Vlákno názorů k článku QQ.com je sociální síť větší Facebooku. V Číně. od Kalaf - kolik vám je let? "něco větší něčeho" je...
-
Johny (neregistrovaný)Nj, jenomže jazyk, jakým se obvykle mluví (a bohužel i píše) v médiích, má ke spisovné češtině hodně daleko - o pestrosti slovní zásoby nemluvě. Pokud máte problémy porozumět psanému textu, doporučuji tedy místo konzumace médií raději sebezdokonalování např. za pomocí čtení tzv. "literatury" - občas to může být i zábavné. ;-)
-
Johny (neregistrovaný)A abych mluvil i k věci, dodám, že přestože vazba přídavného jména a druhého pádu může znít někdy poněkud nezvykle (přece jenom působí trochu "retro", zvláště na technicky orientovaném webu), běžně ji užíváme třeba v zaužívaných příslovích, kde nás nijak nezaráží.
Např.
Ráno moudřejší večera.
Poturčenec horší Turka.
Atp. -
Právě naopak. Je to původní tvar, který se ve staroslovanštině používal od pradávna a teprve někdy v 18tém 19tém století u nás nabyla vazba "větší než něco" navrchu vlivem němčiny. Ale je spravedlivé říct, že do té doby se používaly oba. Rusismus z toho děláme možná dneska, protože v češtině už to tak obvyklé není. Ale já jsem prostě potřeboval nadpis zkrátit a nenapadlo mne, že ten tvar někdo znát nebude, i když jsem tušil, že se nad ním lidi pozastaví. -
Protože to JE jako norma. Prostě se tak všeobecně mluví i píše, tak proto. Může se vám to nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Když by to v normální současné češtině bylo, proč ne. Ale když myslíte, že je to hezké a vhodné, tak prosim, já se hádat nebudu. -
Já teda nevim, já tomu vyjádření "QQ je sociální síť větší Facebooku" taky příliš nerozumim (byť jsem to pochopil), pro mě to taky neni česky. Jak se mluvilo v 16. století mě nezajímá. V dnešní češtině to nemá co dělat a to ani ve spisovné ani v hovorové (obecné). Nebo můžeme psát wšude dwojité w, to se také psalo ještě w devatenátém století.
ČLÁNKY DO MAILU