o jeho historii natoz o historii jinych UNIXu uz si toho pri psani clanku neprohledl mnoho. Dnes v zasade neexistuje nic takoveho jako "UNIX" se kterym by bylo mozne byt nekomatibilni, nebo se nemu naopak blizit. Veta Linux byl založen na principech Unixu, ale napsán od samého začátku je pak podezrela nejen kvuli sve prvni polovine, ale mam vazne pochybnosti i o te druhe. Ackoliv je Linux UNIXem vetve "SYSTEM V" obsahuje implementovany BSD TCP/IP stack - zdrojovy kod tohoto stacku byl v dobe psani Linuxu volne pristupny, licence umoznovala jakekoliv jeho vyuziti (vcetne zahrnuti pod jinou licenci, napriklad GPL). Dostupnosti tohoto kodu mela za nasledek, ze jej pouzilo obrovske mnozstvi autoru do svych produktu (najdete ho nejen ve Windowsech v puvodnim WINSOCK, ale take Novell Netware vychazel z tohoto kodu a pouzili jej i mnozi autory SYSTEM V derivatu). To, ze jde skutecne o stejny kod nejlepe naznacuje skutecnost, ze kdyz se objevi v teto casti bezpecnostni chyba, je obvykle detekovana napric OS, coz by bylo tezko pravdepodobne, kdyby tento kod psal kazdy zvlast (a proc by to take delal, kdyz je to volne dostupne). Tvrzeni, ze Linux byl napsan od sameho pocatku zni velice nepravdepodobne. Linux byl napsan bez pouziti kodu s restriktivnimi licencemi (ktere by jakkoliv omezovaly pouzivani nove vznikleho kodu), ale nebyl napsan od sameho pocatku cely znovu. Nikdy jsem s jeho autorem nemluvil a tak pro toto svoje presvedceni nemam dukaz, ale presto povazuji autorovo tvrzeni za nepravdepodobne.

Jednim z nejrozsirenejsich omylu o Linuxu je, ze obsahuje BSD TCP/IP stack. Tento omyl asi vznikl ze dvou duvodu: 1) Kdysi skutecne existoval experimentalni port BSD NET-2 stacku pro Linux, ale nikdy nebyl v Linusove distribuci jadra. 2) TCP/IP stack pro Linux mel pomerne nestastne zvolene jmeno NET-1, pozdeji NET-2, NET-3 a NET-4 (viz Network Administrator's Guide). Ve skutecnosti vyvojari open source BSD systemu uznavaji, ze sitovy stack v Linuxu je jeden z mala stacku neodvozenych z BSD, ktery opravdu funguje. Ostatne kdyz se podivate dovnitr, tak mbuf v BSD ma vyrazne jinou strukturu oproti Linuxovemu skb (mbuf se muze skladat z vice casti, skb ma oproti tomu predalokovane misto na zacatku packetu pro hlavicky nizsich urovni), Rx thread (nebo jak to nazvat) u sitove karty funguje uplne jinak, atd.

No a dalsi vec: Linux neni z vetve System V. Neobsahule zadny kod od AT&T (na rozdil od drivejsich verzi BSD :-), pouziva sockety a ne streamy, donedavna pouzival select() a ne poll() (dnes ma jadro jak select(), tak i poll(), pricemz interne je select() emulovan pomoci poll()). Ovsem na druhou stranu vetsina distribuci pouziva SysV-style init, SysV-style ncurses, jadro implementuje SysV IPC API, termios (a nikoliv sgtty), atd. Rozhodne bych si Linux netroufl zaradit ani do BSD vetve ani do SysV. Puvodem zdrojovych textu vubec ne, a rozhranim a chovanim asi taky ne.

-Yenya

Dobre, psal jsem, ze si tim nejsem jisty. Nicmene, prestoze jsi me presvedcil, ze TCP/IP stack je napsany "from scratch" a neni prevzaty, porad jeste se mi nechce uverit autorcine tvrzeni, ze Linux cely je napsan "od sameho pocatku" (pokud to ale prohlasis ty, pak tobe verit budu) - neco takoveho by mi pripadalo jako plytvani casem, i kdyz pripoustim, ze Linus ho mel zrejme dost.

Zarazeni Linuxu do vetve SYSTEM V jsem se dopustil pod vlivem znalosti jeho konfigurace (umisteni souboru) - ta je zretelne SysV, podpora SysV IPC o ktere vim take me v tom uz jen dotvrdila. Pripoustim, ze zdrojaky jsem nikdy nestudoval - a proto jsem take sve informace klasifikoval jako nejiste.

Asi takhle: Jadro samotne urcite neobsahovalo zdrojove kody z jinych OS(*). Ale samozrejme v pocatcich Linuxu lze vysledovat urcity vliv minixu: napriklad veci okolo spravy pameti byly vzdy oznacovany jako "mm" cili memory management a nikoliv VM nebo podobne - stejne jako minix mel primo subserver s nazvem "mm". A puvodni linux pouzival stejny layout pameti (segmenty po 64MB na proces) jako minix. Taky mel stejny filesystem jako minix - kdyz nic jineho (zdrojaky minixu jsem sam nevidel), tak tohle bylo nepochybne napsano "from scratch" - implementace minixfs byla v Linuxu narozdil od minixu reentrantni. Vnitrni casti jadra byly opravdu psany uplne znovu bez pouziti kodu zvenku.

(*) dnes jsou v Linusove jadre nektere veci, ktere byly puvodne v jinych OS - zejmena v *BSD. Pokud vim, jedna se o linux/drivers/net/wan/syncppp.c, ktere je upraveno asi z FreeBSD (a taky na zacatku toho souboru je doporuceni, aby kdokoli kdo udela nejakou zmenu, nabidl tuto zmenu nejen pod GPL jak mu uklada licence jadra, ale i pod BSD licenci). A jeden z driveru pro SCSI radice (tusim nektery NCR/Symbios) byl puvodne vyvijen stejnymi lidmi paralelne pro FreeBSD a pro Linux. Ale jinak o nicem dalsim nevim.

-Yenya