Dobrý den,
ano, souhlasím, tento "slabý multitasking" jsem použil proto, jelikož jiná podobná data nebyla dostupná. Věřím ale, že díky argumentu to minimálně jako ukazatel slabý může být použito. Alternativou bylo např. podívat se, kolik online činností jaké věkové skupiny provádějí denně - stejně bychom se ale nedozvěděli, zda je dělají "paralelně" nebo "sériově".
Dobrý den, ano, bohužel. Domnívám se nicméně, že s takto konkrétními otázkami dostaneme po agregaci výsledků daleko přesnější výsledky než při použití otázky "Jak moc dobře si myslíte, že umíte používat internet"? Dalšími možnostmi jsou tázání na faktické znalosti a kontrola křížovými otázkami. K této problematice doporučuji následující video o tzv. Dunning-Krugerově effektu: http://www.youtube.com/watch?v=kT-H09rcZCo . Myslím si, že mnoho výzkumů na sebe-hodnocení schopností právě tento efekt podceňuje
Děkuji za reakci, ale popravdě spíš potvrdila moje obavy. Vůbec si totiž nemyslím, že ta statistika "někdo podhodnotí, někdo nadhodnotí" může platit v rámci celé věkové škály - naopak je prakticky jisté, že u mladších bude "optimistů" více...
Jinak přirozeně problémy se získáním lepších dat plně chápu, ale každopádně to je problém a jsem přesvědčen, že ta křivka znalostí se bude o reality lišit o docela dost :-(
Souhlas - kdo dělá víc věcí najednou je často nedělá dobře (automatizmy a na nich založené činnosti neberu v úvahu). Ona ani ta pověstná ženská schopnost multitaskingu (za socíku to byl spíše multitaškyng - pochod s několika taškami ze sámošky :-) není až tak nebeská - u složitějších věcí se také musí „hryzat do rtů a okusovat tužku", a takto také zvládají jen jednu činnost v reálném čase.
Většina úředníků apod. zaměstnanců (bez ohledu na věk) nezvládá dostatečně práci s Wordem, ev. jiným textovým editorem. Klasika - mezery mezi odstavci dělají „entrem", formátování sloupců mezerníkem místo tabulátoru (mimořádná čuňárna, kterou odhalí jiný interpret - pak se sloupce vlní jak hadi), neodsazují text u odstavců, atp., o dalším „vyšším dívčím", jako jsou „vdovy, sirotci, řeky" a jiných typografických zásadách, ani nemluvě. Oni to totiž často ani neumí ti, co je to měli naučit. Smutné. Kdysi jsem byl přítelkyní vpašován na jednu lekci třítýdenního (výuka tři a půl hodiny denně, čtyři dny v týdnu) kurzu počítačových dovedností, kam chodila, a zíral, co všechno je tam nenaučili, ev. naučili špatně, a jak nevhodně výuka probíhala. Za celý tento kurz tam skoro nikdo (ani přítelkyně) nepochopil rozdíl mezi rastrovým a vektorovým obrázkem, protože jim to lektor neuměl vysvětlit, o nějakých dalších podrobnostech jako je rozlišení, aj. nemluvě. BTW: kurz stál jestli si dobře pamatuji 14 tisíc(!) na osobu a ve třídě mohlo být tak 20 frekventantů (tedy docela gut byznys) - platil to ÚP.
Multitasking prezentovaný v článku moc neberu. Rádio má puštěný kde kdo, telefonuje se neustále a nazvat multitaskingem sledování netu a TV mne nepřipadne relevantní.
Multitasking bych viděl spíše takto:
založka 1 - Travian
záložka 2 - The West
záložka 3 - Divoké kmeny
záložka 4 - fotbal manager
záložka 5 - vlastní www stránky
+ IM
Z osobní zkušenosti u 12 letého syna.
Ale nevím zda to bude v dospělosti k něčemu dobré, chlapi mohou dělat stejně jen jedinou věc zaráz ;)
Dobrý den,
ano, jistě, tohle je velké omezení všech výzkumů, kdy se vychází ze sebe-hodnocení úrovně dovedností a pokud nebudeme sledovat respondenta při práci na počítači, asi se tomu nevyhneme nikdy. Určitou útěchou může být, že výzkum Informační gramotnosti, z něhož je část výsledků, ověřoval zjištění prostřednictvím kontrolních otázek a tzv. in-hall testů, kdy byly respondentům u počítače zadávány úkoly a kontrolována dotazníkem zjištěná míra dovedností. Důvod, proč se v běžných výzkumech uvedeného typu nezkoumá např. znalost HTML rozložená na jednotlivé dílčí sub-znalosti, je dvojí: 1) každá otázka v dotazníku, z něhož mají být data repr. za ČR, je velmi drahá, a 2) každý uživatel může znát jinou část hypotetické množiny sub-dovedností z oblasti HTML a vytvořit jeden set otázek užitelný na všechny je tudíž problematické. Poznámka na konec: předpokládá se, že část respondentů svoje znalosti podhodnotí a část nadhodnotí, takže statisticky se výsledek bude rovnat průměru v dané populaci :)
Mě by docela zajímalo, nakolik lze brát vážně třeba ty hodnoty o úrovni znalostí v různých produktech. Mě třeba je 38 let a na dotaz o tvorbě HTML bych asi oprávněně odpověděl něco jako "průměrně či mírně nadprůměrně", jenže mám silný pocit, že 18ti letý kluk se stejnou znalostí, jako mám já by se bez váhání označil za superexperta :-) Přitom to ani nemusí být dáno často debatovanou "namyšleností mládeže", on jen prostě na rozdíl ode mně neměl zatím zdaleka tolik možností srovnání s někým opravdu dobrým...
A myslím si, že tohle bude velmi častý jev a pokud se nad tímhle autoři průzkumu důkladně nezamysleli, tak mohou být výsledky dost zavádějící.
A co jste tím chtěl říci?
Nakonfigurovat připojení k webu je jedním z deseti bodů. Minimálně 5 z nich jsou znalosti, co jsou víceméně nutné (a budou nutné více a více) k jakékoliv profesi pracující s počítačem. Čili i účetní, technolog, konstruktér.
Těch prvních pět bodů bude každou firmu zajímat velmi. Stejně jako firmy dnes u mnoha profesí zajímá, jestli umíte řídit auto.
Dalších 5 už nutné nejsou. Ale pokud člověk nepracuje ve velké firmě s plným IT servisem, nebo pokud pracuje samostatně (ve smyslu, že občas jedete sám na služební cestu), tak se mu v práci mohou hodit i ty další body - a zrovna nakonfirgurovat připojení k internetu se všeho nejvíc.
Nemluvě o tom, že těch 10 bodů v článku je prezentováno jako součást výzkumu informační gramotnosti. Nikoliv jako 10 bodů nutných pro ovládání počítače v zaměstnání.
Věřte mi, že drtivou většinu zaměstnavatelů, pokud nejde o IT firmu nebo nebudete pracovníci IT v nějaké jiné firmě, nebude zajímat, zda umíte nakonfigurovat připojení k WEBu apod., nýbrž zda ovládáte profesi (účetní, technolog, konstruktér apod.), kvůli které jste byli zaměstnavatelem najati. A počítač je pro tento výkon profese pouhým prostředkem. Takže nějaké hraní s PC v těch firmách, které skutečně zajímá Váš výkon v profesi, viz výše, se opravdu netoleruje.
Dobrý den,
pokusil jsem se s redakcí domluvit na co největším rozlišení, ale lépe to prý již ze zaslaných materiálů nešlo :-/
Každopádně pro zájemce lze grafy shlédnout odděleně zde (rozsáhlejší verzi lze najít na webu Czech Internet Forum 2010): http://tinyurl.com/grafyDG
Mladá generace (tím myslím 12-22) spíše snadněji ovládá novinky na poli zábavné elektroniky (konzole, mobilní telefony, tablety atd.). Pokud jde o IT a počítače, jsou znalosti nedostatečné. Především orientace v tom, co prospěšného je na internetu možné najít a jak to využít v reálném životě. Z neadekvátních znalostí potom vyplývá i vyšší bezpečnostní riziko, jehož hranice mezi IT a reálným životem je leckdy neznatelná...