Vlákno názorů k článku Realita (a mýty) digitální generace (dokončení) od Petr Lupac - Dobrý den, ano, jistě, tohle je velké omezení všech...
-
Petr Lupac (neregistrovaný)
Dobrý den,
ano, jistě, tohle je velké omezení všech výzkumů, kdy se vychází ze sebe-hodnocení úrovně dovedností a pokud nebudeme sledovat respondenta při práci na počítači, asi se tomu nevyhneme nikdy. Určitou útěchou může být, že výzkum Informační gramotnosti, z něhož je část výsledků, ověřoval zjištění prostřednictvím kontrolních otázek a tzv. in-hall testů, kdy byly respondentům u počítače zadávány úkoly a kontrolována dotazníkem zjištěná míra dovedností. Důvod, proč se v běžných výzkumech uvedeného typu nezkoumá např. znalost HTML rozložená na jednotlivé dílčí sub-znalosti, je dvojí: 1) každá otázka v dotazníku, z něhož mají být data repr. za ČR, je velmi drahá, a 2) každý uživatel může znát jinou část hypotetické množiny sub-dovedností z oblasti HTML a vytvořit jeden set otázek užitelný na všechny je tudíž problematické. Poznámka na konec: předpokládá se, že část respondentů svoje znalosti podhodnotí a část nadhodnotí, takže statisticky se výsledek bude rovnat průměru v dané populaci :)
-
Děkuji za reakci, ale popravdě spíš potvrdila moje obavy. Vůbec si totiž nemyslím, že ta statistika "někdo podhodnotí, někdo nadhodnotí" může platit v rámci celé věkové škály - naopak je prakticky jisté, že u mladších bude "optimistů" více...
Jinak přirozeně problémy se získáním lepších dat plně chápu, ale každopádně to je problém a jsem přesvědčen, že ta křivka znalostí se bude o reality lišit o docela dost :-( -
Petr Lupac (neregistrovaný)
Dobrý den, ano, bohužel. Domnívám se nicméně, že s takto konkrétními otázkami dostaneme po agregaci výsledků daleko přesnější výsledky než při použití otázky "Jak moc dobře si myslíte, že umíte používat internet"? Dalšími možnostmi jsou tázání na faktické znalosti a kontrola křížovými otázkami. K této problematice doporučuji následující video o tzv. Dunning-Krugerově effektu: http://www.youtube.com/watch?v=kT-H09rcZCo . Myslím si, že mnoho výzkumů na sebe-hodnocení schopností právě tento efekt podceňuje
-
Mě by docela zajímalo, nakolik lze brát vážně třeba ty hodnoty o úrovni znalostí v různých produktech. Mě třeba je 38 let a na dotaz o tvorbě HTML bych asi oprávněně odpověděl něco jako "průměrně či mírně nadprůměrně", jenže mám silný pocit, že 18ti letý kluk se stejnou znalostí, jako mám já by se bez váhání označil za superexperta :-) Přitom to ani nemusí být dáno často debatovanou "namyšleností mládeže", on jen prostě na rozdíl ode mně neměl zatím zdaleka tolik možností srovnání s někým opravdu dobrým...
A myslím si, že tohle bude velmi častý jev a pokud se nad tímhle autoři průzkumu důkladně nezamysleli, tak mohou být výsledky dost zavádějící.
ČLÁNKY DO MAILU