Koncem minulého týdne mezinárodní sdružení W3C (World Wide Web Consortium), jehož členové spolu s veřejností vyvíjejí webové standardy World Wide Webu, zveřejnilo koncept specifikace s názvem Encrypted Media Extensions (EME), která by měla umožnit přehrávání audio, video či interaktivního obsahu, chráněného DRM technologií v internetových prohlížečích bez nutnosti instalace pluginů jako například Flash či Silverlight.
Specifikace EME, se kterou už před více než rokem přišly firmy Microsoft, Google a Netflix (členové W3C), by měla umožnit vývojářům distribuovat šifrované multimediální soubory prostřednictvím technologie HTML5. V rámci EME je definován soubor API, díky kterému dokážou technologie JavaScript a HTML spolupracovat se systémy DRM.
Už loni, když se návrh EME objevil, tehdy ještě nikoliv pod hlavičkou W3C, ale pod hlavičkou Googlu, Microsoftu a Netflixu, vzedmula se proti němu vlna kritiky.
Mezi nejhlasitější odpůrce patří nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF), která podle svých slov prosazuje veřejný zájem v každé bitvě, která se týká oblasti digitálních práv. Proti se postavila i americká nezisková organizace Creative Commons. Vznikla dokonce petice proti DRM v HTML5, kterou podepsalo více než 26 tisíc lidí.
V dubnu obdržel standardizační orgán W3C dopis, ve kterém zástupci 27 organizací upozorňovali představitele W3C (adresátem dopisu byl Tim Bernes Lee, který je označován za duchovního otce World Wide Webu), že případné uvedení specifikace EME do praxe by změnilo HTML, základní jazyk webu. HTML by se podle autorů dopisu nejen přizpůsobil DRM, ale začal by DRM technologii také podněcovat. Jinými slovy, že by implementace specifikace EME vedla k nárůstu obsahu chráněného DRM technologií.
Kritici v dopise prohlásili, že EME jde proti filozofii W3C, která si vzala za cíl, že se zasadí o to, aby web byl dostupný všem uživatelům bez rozdílu. Nelíbí se jim také, že by došlo k vložení proprietárního kódu do prohlížeče.
Připomínají, že původními autory specifikace jsou zaměstnanci Microsoftu, Googlu a Netflixu a vidí v tom snahu těchto firem nadřadit jejich obchodní zájmy nad současnou otevřenost webu.
Na druhou stranu i představitelé W3C předkládají několik argumentů, proč je rozumné specifikaci EME do HTML5 implementovat. Výkonný ředitel W3C Jeff Jaffe například upozorňuje, že pokud sdružení specifikaci v určité podobě neschválí, distributoři placeného a chráněného obsahu, jednoduše přestanou šířit tento obsah přes otevřený web.
Je naprostou povinností W3C usilovat o širokou
interoperabilitu, aby lidé mohli sdílet informace, ať už se jedná o chráněný
obsah nebo obsah, který je k dispozici zdarma. Situace, kdy prémiový obsah
je přesunutý do aplikací nepřístupných z otevřeného webu nebo do zcela
uzavřených zařízení, by byla pro všechny ještě daleko horší,
uvedl Jaffe.
Narážel nepochybně na skutečnost, že firmy, které za specifikací stojí, by po případném zamítnutí ze strany W3C implementovaly specifikaci samy. Mohly by taky omezit dostupnost placeného šifrovaného obsahu na webu a tlačily by uživatele k jeho konzumaci prostřednictvím vlastních aplikací. Už nyní existují nativní aplikace pro platformy iOS, Android, Windows Phone a Windows 8, které dokážou implementovat DRM. Některé z těchto platforem dokonce pro tyto účely nabízejí různá API funkce.
Představitelé Netflixu už dali dříve najevo, že hodlají opustit současné řešení na bázi Silverlightu (v podstatě jim ani nic jiného nezbývá, protože Microsoft oznámil, že ukončí v roce 2021 jeho podporu) a rádi by jej nahradili něčím na bázi HTML5.
Mimochodem Google v prohlížeči Chrome a ve stejnojmenném operačním systému nabízí podporu EME už nyní. Netflix zatím u uživatelů Chromebooků používá samostatný plug-in pro WebCrypto. V okamžiku, kdy bude WebCrypto implementováno v Chromu, začne Netflix testovat svůj HTML5 přehrávač v prohlížeči Chrome jak na operačním systému Windows tak na OS X.
Byť je ochrana DRM konzumenty často proklínaná, budou na ni prodejci obsahu jako je například Netflix trvat podle všeho i nadále. Pokud W3C specifikaci EME neschválí, nepovede to jistě k tomu, že by Netflix začal na webu masivně nabízet obsah bez DRM.
Zamítnutí by ve svém důsledku mohlo vést k přesunutí části obsahu z webu do aplikací. Případně by byl dostupný pouze uživatelům prohlížečů, které EME dobrovolně implementují. Jak říká jeden ze zastánců EME, přispěvatel serveru Ars Technica Peter Bright, může být implementace EME naopak prvním krokem ke světu bez DRM.
S pluginy a aplikacemi není možné očekávat příchod světa
bez DRM. Za těchto okolností neexistuje pro distributory dobrý způsob, jak si
otestovat, že distribuce obsahu bez ochrany je životaschopná. S EME tu ale
takový způsob je. EME udrží obsah na webu a vně aplikací. Současně vytvoří
odrazový můstek pro přechod do světa bez DRM. EME nepoškozuje web, naopak
zajistí jeho pokračující použitelnost a relevanci,
prohlásil Bright.
Jak se dívá snahy W3C standardizovat webovou podporu DRM šéfredaktor serveru Zdroják.cz Martin Hassman?
DRM je kontroverzní téma už řadu let. Nebudu rozebírat, zda DRM jako takové ano či ne, na tohle téma toho už bylo řečeno dost. Zajímaly mě dvě otázky:
1. Postupuje W3C správně, když standardizuje webovou podporu DRM?
W3C je členská organizace, řeší problémy, se kterými přijdou její členové. Z tohoto pohledu je zcela v pořádku, že problém DRM otevřelo, když o to požádali její členové Netflix, Google a Microsoft.
W3C má ale svá pravidla, svou misi a musí se jimi řídit. Záleží tedy, zda podpora DRM představená v Encrypted Media Extensions je s nimi v souladu či sporu. Prvním ze základních pojmů, se kterými W3C pracuje je "One Web", čili jeden web pro všechny. Z tohoto pohledu je v pořádku, pokud W3C preferuje standardizaci podpory DRM před několika nekompatibilními implementacemi DRM v jednotlivých prohlížečích. Vedle toho tu máme "Web for All", "Web on Everything", tady je to už trochu složitější.
"Web for All" a "Web on Everything" a "Open Web Platform" říkají, že Web musí být dostupný všem a na všech možných zařízeních. To bude splněno, jen pokud bude možné pro libovolnou hardwarovou a softwarovou platformu vytvořit plnohodnotného webového klienta (prohlížeč), který může být i open source, aniž byste za to byli voláni před soud nebo museli platit za porušení patentů.
DRM jako takové s tímhle mělo problém, ovšem navrhovaná specifikace Encrypted Media Extensions se tomuto problému vyhýbá, není to totiž samo o sobě DRM, ale jen API, pro komunikaci prohlížeče s DRM systémy (a od začátku se to snažili zdůrazňovat). Na implementace tohoto API by se klasické právní problémy DRM proto snad neměly vztahovat. Jedná se tedy o šalamounské řešení, ale implementace Encrypted Media Extensions opravdu všechny výše uvedené podmínky splňuje. Z tohoto pohledu je procesně v pořádku, že W3C na tomto řešení nadále pracuje.
Mimochodem všimněte si, že se nikde neříká, že daný konkrétní obsah webu musí být dostupný všem. Naopak relativně brzy po vytvoření Webu se objevily možnosti, jak obsah zpřístupnit jen někomu, např. prostřednictvím hesla, a později přišel i tzv. paywall, což není v rozporu s pravidly W3C pro tvorbu webu. Open Web může obsahovat paywall čili de facto i DRM, alespoň dle toho, jak W3C Open Web definuje. Nemusí se to někomu líbit, ale tak to prostě je.
2. Jak to celé dopadne?
Myslím, že už teď je v zásadě rozhodnuto. Microsoft a Google mají o implementaci zájem, společně mají majoritu na trhu prohlížečů. I kdyby W3C náhodou změnilo názor a vývoj Encrypted Media Extensions pozastavilo, nic těmto firmám nezabrání, aby specifikaci dokončily a implementovaly (zda to bude u W3C či jinde, je de facto jen implementační detail). Do Firefoxu podporu můžou přidat pomocí doplňku a jedinou otázkou zůstává, zda by se dohodly s Applem a dokázaly to tak protlačit i na iOS.
Ať tak či tak, s nejvyšší pravděpodobností za pár let bude Encrypted Media Extensions u většiny uživatelů webu. Zda se opravdu ve velkém začne používat, to netuším, ale dostupná trhu bude určitě bez ohledu na jakékoliv současné či budoucí protesty.
ČLÁNKY DO MAILU