 
Zajímavá inflace termínů, říkat superpočítač něčemu, co se vejde do 4 racků, já vždycky chápal superpočítač jako něco co zaber sál. Aby se to vešlo do TOP500, potřebuje to tak zdesetinásobit výkon. To jen pro porovnání. Je to pěkný počin a NEC v tomhle oboru začal šlapat na paty obrům.
Aurora od NECu vypadá hodně povedeně, 300 gigaFLOPS na jádro je vskutku zajímavé, HBM2 paměti jsou už pomalu standard. Pro srovnání Tesla A100 má asi 4x vyšší výkon, dvakrát vyšší propustnost paměti, čtyřikrát vyšší spotřebu a odhadem tak pětkrát vyšší cenu.
NEC k tomu poskytuje c/c++ compiler (podpora je vč. fortranu) s podporou automatické přepsání na vektorové instrukce, takže přechod na jeho architekturu je bezbolestný, v případě nvidia je potřeba spousty věcí přepsat do cuda kernels a ty krmit ručně daty.
 
To, že hodnota je bezrozměrná, tudíž nemá jednotku, je OK.
Úhel má rozměr, takže je potřeba uvádět jednotku. Ve vašem příkladu asi vypadly stupně – redakční systém tu žere znaky mimo základní sadu (asi Latin2), bohužel až při ukládání, takže v náhledu vše vypadá OK.
Třeba ve vzorečku na výpočet obvodu kruhu z poloměru 2*pí*r má rozměr jenom r – poloměr kruhu. Dvojka i pí jsou bezrozměrné konstanty, takže samozřejmě žádnou jednotku mít nemohou.
V rozhovoru je napsáno, že ten faktor zohledňuje čas na výpočet a počet modelů. Tam by pořád ještě mohl být rozměr času. Jenže nevíme, zda je to vše – dovedu si představit, že se zohledňují i další věci, třeba možnosti paralelizace. Že je třeba lepší počítač, který ze 2,5 hodiny spočítá 8 modelů než počítač, který za hodinu spočítá 4 modely. A takovýhle faktor už žádný smysluplný rozměr nemá.
Takže znovu opakuji: To, co chybí, není jednotka/rozměr, ale škála. Protože vás zajímá, zda se z faktoru 2 dostali na faktor 5,2, nebo jestli se z faktoru 279 365,3 dostali na 279 367,5.
 
Ano, máte pravdu v tom, že není potřeba jednotka, ale měřítko. Nemáte pravdu v tom, že je to ok.
I bezrozměrné veličiny se nějak zavádějí a nějak používají. Pokud řeknu, že úhel je o 1,5 větší, každý ví, že je to o něco míň než pravý úhel. Pokud si ale vymyslím nějaký svůj vlastní faktor, který není k ničemu známému vztažitelný, pak jaksi nedává smysl metat čísly. Protože jejich význam zná jen pár zasvěcených.
Kdyby bylo v článku napsané, že faktor zlepšení je 654 mega, mělo by to stejnou informační hodnotu - žádnou. Těch 3,2 jakéhosi záhadného faktoru může být klidně chyba měření. Takže uvádět takovou hodnotu je jen manipulace s pocity čtenářů.
17. 3. 2021, 09:25 editováno autorem komentáře
 
Ano, je ok, že nemá jednotku, ale není ok uvádět čísla, která nelze vztáhnout k žádné známé škále - v čemž se asi shodujeme.
Stupně mi nevypadly, jestliže tvrdím, že 1,5 je něco míň než pravý úhel, je zřejmé, že uvádím hodnoty v radiánech a tedy (stejně jako vaše pí) bez jednotky. Byť to není úplně korektní příklad, protože v tomto případě je "radián" implicitní jednotkou.
Ale i u takových věcí, jako je třeba index lomu, si dokážu číselnou (bezrozměrnou) hodnotu s něčím porovnat a vědět tedy, jestli změna hodnoty "o 3,2" je hodně nebo málo. Paní tady mrská čísly, která nemají pro čtenáře absolutně žádný význam. Jediné, co se dá z toho údaje dostat, že podle nějaké blíže nespecifikované metriky není nový stroj horší.