Kolik lidí pracuje v IT oddělení GE Money Bank?
Zhruba 300 lidí. Před třemi lety jsme se rozhodli, že některé činnosti, které jsme do té doby zadávali externím firmám, budeme dělat interně. To s sebou přineslo zvýšení počtu zaměstnanců. Vzniklo přibližně 70 nových pracovních míst.
Co vás k tomuto kroku vedlo?
Chtěli jsme mít některé činnosti a projekty pod přímou kontrolou a nebýt závislí na externích subjektech. Určitou roli také hrály i finanční aspekty. Dříve jsme například nedostatek kapacit museli vykrývat externě, což vyžadovalo dodatečné finanční prostředky.
Hrála při rozhodování roli otázka bezpečnosti?
Provoz historicky zajišťujeme interně. Vývojové týmy jsou oddělené od provozního prostředí, tudíž bezpečnostní aspekt při rozhodování v tomto případě nehrál příliš velkou roli. Navíc spolupracujeme s firmami, kterým důvěřujeme. Vše máme smluvně zajištěné a zároveň občas děláme audity, abychom zjistili, zdali firmy dohodnutá pravidla dodržují. Hlavním důvodem bylo snížit dlouhodobě závislost na externích subjektech.
Kolik lidí v IT oddělení se věnuje vývoji?
Zhruba 65 procent.
Podílejí se pouze na lokálních projektech nebo i na něčem, co přesahuje hranice České republiky?
Z 90 procent jsou to lokální projekty.
O jaké projekty se konkrétně jedná?
Směrem k zákazníkům jsme hodně investovali do platebních technologií. V oblasti NFC plateb máme plnohodnotné řešení, které umožňuje virtualizovat platební kartu do chytrého telefonu. Zákazník tak nemusí mít kartu fyzicky u sebe.
Jinou zajímavou technologií, kterou zavádíme a která je dostupná již na třetině poboček, jsou podpisová zařízení, SignPady, která plně digitalizují podpis zákazníka. Jednak dochází k úspoře papíru, a potom i k zajištění vyšší bezpečnosti zákazníka.
Hodně investujeme také dovnitř firmy. Před deseti lety jsme začali masivně virtualizovat infrastrukturu. Teď poslední vizualizační projekty finišujeme. V poslední době se objevují systémy, které jsou přímo integrované – engineered systems. Investujeme do těchto platforem a zároveň implementujeme konvergovanou infrastrukturu. Historicky se infrastruktura budovala kombinací řady specializovaných zařízení, dnes můžete mnoho těchto věcí zkombinovat do jednoho zařízení. Pro nás to znamená efektivnější a snadnější správu.
Radim Šilhánek
- vystudoval obory informační technologie a bankovnictví na VŠE Praha
- v oboru informačních technologií pracuje již více než 15 let a od roku 1999 pro skupinu GE
Když jste nabírali relativně hodně lidí, jak náročný byl proces jejich zapracování?
Byl to hodně náročný proces, protože v některých případech jsme přebírali know-how. Nedělali jsme to ale velkým třeskem. Vše bylo rozložené do tří let.
Hodně firem si stěžuje, že je na trhu práce problém najít kvalitní programátory a vývojáře. Potýkáte se s tím také?
Pociťujeme to, ale nemyslím si, že by se jednalo o neřešitelný problém. Jen v letošním roce jsme nabírali zhruba 20 nových zaměstnanců. Je znát, že poptávka po kvalifikovaných zdrojích existuje, ale je to řešitelné i tím, že máme co nabídnout.
Práci v úspěšné firmě, aktuální technologie a trendy jako je například Java, agilní vývoj, portálový framework Liferay nebo třeba masivně paralelní systém pro zpracování dat Exadata. U každého projektu a činnosti ukazujeme týmu, proč se na tom dělá, jaký je výsledek a jaký má jejich práce přínos pro zákazníky či naše akcionáře.
Všichni zaměstnanci IT oddělení pracují v Praze?
Většina lidí pracuje v centrále firmy v Praze. Část týmu, zhruba 20 lidí, máme v Ostravě, kde se nachází naše zákaznické centrum a malá část IT oddělení.
Nedávno jste začali NFC platby v mobilu nabízet i zákazníkům Vodafonu. Jak náročný je proces implementace dalšího operátora?
Řešení, které využíváme, vyžaduje spolupráci s operátorem. To, s čím jsme se v technické rovině potýkali nejvíce, je fakt, že ne každý telefon má stejný firmware a NFC technologie jsou na toto velice citlivé. Stejný typ telefonu od jiného operátora může někdy způsobit problémy, protože má odlišný firmware.
Nicméně je třeba si uvědomit, že NFC je stále poměrně čerstvá technologie s relativně malou adopcí. Do budoucna se nepochybně podobné problémy podaří odstranit. Už se dokonce objevují nová řešení, třeba to, co nedávno oznámil Apple, které jsou do určité míry nezávislá na telefonním operátorovi. To velmi zjednoduší proces implementace.
Jednou z podmínek, kterou musí NFC telefony splnit, je certifikace karetními asociacemi. Nicméně z toho, co říkáte, vyplývá, že i když je telefon certifikovaný, tak se musí ještě řešit otázka firmwaru.
Přesně tak. Stalo se nám, že i když to byl ten správný typ telefonu, tak u modelu dovezeného ze zahraničí to v určité kombinaci nefungovalo tak, jak mělo.
Telefonů s podporou NFC je ale stále zoufale málo.
V současné době jich máme šest. Teď budeme představovat další dva. Jedná se většinou o dražší modely.
S tím asi souvisí i nízké rozšíření. Kolik lidí u vás NFC platby využívá?
Virtuálních NFC karet máme aktivně využívaných zhruba 1500. Co se týče platebních nálepek, těch máme přes 30 tisíc.
Má ale virtuální karta vůbec smysl? Mobilních zařízení, která podporují NFC, je málo a pro zákazníka to představuje komplikovaný proces – musí si vyměnit SIM kartu. Jediná výhoda oproti nálepce či kartě s bezkontaktním čipem je nyní v podstatě pouze v tom, že do telefonu si mohu uložit až tři karty.
To je přesně jeden z důvodů, proč to smysl má. Do budoucna určitě nebude proces přechodu na NFC platby v mobilu komplikovaný.
Je vidět rozdíl v používání vizualizované karty a nálepky?
Výrazný rozdíl nepozorujeme. Obecně velmi populární je ale bezkontaktní způsob placení. Tam je adopce hodně velká. Jen pro zajímavost, v roce 2013 jsme zaznamenali 4 miliony bezkontaktních transakcí v hodnotě zhruba 2 miliardy Kč. Zároveň došlo k poklesu průměrné hodnoty transakce, což znamená, že lidé platí bezkontaktně i nižší částky.
Používáte cloudové služby?
Jako banka jsme v této oblasti velmi konzervativní. Využíváme je pouze ve velmi omezené míře. Jsme velmi přísní v otázce bezpečnosti dat. Vztahuje se na nás nejen zákon na ochranu osobních údajů, ale také bankovní tajemství. Na druhou stranu je jasné, že cloudové služby jsou trend. Připravujeme se na to, ale v současné době spíše na experimentální bázi.
Datové centrum máte vlastní?
Ano. Máme dvě špičková datová centra. V posledních dvou letech jsme investovali do modernizace řady částí. Investujeme do nejnovějších technologií, ať již šlo například o síťové jádrové switche či diskové pole.
Jak se díváte na propojování informací, které máte o zákaznících k dispozici, s informacemi ze sociálních sítí a podobně? Tuto taktiku již před nějakou dobou zvolili retailoví hráči. Směřují k tomu i banky?
Sociální sítě pro nás představují další možný zdroj informací. Pečlivě ale vážíme, zdali nám takové propojování informací opravdu něco přinese. Pokoušíme se spolupracovat s velkými hráči na poli sociálních sítí a zjišťujeme, jak bychom mohli využít data, která mají o svých uživatelích. Banky jsou v této oblasti spíše na začátku, ale je to něco, co pro ně do budoucna bude velmi důležité.
Funguje u vás BYOD?
Je to velký oříšek. Pro nás jako banku to představuje bezpečnostní riziko. Umožňujeme to zaměstnancům ve velmi omezené míře, a to pro vzdálený přístup k virtuálnímu PC. Data přitom nikdy neopouští námi kontrolované prostředí. Ještě nějakou dobu potrvá, než BYOD bude napříč firmami běžnou záležitostí a banky budou mezi posledními, kdo toto zavedou.
Používáte firemní sociální sítě?
Jsme součástí velké skupiny GE, která různě experimentuje jak s cloudovými službami, tak s podporou spolupráce prostřednictvím IT nástrojů. Máme interní kolaborativní platformu, která sdružuje lidi do tematicky zaměřených komunit.
Jak se díváte na P2P půjčky?
Pro banky představují určitou konkurenci, ale mnohem větší konkurencí po ně budou v budoucnu technologičtí giganti typu Google, Apple a Amazon.