Proč regionální poskytovatelé internetu potřebují další kmitočty pro své FWA sítě?

5. 3. 2025
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační snímek
Autor: Depositphotos
Ilustrační snímek
Bez porovnatelných technologických možností se české regionální telekomunikační podnikání dostane do situace, ve které nebude schopné ve všech ohledech konkurovat operátorům s celoplošnými příděly.

Česká republika je země, ve které se nebývale daří udržovat ceny pevného připojení k internetu na nízké úrovni. Dokonce i v období všeobecného růstu cen zboží a služeb rostly ceny připojení domácností jen nepatrně. Pro spotřebitele příznivou situaci vyvolává mimořádně silná konkurence na trhu domácího připojení, na kterém mezi sebou soutěží doslova tisíce různě silných regionálních poskytovatelů připojení. Zlaté české ručičky na začátku tisíciletí navázaly na tradičně silné technické vzdělání v populaci a využily vysokou poptávku po kvalitním připojení k síti Internet.

Začátky scény českých regionálních poskytovatelů se technologicky opíraly především o bezdrátové technologie, postupem času však došlo k prudkému rozvoji kabelových optických sítí. Alternativní operátoři logicky většinově přeskočili fázi modernizace starých měděných sítí, jako jsou xDSL nebo DOCSIS, a většina z nich provozuje technologický mix optické a bezdrátové infrastruktury. Optickou infrastrukturou připojují domácnosti ve městech, na sídlištích a obecně tam, kde je dostatečné soustředění obyvatel pro komerčně únosnou výstavbu optických sítí. 

Bezdrátové technologie slouží k uspokojení poptávky po připojení domácností v městských čtvrtích rodinných domků a v rurálních oblastech. Tržní podíl bezdrátového připojení v celkovém koláči pevného telekomunikačního trhu byl dle Zprávy o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2023 vydané vloni Českým telekomunikačním úřadem na úrovni 38,5 %. Přes 70 % všech pevných přípojek obsluhovali jejich poskytovatelé prostřednictvím bezlicenčních technologií používajících frekvenci 5 GHz a 60 GHz.

Widget obrázku #1176630 (přidáno skriptem)

Typická topologie MFCN přípojné sítě 

Autor: Jakub Rejzek

Koncepčně regionální poskytovatelé předběhli dobu, vždyť moderní koncepce využití vyšších kmitočtů 5G infrastruktury se přímo jmenuje Mobile Fix Communication Networks (MFCN). Spočívá v budování optických páteřních a přípojných sítí všude tam, kde je to možné, a připojování základnových stanic, tedy vlastně přípojných bodů bezdrátových sítí pokud možno přímo do optické infrastruktury. 

Hybridní sítě (optika–bezdrát) jsou hlavním využitím vyšších frekvenčních pásem určených pro sítě páté a šesté generace. Část kmitočtů přidělených celoplošně mobilním operátorům v úseku 2600 MHz, a v podstatě celý C-band (podle rozšířené definice kmitočty od 3 do 8000 MHz) jsou použitelné v celoplošných mobilních sítích toliko k dokrývání vytížených ploch pokrytí. Příklady táhnou, jsou to stadiony, náměstí, nádraží a například i obchodní centra. 

Většinové využití vyšších kmitočtů 5G sítí bude bezesporu nabídka připojení pro domácnosti a provozovny, ve kterých z nějakého důvodu není zavedené optické vlákno. Pro čtenáře-laika je třeba připomenout, že vyšší kmitočty nabízejí větší ucelený kmitočtový prostor při porovnání s nižšími kmitočty čistě mobilní služby, tedy i možnost poskytování služeb s řádově vyššími přenosovými kapacitami. Mobilní sítě takové kapacitní možnosti nemají, s kmitočty okolo 1 GHz představují vrstvu sítě vhodnou pro celoplošné pokrytí.

Je načase si přiznat, že v případě technologií 5G a 6G už dávno nejde o čistě mobilní sítě. Jsou a budou používány převážně za účelem poskytování pevného bezdrátového přístupu (FWA, fixed wireless access). V C-band jsou aktuálně přidělené ucelené úseky 100 MHz společnosti Vodafone, 140 MHz společnosti T-mobile a 160 MHz disponuje pro svoje rozvojové plány O2 Czech Republic. Při návrhu infrastruktury MFCN založené na 5G tak mohou inženýři těchto společností používat šíři kanálů až 100 MHz. Prakticky to bude kvůli rozdělení na jednotlivé sektory méně, přesto nebude v postupně budované 5G infrastruktuře problém nabízet tarify s rychlostmi stovek megabitů za sekundu.

Naproti tomu mají všichni regionální operátoři pro poskytování služeb pevného bezdrátového přístupu v C-band subpásmu k dispozici sdílené nespojené úseky s šíří pásma 480 MHz. I přesto, že technologie 5GHz RLAN prochází neustálým vývojem a spektrální efektivita mezi jednotlivými generacemi Wi-Fi raketově narůstá, dostávají se poskytovatelé služeb v některých regionech na technologické limity. Ačkoliv samotná technologie Wi-Fi 6e a Wi-Fi7 je schopná poskytovat obdobné datové přenosy jako 3GPP sítě 5. generace, v mnoha případech není možné tyto technické scénáře použít.

Wi-Fi frekvence v pásmu 5 GHz jsou v mnoha lokalitách zatížené vícenásobným užitím operátory, což má za následek praktické omezení nabídky služeb na tarify připojení s hodnotami kanálové šíře 20 MHz. V případě použití posledních standardů Wi-Fi to odpovídá oscilujícímu maximu kolem 100 Mb/s. Přitom v nezatíženém prostředí není problém dosahovat i při pouhém 40MHz kanálu rychlostí přes 300 Mb/s (Wi-Fi 6). IEEE 802.11 standardizuje i 80, 160 a 320 MHz.

MM Influenceři

Porovnání kapacitních možností technologií pevného bezdrátového připojení v C-band vyznívá jednoznačně pro držitele přídělů MFCN kmitočtů konvergované pevné sítě 3GPP 5G, kterými jsou všichni velcí mobilní operátoři. Telekomunikační odborníci mohou namítat, že regionální operátoři mají k dispozici také frekvenční příděly v milimetrovém pásmu 60 GHz – které také ve velké míře využívají s plně konkurenceschopnými rychlostmi přenosu dat a dostatečným úsekem spektra pro jeho opakované využití. Frekvenční příděly milimetrových pásem, tedy v řádech desítek gigahertzů, mají oproti C-band pásmu specifické fyzikální chování a nejsou vhodné pro mnoho lokalit například se složitým geografickým členěním. Využívání pásma 60 GHz omezuje kratší dosah mezi přístupovým bodem sítě a zákazníkem.

Regionální operátoři pro svůj další rozvoj nutně potřebují dosáhnout na další frekvenční příděl, který by rozšířil pásmo Wi-Fi RLAN. Bez porovnatelných technologických možností se české regionální telekomunikační podnikání dostane do situace, ve které nebude schopné ve všech ohledech konkurovat operátorům s celoplošnými příděly. Kvalitní internet za dostupnou cenu nejen ve městech, ale i v rurálních oblastech je jasným benefitem plně konkurenčního českého trhu pevného připojení k Internetu. Proto je důležité pokračování diskuze o budoucím využití pásma 6 GHz, které současná generace IEEE 802.11 Wi-Fi umí beze zbytku využít. 

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Autor je prezidentem Výboru nezávislého ICT průmyslu, asociace českých telekomunikačních společností. V letech 2020 – 2024 působil jako člen zastupitelstva Středočeského kraje za ODS.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).