Vlákno názorů k článku Radio Wave čekají změny, naznačil Duhan. Je příliš úzce zaměřené od anonym - Hm... Jsme zajímavýmn státem. Opravdu asi světový unikát....

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 3. 2010 15:55

    bez přezdívky
    Hm... Jsme zajímavýmn státem. Opravdu asi světový unikát. Tak Wave dopadlo, tak jak dopadlo prý pro úzké zaměření a nikoli proto, že mu odebrali jeho jediný vysílač na FM. Zajímavé by bylo, jak by dopadlo, když by dostalo oněch 5 slibovaných vysílačů na FM. Ovšem to už se nikdy nedozvíme.

    Že mí daleko úžeji zaměřené všechny ČRo 5, tedy jen na důchodce.
    A že má ještě úžeji zaměřený Radiožurnál, tedy jen na zprávy a jakési disco nebo co, to zřejmě panu Duhanovi vůbec nevadí ?

    Ale, proč je to celé zajímavé. Zajímavé je to především v tom, že ředitel, který nebyl pravomocně zvolen, ale pouze jmenován jako jakýsi prozatímní zástupce, provádí kroky, které neudělal ani právoplatný ředitel Kasík ani právoplatný ředitel Medek.

    Něco mi to připomíná. A to premiéra Tošovského, který také vládl, za jakéhosi bezvládí a jak se opěvoval a dnes se mu nemůže přijít na jméno a už se přišlo na to, že toho zprasil v podstatě, nejvíc. Obdobně zřejmě dopadne i současný premiér, jehož legalita, je také značně nedůvěryhodnou.

    Je to opravdu zajímavé, že velmi důležité a zásadní kroky se dělávají vždy, když není legálně zvolená vláda/ředitel. A nikdo za ně nenese odpovědnost.

    Co takhle si počkat na zvolení p.Duhane ? Vaším úkolem je udržet ČRo v chodu a nikoli bourat a přestavovat. To by jste měl přenechat těm, co budou legálně zvolení.

    Protože pokud se to tedy dělá a bude u nás dělat takhle, tak nemáme právo mluvit o tom, že jsme demokratická země a že tu volby mají vůbec nějaký význam.
  • 2. 3. 2010 16:49

    bez přezdívky
    Něco sem s dovolením zkopíruji, myslím si, že se to náhodou docela hodí. Před nedávnem jsem se na jiném webu ptal na p.Cafourka. Jestli někdo neví, co teď dělá. Je to pán, co hrával skvělé věci v rádiu pro mladé E+M. Jeden čtenář mi tam hodil následující odpověď, copy:

    Poslední stopu Ivana Cafourka jsem zaznamenal v disuáku u Jirky Černého
    http://www.nacerno.cz. Dovolím se pastnout:

    Komentář ze dne: 26. 02. 2008 13:56:14 Reagovat
    Autor: Ivan Cafourek
    Mail:
    Titulek: Smutné
    Milý Jirko, znovu hřebík na hlavičku, znovu téma, které volá po diskusi, výborně. Jenomže rozhlasoví dramaturgové se za nos nechytí, rozhlasoví dramaturgové vlastně už nejsou. Jsou jen playlisty odpovídající okruhu posluchačů, kterým je to které rádio určeno. Přesně to platí u soukromých stanic, na které se pro to nezlobím, stejně jako se, pokud by šlo o televizi, nezlobím na Novu za její vysílání – je to soukromá podnikatelská aktivita a naplňování zvoleného podnikatelského plánu. Zlobím se na veřejnoprávní vysílání, zlobím se moc, dlouho a bezmocně. Radiožurnál právě hraje The Final Countdown – za chvilku to bude Big In Japan, pak Depeše, Hvězdičko toulavá, Lásko voníš listím a asi tak dvacet dalších. Nic proti nim, ale zítra to Radiožurnál zopakuje. Ráno člověk slyší Enyu, vztekle to vypne (tutéž Enyu slyšel na Radiožurnálu v posledním týdnu nejméně desetkrát), přijde o slušné vysílání plné užitečných informací, odpoledne to zapne a slyší tutéž Enyu. Prostě, na zabití. Vtip je v tom, že Radiožurnál nechci vypínat nebo přelaďovat, jsem srozuměný i s tím, že od něj v hudební dramaturgii nemůžeme čekat nějaké výboje, ale mělo by to být spíše čestné potvrzení faktu, že jde o zpravodajskou, nikoli hudební stanici, ne tahle doslova ohavná quasi-dramaturgie, nekonečně neměnná, tachecí-netachecí, jako by tam trvale seděl kdosi koupený jinými stanicemi aby škodil, škodil, škodil, odrazoval normálního posluchače od sledování Radiožurnálu. (Á, právě zní The Boxer, jeden Simon a Garfunkel, kterého si Radiožurnál pěstuje už léta, nikdo se nenamáhá, aby se podíval, jestli tihle zpropadení chlapíci natočili ještě něco jiného!) Rozhlasoví odborníci by mne dozajista dokázali utlouct výzkumy, průzkumy a dlouholetými statistikami, že to tak musí být. Ostatně, oba víme, že lidi často chtějí slyšet to co mají doma v diskotéce, ne něco nového. A tahle „dramaturgie“ vlastně nejlépe vypovídá o dramaturzích – co si myslí, že chce poslouchat posluchač Radiožurnálu. Podle těchto „dramaturgů“ je bezpochyby posluchačem Radiožurnálu postarší, nijak zvlášť vzdělaný a po informacích toužící zápecník bez rozhledu, ambicí, vlastního názoru, se slzou v oku se ohlížející po diskotékové hudbě předrevoluční éry, kterému ještě navíc vyhovuje plkání Lucie Výborné s Bárou Nesvadbovou a srdečně hovězí (omlouvám se, ale takhle na mne působí) hlas Milana Bílka, pro který je třeba hlídat konec poledních zpráv, aby člověk stačil Radiožurnál vypnout dříve než se pan Bílek samými přáními pohody a dobré nálady zalkne – a než nám pustí nějaké ty Queen, které jsem měl docela rád, než je Radiožurnál zkazil. Už, už se dostávám k tomu důležitému: vždycky jsem říkal, že hudební časopisy mohou nové zajímavé jméno vychvalovat do omrzení, je to pořád méně, než když o něm napíše celostátní deník nebo je zahraje celostátní rádio. Veřejnoprávní rádio, to nejposlouchanější, má podle mne dokonce odpovědnost za to, aby tak jak nám přináší informace z politiky, společnosti, ekonomiky, nám stejně „veřejnoprávně“ hrálo zajímavou aktuální muziku – aniž by se stalo hitparádovým rádiem. Nemůže to přece proboha být tak těžké! (Už druhý vykřičník, a to jsem se jim chtěl vyhnout, omluva.) Co například nepochopím, je, proč se Radiožurnál nezná ani k jedné ze zajímavých anglických zpěvaček současnosti, proč vlastně playlist říká Lily, Kate, Adele, natož Amy nikdy a ani náhodou. Fakt krčím rameny, zejména když Amy je tak skvělá a Kate (Nash) tak dojemná, ale ty poslouchá celý svět a nepotřebuje k tomu nějaký zastydlý Radiožurnál – ale co ti naši chudáci, bylo by slušné a správné, abychom se o nich dozvídali právě z Radiožurnálu, jsem o tom pevně přesvědčený. Ono totiž to má ještě dva neblahé následky: přispívá to k nepřirozenému rozdělování na Oni a My a přispívá to i k nepřirozenému pocitu undergroundu tam, kde žádný není. (Snad je to k pochopení i takhle nakrátko napsané, ale veřejnoprávní stanice, která mi do soukromí nutí dokolečka Celine Dion namísto zajímavé nové české muziky je stanicí pro mne ne-přátelskou – jsou to prostě Oni). A Hansard s Irglovou? Včera se na Radiožurnálu mohli strhat, bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo tolik, tolik smutné. P.S. A už zase jede Enya. Tohle vážně chceme? Ivan Cafourek
  • 2. 3. 2010 16:33

    bez přezdívky
    Proti auditu jsem ani necekl, ten si zajisté dovolit může a to je naprosto v pořádku a správné. Ale otázkou je, zda může už realizovat, to, co audit zjistí, ostatně pochybuji, že jakýkoli audit byl schopný v tak krátké době zjistit, že zrovna Wave není takto dobře. To je do nebe volací pitomost. Za takovouto dobu se tak maximálně naučili, kam mají chodit v ČRo na záchod.

    Mimochodem jsem se nedávno setkal se zajímavým auditem. Tedy některé lidi vyhodili z jisté firmy, protože tam udělali průser. Na češ oni si založili auditní firmu a jezdili po zemi a jiné firmy, ve stejném oboru učili, jak to mají správně dělat. Taková zajímavá věrohodnost auditu. To se opravdu nedávno stalo.

    No a na celé věci je zajímavé to, že stanice ČRo nejdou pomalu rozeznat navzájem je to málo profilované, všechno popatlané navzájem, tedy ČRo5 s ČRo2 apod. Ale když má něco jasný profil, tak je to špatně.

    Už tady padaly úvahy o tom, jak Medek bude na Wave pouštět rock nebo cvičit pionýry. Tak tenhle tam bude dělat co ? Číst pohádky ?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).