Reality show na Kavčích horách. Rada České televize hledá superstar

26. 5. 2025
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Mraky nad hlavní budovou České televize v Praze na Kavčích horách.
Autor: Filip Rožánek, Internet Info
Mraky nad hlavní budovou České televize v Praze na Kavčích horách.
Volba nového generálního ředitele České televize není jen personální otázkou. Je to test schopnosti Rady ČT poučit se z minulých chyb.

Ve středu odpoledne vyprší lhůta pro přihlášky do konkurzu na generálního ředitele (nebo ředitelku) České televize. Rada České televize odhaduje, že přijde podstatně víc životopisů než v roce 2023. Tehdy mnoho zájemců nechtělo kandidovat proti Petru Dvořákovi, takže dorazilo jen osm projektů plus pět neplatných přihlášek

Rychle vyšlo najevo, že se reálně rozhodne mezi Dvořákem a jeho brněnským protikandidátem Janem Součkem. V kuloárech totiž někteří radní přiznávali, že jim spíš než o projekty šlo o to, nedopřát Dvořákovi dalších šest let ve funkci. Rada byla ochotná přimhouřit oči nad vlastními pravidly: vždyť Součkův projekt postoupil do finále, přestože překračoval maximální povolený rozsah.

Jak tato strategie „hlavně ne Dvořáka“ dopadla, už víme. Generálním ředitelem se stal Jan Souček a televizi vedl něco přes rok a půl. Letos na jaře si dokázal znepřátelit naprostou většinu členů televizní rady. Při hlasování 6. května svou pozici neustál a pro jeho odvolání zvedlo ruku víc lidí, než kolik jich ho předloni volilo.

Zůstala zvláštní pachuť. Nejenom z kritizovaných kroků odvolaného ředitele, ale také z chování některých členů rady. Jejich slovník, zákulisní zájmy a způsoby dělaly dojem, že nejsme v roce 2025, ale spíš 1995. 

Ve veřejném prostoru se diskutovalo o tom, kdo koho vydírá a čím, a jestli se obchoduje se setrváním moderátora hlavní politické diskuse na televizních obrazovkách. Zvenčí působily výměny názorů všelijak, ale rozhodně ne jako profesionální kontrola fungování veřejné instituce se sedmimiliardovým rozpočtem.

Korunu tomu nasazuje, že televize poslala předžalobní výzvu čtyřem členům svého kontrolního orgánu, protože se před lety podíleli na rozhodnutí, kvůli kterému vznikla škoda. A jednomu až dvěma radním z této skupiny hrozí, že budou sami odvoláni, protože se jejich činností chtějí zabývat poslanci. 

V této atmosféře se Rada České televize chce pokusit o takovou volbu ředitele, která nebude zpochybnitelná, očistí bláto naházené na veřejnoprávní televizi a zajistí stabilní manažerské řízení v náročném období po říjnových volbách do sněmovny. Naložila si toho na bedra hodně.

Když se radní rozhodli odvolat Jana Součka, sami tím upletli bič také na sebe. Zákon u takového vážného kroku vyžaduje písemné odůvodnění. To sice vzniklo, jenže příslušné usnesení má problematická místa. Skutečně silný zákonný důvod pro odvolání v něm chybí, je to spíše mnoha slovy rozepsaný vzkaz „štvete nás, zmizte nám z očí“. 

Jako záminka k odvolání totiž posloužily i věci, které ještě ani nejsou uzavřené. Radní vyčetli Janu Součkovi, že se údajně nic nezměnilo na začerňování televizních smluv ve veřejném registru. Jenže kontrola, kterou si v této věci zadala, v době Součkova odvolání sotva začala, natož aby už měla nějaký závěr. 

Jestliže na tento princip přistoupíme, tak se každý nový ředitel vystavuje riziku, že ho sundají z funkce za dílčí provinění, když se prostě znelíbí. A nedostane přitom ani čas na nápravu, i kdyby byl polobůh.

Pokud by se Rada České televize měla při svém dalším rozhodování důsledně řídit odhlasovanými výtkami, významně si zúží manévrovací prostor při posuzování kandidátů. Připomeňme, že Janu Součkovi pomyslně zlomily vaz například nevhodná komunikace, rušení publicistických pořadů a skandál s reklamním vysíláním ženského magazínu Sama doma. 

Ze zákona je generální ředitel statutárním orgánem České televize, takže v konečném důsledku to všechno padlo na hlavu jemu. Jenže v organizační struktuře není sám – jednotlivé divize mají své ředitele, kteří za ně zodpovídají a navrhují různá opatření. Televize má také svou programovou radu, jejíž členové kolektivně rozhodují, co bude stanice vyrábět.

Úsek zpravodajství a publicistiky je dokonce v Kodexu České televize do jisté míry chráněn redakční autonomií. Připomeňme, že Radu ČT znepokojilo, když Česká televize loni v létě zrušila nedělní pořad 168 hodin. Politickou publicistiku na nejsledovanější stanici ČT1 později nahradila talk show Lucie Výborné. A letos na jaře už rada přímo zuřila, když se na měsíc zastavila výroba několika pořadů na ČT24. 

Všechna tato rozhodnutí s generálním ředitelem připravilo vedení zpravodajství. Bylo by tedy těžko vysvětlitelné, kdyby rada hledala nového generálního ředitele mezi lidmi, s jejichž postupem opakovaně vyjádřila hlasitý nesouhlas. Působilo by to tak, že výtky použila jen účelově a nešlo jí o věc samou.

Nebo skandál se Sama doma. Devadesát minut dlouhou propagaci brněnské reprodukční kliniky stále analyzuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Bez ohledu na to, k čemu dojde z hlediska právní úpravy product placementu, prostě působí divně, když si můžete v České televizi zaplatit celý pořad s nekritickými rozhovory. Rada České televize to řediteli omlátila o hlavu, ten ještě před svým odvoláním stihl několik odpovědných zaměstnanců poslat „na překážky“. 

Žádný takový pořad se ale do vysílání nedostane jen tak, musel projít schvalovacím procesem. Obchodní úsek dojednal podmínky s klientem a připravil smlouvu. Další lidé museli připravit výrobní plán, zajistit techniku a sestavit scénář. Do Brna vyrazila natáčet ostravská posádka. V televizi zároveň netušili, že moderátorka pořadu už s klinikou spolupracuje na propagaci. 

Ano, v konečném řetězci to všechno padá na generálního ředitele, který si měl pohlídat interní procesy, aby taková situace vůbec nemohla nastat bez ohledu na personální obsazení. Ale zároveň je legitimní se ptát, kam je Česká televize ochotná zajít při obchodní spolupráci nejen v lifestylových formátech. 

Patří třeba do podvečerního televizního kvízu propagace online sázení? Mají sportovní přenosy doprovázet spoty výrobců přípravků na zlepšení erekce? Veřejnoprávní televize dosud kvůli finanční situaci využívala všechny dostupné zákonné možnosti. Ale po mediální novele už může lépe definovat, jak bude zacházet s časem pro komerční klienty s respektem k veřejnoprávní značce.

Kandidáti zvenčí zase přirozeně mají nevýhodu v tom, že se musí nejprve seznámit s chodem celé velké instituce. Sotva nastoupí, už budou chystat memorandum o veřejné službě na dalších pět let a rozpočet na příští rok. Je právem každého generálního ředitele si sestavit svůj manažerský tým, takže lze očekávat organizační a personální změny. Platí to také obráceně: ne každý, kdo teď pracuje ve vedení televize, může chtít pokračovat s vybraným ředitelem nebo ředitelkou.

Výměna generálního ředitele přichází pár měsíců před volbami a zároveň není automaticky jisté, že se radní na někom shodnou. Ke zvolení ředitele je sice potřeba méně hlasů než pro odvolání, ale čím víc různorodých uchazečů bude, tím víc se budou přelévat preference radních. V rámci emotivní výměny názorů při odvolávání Jana Součka jsme se navíc otevřeně dozvěděli, že si někteří radní kladou podmínky výměnou za svůj hlas. Uchazeči by tedy měli ve vlastním zájmu transparentně sdělit, zda a s jakými členy se sešli, a jaká témata s nimi probírali.

Zvolený ředitel nebo ředitelka však musí počítat také s tím, že po podzimních volbách začne část politické scény pracovat na změně systému veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD chtějí změnit Českou televizi a Český rozhlas na státní příspěvkové organizace financované z kapitoly státního rozpočtu. Dokonce mluví o případném sloučení obou médií do jedné instituce. 

V závislosti na politické většině ve sněmovně tedy mohou už příští rok začít jednání o zásadních strukturálních změnách, ke kterým musí generální ředitel připravit kvalifikované vyjádření. A pokud takové změny nakonec skutečně projdou, bude to znamenat i nucený konec funkčního období. Kdo si napíše do životopisu „Byl/a jsem posledním ředitelem/ředitelkou samostatné České televize“?

Takže, hledá se superstar. Musí to být zkušený mediální manažer s odhodláním k odvážným krokům a s vizí moderní veřejné služby, který vahou své osobnosti dokáže čelit zkušeným politickým matadorům a zároveň se vypořádat s protichůdnými očekáváními. Jen musí počítat s tím, že pro televizní radu občas bude příliš impulzivní a pro politiky zase často fackovacím panákem. I když adekvátně zaplaceným.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).