Vlákno názorů k článku Proč Linux prohraje válku o desktop od AndreW -   Vzdy jsem si myslel, ze Lupa prinasi objektivni...

  Vzdy jsem si myslel, ze Lupa prinasi objektivni zpravodajstvi z oblasti pocitacove technologie, ale tento clanek velmi zmenil muj nazor na objektivnost tohoto serveru.

  Prijde mi, ze autor nema v dane oblasti vubec zadny prehled a vlastne ani nevi o cem pise. Coz se bohuzel stava standardem i ve svete papirovych a jinych zpravodajstvi (Blesk, Super, N@va ...).

  Nechci se prit o to, jak moc je ci neni Linux uzivatelsky privetivy. Z vlastni zkusenosti vim, ze uzivatel, ktery nikdy Linux ci Unix nevidel, je z prvniho seznameni trochu rozcarovan. Ano, prace s linuxem zatim neni tak pohodova, tak jednoducha jako point&click z Redmondu. Pokud ale uzivatel neceho chce dosahnout a neboji se zeptat, Linux se mu odmeni kvalitnim uzivatelskym rozhranim, velikou stabilitou a uzasnou skalovatelnosti.

  A co se tyce aplikaci. Rekl bych, ze by se autor nejdrive mel podivat, co na Linux je a co neni, nez napise, ze na Linux vubec nic neni. Vrele doporucuju www.root.cz. Pote snad trochu zmeni na vec nahled nebo se alespon trochu zamysli nad tim, co napsal. Bylo by to zahodno.

To je prave ale spis ten problem - v dnesni povrchni dobe se kazdej(kazda) beznej(bezna) uzivatel(ka) - at nejsme takovi muzsky sovinisti :-))) - zajima jen o to, jak co nejsnaze a nejrychleji dosahnout vysledku a v tom je "point a click" z Redmondu porad lepsi :-(((.

Vzdy jsem si myslel, ze Lupa prinasi objektivni zpravodajstvi z oblasti pocitacove technologie, ale tento clanek velmi zmenil muj nazor na objektivnost tohoto serveru.

Vazeny pane,

prilis nerozumim duvodum, ktere Vas vedou k tvrzeni, ze se jedna o neobjektivni (potazmo bulvarni) prispevek. Je v nem obsazeno hned nekolik serioznich argumentu, ktere me vedou k presvedceni, ze Linux se v sirsi mire jako desktop pro bezneho uzivatele nikdy neprosadi. Vy jste nepredlozil zadny argument, ktery by prokazoval opak nebo alespon tem mym nejak oponoval.

Kdyz byste si odpustil to dementni nikdy, tak by se s takovym clankem dalo i polemizovat.

Slovem nikdy totiz vylucujete jakoukoliv jinou moznost.

Naopak bych mohl tvrdit, ze Gatesuv duraz na bezpecnost znamena, ze uz nevi, co by do tech svych aplikaci mohl nacpat a vyvoj se tedy zpomali a je mozne, ze jej linuxove aplikace v nejake dohledne dobe dozenou.

A slovem nikdy jste tuto variantu vyloucil. IMHO to neni tedy zrovna zazrak toho, co dokazi novinari vyplodit.

"... nahral sem kamaradovi dokument ve Wordu a on ho doma na starsim Officu neotevrel ..." nebo "... poslal jsem mail z Outlooku a kamarad ho nemohl otevrit, protoze nemel tu samou verzi Outlooku ...".

Ne, nestalo se mi to :)

Obcas se stane, ze prispevek v diskusi je informacne mnohem hodnotnejsi, nez puvodni clanek. Zatimco Autor clanku presentuje sve DOJMY a neznalosti jako nezvratnou pravdu, zde jsou velmi pristupnou formou sdelena FAKTA vyplyvajici ze znalosti veci.
Zatimco autor puvodniho clanku za nej dostane zaplaceno, za tento skvely prispevek autor nedostane nic, nez uznani.
Zatimco puvodni autor dela PR bohatemu Microsoftu, zde je ZDARMA sdelena pravda o skutecne situaci

I to je klasicka ukazka rozporu 2(dvou!) svetu. Svetu penez, restrikce, diskriminacni licencni politiky proti svetu svobodneho software. Diky!

  O mire objektivnosti me presvedcil treti odstavec. Ale dobra, trochu se v tom povrtam, pokud Vam to nebude vadit.

  V prvnim odstavci se odkazujete na JXD, ktery ma ponekud sverazny zpusob prezentace sveho ega a tim padem i vlastnich nazoru. Jeho clanek jsem cetl a pake jsem sledoval onu masinerii na internetovych serverech. Pokud se chce clovek zviditelnit, udela to jakymkoliv zpusobem. Taktez nemohu souhlasit s tvrzenim na zaver odstavce "Linux na desktopu je dle mého pasé", nebot jsem nenasel definici, co to vlastne desktop je a pokud se spokojime s tvrzenim, ze desktop je pracovni plocha, znamena to, ze vsichni, kdoz pracuji na nejake pracovni plose, proste nemuzou pouzit Linux. Ani specialiste prez site, komunikaci a dalsi vysoce odborne urovni. Tim chci naznacit, ze na pocitaci sitoveho administratora se lisi od desktopu mzdove ucetni.

  V druhem odstavci se jasne nazancujete, ze Linux nedokaze uspokojit narocneho uzivatele, ktery vyzaduje popularni aplikace. Trochu mi to pripomnelo debatu jednoho majitele firmy na servni Morve, ktery neustale nadava na Outlook a Word a dalsi programy MS Officu, ale kdyz se mu (pro platformu Windows) nabidne jiny, alternativni reseni, prohlasi, ze zakaznici to chteji prave v tom Wordu a dalsi proprietarnich formatech MS Officu. Coz znaci zacarovany kruh, nebot jsou tu standardy a standardy. Kazdy ctenar jiste poznal rozdily mezi vyznami tech slov. Ale abych se vratil k vyznamu popripade k argumentaci. Uzivatel potrebuje pro svou praci jen urcity okruh nastroju. Pokud myslite, ze je spatne, ze se vyrabeji alternativni reseni k MS Officu, asi vam take prijde spatne, ze se rusi monopol Telekomu. MS Office nabizi tytez vlastnosti, jako prave ony alternativy. A to, ze ne vzdy alternativni reseni je spravne, zalezi jen na tom, jak komu dane alternativni reseni vyhovuje. Stejne tak muzem posoudit MS Office jako alternativu k napr. StarOffice.

  Pokud uzivatel chce spolehlivost, jednoduchost, popularni aplikace a snadnou komunikace, i tuto variantu mu muze Linux nabidnout. Ja uz s Linuxem nejaky ten patek pracuji a mam ho nakonfigurovan tak, ze mi plne nahrazuje desktop Windowsu. Spolehlivost aplikaci zalezi na programatorovi. Aplikace je prave tak spolehliva, jak spolehlivy je autor aplikace. Diky OpenSource komunite se k dane aplikaci muze vyjadrit desitky, stovky lidi, kteri mohou apolehlivost aplikace vylepsovat (a nebo naopak, coz jsem zatim tak casto nevidel). Z hledista spolehlivosti operacniho systemu, zde neni mista na nejakou velikou polemiku. Jednoduchost - je pochopitelne, ze absence teto podminky si uvedomili vsichni distributori Linuxovych distribuci a snazi se je upravit k obrazu uzivatelovu. Zatim jsem videl zdarile jenom jednu distirbuci a to Mandrake Linux, ktera se od instalace az po spusteni internetoveho prohlizece provadi prez ono point&click velmi intuitivne a jednoduse. Uzivatel (pokud nechce) neuvidi konzoli, nebot na vse jsou wizardi a konfiguracni panely velmi podobne Windowsovym. Popularni aplikace - co to je "Popularni aplikace"? Textovy editor? Prezentacni program? Internetovy browser? Nebo strihacky program? Mixazni program? Program pro analyzu zatizeni mostovky? Toto je velmi osemetne tema. Kazdy je sveho desktopu strojvudcem a kazdy at pouziva takove programy, ktere mu vyhovuji. Pokud potrebuji neco nakreslit, sahnu po programu, ktery to umoznuje. To, ze je na Linuxu zdarma a pro Windows za tezke prachy, je uz vec druha. Snadna komunikace - jiste narazite na problem "... nahral sem kamaradovi dokument ve Wordu a on ho doma na starsim Officu neotevrel ..." nebo "... poslal jsem mail z Outlooku a kamarad ho nemohl otevrit, protoze nemel tu samou verzi Outlooku ...". Takova vec se vam na Linuxi platforme stane jen velmi zridka. Pokud napisu mail pod linuxem, mam zajisteno, ze splnuje standardy popsane v RFC (nekdy mam dojem, ze pojem RFC je pro pany z Redmondu myty opredene tajemstvi, o kterem nemluvi ani v jidelne) a tudiz si ho precte kdokoliv ve vesmiru (pokud se k nemu onen RFC soubor s popisem standardu dostane). Pokud napisu dokument v cistem textu a poslu jako prilohu, taktez si dokaze otevrit a precist kazdy, bez rozdilu barvy vlasu, pleti, vysky ci vahy nebo dokonce viznani. Mozna by nebylo spatne, kdybyste byl tak hodny a tyto ctyry body (spolehlivost, jednoduchost, popularni aplikace a snadnou komunikace) trochu vice vysvetlit.

  A mame tu treti odstavec. To, ze nema (jak vy rikate) zadnou z obecne oblibenych aplikaci neni chyba Linuxu. Proste jeho uzivatele nemeli potrebu neco takoveho pouzivat. Proste a jednoduse jim stacilo to, co k dispozici bylo a co nebylo, to si napsali. Teprve v posledni dobe se zjistilo, ze poradne graficke uzivatelske rozhrani, ktere by uspokojilo i narocneho uzivatele chybi. A jaka byla reakce? Udelalo se. A zadarmo. Nebo na tom neco vadi? Tim padem se roztrhl pytel s aplikacemi pro kancelarskou praci (asi dalsi termin pro Vase "popularni aplikace" nebo "obecne zname programy"). Na to, jak rychle tyto programy vznikly, jej jejich kvalita vice nez dobra. A svym zpusobem je velmi prijemne i rychlost vyvoje v teto oblasti. A periferie? Tam je sitace trochu slozitejsi, nebot pokud ma operacni system pracovat s nejakou periferii, musi pro ni byt napsan ovladac. Nyni se v jadre operacniho systemu nachazi vetsina ve zvete bezne pouzivanych standardu. O tiskarny se staraji tiskove ovladace (CUPS, lpr, ...). Vypalovani nikdy nebylo tak snadne (staci zadat na freshmeat.net vyhledani retezce "burn", ja pouzivam pro paleni XcdrGtk). Digitalni fotoaparat ani skener doma nemam, ale pokud se jedna o USB technologii tak tu je potreba miti spravny ovladac v jadru operacniho systemu. Coz znamena vybrat si spravnou distribuci, kde se zminovane ovladace jiz nachazeji (viz. onen Mandrake ci RedHat a dalsi). O zvukove karty se staraji opet ovladace v jadre operacniho systemu, napriklad pomoci OSS ovladacu nebo ALSA. Opet se jedna o spravnou volbu distribuce (napr. Mandrake, RedHat, ...) nebo si ony ovladace zdarma stahnout a zkompilovat sam, coz uz vyzaduje zkuseneho uzivatele.

  Ve ctvrtem sloupecku je mnoho nepresnosti. Jak jiz tu nekdo zminil, Unix neni konkretni platforma. Ale svym zpusobem filozofie. Diky tomu se Linux da prohlasit za Unix, diky tomu se da prohlasit AIX za Unix, diky tomu se da prohlasit DynixPtx na Unix. Kdyz neni programator ignorantsky, dokaze vytvorit program tak, ze jej lze spustit na Unixu, z cehoz vyplyva, ze Unixy jsou do jiste miry mezi sebou kompatibilni, nebot vychazeji ze stejne architektury. Tim chci naznacit, ze kazdy Unixoid ma cosi spolecneho. Cosi, co je napr. POSIX nebo dalsi jine metody. A tato spolecna vec umoznuje migrovat nejen mezi Unixy, ale i mezi architekturami. Znamena to, ze si mohu pustit program pro Intel (Linux) take pod MIPSem (SGI).

  A ve ctvrtem odstavci jen shrnujete svuj nazor do posledni vety. Ano, to je pravda. Je tu boj o uzivateluv desktop, nebot tam se da nejvice ziskat klientu. V te posledni vete mate pravdu. Jenom mi z ni az prilis cisi pesimismus. Jenom bych ji napsal asi takto: Byt treba linux zvitezi na poli operacnich systemu pro prumyslove nasazeni (servery), ale o vitezstvi na poli desktopu bude muset o to tvrdeji bojovat.

S pozdravem Ondrej Zima