Názory k článku Proč si nepořídím virtuální peněženku

Napadla by me jeste dalsi vytka - pokud by nahodou tyhle systemy zkrachovaly, mate proste smulu :(( U banky to ma clovek pojistene ... Je sice jasne, ze nikdo si treba na Q uctu nebude nechavat horentni sumy, ale celkovy soucet by mohl byt zajimavy. A pokud by se mi treba trefili do okamziku mezi prevodem penez na Q a planovanym nakupem vetsi veci, tak bych asi zabijel :(((

Tohle riziko nesou obchodnici (ti, kdo platby prijimaji). Obchodnici totiz operuji s kumulovanymi platbami, a ty mohou byt dost vysoke. Je to jeden z tech problemu, proc si myslim, ze obe clearingova centra porusuji zakon o bankach.

Pokud vim, tak bankovni licence klade dost tvrde podminky (ve smyslu zakladniho jmeni spolecnosti atp.), ze neni realne aby si ji poridila mala internetova firma. A pro velkou firmu nejsou zatim male objemy ktere se na internetu protoci zajimave. Mimochodem - jak je to v ostatnich zemich? Tam podobne firmy maji bankovni licenci?

Amazon urcite ne ;-) Ale ten je jednosmernej (platebni rozhrani, ne clearingovy centrum) a operuje se skutecnyma platbama za skutecny veci ve skutecny mene ($) -- je to neco jako digibuy, takze se to neda srovnavat.

http://www.w3.org/ECommerce/Micropayments/

Autor v článku argumentuje, že provoz virtuální peněženky je "amorální", pokud provozovatel nemá bankovní licenci. Já se naopak domnívám, že amorální je stav, kdy si stát násilím vynucuje monopol na tisk peněz a samozřejmě ho také důkladně zneužívá.
O legálnosti dané věci může rozhodovat pouze soud a proto nic není "nad slunce jasné".
Konec článku vůbec přechází z roviny věcné argumentace do mávání plamenným mečem. "Cesta z pekla ven" je jednoduchá - kdo nechce, virtuální peněženku používat nemusí.

prectete si jejich podminky a utecte!

protoze spolecnost, ktera vam zrusi ucet kvuli nejakemu nepodlozenemu "podezreni" je teda tezky porno!

uz znam par lidi, kterym se to stalo a niceho se nedovolali... sice se jednalo radove o halire, ale stejne

Podle mě není nutnost mít na systémy ilikeq bankovní licenci z toho důvodu že qčka nejsou peněžními prostředky:
ad)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu; --- §1, odst. (2) zákona 21/1992 Sb.

Qčka jsou zboží, které bylo za peníze prodáno,a nepřipadá mi to amorální, konec konců máte možnost volby. Účty jsou anonymní z toho důvodu že v případě neanonymity účtu by bylo nutné celý systém zaregistrovat u
Úřadu pro ochranu osobních dat, tedy do celého systému zainteresovat i státní správu, a od té radši dál. :-)
Nemusím mít ale vždycky pravdu...

Pochybuji, ze by nekomu zrusili jen tak "ze srandy" ucet, pokud s nim neprovadel nic nekaleho.

My mame s ILQ jen dobre zkusenosti (jako server) a dost lidi moznost zaplatit napr. za tricka vyuziva. Je to pohodlne a usetri se napr. za postovne, ktere je u dobirky nechutne vysoke.

Ale když si objednáte zboží přes Internet a obchodník vzápětí zkrachuje, taky máte smůlu. Spíš bych řekl, že banky tvoří takovou výjimku.

S monopolem na tisk peněz bych to tak tragicky neviděl. Kdyby si začal peníze tisknout každý, asi by se inflace docela krutě zvedla :-))))

Ale jinak souhlasím. Je divné, že pro manipulaci s penězi je potřeba bankovní licence. Chápal bych, kdyby to byla _volitelná_ záležitost. Banky by pak mohly inzerovat "máme licenci, s námi jste v bezpečí", ale stejně tak by mohla existovat spousta dalších firem podnikajících v tomto oboru.

Hm.. Ale na to jsem se neptal. Ja se ptal na platebni systemy. Cekal bych, ze kdyz nekdo napise podobny clanek, ze bude venovat trochu energie a nebude jen kritizovat ale podiva se take za nase mala ceska humna jak funguji veci tam. A poda o tom ctenarum zpravu.

vzhledem k tomu, ze vsichni vime, ze banka/obchodnik/system mohou zkrachovat a mame svobodnou volbu se rozhodnout jestli do tohoto systemu vlozime penize, neprijde mi vase namitka podstatna. komu se to nelibi at system nepouziva... kdo je ochoten nest riziko (predpoklada prinos) necht ho nese.
Zakony typu ochranime spotrebitele za kazdou cenu z nas akorat delaji loutky neschopne se rozhodovat a postarat se sami o sebe.

Jenže pak by ještě víc přibylo těch babiček, které ve zprávách pláčou: "Dala jsem si peníze do banky Bohemia a přišla jsem o ně. Co mi zbylo, jsem dala do AB banky, a taky jsem o to přišla. Ten zbytek jsem dala do kampeličky a o ten mne taky okradli. Jak to může ta vláda trpět?" A dost lidí vám vysvětlí, že taková babka přece nemůže vědět, že když jí někdo nabízí 300 procent úrok, že je to podvodník. Pod takovým mediálním tlakem každá vláda (která chce být zvolena znovu) raději zavede přísné podmínky pro provozování bank a povinné pojištění vkladů.

Zajímalo by mě, jak je podle vašeho výkladu možné, že CCS (benzinové karty) existuje už 10 let a přitom není bankou? Přitom se jedná o zúčtovací systém jako tady popisujete.

Pochybuji, že něco může fungovat 10 let, používá to třetina řidičů a stát by s tím nesouhlasil ...

hmmm... pochybovat je vase pravo. ja zase pochybuju o I like Q. A kazdy, kdo automaticky neklikne na "souhlasim" pri zakladani uctu, ale zacte se do tech podminek, musi zacit pochybovat taky!

Ja te firme jednoduse neverim. Je to podobne, jako bych si dal penize do nejake kampelicky jmenem Iluze s neznamym vlastnikem a zakladnim jmenim 2 000 000, ktera bude mit v podminkach vedeni uctu, ze mi ho muze kdykoliv zrusit a ze si dokonce i ty podminky muze libovolne menit a pak se budu divit, ze s tema penezma nekam zmizeli.

Takze ja rikam - nebrat!

Ze neco delaji vsichni neznamena, ze je to spravne a dobre.

Je to hodně velký rozdíl, ale v Americe je to spíš výjimka - bankovní licenci má např. PayPal, ale už ne Millicent (Compaq), Qpass, Mojonation, e-Gold a další. Víc o tom občas píše Zajíček na Netem.

Dobrý den, osobně si myslim, že jde v případě výše uvedených systému o sprosté obcházení, oprcaní či jiné pokusy o ochcaní českých zákonů. Jak může klient důvěrovat v morálku provozovanou takovými sukjekty, kteří nemají na práci nic jiného než jen to jak vymyslet, jak obejít zákony. Je jen otázka času, kdy obejdou i klienty a nakonec to skončí jako se slavnými kampeličkami. Jen se podívejte do obchodního rejstříku a bude Vám to jasné. Co vy na to pane Mamula?

No, vtip je v tom, ze ty penize sice poslete te spolecnosti. ale
1) ta je uklada na ucet u banky (nema je doma pod polstarem/v trezoru)
2) jedna se o platbu na specifikovany ucel - viz m-commerce u oskaru, taky to musi zajistovat Komercni banka. navic je to tak hezky rozmazany pojem, ze se do toho asi radsi CNB nevrta. Nicmene pokud chcete zprostredkovavat nejakou urcitou sluzbu lidem za penize tak na to primo bankovni licenci mit nemusite. Az od jiste hranice :).
add k tomu, ze stat vydava licence - je to kontrola stat urcuje pravidla kterymi se banky musi ridit. A dost uvolnena pravidla nedusledna kontrola a to ze se licence davali kazdymu hejhulovi zpusobilo, ze nam tolik bank pokrachovalo.

Krásný paradox - článek proti ILikeQ dostal v tuto chvíli již Qček za 64 Kč.

Probuh, nerozumim. Vysvetlete mi to jako malemu diteti: jednou je nam v clanku citovano, ze je nutne mit bankovni licenci (a kdo ze to nedela, je zlocinec, a to vzdycky a vsude a basta) a pak kdyz se najde priklad, ze to jinej dela a je velkej a dobrej a slavnej, tak ze to tedy nutne je, ale... ze prej se musej davat penize na ucet (a kam se asi daval ??), a ze prej za konkretni sluzbu, tedy jen nevybirat obecne zalohy na neco budouciho...

Takze ano, malicko mi sviti, ale ted vazne: co nepokrikovat a radne vysvetlit ???

Znovu opakuji: je zde Ceska posta (ta preci nema bankovni licenci a vybira penize a posila), je zde Western Union (toze samoje) a je zde treba CCS, ktera zase vybira a distribuuje za zbozi...

takze prosim: jako malemu diteti....

Kdo je Mamula?

Já nechápu, jak můžete někdo směšovat zákony a morálku. V ČR je například za určitých podmínek legální interupce a podle mnohých samozvaných strážců morálky je amorální. Je morální nelegální trest smrti pro teroristy?
Když jsme u toho, tak existují celá odvětví služeb zaměřená na "legální" hledání skulin v zákonech - například daňoví poradci. (Nechci se jich nijak dotknout - já jim to nezazlívám, prostě nabízejí tam, kde je poptávka.)
Pro morální podnikání dle mého názoru stačí, když dva subjekty svobodně vyjádří svou vůli, aniž by tím škodili někomu třetímu.

Nevím. Nejznámější osobou toho jména je bývalý vedoucí tajemník KV KSČ v Ostravě (takový ostravský Štěpán), v současné době figurující ve vedení několika společností v regionu. Ale žádnou jeho souvislost s ILikeQ ani DirectPay jsem v obchodním rejstříku nenašel. Pouze nějakého pana Matulu. Že by se pisatel přehlédl?

Kdyz nic jineho, tak je rozdil v tom, ze CCS i posta pracuji jaksi primo - clovek zaplati slozenku, posta preda penize adresatovi.

Kvecka ale jedou trochu jinak - clovek jim sveri nejakou castku a az postupne z ni na jeho pokyn plati jinym subjektum. Podle me jde o dost presnou obdobu bezneho uctu v bance...

Nehodlam se motat do pravnich debat o legalnosti, nicmene faktem je, ze ma princip fungovani kvecek k prave bance podle me o dost bliz nez zminena posta ci CCS.

Nevim, prijde me to zase jako klasicka ceska kritika vseho co existuje ...,kdyz neco nechces delat, delat to nemusis..
Navrhuju diskusi o kinech, muzes si zkazit oci, kdyz budes chodit casto do kina, to je asi podobne debilne zamerena diskuse jako tahle ...
Kazdej tady kritizuje vsechno a sam je nula :-)) to je skutecne Made in Czech, hehe, super debaty jsou tady, hodne resici :-))...:-)a zatim vlada a statni establishment promrda dalsich 200 miliard v nejakym bordelu ...
No, s ceskym stadem si muzes delat co chces, kdyz jses u vesla ....

Aspoň má teď p. Kopta na svém účtu víc než 25h (nebo kolik psal že má), i když i v tomhle bodě podle mého názoru psal minimálně zavádějícím způsobem, jelikož jenom na základě seznamu článků na úvodní stránce Lupy jeho články vydělaly 10,95 Kč (tedy 1095 Q).

Hmm. pokud tam pošlu příkazem k úhradě peníze k uložení ve fromě Qček, domnívám se, že se jedná o "svěření peněžních prostředků". Je-li navíc možnost mi je vrátit v Kč (a to u Qček věřím, že je;-)), pak "představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu".

Je v něčem argumentace nesprávná?

Myslim, ze mate stejnou sanci, ze vam nekdo ukradne penezenku v tramvaji, jako ze zkrachuje I LIKE Q. Prestanete jezdit tramvaji? Nebo nosit penize v penezence?

I kdybych mel v ILQ stovku (vic fakt nema smysl), tak to risknu, uz pro to pohodli. Jako obchodnik to take risknu - pro me pohodli a pohodli zakazniku. Na druhou stranu, ale nenecham na ILQ vic jak 5-10 tisic korun (jako obchodnik!). Pokud nekdo realizuje pres ILQ velke objemy penez, neni problem si je stahovat treba kazdy den na normalni ucet. Byla by take blbost mit tam vetsi penize uz jen kvuli urokum - zadne tam nejsou.

Prirovnani ke kampelickam pokulhava - tam ti napaleni nacpali celozivotni uspory. Pokud by nekdo dal sve uspory do ILQ pochyboval bych o jeho zdravem rozumu.

Jak je všeobecně známo, Internet Info systém ILikeQ používá - a nebál bych se říci spokojeně využívá. Na příští týden chystám článek s vyhodnocením dosavadního provozu, který jsem tenkrát na začátku slíbil sepsat. Nechci si teď proto dopředu vystřílet všechen prach na článek v "pouhém" diskusním příspěvku, ale snad nebude vadit, když prozradím aktuální stav na našem účtu: 2.257.867 Q, což představuje zhruba 22 tisíc korun. V dohledné době přitom neplánuji převádět tato kvéčka do korun, spíš přemýšlíme o tom, jak s nimi naložit (čti: jak je čtenářům vrátit v podobě nějakých věrnostních plateb). První příkladem tohoto druhu je náš včera spuštěný prodej finančních produktů na Měšci, v rámci něhož dáváme každému kupujícímu bonus 10.000 Q, tj. 100 korun.

Jinými slovy: jakákoliv debata o tom, co by se stalo s vloženými prostředky, kdyby nějaký systém či finanční instituce zkrachovala, vždycky vytváří určitý stín obav, zda se to nemůže stát. Považuji proto za svojí povinnost říci, že já se o našich 22 tisíc u ILikeQ nebojím a rozhodně se je nechystám vybírat. Kdosi nedávno v diskusi na Lupě označil tento systém za "vynález roku" v českém Internetu a osobně se k němu připojuji - rozhodně patří mezi pět novinek, které mne za poslední rok potěšily nejvíce.

V tomto kontextu také chápu článek Martina Kopty: jak už je na Lupě zvykem, jde o zcela legitimní vyjádření vlastního názoru, nikoliv o "novinářsky" superobjektivní článek, přinášející pohledy ze všech stran a národnostních menšin. :-) Pokud bude mít někdo zájem publikovat opačný názor, určitě ho rádi zveřejníme.

Mimochodem, v tomto okamžiku už mohu ohlásit, že se tento článek stal dosavadním rekordmanem v objemu kvéček, které za něj čtenáři zaplatili, což je myslím velmi svérázné vyjádření názoru. :-)

Nemá, resp. psal plnou pravdu. :-) Jak už jsem kdysi v diskusi na Lupě zmiňoval, z organizačních (a taky daňových důvodů) nevyplácíme autorům jejich polovinu příspěvků přímo v kvéčkách, nýbrž je budeme přidávat k jejich autorským honorářům, které - zatím? - vyplácíme v klasické korunové verzi bankovním převodem. K tomu, aby získali svůj podíl, proto autoři virtuální peněženku nepotřebují.

Pomerne nerad vstupujem do diskusii ale kedze som sa zapojil do podobnej na zive.cz neodolal som a pripajam svoj nazor.
1. nie je zrovna dobre vytrhavat casti zakonov z kontextu moze to ako v tomto pripade naozaj vyvolavat dojem ze podobne cinnosti sa nedaju prevadzkovat bez licencie
2. hore popisane systemy su urcene na platby maleho rozsahu resp. su vacsinov na uctoch klientov realne nie vysoke sumy penazi
3. je mozne aj poistenie takychto systemov v zahranicizo strany niektorych zahranicnych poistovni (toto by mohli robit aj spolocnosti spravujuce nam peniaze)
4. radikalne a jednosmerne vyhlasenia ci uz pozitivne alebo negativne vzdy zavanaju predpojatostou a to nie je dobre. ako sa uvadza su tieto systemy dobrovolne a nikoho nenutia sa zapojit na druhej starne mozu vyrazne pomoc pri udrzani pri zivote inak nami oblubemych Internetovych projektov ktore sme si zvykli vyuzivat ale ktore mozu realizovat prijmi len formou malych platieb.
5. tento bod asi nebude velmi popularny ale ocakavam postupom casu zavadzanie stale vacsieho mnozstva plateneho obsahu na co prave su orientovane v clanku popisovane systemy

Pokud z tech vytrzenych utrzku zakona o bankach usuzujes, ze kazdy, kdo prijima penize a poskytuje za to nejake sluzby a neni banka porusuje zakon o bankach, pak jsou porusenim tohoto zakona nejen oba clearingove systemy, ale take vsechny Druzstevni zalozny (i kdyz, ja mam pocit, ze realne a uspesne funguje uz jen jedina) a druzstva spotrebitelu. A ostatne, sam jsi to zminil, take vsechna kasina.

A mam pocit, ze vyska plateb to, jestli zakon porusen byl nebo nebyl neovlivni.

Asi nevim jak funguje CCS. Tam nejsou vubec zadne penize slozene, nechaji vas kartou zaplatit a pak vam to teprve vyuctuji a vy zaplatite ?

Protoze jinak mi to pripada stejne jako Q - slozim penize, dostanu za to neco divneho (v tomto pripade ne Q, ale kartu) a kdyz nekde nec kupuji, tak ukazu (v pripade Q predam) to neco divneho a oni na zaklade toho daji obchodnikovi, ktery mi dal zbozi, realne penize. Tak kde je rozdil ?

To by musel mit bankovni licenci prakticky kazdy zprostredkovatel obchodu - prinejmensim kazdy, kde se zaloha sklada predem ...

Tomasi, to urcite ne. Mne kradou penezenku (ne v tramvaji, tam se mi to jeste nestalo) tak dvakrat do roka. Villusion by za tu dobu musela podle tyhle logiky zkrachovat uz hodnekrat ;-)

Hlavne u ty kradeze obvykle nevis, kdo je za ni zodpovedny...

PalPal aspiruje na skutečné clearingové centrum (resp. je jím), podobnou touhu má i milicent, který vznikl pro umožnění plateb za obsah, ale já nevidím dobrý důvod, proč se omezovat jen na mikroplatby -- v peněžence také máte vedle desetníků nějakou tu bankovku s vyšší nominální hodnotou (snad jen moje matka má v kabelce tři peněženky ;-). Mojonation si hraje na marketingovy nástroj (jak já říkám, hazardní hru). Jinde tu popisuji, co od zúčtovacího střediska chci, takže je jasné, že pro takový účel je bankovní licence nutná (a divím se, že jsem jediný klient, který ji požaduje).

Ne, ze bude tisknout stejne penize jako stat. Bude si tisknout vlastni. Ostatne, bankovky byly puvodne papirova potvrzeni BANKY, tedy sukromeho podmiku - nahrada za zlato ci jine "prave" cenne veci. A banka zarucovala, ze bankovka je kryta, ma cenu a zajemce za ni u te banky dostate zlata v prislusne hodnote, bude-li mit zajem. Bankovkou slo platit vsude tam, kde dane bankce verili. Pritom pravo vydavat bankovky nebylo omezene na jedinou banku a v praxi nebyl ani omezen pocet ruznych bank a tedy ani ruznych druhy bankovek pouzitelnych pro placeni. Teprve pozdeji doslo ze strany statu k restrikcim a omezeni prava vydavat bankovky - a od chvile, kdy je smi vydavat pouze jedna banka, ktera je navic statni, se v praxi stira rozdil mezi bankovkami a statovkami. (Bankovky se nam do jiste miry znovuzrodily v podobe seku a platebnich karet)

Technicky v zasade nic nebrani tomu, aby existovaly korporatni penize - je kazdeho vec, ci penize pouziva, ci penize je ochoten prijimat. A dukazem je t, ze korporatni penize jiz bezne existuji. Systemem korporatnich penez je napriklad stravenkovy system - jiste nahlednete, ze omezeni co a kde lze stravenkami platit je umele (dalsi priklad, kde by podle autora byla jiste nutna bankovni licence). Mezi korporatni penize patri rozhodne seky a do jiste miry i zminene Q a treba platebni karty (vc. CCS).

Jen stat a zakony brani rozsireni uzivani jim nevyrobenych "penez".

Dokonce si myslim, ze casem se budou tato omezeni oslabovat, v tom smyslu o kterem mluvite - na stale mene a mene veci bude nutne mit bankovni licenci, presneji receno, cenna potvrzeni - "korporatni penize" bude mozne pouzivat stale volneji a volneji i bez bankovni licence vydavajiciho subjektu. A jednoho dne skutecne zacnou byt korporatni penize vyznamejsim platidlem, nez penize vydane statem. Jen ale nevim, jestli se ma clovek tesit nebo desit.

Vazeny pane Antos, ale to, ze jste nyni se sluzbou spokojeni neznamena, ze to same budete rikat i za nekolik dnu (tydnu, mesicu). Jde spis o to, ze PODMINKY, ktere je nutne odsouhlasit jsou mirne receno "pro uzivatele velmi nevyhodne" (obzvlaste ve vztahu k uzivatelum) = Proste, kdyz zkrachuje (nebo se rozhodne skoncit a jet na Havaj, Bahamy :-), tak z nej nikdo ty penize co ma ve q proste nedostane, protoze odsouhlasil, ze mu muze byt kdykoliv zrusen ucet a navic i podminky (a co kdyz se treba v podminkach najednou objevi - za kazkou transakci budete ode dneska platit 10000 Q??
K Vasim 22 000 KC na q ucte - a tady jsme zase u toho, nevim, co je pro firmu takova castka, ale i pro mne osobne by to byla castka, pro kterou bych az zas tak nebrecel, kdybych o ni prisel, ale i tak by mi HODNE VADILO, kdyby mi provozovatel najednou rekl - jedem na Havaj, rusime vsechny ucty a vy mate hold smulu, souhlasili jste s podminkami. BTW nechaval byste na tom ucte treba i 500 000,-KC?? (jojo, vim, ze max mozny zustatek je 50 000,- - proste jsem chtel napsat castku, ktera uz by byla pro Vasi firmu "citelna" - znam mensi firmy, pro ktere by v urcitem obdobi i catka kolem 50 tis mohla znamenat konec, ci docasne pozastaveni cinnosti) = nepredpokladam, ze castka 22 tis by pro Vasi firmu byla nejak zavratna (navic, kdyz je vlastne vydelana tak trosku "navic" = dobrovolne prispevky ctenaru - a sam pisete, "premyslime co s nimi dal" - berete je de facto jako nejaky lepsi fazolky :-)), ale co takhle prijit o 0.5 mil? to uz by byla citelna ztrata, nemyslite :-)) Na druhou stranku v bance (kde mate pojisteny vklad, a "trosku jine smluvni podminky" tech pul melounku klidne ulozeno mate)
BTW 2 : uz jste na q prevedl nejake "svoje-firemni" penize? (= ci spravne predpokladam, ze tam mate "jen" "vydelane" q?) - mozna prevod 0.5 milionu by dokazal vice Vasi duveru v takovy system :-)))
Ad "honorar" - jednoduche - clanek se trefil do "cilove skupiny" :-)))

Nejprve k té částce. Čtenáři Lupy za mé články zaplatili celkem 35.782 Q od 23. července, to znamená že v průměru zaplatili 1.703 Q za článek (celkem 21 článků). Obvykle počet platících čtenářů nepřesáhne počet deseti (běžně i méně). Ale přesněji se to dozvíte z Markova článku, on má propracované statistiky.

Teď k mému pohledu na Q (s DirectPay nemám zkušenosti). Vidím, že o tom systému většina uvažuje jako o marketingovém nástroji. Odměňování článků není placení za obsah; je to, jak píše Marek, vyjádření názoru. Podobně ty věrnostní platby a odměny za uzavření smluv -- to jsou jen obdoby klientských karet na slevy.

Očekávám od těchto systémů více, než podporu prodeje. I proto jsem se o nich vyjadřoval jako o zúčtovacích střediscích (clearingových centrech), i proto mi vadí virtuální měny (Q = halíř), i proto mi vadí, že takové centrum neprovozuje banka, i proto mi vadí, že jsou účty anonymní. Skutečně očekávám od I Like Q a DirectPaye totéž, co se očekává od karty s čipem, totiž, že s ní lidé budou platit u pokladny i za balíček žvýkaček.

Zúčtovací středisko je levnější způsob placení a přijímání plateb, nežli placení platební kartou, než dobírka, a dokonce levnější než předplatné (nemají s tím obchodníci velké administrativní výdaje a klienti zase mají jen jedno předplatné -- clearingový, revolvingovy účet, a tedy také lépe mohou spravovat svou hotovost).

Eto vsjo.

Netrvdím, že jednání I Like Q je nezákoné, říkám, že je považuji za amorální. Nenutím vám svoji morálku (ostatně, domnívám se, že jste s velkou pravděpodobností morálnější než já).

Pokud se podíváte pořádně, co a o čem píšu, tak já nechci nic zakazovat. Prostě poukazuji na překážky většího rozvoje. To je myslím konstruktivní aktivita, ne?

Vím, Dane, že se v tom orientuješ lépe vzhledem ke svým zkušenostem z bankovního sektoru, ale opravdu mám pocit, že clearingové centrum poskytuje služby bankovního charakteru. Možná se ale mýlí (a tuto možnost v textu připouštím) a opravdu se jedná o "zprostředkovatelství".

Ostatně, dostal jsem nabídku Nikoly Rafaje (Villusion) na článekpsaný právníkem, takže věřím, že dojd k tomu, po čem volám v úvodu a někdo mě konečně uklidní.

V podstatě s vámi souhlasím, jen dost dobře nerozumím bodu jedna. Nejsem právník a jde tedy o lajcký právní názor, a ten jsem chtěl podložit citací zákona v opodstatněném rozsahu. Pod článkem je odkaz na jeho znění, každý si může ověřit, nakolik další paragrafy a případně další právní normy snižují relevanci citované části. Naopak mi nepřipadá moudré v neprávnickém médiu říci: "ná základě zákona o bankách (21/1992, § 1 odst. 1 a násl.)", protože bych to jako čtenář považoval za manipulaci (nelze očekávat, že čtenář zná paragraf a zákon, který mám namysli). Ovšem opět zdůrazňuji, že nejsem právník, avšak domnívám se, že právní názor by měl mít každý, kdo podléhá právu.

Ještě se chci pozastavit nad čtvrtým bodem: "radikalne a jednosmerne vyhlasenia ci uz pozitivne alebo negativne vzdy zavanaju predpojatostou" -- toto je poměrně pregnantní definice toho, pro co má čeština výraz "názor". Vzhledem k tomu, že jsem pod tím radikálním jednostranným prohlášením, postaveným na svých osobnostních vlastnostech, podepsaný, domnívám se, že jde o zcela bezproblémový úkaz (krom jiného je tento bod doličný také předpokladem pro posouzení textu jako autorského díla, za něž jsem odměňován ;-).

Nejsem dokumentarista, jsem komentátor.

No, me osobne vadilo podstatne vic to, ze ILikeQ v podminkach vubec nezminuje to, jak se budou resit spory (soudne? nebo bude nejaka sekretarka rozhodovat kdo ma pravdu a co s tim? nebo jak?). Zaroven by neskodilo tam napsat podle jakych zakonu ILikeQ funguje, kdyby ty penize meli mimo CR tak sou na ne cesky zakony docela kratky.

K tomu zakonu (podotykam ze tiez nie som pravnik) podla mojich znalosti a priznavam aj urcitej spojitosti na podobny system prevadzkovany mimo CR je mozne takyto system prevadzkovat aj bez bankovych licencii a netreba hladat dieri v zakonoch a system je mozne postavit aj v legislativnom ramci danej legislativy.

K bodu 4 nebolo to myslene konkretne na Vas alebo clanok ale sa to tykalo celej diskusie a niektorych prispevkov v nej.

Skor by ma zaujimalo preco sa tak jasne staviate na nutnost prevadzkovat podobny system len bankami a nie nezavislimi podnikatelkymi subjektami ktore maju vacsiu flexibilitu a schopnost adaptacie na poziadavky trhu.

mesicnik "first monday" http://www.firstmonday.dk/ se podobnymi vecmi zabyva uz pomerne dlouho. proto zajemcum o podrobnejsi vhled doporucuju prohledat jeho archiv (napr. obecny uvodni text z roku 1996 (!)http://www.firstmonday.dk/issues/issue2/digital_cash/).

jinak se domnivam, ze tak jako banky po par letech existence internetu objevily homebanking, objevi tak do 3 let i mikro- a jine virtualni platebni systemy. pak zacnou podobne sluzby poskytovat jako beznou featuru k uctu, nekdo vyrobi clearingove centrum pres ktere se bude zajistovat smenitelnost jednotlivych virtualnich men a bude po problemu (presneji po jeho technicke casti). jen by me zajimalo, jak se pak bude urcovat smenny kurz podobnych virtualnich skoro-men, jak se bude zabranovat prani spinavych penez, danovym unikum a podobne.

a ciste btw: imho je docela dobre mozne (jak to ostatne pise neal stephenson v diamond age), ze diky virtualnim platbam cely princip narodniho statu vybirajiciho dane na svem uzemi zkolabuje.

mno - uvidime ;->>>

Reagovat budu už jen naposlední odstavec, za ty předchozí Vám děkuji.

Vítám iniciativy DirectPay a I Like Q (a JuicePay a...), ovšem přecijen moje víra a důvěra v bankovní dohled ČNB je stále silnější, než důvěra v podnikatelské subjekty. Na bankách v tomto případě netrvám a vím, že není pravidlem, aby takový systém provozovala banka, šlo prostě o vyjádření mé pochybnosti, chcete-li strachu.

Ostatně, důvěru v tento systém jsem projevil už tím, že jsem do něj vstoupil. Avšak rád bych jej začal užívat ve větší míře, a k tomu potřebuji určité záruky. Můžu si stokrát namlouvat, že uvažuji logicky, ale stejně jsou má rozhodnutí nakonec nejvíc ovlivněna iracionalními vlivy (například barvou použitou na webu ;-).

Všeobecné podmínky nejdou jen tak jednoduše změnit, takže změna ze dne na den (že by se za transakci platilo 10000 Q) není možná. A pokud se nemýlím, zrušit účet můžou jen při porušení podmínek, takže uživatel se klidně může soudit.

BTW, o 0.5 milionu se da v bance prijit snadno, protoze stat garantuje plne splaceni vkladů jen do 400 tisic.

Nechcem sa pustat do pravnej diskusie nakolko informacie o pravnych otazkach budu zverejnene pri vstupe dalsieho systemu na trh v CR (samozrejme z pohladu jeho prevadzkovatelov a ich pravnikov)Ale rad by som este raz podotkol ze na clearingovy system nie je podla mojho nazoru potrebna ziadna bankova licencia a system moze poskytovat dostatocne sluzby potrebne k ucelu na ktory bol urceny.
Neporovnavajte clearingove systemy s plnohodnotnymi bankami oni take nie su a ani argument a prijmani vkladov tu tak uplne dobre neobstoji lebo to nie je ich podstata ale len uhol pohladu.

Nerad by som naburaval Vasu doveru v bankovy system ale priklady z minulosti a nielen v CR ukazuju ze ani s tymi bankami to nemusi byt az take iste. Viete tak ako v mojich prispevkoch na zive.cz by som skor uvital diskusiu na temu co si vsimat na takychto systemoch coho sa vyvarovat a na co sa pytat.
Ostatne ak sa zucastnujete firsttuesday rad sa s Vami na tuto temu ak budete mat zaujem porozpravam a mozeme si vymenit nazory.

Na nejblizsim FT se asi neobjevim, ale pred nim by mel byt seminar, tak tam se asi vydam. Uvidim vas rad.

Vy jste ty podminky nejspis necetl, ze? :-))
"Villusion je oprávněn tyto Podmínky kdykoliv měnit s tím, že změna Podmínek bude oznámena takto: .... " doporucuji si to nejdriv precist...
Ad btw, kdyz se budeme tahat o slovicka, tak v tom pripade prijdete o 100 tis :-))

Myslím ,že argumentaci se nedá nic namítat, ale tady jde vlastně o hru se slovíčky. Příkazem k úhradě neukládáte peníze, ale kupujete (směníte) si za ně Qčka, platíte tím teda za zboží. To vracení v Kč je to ,že od Vás Villusion ty Qčka koupí zase za stejnou cenu. Kdyby se Qčka jmenovali sirky tak si za korunu koupíte 100 sirek a Villusion by 100 sirek od Vás koupil za korunu. Hokynář taky nemusí mít bankovní licenci a přesto mu platíte za zboži.;-)

Pak čekám na doručení zboží;-))))
Také bych očekával cenu bez DPH a s DPH. Jaké DPH je na Qčka?

Dále: zcela obecně - mohu jako podnikatel (při prodeji zboží nebo poskytování služby)
žádat od zákazníka platbu v naturáliích (zde Q)?

Nejsem odborník a žasnu, co vše se dá vykonstruovat;-))))

Zboží je doručeno na Váš Qučet.
Jasně, asi bude nejlepší zeptat se Villusion. Haloo Villusion jak to že podnikáte jako banka bez bankovní licence? Co?
A dale taky obecně: V naturáliích je to taky možné. Bartrové obchody jsou zcela běžné, viz barter.cz.Jak se to účtuje nevim. Asi se na finanční úřad nosí půlka prasete a tak. Že bych to tam taky zkusil s Qčkama?? Dovedete s představit státní deficit v Qčkách ? Nebo HDP?

Nechci stourat.
Proti jakemukoliv platebnimu systemu nic nemam, ale pokud to hodlate takto interpretovat, nezapomente rici, ze tohle by pravne ciste mohlo fungovat IMHO jen pro firmy a zivnostniky.
Fyzicke osoby (nepodnikatele) by se tim dopusteli nedovoleneho podnikani (nakup a prodej za ucelem.....)

Musim to zaklepat, ale mne jeste penezenku neukradli, takze podle me logiky ILQ nezkrachuje :)

Asi jste se pane Ivo Machulda spletl - chtel jste napsat Machulda. Ze zrovna Vy tak moralizujete a kritizujete, pritom jste nedokazal prijit s zadnou poradnou myslenkou, zrealizovat na internetu poradny, zivotaschopny projekt ! Tedy pokud nemyslite webhosting, ktery provozujete. Asi je to zavist vuci schopnym lidem ze ?

Ahoj Zdenka

Jelikož Q představuje pohledávku, převody Q-ček jako takové nepodléhají DPH. Když dochází pomocí Q k nákupům, Q slouží jenom jako zúčtovací jednotka - subjekty mezi nimiž obchod probíhá si vzájemně DPH účtují (pokud jsou plátci).

Více viz http://sales.ilikeq.com/ucetnictvi.php nebo http://www.villusion.cz/index.phtml?lang=cz&ref=uctodane

Řešení sporů je uvedeno v ustanovení 14) c. Všeobecných podmínek. Na I LIKE Q se vztahují české zákony (sídlo provozovatele i umístění serverů), zeptám se, zda a jak lze doplnit.

Pro informaci: Připravili jsme právní analýzu potřeby bankovní licence, kterou má Lupa k dispozici jako příspěvek do diskuze.

a někdo mě konečně uklidní

To neni tak uplne jasne. Problem teto debaty je ttiz mozna v tom, ze ona je do znacne miry mimobezna - z prispevku jsem usoudil, ze se debatuje trochu necem jinem, nez je to, co te trapi nejvic - a pak se samozrejme nelze dobrat vysledku.

Shrnu-li tvoje pripominky, tobe jde v zasade o to, aby nad takovymi firmami dbal bankovni dohled, ktery povazujes za zaruku urcite kvalitni manipulace s penezi a umoznil by ti byt "klidny". Myslim tedy, ze ani pravni rozbor, ktery ukaze, ze zakon o bankach porusen neni (a ja jsem o tom presvedcen) te prilis neuklidni, naopak, pokud ukaze, ze zakon bankach porusen neni, zrejme se budes sam sebe ptat, zda je to chyba onoho zakona (ktery nemusel s necim takoovym vzhledem k dobe sveho vzniku pocitat). Hlavni otazka totiz je, jestli by stat mel mit nad takovymi spolecnostmi dohled - a tuto otazku nam pravni rozbor nevyresi. Ty mas dojem, ze by jej mit mel, ja se domnivam, ze stat by to delat nemel - ja si, s laskavym dovolenim statu, chci posoudit riziko, kdyz nekam davam penize, sam (a statni zaruka "kvality" se v pripade bank ukazuje jako neprilis ucinna a statni dohled nad Zaloznami byl IMHO vyslovene skodlivy).

asi máš pravdu v tom, že bych nejraději všechno hned, a ono to tak nejde. Problém je v tom, že když nad tim teda začnu uvažovat z téhle strany, tak zjistím, že vlastně virtuální peněženku nemá smysl pořizovat především kvůli tomu, že se s ní nedá dost dobře platit. Nemám důvod nechat někoho, aby uměle vytvářel moje potřeby, které ve skutečnosti nemám.

Dík za tvůj pohled. Už jsem klidný a přestávám se o tenhle "problém" zajímat ... tak na deset let.

No jo, oni ty podminky sou jiny nez kdyz sem je cet naposledy (zhruba pred pul rokem). To sou mi veci. S tema zakonama by nebylo od veci, protoze pokud si u vas zalozi ucet nekdo ze zahranici (podminky to nezakazujou) tak se muzete dostat (teoreticky) do nechutnych problemu, preci jen rozdily mezi zakony USA a CR sou dost vyrazny, zvlaste v ochrane spotrebitele.

Huh, neverim. Za deset let uz bude elektronicke placeni (a to takove, ktere umozni platit i male castky) natolik rozsirene a bezne (i kdyz bude zrejme vypadat o dost jinak, nez soucasne obtizne smenitelne Q), ze, nebudes-li chtit byt povazovan za troglodyta, budes se muset vzbudit podstatne driv nez za deset let.

Je to, tusim, nejakych ani ne 6 let, co se predstavitel managementu KB nechal slyset, na otazku, zda KB umozni pristup k uctum i pres Internet ze ne, protoze Internet je hracka pro par studentiku kterymi se nestoji za to se zabyvat. A hle, dneska uz ho maji ...

Hmm, tohle beru. Podobne uvazoval v nejakem clanku, co vysel na Zive tusim pred prazdninami, i Jiri Hlavenka.
V kazdem pripade jde jen o duveru, a je uplne jedno, jestli veris statu, bankovnimu dohledu, auditorske firme nebo krasnemu pohledu urednice za okenkem. Problem je v tom, ze stat a banky se alespon snazi nejakym zpusobem davat najevo: podivejte, my tu mame takove a takove mechanismy, ktere by mely nestandardnim udalostem zabranit, pripadne omezit rizika. Tohle zadny clearingovy system u nas nedela.

Nikde jsem se nedocetl, ktera auditorska firma a jak dohlizi na provoz zúčtovacích středisek, a ani jsem si nevšiml, že by někde bylo napsáno, kde a jak jsou platební systémy pojištěny.

Vcelku by me stacilo, kdyby me zacali provozovatele uklidnovat, zatim ale spis jen poukazuji na to, ze jsem jim zverejnenim svych pochybnosti ztizil postaveni na trhu.

Rád bych, aby začala zúčtovací střediska fungovat pořádně, abych do nich mohl přelít třeba třetinu výplaty, a pak jejich prostřednictvím běžně platit (jak tu zmiňoval Tomáš Krause, je to velmi pohodlná a užitečná cesta, jak uhradit své účty -- a to pro všechny zúčastněné).

No, to nedela ani stravenkovy system, ktery je "Q" asi tak nejbliz (az na to, ze pres nej protekaji jeste daleko vetsi castky) a take nemam pocit, ze by tyto firmy nejak zvlast zverejnovaly kdo je audituje nebo kde jsou pojisteny - a prilis to nikomu nevadi.

Mel bys take vedet, ze audit je bud' zcela formalni, nebo drahy. O formalni jiste nestojis - a drahy, mam vazne pochybnosti, ze Q systemem rocne protece dostatecna castka na to, aby si audit mohli vubec dovolit.

Ale reseni naznacujes vlastne sam - AZ bude mozne prostrednictvim techto systemu bezne platit, TAK lide zacnou mit potrebu mit tam ulozeny vetsi nez zcela male penize. PAK teprve bude potreba vazne zkoumat pozadi a seriznost takove firmy (ne, kvuli maximalne petistovce, o kterou zhruba muzes v nejhorsim pripade prijit ted se malokdo hodla opravdu vzrusovat a najimat soukrome detektivy). A obracene - nema smysl delat audit a dalsi drahe humbuky, kdyz tam lide ukladaji jen drobne, a, vzhledem k tomu k cemu lze sluzbu pouzit, vic ani nema smysl tam vkladat. Nevim, za co bezne utracis svoji vyplatu, ale vazne pochybuji, ze bys jen jeji dvacetinu dokazal v dohledne dobe pravidelne utratit pres "Q" (ledaze budes stedre honorovat vlastni clanky), takze budovat mechanismy, ktere te zbavi obav o tretinu vyplaty je zcela zbytecne.

Takze, tve obavy jsou na miste, ale nejsou spravne v case. V teto chvili (a jeste hezkou chvili nasledujici) jsou tve pozadavky v podstate likvidacni. Velke firmy nemaji na zavedeni takovych systemu momentalne zajem a male firmy, ktere to dokazi, a ktere se snad casem zmeni v ty velke - ty nemohou prisne podminky, ktere pozadujes, splnit. Neformalni audit je zalezitost par set tisic a bankovni licence desitek milionu.

Bud' si ale zcela jist, ze hned pote, co velke bankovni domy nejake mikroplatebni systemy zavedou, zacnou lobovat za vznik zakonu, ktere by podminky ktere pozadujes, a ktere nakonec nechaji u vesla zase jen ty velke bankovni domy, prosadi.

hmm.. ja znam takovou jednu starou povidacku, znela asi takto: kdyby bylo **** cukrem, tak bysme si **** do caje...
a ty Vase pripominky jsou prave o tomto. zruseni uctu u i like q bez nahrady je zamereno (alepson tak to ja chapu) na pripady, kdy se nekdo snazi na vernostnich platbach nahrabat. toznamena, snazi se okrast server, jez vam da par haleru za vyplneni ankety.
kdyz si nelegalnim zpusobem prevedete penize z bankovniho uctu jine osoby na svuj ucet, taky Vam to banka zabavi...
a ted jdu na caj. s cukrem.

No jo, slogan "Svet se meni a my s nim" by spise mel znit, "Svet se davno zmenil a my se prave probouzime".

Jenže ta banka to může udělat pouze v případech, kdy ji k tomu opravňuje zákon (a peníze si samozřejmě nenechá, ale vrátí je tomu, komu jste je ukradl). I Like Q to může principiálně udělat kdykoli a bez udání důvodu, pokud se šéf špatně vyspí. Argumenty, že to přece neudělají, protože by si tím zkazili pověst, zásadně neberu. To bychom mohli tvrdit, že přece není možné odebrat zboží za půl milionu a nezaplatit, protože takový člověk by se tím odepsal. A kolik už jich bylo. Vy byste si dal peníze do banky, která by měla sice zajímavé služby (jedinečné na trhu), ale v podmínkách by bylo, že pokud budou mít podezření, že peníze získáváte nekalým způsobem, bez jakéhokoli dokazování (natož pak soudního řízení) vám účet bez náhrady zruší (a peníze seberou)?

Michale, dekuji Vam za odpoved, s kterou se plne stotoznuji - usetrilo mi to prsty pri psani te me:-))

A v jakych penezich budu platit dane?! :-) (Za predpokladu, ze bych nebyl trvale ve ztrate, jakoze teda jsem).
A v jakých penezich budu vest ucetnictvi?! (Za predpokladu, ze ta cisla tam budou nekdy realna)
A v jakych penezich budu pozadovat danove doklady? (Za predpokladu, ze by se moje ztrata blizila k nule a ja bych potreboval nejake naklady)
Ehm... :-)

Cili jinymi slovy. Jedna mena musi byt urena jako referencni pro dany stat. Vsechny ostatni meny a coupony musi mit definovany kurs s touto statem danou menou.
Coz primo vyvraci thesi o rovnosti bankovek :-)

Me spis pripada, ze v Evrope budeme mit men min :-) Ale stat prece nemuze vybirat dane v bramborach! Operace si muzu delat s cim chci, zbozi, bartry, Qecka, naturalie... ale ucetnictvi snad musi byt vedeno a prepocitavano jen k te jedne mene.
Opravdu mam dojem, ze casem, ve vzdalene budoucnosti budeme mit jen jednu menu. Coz ale nevylucuje, ze vedle toho budou moci existovat libovolne (smenitelne) ceniny s pevne stanovenou cenou k te jedne mene.

A v jake mene odvadite dane ted, bez ohledu na to, v jake mene me, jako zamestnance platis (pojem mena je v tomto pripade velice siroky, platit me muzes i uhlim a bramborami) ? V jakych penezich vedes ucetnictvi, i v tom pripade, ze obchodujes vyhradne s cizimi staty a veskere operace de-facto probihaji v cizi mene ? Totez plati o danovych dokladech.

Vsechny tyto problemu jsou tady jiz dnes a jsou tedy i vyreseny. Financak si jednu menu vybrala ty musis veskere operace evidovat v teto mene - primo prevoditelne jine meny musis prevest, ty meny, ktere primo prevest nelze (napriklad zminene uhli a brambory) musis v narizene mene ohodnotit. Ale nemusis mit nikdy ani korunu. Dokonce i ty dane muzes platit v dolarech ze sveho dolaroveho uctu, protoze dolar je n akorunu smenitelny, smenu provede prevadejici banka a na ucet FU jiz dojdou jim pozadovane koruny.

To, v jakych jednotkach se vede firemni evidence mi pripada jako technicky detail - a jestli se povede v korunach, EURO, ci se zacne prevadet vse na gramy zlata je uplne fuk. No a jednou rocne, kdyz spocitas ty dane (ted jsem pominul zalohy) proste vezmes prislusnou castku ve slevovych kuponech McDonalds, ktere se v posledni dobe projevily jako mimoradne hodnotna a stabilni mena, kterou pouziva 90% obyvatelstva a v nejblizsi smenarne, bance ci u vekslaka je vymenis za prislusnou castku v kuponech na odber vyrobku fy Microsoft, protoze FU pouziva menu tyto cenne papiry a tak vsichni odvadeji dane v nich, ackoliv jinak se tato mena pouziva mene.

Samozrejme, ze trochu prehanim. Ale nevidim duvod, proc ba nutnost odvadet dane v jedne mene znamenala nemoznost pouzivat - dokonce majoritne pouzivat meny jine. Neni zas az tak malo tatu, ktere maji svoji menu, vuci statu (a FU) se oficialne pouziva tato mena, ale jinak prakticky veskere hospodarstvi pouziva dolary, tedy menu uplne jinou - a stejne tak by mohli pouzivat stravenky SodexHO kdyby jim verili vic nez dolarum - a statu by i nadale platili v lokalni mene ...

Ne, stat nemusi mit prave jednu menu. Na jedne strane nemusi mit vlastni menu vubec, na druhou stranu muze klidne mit men vic. A mena, ve ktere vedu operace nemusi mit nutne ani pevny kurs ke statem dane mene. Uz jsem zminoval, ze vyplatu mohu dostavat i v bramborach. Uz dnes. Kurs brambory ke korune neni nijak pevne stanoven, coz ve vybirani dani nijak zvlast neprekazi. Takze o jaky argument vlastne tedy opirate nutnost referencni meny s pevnym kurzem k menam ostatnim ?

Mimochodem, ten duvod samozrejme existuje a ja ho znam, menova politika je vyznamny naztroj regulace hospodarstvi, nicmene, pokud se bavime o vyraznejsim rozsireni a pouzivani rozsireni korporatnich penez, zcela jasne se bavime o dobe, kdy bude uloha statu zrejme slabsi nez dnes ...

Pak je to ale uz jen problem terminologicky. Ja nazyvam menou vsechno, co lze jako menu pouzivat - tedy tim lze, pokud mozno bez omezeni, platit a to bez ohledu na osobu platce, prijemce ci druh zbozi a sluzby. Pak tedy mluvim o "kursu" jedne meny k druhe. Vy pouzivate pojem "cenina" a mluvite o "cene".

Takze jedine, v cem se nakonec neshodujeme je to, ze vy se domnivate, ze tyto ceniny musi mit vuci mene pevny kurs (vy mluvite o pevne cene). Ja pro toto tvrzeni nenachazim zadnou oporu. Uz dnes existuji ceniny, ktere ke korune ani jine mene jednotny kurs nemaji a presto to nijak nebrani statu, aby je zdanoval. A kdyz je stat umi zdanovat dnes, nevidim duvod, proc by v budoucnosti mel tuto schopnost ztratit. Opravdu nevidim zadny duvod pro pevnou cenu.