Když zmiňuješ ten kuřecí plátek s broskví, tak si říkám: To dle mého ještě není takovej děs. Při ranní kávičce jsem zahlédl Romana Pauluse vařit dýňovou polévku, do které přidával pomerančový džus. Já osobně se ze všeho (ač se mi třeba také nelíbí spousta místních nej) z ciziny zdaleka neposeru. Stačí mi když vidím jiná nej. Například, jak se často chovají Helmuti třeba v Itálii (a to nemají ponožky v sandálech), tak si k nim hned vybavím jejich domací fekal-porno. Příbuzná žila přes dva roky v Paříži a říkala, že větší prasata než Francouze nezažila. To samozřejmě netvrdím, že tyto příklady hovoří za všechny. Proto bych bral tvá tvrzení, kdy rád hovoříš za nároďák, s rezervou. :-)