Na začátku týdne oznámila Rada Česká televize jména dvanácti uchazečů, kteří postoupili do výběrového řízení na pozici generálního ředitele veřejnoprávní televize. První kolo volby by se mělo uskutečnit ve středu 12. dubna a jméno nového šéfa České televize by měli radní oznámit o čtrnáct dní později. Server DigiZone oslovil všechny kandidáty s prosbou o zodpovězení několika otázek, jejichž prostřednictvím jednotlivé uchazeče a uchazečky postupně představíme.
PODROBNOSTI: Na pozici generálního ředitele České televize se hlásí dvanáct kandidátů
Jiří F. Potužník chce nabídnout své profesní zkušenosti
Čtvrtého v řadě představíme profil novináře Jiřího. F. Potužníka, který se o pozici generálního ředitele České televize ucházel už v letech 2009 a 2011. Připomíná také svůj příspěvek do diskuse o nezbytné transparentnosti a důvěryhodnosti veřejné služby. V minulosti Potužník působil jako redaktor, moderátor, zpravodaj a scénárista nebo režisér zpravodajských i dokumentárních formátů.
PROFIL MILANA VACKA: Milanu Vackovi vadí bezradnost veřejnoprávní televize
Kromě novinařiny zastával také funkci mluvčího během českého předsednictví Evropské unii a následně se stal ředitelem marketingu a komunikace národní účasti na Všeobecné světové výstavě Expo 2010, která se konala v čínské Šanghaji. O pět let později už povýšil do funkce generálního komisaře a velvyslance pro českou účast na mezinárodní výstavě Expo 2015 probíhající v italském Miláně.
Jiří F. Potužník jako generální komisař české účasti na milánském Expu.
V
současnosti je Potužník vedoucím zahraniční redakce zpravodajství
Českého rozhlasu a donedávna působil také jako vysokoškolský pedagog. Při přípravě
univerzitních přednášek o vztahu komunikačních a politicko-mocenských
systémů se neustále přesvědčuji o narůstající potřebě výrazně podpořit
roli veřejnoprávní služby při informování veřejnosti,
vysvětluje
Potužník.
PROFIL GABRIELY FROŇKOVÉ DOUSKOVÉ: Gabriela Froňková Dousková chce stavět na osobnostech
Česká televize jako záruka demokracie
Potužník považuje Českou televizi v současné době za jediného celoplošného vysílatele, který svým divákům nabízí
zcela nezávislé investigativní zpravodajství. V době nečitelného
prolínání zpravodajských a marketingových formátů u řady soukromých
médií a šíření falešných zpráv vytvářených sofistikovaným způsobem a na
globální úrovni jde o zásadní příspěvek k ochraně demokracie, občanských
svobod a lidské důstojnosti. Metody ověřování informací, filtrace
nepravdivých zpráv a propagandy, jakož i resistence vůči cenzuře a
nátlakovým silám musí být samozřejmou součástí práce všech zaměstnanců
zpravodajství,
myslí si Potužník.
V tomto kontextu považuje Potužník za slušné a
odpovědné konstatovat, že Česká televize je z ekonomického i výrobního
hlediska ve velmi dobrém stavu, a nechce se proto vůči ní vymezovat, ale spíše
ukázat možné cesty budoucího vývoje. Hlavním vzkazem je doporučení
posílit marketing České televize na domácím spotřebitelském a
přinejmenším evropském výrobním trhu, rozšířit kvantitu i kvalitu služeb
– především v on-line prostředí, etablovat veřejnoprávní zpravodajství
jako důvěryhodný zdroj informací, zefektivnit a zpružnit vnitřní
fungování a výrobu, investovat do nových technologií, ale i do
profesionálů. Zásadním návrhem je vývoj a spouštění projektu I-TV s
nabídkou individuálních služeb,
vyjmenovává zásadní body svého kandidátského projektu Potužník.
PROFIL TOMÁŠE KOPEČNÉHO: Tomáš Kopečný chce čelit ztrátě důvěry
Jak vytvářet zpravodajství na míru
Svůj poslední návrh na spuštění projektu I-TV Potužník dále rozvíjí ve svém kandidátském projektu. V něm upozorňuje na výzkum Českých Radiokomunikací z loňského roku, podle něhož počet uživatelů Smart TV a hybridních aplikací roste geometrickou řadou. Podle zmíněného průzkumu má televizi připojenou k internetu zhruba třetina tuzemské populace, přičemž u Smart TV je nejčastěji využívanou aplikací YouTube (83 %) a u HbbTV aplikace iVysílání (34 %). Obě nejčastěji vyhledávají muži ve věku od 35 do 44 let.
Právě této cílové skupině a výhledově také po ní
nastupující generaci by chtěl Potužník jménem České televize nabídnout
službu, která bude podle průběžně sestaveného osobního profilu klientovi
nabízet zpravodajství v čase a rozsahu, který bude odpovídat jeho
on-line aktivitám. Osobní balíček ve formě dat by měl divák, který
jej poptává, najít připravený na svém profilu či ve svém on-line
připojeném zařízení kdykoli a kdekoli,
myslí si Potužník.
Jiří F. Potužník se do konkurzu na ředitele ČT hlásil už v roce 2009.
Potužník také podrobněji rozepsal svoji představu o zaměření jednotlivých kanálů:
- ČT1 – důraz na původní tvorbu, která umožní vytvořit marketingovou značku ve stylu „opravdu česká televize“: vlastní seriálová a dramatická tvorba v ideálním případě každý večer, teprve po ní by měly být vysílány pořady zahraniční či reprízované; ČT1 by měla být veřejností vnímána jako „jasná jednička“
- ČT2 – důraz na tematickou pravidelnost denní nabídky (dokumenty o přírodě, historii, umění…) a vytvoření pásem propojujících hranou a dokumentární tvorbu (film a dokument s jedním námětem, série filmů výrazné tvůrčí osobnosti a její portrét, film vyhraněné filmové školy a dobové okolnosti…)
- ČT4 – sportovní program s dostatečně vymezenou nabídkou, vysoké náklady (zejména nákupy vysílacích práv významnějších akcí typu Olympijských her) zasluhují podrobnou analýzu cena-výkon a co největší angažmá sponzorů a partnerů
- ČT24 – zpravodajský program s jasným zaměřením, v jehož případě je nutné provázat služby s webovým zpravodajstvím a aplikacemi pro mobilní elektronická zařízení, vysílací schéma by mělo počítat s větším počtem ad-hoc pořadů na aktuální (neplánovatelná) témata a s investigativní žurnalistikou
- ČT :D – zábavně-vzdělávací program pro děti s výrazným podílem původní a kvalitní tvorby, nepochybně jeden z nejlepších a s ohledem na citlivost cílové skupiny i nejvýznamnějších produktů České televize zaslouží navýšení rozpočtu a marketingu
- ČT art – prostor pro klasické umělecké pořady i pro alternativní a experimentální tvorbu, právě v případě programu Art lze vytvořit důstojné a atraktivní formáty pro studentské a poloprofesionální práce a propojit je se sociálními sítěmi a aplikacemi typu YouTube, místo by zde měla mít i politická satira
Stát by měl veřejnoprávním médiím přispívat
Podle
Potužníka může klesající kupní síla finančních prostředků určených pro
veřejnoprávní televizi a omezení její podnikatelské činnosti na jedné straně a
mandatorní podíl původní tvorby ve vysílání v kombinaci se stoupajícími
výrobními náklady na straně druhé dlouhodobě vést k jedinému výsledku, kterým je
snižování kvality vysílání. Je tedy evidentní, že Česká televize bude
muset pokračovat v jednáních s politickou reprezentací o formě
garantovaných příspěvků, tedy zvyšování koncesionářských poplatků nebo v
procentech vyjádřeným příspěvkem ze státního rozpočtu, jakož i o výši
odváděného DPH. Pokud za loňský rok činilo osm procent z celkového
rozpočtu, jde o částku srovnatelnou s výsledky veškeré podnikatelské
činnosti České televize,
upozorňuje Potužník.
Zároveň
ale uznává, že se dá jen těžko obhájit situace, kdy v důsledku
hospodářské recese a globální ekonomické krize klesá státní rozpočet
včetně mandatorních plateb v sociálních oblastech, ale koncesionářské
poplatky se drží na stejné úrovni. Proto považuji rozložení příjmů na
tři pilíře, tedy koncesionářské poplatky, podnikatelská činnost a
příspěvek ze státního rozpočtu, za vhodnější a stabilnější řešení než
to současné, které počítá jen se dvěma pilíři. Tato otázka bude stále
aktuálnější také proto, že počet platících koncesionářů neustále klesá a
že roční náklady spojené s výběrem poplatků přesahují částku 130
milionů korun,
varuje Potužník.
Zákaz reklamy na ČT1 nedává smysl
Návrat spotové reklamy do vysílání programu ČT1 je podle Potužníka nutný nejen s ohledem na poměr
práv a povinností České televize, ale také s ohledem na obecný zájem a
udržení konkurence. Reklama v České televizi znamená, že nemůže vzniknout ani
monopol na prodej televizní reklamy v rukou jednoho dominantního
majitele televizních stanic, ani kartelová dohoda monopol nahrazující
stanovením nejnižších možných cen,
tvrdí Potužník.
Zákaz reklamy
považuje Potužník za smysluplný pouze v případě zpravodajského kanálu ČT24 a s ohledem na
povahu dětského diváka samozřejmě také u programu ČT :D. Zákaz reklamy na programu ČT1 nedává
smysl už proto, že ta se stejně objevuje v pořadech, kde je její
zařazení podmínkou pro získání práv k vysílání. Navíc pojem významné
kulturní či sportovní události není nijak specifikován. Česká televize by
tedy nadále měla usilovat o změnu zákona a o získání práva na prodej
reklamy i na programu ČT1,
argumentuje Potužník.
Zúžit management evoluční cestou
Potužník také navrhuje redukci současného top managementu veřejnoprávní televize. Ten by měl být na základě jeho kandidátského projektu tvořen čtyřmi vedoucími s jasným rozdělením kompetencí a odpovědností. Za klíčovou považuje Potužník úzkou provázanost dvou hlavních pilířů, tedy hospodaření, kam zahrnuje příjmy včetně prodeje služeb i výdaje včetně výroby, a vysílání, které tvoří nezpravodajské a výběrové programy, zpravodajství a web.
Veřejnoprávní televizi není možné rozebrat a znovu složit.
Svůj kandidátský projekt Potužník končí konstatováním, že chod České televize nemůže být v žádném případě zastaven a její vnitřní struktura následně rozebrána s tím, že bude opět složena a rozeběhnuta. Veškerý vývoj musí být postupný a evoluční, aniž by byla ohrožena její veřejnoprávní služba,
uzavírá Potužník.
ČLÁNKY DO MAILU