Vlákno názorů k článku Prohlášení o přístupnosti – snaha vs. skutečnost od Petr Stohwasser - Hendikepovaný uživatel na to sice přijde, že něco...

Hendikepovaný uživatel na to sice přijde, že něco není přístupné. Ale kolik času mu ušetří, když mu to "řekneme" hned.

Zareaguji na bod číslo 4.
Ono "uvařit a vypít to kafe" je otázkou chvíle, ale jaká pak je právě ta skutečnost.

OK. Takže ještě o trochu podrobněji než v minulém příspěvku:

1. Handicapovaný uživatel by měl vědět, co ho na webu může potkat. Měl by vědět, že je celý web přístupný, nebo ho někde na webu čeká nějaký špek. Ať už kvůli tomu, že je nějaká sekce zcela nepřístupná a on si ji tak ani nevšimne (ale co když právě kvůli ní na web jde, třeba mu to někdo poradil, že to tam najde), nebo kvůli tomu, že je mu někde výrazně ztížená cesta (třeba, že je nějaká sekce závislá na javascriptu) atp.

2. Do prohlášení o přístupnosti je vhodné dávat i další informace o alternativním ovládání webu, které typicky ani nikam jinam dát nejde. Například nabídnout alternativní stylopisy, možnost zvětšení písma, kontaktní údaje na webmastera atp.

3. Prohlášení o přístupnosti je často první stránkou, kterou se handicapovaní uživatelé na daném webu snaží otevřít. Je to prostě takový oznamovník toho, co na daném webu mohou očekávat.

4. Vytvořit prohlášení o přístupnosti a odkaz na něj umístit do patičky webu stojí asi tak stejně času jako uvařit si a vypít kafe. Takže asi tak.

Dobrý den,

děkuji Vám za tato upřesnění.

Použil jsem však staršího algoritmu, jelikož převážná většina prohlášení se odvolává právě na WCAG 1.0 či starší verzi pravidel přístupnosti.

Dobrý den, měl bych dvě malé doplnění k tomuto tématu:

1. Ve vašem testu barevného kontrastu používáte algoritmus rozdílu barvy a rozdílu jasu, tedy algoritmu, se kterým operují WCAG 1.0 a první verze českých pravidel přístupnosti z roku 2004. WCAG 2.0 a nová verze pravidel přístupnosti už používají jiný agoritmus, a sice rozdíl světelnosti. Zmiňuji to proto, že tyto algoritmy dávají celkem často odlišné výsledky a ten nový algoritmus je značně tolerantnější a přesnější.

2. Lidem, kteří tvrdí, že jsou prohlášení o přístupnosti zbytečná, bych rád sdělil následující: Pokud je nějaká část vašeho webu nepřístupná, je velmi pravděpodobné, že se to handicapovaný uživatel, který třeba používá hlasovou čtečku, ani nedozví. Prostě daný prvek absolutně nezaregistruje. Zkrátka ani neví, co přístupné je a co není, protože na ty nepřístupné prvky nemusí vůbec narazit. Jsou pro něj neviditelné. Smyslem Prohlášení o přístupnosti je tedy rozptýlit pochybnosti takového uživatele a jasně ho informovat, zda-li je web připraven přístupnou formou a které prvky nejsou z podstaty věci přístupné (např. videozáznamy, interaktivní geografické mapy atp.).