Názory k článku Proč soud odmítnul žalobu Pirátské strany?
-
Z vlastní advokátní praxe mohu potvrdit následující postřehy týkající se Městského soudu v Praze - pracoviště Slezská (dříve obchodní soud):
1) žaloby podané datovou schránkou bez elektronického podpisu akceptují
2) soudci do spisu dostávají protokol z datové schránky, takže si musí být vědomi toho, jakým způsobem a kdy přesně byla zpráva doručena, zejména u posledních okamžiků lhůty to bývá někdy otázka naprosto zásadní
3) tento výklad MS je dle mého názoru zřetelně nesprávný, jak co se absence elektronického podpisu týká, tak co se okamžiku podání žaloby týká a to jak z důvodu pozdější úpravy, tak z důvodu úpravy lex specialis.Osobně bych hádal, že Městský soud se mohl rozhodnout "schválně vydat kontroverzní (čti špatné) rozhodnutí" a tím donutit NSS, aby ve věci vydal závazné stanovisko s celorepublikovým dopadem vědom si toho, že Piráti za tím cílevědomě půjdou, byť samozřejmě nelze nikdy vyloučit, že šlo o nějaký exces jednotlivce.
-
Ona je to především chyba zákona o datových schránkách, který měl explicitně novelizovat správní řád i soudní řád správní (a ustanovení o podání a doručování v dalších zákonech). Ono totálně překopat veškeré doručování ve státní správě zákonem, který tyto dva zákony nenovelizuje a ani je nikde nezmíní, to je opravdu „mistrovský“ kousek, který samozřejmě nemohl dopadnout dobře.
-
Dlouhán (neregistrovaný)
na mne to také zkoušeli u OS Sokolov, tak jsem podal stížnost k jejich předsedovi soudu. a ten mi odpověděl, že blablabla způsobena neznalostí právní úpravy, ale že už byly všechny úřednice proškolené a že už k tomu u jeho soudu docházet nebude... (pokud by měl někdo zájem, rád oba dokumenty poskytnu) yoda5 centrum.
-
Petr Kočí (neregistrovaný)
K Městskému soudu v Praze opakovaně (řádově v desítkách případů)
podáváme podání prostřednictvím systému datových schránek, aniž by byly zasílané dokumenty elektronicky podepsány, s využitím fikce dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů.Podání činí naše advokátní kancelář v civilním i trestním řízení (prvostupňová i odvolací agenda) i v řízení dle soudního řádu správního. Pouze v jediném případě nastaly problémy, i zde však po vysvětlení byla
žaloba rovněž akceptována. Dokonce naše podání přijal i shodný senát
Městského soudu v Praze (Novák, Pipková, Rousková), který rozhodoval
nyní.Nevím z jakého důvodu nyní Městský soud v Praze takto rozhodl, snad byl senát veden snahou se věci (dočasně) zbavit.
-
MB (neregistrovaný)
Odmyslím-li teď naše rozpruplné zákony, tak mi nehraje to, jak moc přísně se dbá na jedné straně na elektronický podpis, kde se musí použít kvalifikovaný certifikát pouze jistých certifikačních autorit, podepisující musí dbát aby neztratil kontrolu nad privátním klíčem atd. Na druhé straně lze podpis nahradit zasláním přes nepříliš dobře zabazpečený systém ISDS (zvlášť v době počátků platnosti zákona č. 300/2008 Sb.), kde si nejsem jistý svou kontrolou nad ničím.
Prostě podpis na dokumentu v listiné podobě se nerovná elektronickému podpisu a taky se elektronický podpis nerovná zaslání z "mé" datové schránky. Budu zvědavý, kdo bude "mít pravdu" v tomto sporu.
-
DS jsem si zřídil hned v prvních dnech jejich existence. Shodou okolností jsem krátce poté podával jednu žalobu u Městského soudu v Brně. Samozřejmě skrze DS. Pominu to, že jsem také musel dodat papírovou verzi. Ale za celou tu dobu co spor trvá jsem nedestal od soudu jedinou datovou zprávu. Všechno poctivě papírově. Když jsem se soudkyně teď minulý měsíc ptal proč to neposílají DS, tak mi řekla, že nemají povinost u fyzických osob zjišťovat zda mají DS. Že pokud to chci doručovat do DS, tak je o to nejdříve musím požádat. Nechtěl jsem se s ní hádat, protože si nepamatuji ty zákony z hlavy a nachystaný jsem na to taky nebyl, ale myslím že pravdu neměla.
Můžete mi to někdo potvrdit nebo vyvrátit? Ideálně s odkazem na příslušný paragraf. -
MB (neregistrovaný)
Soudkyně neměla pravdu. Ale pozor. ISDS neumožňuje jednoduše zjistit, zda fyzická osoba, která je účastníkem řízení, má nebo nemá aktivní datovou schránku ani zda jsem identifikoval správně její datovou schránku (neznám u nich vždy datum narození). Fyzická osoba může kdykoliv DS zneativnit a naopak. Systém ISDS tuto historii v sobě nemá. Dává jen odpověď právě teď je aktivní/nekativní. To samozřejmě může zkomplikovat prokázání doručení a umožňuje fyzickým osobám se doručení i vyhýbat..
-
marshall1727 (neregistrovaný)
Ze své advokátní praxe mohu říct, že jsem datovkou poslal desítky, možná stovky žalob ke všem možným soudům. Nikdy jsem žádný dokument v příloze el. nepodepisoval. Jediná výtka byla, že plnou moc chtěli posílat konvertovanou z listinné do elektronické. Jinak bez problémů.
-
No já jsem si založil na CzechPointu datovou schránku FO nepodnikající. A chtěl jsem si pak založit datovou schránku FO podnikající. Jelikož podle toho zákona by měla mít každá státní instituce datovou schránku a akceptovat přes ní dokumenty, tak jsem si myslel že to budu moci udělat elektronicky. Na stránkách se zmiňuje však jen možnost pomocí e-mailu s elektronicky podepsaným dokumentem a na úřadě mi potvrdili, že přes datovou schránku to nejde. Taky nechápu, jak je to možné?
-
x (neregistrovaný)
Az na to, ze ten zakon upravuje konkretne predavani dokumentu a proto nemuze byt obecnejsi, nez vsechny ostatni zakony, ktere upravuji neco jineho, ale predavani dokumentu neni primarni oblast.
Pokud (napr) vznikne zakon, ze se vsechny pokuty plati kartou, tak prebije vsechny ostatni zminky o platbach ve vsech ostatnich zakonech, protoze specificky upravuje prave tu jedinou oblast.
To samozrejme neznamena, ze by pani posranci nemeli byt za ten bordel nakopani do riti.
-
Jindřich (neregistrovaný)
Mám DS už přes rok. Přesto stále dostávám značnou část korespondence na papíře (podíl DS ale přece jen stoupá). JIž několikrát jsem ve spise našel, že úřednice moji DS hledala a nenašla. Dotaz do systému byl totiž vždy položen naprosto nesmyslně, takže odpověď byla negativní. Pro začátek by bylo dobré kancelářský personál pořádně vyškolit.
Nebyl by to veliký problém pokud je písmenost doručena na papíře. Ale pokud je papírové podání dručeno majiteli DS fikcí, pak je doručení neúčinné. To může být i docela velká komplikace třeba za půl roku při exekuci. -
petr_p (neregistrovaný)
Existuje řada předpisů, které vyžadují originál (či stejnopis). Pokud ten je papírový, tak s digitalizací máte smůlu. To je problém starých dokumentů (a tam, kde vám úředník odmítne udělat digitální dokument, protože je vydává jen osobně a má předtištěné formuláře).
Problém s hologramem připomíná třeba dokument s kolkem či jakoukoliv jinou doložkou, kterou nelze rozmnožovat (třeba protože případ prvního odstavce).
Jenže skutečný problém je, že řada předpisů hovoří o podání jen na předepsaném formuláři, či výslovně zmiňuje způsob doručení. A tady musím nesouhlasit se článkem, protože správní řád či zákon o ISDS jsou proti těmto konkrétním předpisům zákony obecnější povahy (popisují obecný způsob předávání dokumentů). Což je třeba také důvod, proč správní řád byl speciálně kvůli ISDS novelizován, protože obsahoval formulace „otisk razítka“ a podobné věci, které ISDS nedokáže nahradit. A ISDS se (alespoň podle praxe) používá i mimo správní řízení, takže jej lze opět považovat za obecnější nad správním řádem.
-
petr_p (neregistrovaný)
Nikoliv. Zákon o ISDS upravuje konkrétně (jak jinak než konkrétně, když je to jeho podstatou) předávání dokumentu, avšak upravuje doručování jako takové, tedy jako obecný úkon. Nikoliv doručování za účelem správního řízení, za účelem soudního řízení atd. Naopak správní řád upravuje doručování pro účely správního řízení (například přidává povinnost úřadu digitálně podepsat odchozí dokument, stanoví lhůty pro vyřízení, okamžik, kdy se dokument považuje za podaný atd.). Tudíž zákon o ISDS je ve věci doručování obecnější než správní řád.
Příklad s platbou je v pořádku, pokud jiné zákony hovoří pouze o platbě a nijak dál ji nerozvádějí. Pokud bude existovat zákon, který výslovně uvede, že platba bude provedena v hotovosti, tak to protože se jedná o platbu v specifickém případě, neuplatní se v tomto případě celý zákon o placení pokut kartou.
Když se vrátím k realitě s ISDS, tak to je právě problém, že řada zákonů byla před vznikem zákona o ISDS příliš konkrétní ve věcech doručovaní (nebo jen podání), protože žádná obecná úprava neexistovala. Teď když máme ISDS, tak máme obecný způsob elektronického doručování, ale mnoho starších zákonů stále předepisuje požadavky, které jsou s ISDS v rozporu, a tudíž nelze ISDS uplatnit.
On se ISDS plánoval jen pro účely správního řízení, a tak to bylo veřejnosti podáváno, což vede lidi k domněnce, že zákon o ISDS je více specifický, jenže ono se to v tom zákoně nikde nepíše. A když se dnes podíváte, co úředníci přes ISDS posílají, tak tam najdete všechno možné. Ostatně ani číslo jednací není povinná položka datové obálky při odesílání z úřadu.
-
Jindřich (neregistrovaný)
Vedl jsem před pražským správním soudem spor. Žalobu jsem sice podal ještě s el. podpisem, ale další korespondenci ve věci jsem vedl už přes DS bez komplikací.
Proti rozsudku jsem do DS Městského soudu podal kasační stížnost. Takže po přečtení článku jsem byl jat obavou, že se budu muset šavlovat o to, že jsem kasační stížnost podal.
Nicméně mi právě přišlo (do DS) z Nejvyššího soudu správního poučení o procesních právech. Takže byla kasační stížnost přijata bez výhrad. -
Jindřich (neregistrovaný)
že podobný problém vznikl krátce po zavedení elektronického podpisu. I po něm totiž po určitou dobu zůstal § 42 o.s.ř. (Podání) naformulován tak vágně, že bylo možné dovodit, že e-mail s podpisem je roven faxu, který musí být ještě potvrzen na papíře. Není-li, soud ho ignoruje.
Ale tenhle nesmysl poměrně rázně utnul Ústavní soud. První nález o stížnosti podané mailem s el. podpisem zahájil rozborem, z něhož vyplynulo, že podepsaný e-mail je skutečně roven písemnosti na papíře. -
Rabb (neregistrovaný)
Řekl bych, že pravdu neměla. Na některých soudech před odesláním každého dopisu provádějí kontrolu DS pro všechny adresáty a výsledek zakládají do spisu. Relevantní je § 45 odst. 2, § 46 odst. 1 a § 47 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kde je stanovena priorita doručení do datové schránky a to nezávisle na tom, je-li účastníkem právnická osoba nebo fyzická osoba.
-
papaja (neregistrovaný)
Já bych v tomto ohledu tvůrcům zákona nekřivdil. Při množství existujících právních předpisů není možné je všechny explicitně novelizovat. Pokud byste totiž některé novelizoval a u některých na to zapoměl, tak zase vznikne výkladový problém, zda se to na ty ostatní nevztahuje... Holt šedivá je litera zákona a zelený strom života.
V daném případě si myslím, že soud nepostupoval správně, ale třeba příjemně překvapí nějakým ne na první pohled zřejmým důvodem, proč takto postupoval. -
Li (neregistrovaný)
Já bych ty naše „nezávislé" soudy na nějaký piedestal nestavěl - často je možnost libovolného právního názoru soudu zneužívána a stává se zvůlí. Kdo s nimi má zkušenost, ví své.
Trošku humoru a zároveň také stručné popsání stavu českého soudnictví:
http://www.splachovac.cz/obrazky/d/dopis-soudkyni.jpg -
MB (neregistrovaný)
Tak samozřejmě je tu omezení jedné datové zprávy na 10 MB. A správný úředník šikula to vypotřebuje na oskenované 2 strany A4 .-) - to je z praxe. Ale reálně je to třeba nějaká výkresová dokumentace, rozsáhlé studie atd.
Rovněž nejde poslat osvědčení či povoleníí s hologramem.
Nicméně pokud vám má úřad dodat jednostránkové rozhodnutí, tak s tím "pokud to povaha zásilky umožňuje" úřad určitě u soudu nevyhraje.
-
JirkaF (neregistrovaný)
Hlavně si myslím, že soud (a patrně i autor článku) přehlédl § 17 zákona č. 300/2008 Sb, zejména poslední větu prvního odstavce, která zní: "Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí." Z toho tedy vcelku jednoznačně plyne, že pro doručení žaloby datovou schránkou by soud neměl použít pravidla doručování daná soudním řádem správním či OSŘ. Myslím, že takto by se měl bránit i žalobce v popsané věci.
Má osobní zkušenost: Okresní soudy v Liberci a v Pardubicích podání datovou schránkou akceptují a nevyžadují elektronický podpis přiloženého pdf souboru.
-
von Klein (neregistrovaný)
To jsou kecy neschopného úředníka, řekl bych.
§ 17
Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky
(1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.
ČLÁNKY DO MAILU
