Zajímavá úvaha, i ten pojem "skrytá antireklama".
Chtělo by změřit kolik reklam vyváží jednu antireklamu. Vsázím na poměr 10:1. Uslyším-li 10x, že je něco dobré, zapomenu na to, že jsem kdysi 1x slyšel, že to je špatné.
Nesouhlasím. Každé medium je extrémně háklivé na zveřejňování neplacené (skryté) reklamy. Je na to možná i nějaký zákon, že se ro prostě nesmí. Jaký je ale rozdíl mezi skrytou reklamou a skrytou antireklamou? Když někomu zadarmo zblížím, je to to samé jako když jeho konkurentovi uveřejním velikou reklamu.
Lupa by měla příspěvky, kritizující firmy, posuzovat z toho pohledu, nejedná-li se o skrytou antireklamu.
No a co? Žijeme přeci ve splachovací době, na vše se zapomene. Zkorumpovaní politici, novináři, soudci atd. budou dál "prospívat" dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
A hlavně dle své naplněné kapsy. Národ má prostě takové vůdce (a novináře a soudce), jaké si zaslouží.
Jak jsem pochopil, tak se pan Wagner opíral o nějaký PR článek a místo aby zjistil opravdový stav věcí (kdo získal či nezískal Křišťálový disk), tak to prostě vypálil do světa.
Podle mě je mnohem důležitější, zdali to udělal nevědomky nebo za úplatu. Pracuje-li pro b@jt a Školu bez hranic, těžko někdo uvěří, že jako odborný novinář (věnující se 10 let výukovému softweare) přehlédne, kdo dostal za výuku jeden z prvních Křišťálových disků v historii.
Pan Wagner je asi silná nátura. Byl usvědčen z toho, že lže a místo, aby na chvíli zmizel z veřejného života, stále trvá na svém. Co na to server Lupa? Máme dál věřit nezaujatosti jeho pracovníků a přispěvovatelů?