Tak nevím, jestli je vaše tvrzení projev neznalosti, nebo jen prachsprostá pomluva... SuSE Linux Professional 9.1 jsem si nikde neregistroval, a přesto mi (po téměř půl roce) ne a ne přestat fungovat. Nemluvě o drobném rozdílu mezi tady máte krabici, nainstalujte to na jeden počítač a běda, kdybyste to chtěli instalovat jinam (i kdybyste ten původní odinstalovali) a tady máte krabici a nainstalujte si to na tolik počítačů, kolik uznáte za vhodné...
nelze předpokládat, že když si do firmy nasadíte RedHat Advanced Server, že jej jednoduše nahradíte čímkoliv jiným, když se RedHat nebo Novell rozhodne za totéž platit, nebo chtít více.
Lze to předpokládat, ve skutečnosti je to totiž poměrně snadné. Kdo rozumí Linuxu, nemusí být fixován na jedinou konkrétní distribuci. Sice mám největší zkušenosti se SuSE a Slackwarem, ale to neznamená, že když je někde Red Hat nebo Mandrake, že si s nimi snadno neporadím také.
Omyl nejen autora článku, ale i vštšiny příznivců OpenSource je v tom, že fakt, že daná aplikace je postavena na OpenSource vůbec neznamená, že nemůže být libovolně zpoplatněná a že tyto peníze nemohou být vymáhany výrobcem stejně, jako v případě kteréhokoliv ClosedSource, jakmile se na SW stanete závislým.
Opět nepravda - viz už jednou uváděný příklad InterBase (a pár dalších podobných). Borland samozřejmě mohl přejít zpět k closed source vývoji a zpoplatnění (přesněji řečeno ukončit vývoj open source větve), ale nemohl zabránit tomu, aby ve vývoji open source databáze pokračoval nový projekt (který je dnes podle všeho podstatně úspěšnější než ten jejich).
To, že vám Novell dá zdrojáky od kernelu totiž neznamená, že vám dá třeba od modulu, kterým provádí registraci na webu.
Registrace se provádí modulem jádra? To jsou mi novinky.
Notabene, že ty zdrojáky půjdou zkompilovat a že vám bude podporovat jakékoliv změny, kterých se dopustíte.
Zatím mi vždy zkompilovat šly a kdyby snad ne, bylo by to porušení licence, protože by to nebyly zdrojáky jádra, které distribuují. Pokud si je upravím, tak je snad celkem pochopitelné, že se support nebude vztahovat na změny, které jsem tam provedl. Nicméně pokud se problém projeví i s původním distribučním jádrem, support se na to vztahuje.
To je hodně nešťastná formulace a právě z takových zavádějících formulací vzniká u mnoha laiků mylný dojem, že GPL=OSS. Takže pro jistotu: GPL nezahrnuje OSS, GPL je jedna z mnoha open source licencí, zdaleka ne jediná a zdaleka ne ta nejotevřenější.
jen doplnim/vyzdvihnu: A TO JE PRAVE to pratelke prostredi, tj. necha se pretvorit na cokoliv a TIM vyhovuje kazdemu.
dukazem budiz to, ze mam jediny instalacni zdroj a presto prostredi, ve kterem pracuje ma zena je radikalne jine nez v jakem pracuji ja sam (presne tak jak tu prave zaznelo).
IMHO:
ze je windows user-friendly je blabol. windows neumi vyrazne menit sve vlastnosti a komunikaci se svym userem.
PetrJ
Má možná víc klávesových zkratek, ale nemá "prostorovou navigaci" (spatial navigation). To znamená možnost procházení odkazů ne podle jejich umístění v kódu, ale podle toho, kde jsou zobrazeny (zkus v Opeře držet shift a používat šipky, nejlépe na stránce s hodně odkazy, např. na Lupě).
Po instalaci několika rozšíření už se na Operu vracet nechci, jsou věci, které by mi scházely tam, ale stále jsou věci, které Firefox neumí a Opera jo.
Síla Firefoxu je v jeho přizpůsobitelnosti. Ano, používá Gtk+, ale nad ním má vrstvu XULu, takže čistotu Gtk+ API bych nechal stranou. Navíc existuje i Qt Firefox.
Až se naseru a zase rozmlátím myš, tak Operu opět spustím. Existují sice pokusy jako Gecko prohlížeč s UI podobným Emacsu, ale takový magor snad zase nejsem.
Doporučuji zkontrolovat konfiguraci. Můj Firefox se tak rozhodně nechová a kam má paměť sahá, nechová se tak ani "velká" Mozilla. Dokonce si Firefox pamatuje v historii i vyplněné hodnoty ve formulářích, pokud není na stránce nějaký zákeřný JavaScript, který je při onload
smaže.
"Ale tech kde je rychlejsi opera je daleko vic"
To pravděpodobně ano, na druhou stranu Firefoxu má lépe zpracované postupné načítání stránek - načítá stránku ve více krocích než Opera, a kvalitnější zobrazovací technologii (Gecko).
"Opensource prostredi je skvely vyvojovy model. Ale skvely vyvojovy model jeste nezajistuje skvely vysledek."
Absolutně dokonalý produkt neexistuje (a ani nebude) - vždy je možné něco vylepšit. Také se dá těžko říci, který produkt je "objektivně nejlepší" - to záleží na individuálních požadavcích uživatele.
Přesto lze Firefox označit za kvalitní a úspěšný produkt, protože:
- je to první prohlížeče v historii, který způsobil pokles tržního podílu IE
- si již během vývojových verzí získal miliony spokojených uživatelů, velmi příznivé ohlasy médií a doporučení od významných technologických komentátorů i bezpečnostních expertů:
http://www.spreadfirefox.com/?q=blog/6131
http://kb.mozillazine.org/index.phtml?title=Firefox_:_Press
http://www.download.com/sort/3150-2356_4-0-1-3.html
http://reviews.cnet.com/Mozilla_Firefox_1_0/4852-9241_7-31117280.html
Ja bych to formuloval jinak, Mozilla je sirena pod licenci MPL, coz umoznuje aby byly nektere casti pod GPL. Nicmene mate pravdu, ze MPL je licence svobodneho softwaru.