Vlákno názorů k článku Pseudonym neznamená anonym, reálná jména nic neřeší od Martin Soušek - Myšlenka digitálního roztřídění lidí a myšlenek je totiž...
-
Martin Soušek (neregistrovaný)
Myšlenka digitálního roztřídění lidí a myšlenek je totiž nemocná v samém základu.
Já totiž nechci sledovat kruh "lidi od webu" a kruh "lidi od php". Já chci sledovat příspěvky týkající se webu a týkající se php.
Nezajímá mě, když Patrick Zandl píše o běhání, když Daniel Dočekal píše o falešné stážistce v Air Bance, ani když David Grudl píše o ranní erekci.
Třeba by na Google+ mohl být každý příspěvek otagován autorem (nebo nějakou umělou inteligencí) a já bych si u jednotlivých lidí volil, jaké tagy mě zajímají. Jakýsi pokus jsou hash tagy ve Twitteru, ale je to bohužel jen ubohý pokus, který nic moc neřeší. Problém je ovšem v tom, že tohle digitálně popsat (a udržovat aktuální!) snad ani nejde.
-
A co takhle použít takové předpotopní nástroje jako RSS/Atom? ;-) Autor bude psát odborné věci na nějaký webový server, tak budu odebírat jeho RSS/Atom a soukromé žvásty si bude psát do blogu a ten si do čtečky nepřidám. V čem je problém? A na co vůbec sociální sítě? Kde nad lidmi má neomezenou moc nějaká korporace a uživatelé jsou naprosto malincí a bezmocní (což se píše i v článku).
-
Blogování a osobní weby tu byly už před sociálními sítěmi typu Facebook. Decentralizace funguje výborně a zároveň to jde integrovat přes RSS/Atom, takže nevadí, že někdo píše třeba jen jednou do měsíce, přidám si ho do čtečky a dozvím se, až něco napíše.
Komunikace v rámci menší skupiny: od toho máme IRC, Jabber/XMPP MUC, NNTP nebo e-mail, případně třeba webové galerie chráněné heslem nebo vyžadující openid přihlášení. V případě toho e-mailu prostě vyberu příjemce (skupinu, kruh) a pošlu jim zprávu – oni pak dají „odpovědět všem“ a funguje to :-)
Komunikace 1:1 je opět ten e-mail nebo Jabber/XMPP.
Výhodou těchto nástrojů je, že jsou decentralizované už od samého počátku – je jedno, že má jeden člověk e-mail od Seznamu, druhý od Googlu a třetí používá firemní schránku – e-mail funguje bez ohledu na poskytovatele, napříč různými doménami. Stejně jako ten Jabber. Zatímco sociální sítě jako Facebook nebo Twitter jsou z principu centralizované a ta decentralizovanost by se do nich musela nějak dodatečně naroubovat – což je zbožné přání jejich uživatelů, ale nikoli zájem jejich provozovatelů, protože ti chtějí ze své služby udělat „střed vesmíru“ a mít svoje ovečky co nejvíc pod kontrolou.
P.S. ačkoli je Google jedna z nejsympatičtějších velkých firem, ta představa, že se proviním (třeba i nevědomky) proti pravidlům jedné z jeho služeb (tady např. G+) a přijdu o celou svoji „virtuální identitu“ včetně e-mailové schránky, je dost děsivá. A je to důsledek spoléhání se na jediného dodavatele a přílišné centralizace.
-
Vyhlížející zákruty spirály (neregistrovaný)
Už se těším až se do módy znovu dostanou veřejné News servery (NNTP). Tuhle technologii jsem zbožňoval, pokud akceptovala i stránky HTML s obrázky. Obávám se však, že nám postupem času zmizeli klienti a na web-rozhraní já seru. Jinak je zde i jistý prvek "centralizace" po kterém tolik toužíte...
-
pas (neregistrovaný)
Ona ta myšlenka není úplně nemocná, ono je to spíše spojení dvou samostatných myšlenek - sdílení a mikroblogování. Na G+ se dá dívat jako na pouhé sjednocení nástrojů pro sdílení v rámci jednotlivých služeb Googlu. Jako takové to je skvělé - budu mít prostě stejné kruhy (skupiny kontaktů) po ruce v Picase, v GMailu, v Docs... (dokonce občas využívám i sdílení s jedním konkrétním člověkem, to může celkem elegantně nahradit e-mail). Ale do toho moc nezapadá sdílení v režimu "public". U něj bych autora nějak donutil k tomu, aby příspěvek buď tematicky otagoval nebo aby vůbec nepublikoval veřejně jako soukromá osoba, ale využil nějaký asociovaný firemní (resp. odborný) profil. A obráceně, když někdo bude chtít sledovat Daniela Dočekala, rovnou by se ho to zeptalo "Nechcete raději sledovat zprávy od 'Daniel Dočekal o webu'", apod. Tak uvidíme, jak to Google vyřeší.
-
pas (neregistrovaný)
Na co sociální sítě? No nejspíš se ukázalo, že je výhodné integrovat typy komunikace od 1:1, přes sdílení dat v rámci nějaké malé skupiny, až po "public" sdílení (blogování). Ještě by to chtělo nějakého plnohodnotného konkurenta (MS? Apple?) k těm velkým dvěma, aby lidi už měli plné zuby klonování své přítomnosti na všech sítích a vznikl tím tlak na nějakou standardizaci a decentralizaci.
-
pas (neregistrovaný)
Však já vím, také jsem všechny ty jednotlivé služby dávno používal, ale prostě ty masy běžných uživatelů to chtějí v integrovaném podání jaké ukázal Facebook. Vývoj jde po spirále, v každé otočce se všechno znovuvynalezne a mírně poupraví. Nějaké to menší přiškrcení volnosti v zájmu lepšího fungování celku je asi taky vhodné, např. právě ta snaha o důvěryhodnější identity, takže se to třeba v příští otočce zapracuje už do základů systému...
-
Vezmu-li model Facebooku, tak jak mě otravují Facebook Pages? Nijak, je přece jenom moje volba, jestli se stanu fanouškem (lajkou). Takže pokud bude model obdobný, tak to bude prospěšné pro obě strany - firmy budou moci komunikovat (aniž by se tvářili jako "přátelé") a kdo bude chtít informace získávat, bude moci.
A když už padlo slovo "reklama" - nepředpokládám, že by Google na G+ nenasadil svůj nejúspěšnější zdroj příjmů.
-
pas (neregistrovaný)
"Firemní" stránky pomůžou vyřešit jeden zásadní problém, který bohužel neřeší kruhy - co když chci od daného člověka sledovat pouze zprávy z oboru IT a ne jeho soukromé záležitosti? Takže se těším, až si osobnosti založí více profilů, typu "Daniel Dočekal - IT novinář" vedle "Daniel Dočekal - soukromá osoba". Pak si budu moct vybrat, kterého z nich chci sledovat.
ČLÁNKY DO MAILU