Názory k článku Roman Vrba (Ministerstvo vnitra): V pozadí datových schránek se vede obrovská papírová válka

Především považuji za naprosto zásadně špatné, že chci-li rozhovor celý, nemůžu si ho přečíst, ale musím poslouchat hodinový podcast. Rozhovor by mne zajímal, ale hodinu času mu obětovat nechci. Má-li tohle být směr, kterým se Lupa chce ubírat, tak za sebe říkám "rozhodně ne".

Co se obsahu - tedy té upoutávky, kterou si můžeme přečíst - zaujaly mne především dvě věci. Za prvé to, že pan Vrba absolutně nechápe, proč je špatné zřizovat datové schránky násilím, a otáčí příčinnou souvislost. Pokud budou občané k datovým schránkám donuceni násilím, ke zlepšení uživatelského rozhraní to nepovede. K tomu by vedlo, kdyby jeho vývojáři a provozovatelé byli donuceni přemýšlet, jak ho udělat, aby (potenciální) uživatelé o datové schránky stáli sami od sebe. Tak, jak to bylo u internetbankingu. Ten taky ze začátku žádný velký tahák nebyl a jedním z důvodů bylo IMHO právě i to, že ze začátku byl podobně uživatelsky nepřívětivý (a místy až nepřátelský) jako dnes datové schránky. Až když se to zlepšovalo, přicházeli i uživatelé. Ale to už se tu v diskusích probíralo mockrát a druhá strana to bohužel nechápe a očividně ani chápat nechce.

Za druhé musím (už po několikáté) zopakovat, že je smutné a také ilustrativní, že ani takový nadšenec do datových schránek, jako pan Vrba, který je "šťastný", že mu stát zřídí datovou schránku, o kterou vlastně dosud sám vůbec nestál, když má říct příklad toho, k čemu jsou datové schránky dobré, nedokáže přijít s něčím, co nejde snadno - a dokonce snadněji - řešit i bez nich. Zase je to to nešťastné daňové přiznání, u kterého je odeslání přes datovou schránku jen zbytečná komplikace, protože to jde snáze bez ní. Vlastně je to stejný základní problém jako to, o čem jsem psal v prvním odstavci: stát ani sám neví, k čemu by datové schránky mělý být dobré občanům, pro něj je důležité, v čem pomůžou jemu, tak necítí potřebu starat se o to, aby byly užitečné i pro občany.

přepis hodinového rozhovoru by vydal na odhadem 50 - 60 tisíc znaků, což je délka, kterou v textu drtivá většina čtenářů neučte

Pokud dospělý člověk není schopen číst rozhovor rychleji než ho v reálném čase poslouchat, tak má docela zásadní problém, který by měl ve vlastním zájmu řešit.

Jsou tu ale i další praktické aspekty. Občas mne zajímají odpovědi jen na některé otázky, v psaném textu snadno prolétnu otázky a zastavím se u těch, které mne zajímají. V podcastu je to prakticky nemožné. Tam je dost obtížné i jen přeskočit odpověď a jít na další otázku, a to i když jde podcast stáhnout a pustit ve vlastním, komfortnějším, přehrávači, natož pokud stáhnout nejde a provozovatel trvá na použití toho webového. (Abych pravdu přiznal, nevím, jak je to tady.) A to nemluvím o takových základních požadavcích jako např. vyhledání konkrétního slova, třeba když už jsem rozhovor jednou četl/slyšel a chci se vrátit ke konkrétní odpovědi, třeba abych si připomněl, jak přesně zněla, nebo ji někde citoval.

Ono prostě "moderní" a mulitimediální je sice cool a in, ale zdaleka ne vždy je to i praktičtější. Berte to jako můj feedback nebo to ignorujte, to je na vás.

Myslím, že Michal Kubeček nepsal o tom, že rozhovor nemá být publikován ve formě audio záznamu. Psal, že by uvítal, kdyby byl rozhovor měl (i) textový přepis. Takže argument, že někdo 50–60 tisíc znaků nepřečte, je lichý – na dostupnosti audioverze by textový přepis nic nezměnil.

Také bych zvážil, zda posluchač podcastu má stejnou váhu, jako čtenář textu. Podcast si možná někdo pustí jako kulisu k běhání nebo k vaření, což ale neznamená, že mu věnuje stejnou pozornost, jako čtenář psanému textu. Stejně tak se psaným textem bude zabývat zaměstnaný člověk, který během pár minut proskenuje článek a přečte si části, které ho zajímají. Na poslouchání hodinového podcastu si asi čas neudělá. A nakonec, psaný text si „přečtou“ i internetové vyhledávače, které ho zaindexují a dokážou ho nabídnout i za pár měsíců, podcast jako by nebyl, až zmizí z titulní stránky.

Docela by mne zajímalo, jestli jste zkoušeli publikovat stejný rozhovor jako podcast i jako přepsaný text a pak porovnat poslechovost/čte­nost.

Už se vám to pokoušel vysvětlit Filip Jirsák, tak to zkusím i já: problém není v tom, že vydáváte audio rozhovory. Problém je v tom, že ty rozhovory jsou buď jen v audio verzi nebo v lepším případě je v textové podobě jen část s dovětkem "Chcete-li rozhovor celý, pusťte si podcast." Kdyby byl k dispozici kompletní rozhovor v textové podobě, pochybuji, že by si někdo stěžoval, že je tu i audio verze. Já tedy určitě ne, když si budu moci rozhovor přečíst, proč by mi mělo vadit, že si ho někdo jiný, pro koho je to příjemnější, může pustit jako podcast? Pro mne za mne, ať je tu klidně i video.

Stejně tak nechápu váš argument, že je to takhle lepší, protože textový přepis by byl moc dlouhý. Přeci tomu, kdo stejně upřednostní poslech podcastu, může být úplně jedno, jak dlouhý je textový přepis, který stejně číst nebude.

Nechci žádnou datovou schránku a monopol Pošty podobně jako bylo SIPO... S úřady mohu elektronicky komunikovat i tak - podatelny, elektronický podpis. S bankami se to srovnávat nedá - tam je konkurence, u datových schránek konkurence není. Systém nemá distribuovaný charakter a proto na něj půjdou taky útoky hackerů...

Pokud by se hlasovalo, jsem i já příště pro přepis, protože taky nemám čas to hodinu poslouchat, a čtu výrazně rychleji, než se hovoří. I když zde pan Vrba s tím svým "hele, víš..." byl celkem přesvědčivý. Jen v technických otázkách docela tápal, ale to mu nemám za zlé.

10. 1. 2023, 15:53 editováno autorem komentáře

Pokud podcasty poslouchat nechcete, můžete si prostě přečíst tu část, která je přepsaná.

A to je právě ten problém: kdo nechce poslouchat hodinový podcast, dostane jen část rozhovoru. Ať už to myslíte jakkoli, chtě nechtě to vyznívá jako další verze oblíbeného "více se dozvíte na téencézet" nebo "Chcete si článek přečíst celý? Tak koukejte zaplatit.", tedy že ten textový přepis je jen upoutávka, která má čtenáře přimět k poslechu podcastu.

Naprosto halasně souhlasím. Psaný text má bambilion výhod a jednou z nich je i to, že už dnes existuje komfortní možnost nechat si ho přečíst počítačem. Obráceně to zatím bohužel moc nefunguje, tj. že bych si našel třeba nějaký podcast a nechal nějakou umělou inteligenci přepsat to do textové podoby.

Chápu, že pro tvůrce je pohodlnější nahodit mikrofon a během půl hodiny vymrsknout podcastový díl. Textový přepis zabere podstatně víc času. Ale až za půl roku bude někdo hledat nějakou konkrétní informaci z daného rozhovoru, tak nemá šanci - hledání v audiu neexistuje. Co není přepsáno nebo alespoň důkladně otagováno (ale do tagů se nedostane zdaleka vše podstatné), to prostě jako by nebylo.

Tak ono se hlasuje... zkuste se podívat, kolik "palečků" mají vaše komentáře a kolik ty, které s vaším postojem nesouhlasí. Ale je samozřejmě jen na vás, jak s tou informací naložíte.

Ano, podcasty se vám také lépe monetizují, jenže ten důvod je nám, čtenářům, k ničemu. Souhlasím s argumenty pánů Kubečka, Jirsáka, Scalexe... tahle degradace potenciálně zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi na povrchním způsobem konzumovaný obsah mě nijak neoslovuje.
S jistou nostalgií vzpomínám třeba na celostránkové rozhovory pana Kramera... taky v rozsahu, který by podle Vás nikdo nečetl. A dřív to šlo... proč asi?

To ale není problém zdaleka jen datových schránek.
Názor, že stát ví lépe než vy co je pro vás dobré (co skutečně potřebujete a co byste si měl myslet a ...) bohužel jenom sílí.

Těžko tedy očekávat změnu či řešení na úrovni jednotlivosti.

Nejsem vyloženě nepřítelem DS, jsem nucen je používat dlouho, co ale naprosto nesnáším je, že stát nařizuje přes DS (povinně, pod hrozbou pokuty) řešit i věci, které je snadnější řešit přes papír (např. proto, že to děláte 1x za 20 let).

U státních zaměstnanců naprosto chybí chápání toho, že jsou placeni z daní pracujících lidí a měli by se snažit jim styk se státem co nejvíc usnadnit a zpřístupnit. Místo toho se chovají jako panstvo, které má nestátní plebs bez odmlouvání poslouchat.

Především si myslím, že zřízení datové schránky by mělo být pro fyzické osoby dobrovolné. V případě povinného zřízení se stát na úkor občanů zbavuje finanční i administrativní zátěže, aniž by to občanům příliš výhod přinášelo.
Proč na úkor občanů? Ono mít datovou schránku není totiž pro občana (zejména seniory) bezplatné. Musí platit za internetovou konetivitu, musí si pořídit počítač (NTB,...), musí platit za legální pořízení a maintenance operačního systému, případně dalších programů (textový editor, a další). Vesměs stát přihrál "kšefty" soukromým firmám. V ne každé zapadlé vesničce je dostupná přijatelná úroveň dostupného signálu pro připojení.... Jak má stárnoucí člověk provádět časté aktualizace, co má stále dokupovat? Zase objednávat podporu servisu.
Je vůbec v ČR dostatek IT specialistů, kteří budou poskytovat erudovanou podporu uživatelům i rozvoji systémů, nebo časem elektronizace státních agend povede k velkému problému? "
Tohle státní úředník (často ve vlivu komerčních lobby) v Praze zřejmě nevidí.

V době svých studií, což už je pravda nějaký ten pátek, byla moje "osobní norma" na přečtení cca 120 stránkových skript, samozřejmě s pochopením souvislostí, jedna hodina. Dnes čtu sice poněkud pomaleji, neb oči již tak neslouží, ale nějakých "umolousaných" 50 - 60 tis. znaků bych "dal" tak za dvacet minut, což je třetina času, který ztratím posloucháním nějakého povídání přibližně stejného rozsahu. Přečtení a porozumění samozřejmě neznamená 100% zapamatování, což se ovšem neočekává ani u poslechu. Nicméně to "zapamatování si" je u čtení textu lepší, a to jednoduše z toho důvodu, že je poněkud snazší vrátit se pohledem o pár slov či řádek zpět, kdykoli člověku začně unikat souvislost, než si znovu pouštět kus podcastu. Z mého pohledu, pokud mi u tématu stačí jen to, abych "klouzal po povrchu" (dnes bohužel pro mnoho lidí naprosto běžné), pustím si podcast. Pokud chci "seriózní informaci", najdu si psaný text (tedy pokud ten text nenapsal nějaký hotentot). Je to jako když řešíte třeba jak sepsat žádost o důchod. Máte možnost "zeptat se paní na OSSZ" či advokáta, nebo si přečíst zákon a nějaký ten výklad k němu. Základní informace je sice v obou případech téměř stejná, ale u té "ústní" zpravidla chybí část informací. Třeba o tom, že u některé záležitosti máte možnost volby různého způsobu posouzení doby pojištění (např. práce v době péče o dítě), což právě pro vás může být důležité.

A co na to Jan Tleskač (čti Digitální a informační agentura)?
Pokud stát nemá tvořit frontend, proč má vznikat kompetenční centrum na UX/UI a byly rozšířeny povinnosti v zákoně o informačních systémech veřejné správy? Něco tu nesedí.
Pokud to bylo odpovězeno v podcastu, tak má chyba, vycházím jen z psaného textu.

Jenže tady palečkování postrádá úplně smysl. Nevidíš ty záporný.

To tvrdím už od chvíle, kdy negativní hlasy zrušili, že je to chyba, která ten systém znehodnocuje.

Nevidíš, kolik z těch x-set lidí dalo těch y palců. Vypovídající hodnota nula.

Nějakou vypovídací hodnotu pořád vidím v tom, že velmi výrazná většina z těch, kterým to za nějakou reakci stálo (ať už slovní nebo aspoň kliknutí na tlačítku), reagovala v duchu toho, co jsem psal, a jen velmi malá menšina vyjádřila souhlas s p. Slížkem.

Vrbo, Vrbo, to, že má mít jedna fyzická (podnikající) osoba dvě datové schránky je úlet sám o sobě. A nedá se to omluvit naprosto ničím. Takže co jste zač vy nevím, ale já oběť jsem a je to úřednický byrokratický úlet přesně vám podobných.

Dobrý den, podcasty točíme a vydáváme už několik let. Umožňují nám oslovit nové čtenáře/posluchače, dají se dobře monetizovat (produkujeme i komerční podcasty) a nabízí možnosti, které text neumí: např. přepis hodinového rozhovoru by vydal na odhadem 50 - 60 tisíc znaků, což je délka, kterou v textu drtivá většina čtenářů neučte, kdežto v audiu takovou stopáž lidé zvládají poměrně běžně (poslouchají např. při řízení, při běhu; někteří také mají nastavenu vyšší rychlost přehrávání). Dá se tedy jít hodně do detailu, host může mít víc prostoru a navíc slyšíte třeba i to, jakým způsobem na otázky reaguje, jaké projevuje emoce atd.

I když vám osobně tenhle formát nevyhovuje, řada lidí podcasty poslouchá. Na Lupě se poslechovost podcastů už teď pohybuje na obdobné úrovni jako čtenost článků. Část rozhovoru přitom vždycky nabízíme v textovém přepisu. A ano, uvažujeme o tom, že budeme časem nabízet i jejich celkový strojový přepis (nástroje pro automatický převod se dost zlepšují). Ale nebude to hned.

Pokud byl správný výš odhad celkové délky textu (50–60 tisíc znaků), pak je přepsaná část zhruba pěti až šestina. Takže se z ní určitě nedozvím vše podstatné.

Je to rozhovor, který bych asi slyšet měl. Pořád ještě si myslím, že si na něj třeba čas najdu. Takže jsem pořádně nečetl ani ten přepis – nechci to číst a pak to znovu poslouchat. Ale tak nějak tuším, že si budu ještě zítra a pozítří pamatovat, že jsem si ten rozhovor chtěl pustit, nedostane se k tomu – a pak už bude rozhovor někde dole a zapomenu na něj.

Článek už jsem ale rozklikl dvakrát nebo třikrát, takže počty zobrazení naskakují. Tak by mne jen zajímalo, zda se počítám do čtenářů toho článku nebo jestli jsem započítán i v posluchačích.

Myslím, že existenci audiorozhovorů tu vůbec nikdo nezpochybňoval. Celou dobu je tu řeč jenom o tom, že nám k těm rozhovorům chybí textový přepis.

To, že se nebude rozhodovat hlasováním, je celkem pochopitelné. Ono nejde jen o počet čtenářů/posluchačů, ale když jsou náklady na psaný text vyšší, nemusí více čtenářů ještě znamenat, že se to vyplatí. Navíc může být rozdíl v hlasování v anketě a skutečností.

Navíc si myslím, že okamžitý počet čtenářů a posluchačů nevypovídá o všem. Vidím podstatný rozdíl v dlouhodobém horizontu. Podcasty si nikdo podle obsahu nenajde za půl roku, v žádném médiu se z toho neobjeví citace za rok „ale před rokem jste sliboval tohle“. Určitý typ lidí nebude mít čas poslouchat podcasty – pokud získají dojem, že se část obsahu Lupy přesouvá do podcastů, mohou přestat vnímat Lupu jako pro ně relevantní médium, nebo ji budou vnímat jako méně významnou.

Jinak statistiky „jak dlouho byl uživatel na stránce aktivní“ nebo „jakou část podcastu slyšel“ technicky je možné získat, ale nevím, zda je má k dispozici Lupa. A pak samozřejmě u podcastu je rozdíl mezi „slyšet“ a „vnímat“, u čtení když má uživatel otevřenou stránku a postupně jí skroluje dolů, je dost pravděpodobné, že čtený text vnímá. Pravda, nemusí to znamenat, že četl celý článek.

Oproti datovým schránkám je pro drtivou většinu lidí elektronický podpis neskutečně drahá a nekomfortní varianta. Navíc ani tak nejde o to co budete komu posílat vy, ale spíš co bude stát posílat vám.

Já hlavně nechápu, jak někdo může tak pauvažovat jako vy, pane Jirsáku. Já jsem jen jedna jediná fyzická osoba, i když si byrokratičtí exoti jako vy zjevně myslí opak. Nemám žádné "dvě role". Mám jednu jedinou roli já jakožto podnikající občan. A všichni to rozhodně přirozeně nerozlišují, tyhle argumenty ad populum si nechte někam k vám do hospody.

Ostatně když nakupuji, mám pokud možno na českém e-shopu účet taky jen jeden. A pokud v daném e-shopu nakupuji na IČ i bez něj, mám ho tam taky zadané trvale a pokud není třeba řešit záruku (to je další nesmysl v českém právu), stejně je faktura na mě jako na OSVČ vždy. A jen podle toho, jestli to něco chci mít v podnikání to přijde do účetnictví nebo nepřijde. Stejně, jako je úplně jedno, jestli nějakému úřadu dorazí zpráva z mé datové schránky jedné nebo druhé a je úplně jedno, kam mi ji pošlou.

Jenomže někteří lidé jsou prostě exoti. A ve státní správě jich je o to víc, o kolik hůř platí. A podle toho to taky vypadá. Vy byste tam také dokonale zapadl.

Teda až na to, že elektronický podpis stojí x set Kč a platí rok nebo dva. Tj. pokud státu potřebuju poslat max. 3-4 zprávy za rok, je to docela drahá sranda. Datovka mně za posledních 10 let stála nula Kč :) Expiraci razítek neřeším (vždycky jde uložit i ověřit celé zfo), zprávy zůstávají v aplikaci (stejně tak můžou zmizet i v emailu, byť později - za ty roky už mohli kapacitu zvednout). A hlavně s elektronickým podpisem mi nemůže nic napsat úředník a musí posílat papír. Pokud je to s doručenkou, potom já musím na poštu :)

mně zase vadí, že mě nutí používat DS k něčemu, kde nejsou elektronické formuláře a podání bez jejich formuláře odmítají příjmout (dílčí přiznání k nemovitostem např.), ale jsou schopní to se mnou řešit týdny a nutit mě to podat elektronicky.

Beru to jako začátek, úřady i my se s tím musíme naučit, ideální to zatím není, ale řada věcí se postupně zjednodušuje a to jsem rád.

Konkrétně:
Sleduji tuhle stránku, protože mne zajímá:
https://kosmonautix.cz/
Třeba čtu tenhle článek:
https://kosmonautix.cz/2023/01/vostok-usvit-veku-kosmickeho-5-dil/
Tak to přiměřeně pozorně přečtu, zjistím, že něco co jsem již zběžně přečetl mne zaujalo, tak se k tomu v textu vrátím. Třeba je tam někdo jmenovaný, ke konci se k němu text vrátí, tak si přečtu co se o něm psalo v prostředku.
Pak je tam třeba tohle
https://kosmonautix.cz/2022/12/vesmirna-technika-problemy-pri-vyvoji-raketovych-motoru-rd-170/
Mne by to taky zajímalo, ale pitvat to videi, děkuji nechci.
IMHO udělat z mluveného text aby měl hlavu a patu a nebyl moc dlouhý, to dá práci a ne každý to dovede.

Hlasovat se nebude, protože by se asi redakci nelíbil ten výsledek, že spousta lidí preferuje klasický článek před podcastem nebo jinak nevím, proč se takové anketě brání, protože hlasování není jen doména Twitteru.

Státu - na rozdíl od většiny soukromých firem - na kvalitě produktu nesejde. Prostě přikáže použití produktu zákonem a zbytek "hodí na soukromé firmy", aniž by tyto měly možnost s tím cokoliv udělat.

Prostě stát, no...

Ale přístup do firemni DS má každý svůj jako osoba a je jedno jestli vystupuje za sebe jako za občana nebo za podnikatele. Když má SVJ či s.r.o. vždy se dostává do DS jako jedena konkrétní osoba je úplná zhúvěřilost mít tři DS jen proto že mám žl, SVJ a jako fyzická osoba ke všem si pamatovat a měnit hesla... U fio banky mám jedno přihlášení jeden login a jen si volím účet osobní/SVJ/Firemní stačí na to jeden login a ostatní se přihlásí také svým loginem a ovládají jen ty účty pro které mají přístup...
Zrovna tak měli fungovat DS F osoba dostane přihlašovací údaje a všechny firmy najde pod jedním loginem...

"Skvělé" bylo když jsem likvidoval družstvo to jsem měl přístup do DS družstva a pak do DS likvidátora družstva kde bylo to samé. Sranda byla když proběhla likvidace nemohl jsem se již přihlásit do DS družstva abych se dověděl že likvidace byla dokončena protože jsem byl jako předseda již vymazán, ale NOVĚ jsem se loginem likvidátora mohl přihlásit do obou schránek kde asi měsíc nebylo nic a pak přístup nefungoval ani u jedné....

Jako nepodnikající fyzická osoba jsem si pro občasný kontakt s úřady pořídil elektronický podpis, pro to pohodlí nemuset jít na úřad, a přitom se nestarat o login, heslo a další věci se státním emailem zvaným datová schránka. Stačí mi můj email.

A dost toho funguje i přes ten elektronický podpis, při zaslání do podatelny dostanu i (většinou) potvrzení emailem o doručení:
- odpovědět stavebnímu úřadu ve správním řízení
- podat potvrzení o ubytování na mvčr
- nějaká ta agenda kolem dopravních pokut
- daňové přiznání v pdf, a komunikace s finančákem, byť to nemají rádi

Nepodařilo se mi tedy přes něj získat voličský průkaz, to nyní zákon neumožňuje (ale dřív umožňoval).

A na všechno tohle jen přidám do emailového klienta certifikát. Žádna datovka, žádné expirace razítek, žádné mizení zpráv, neposílám zprávy za 10 kč (ale za 333 ročně, což je ve výsledku dražší).
Vcelku je to dobrá cesta pro občasného uživatele. Ještě by to chtělo do toho dostat nové občanky, řidičáky, kartu do tacho atd., ale dokud budou chtít podpis u nich na úřadě na destičku při podání žádosti, a osobní vyzvednutí, nedá se s tím počítat.

Jenže tady palečkování postrádá úplně smysl. Nevidíš ty záporný. Nevidíš, kolik z těch x-set lidí dalo těch y palců. Vypovídající hodnota nula.

(Ano, u čtení celého přepisu bych se soustředil víc)

Až na to, že za archivaci zpráv v DS po době 1 roku budete platit a za autorizovanou konverzi dokumentu v DS také.....

jinak nevím, proč se takové anketě brání

IMHO se tomu úplně nebrání a to "hlasovat se nebude" bylo spíš myšleno jako "o tom se nebude rozhodovat hlasováním". Ale asi je pro redakci i pohodlnější, když žádné explicitní hlasování vidět nebude, takže se dál budou moci odvolávat ne neveřejné statistiky a psát neurčitě o "rostoucí skupině lidí, kteří audio poslouchají". Navíc statistiky, které mohou být zavádějící, protože netušíme, kolik z návštěvníků, kterým se ten článek načetl do prohlížeče, ho opravdu četlo (a jak moc z něj), a stejně tak nevíme, kolik z těch, kteří pustili podcast, ho opravdu slyšelo (a kolik z něj).

...a protože je to tak jasné a jednoznačné, tak se např. už roky celé tlupy renomovaných právníků včetně soudů různých instancí dohadují, jestli když prezident někoho urazí, tak jestli ho urazil jako soukromá osoba nebo jestli ho vlastně jeho prostřednictvím urazil stát.

Zkusil jsem vám vysvětlit, proč podcasty děláme, rozhodně to není kvůli tomu, abychom byli moderní, mulitimediální a cool a in. Škoda, že to takhle zlehčujete a podsouváte nám takhle povrchní důvody.

Mě se konečně zobrazilo tlačítko na stažení po povoleni toho cizího "přehrávače, ideální by bylonmít primo odkaz na mp3 v textu.

A forma se mi zdá právě ideální, hlubší a delší téma si radsi poslechnu(nejsou tu žádn3 grafy, tabulky, takže ok). Pokud něco, tak možná by měl smysl zkráceny audio strih odpovidajici textu, stejně to se z něj vychazi pri prepisu.

když jsem likvidoval družstvo to jsem měl přístup do DS družstva a pak do DS likvidátora družstva

To mi připomíná Klapzubovu jedenáctku, kde se vyskytovala postava náruživého fotbalového funkcionáře Vincence Macešky, který zastával různé funkce v mnoha různých klubech, takže se běžně stávalo, že pan Vincenc Maceška coby jednatel jednoho klubu posílal pozvánku k přátelskému utkání panu Vincenci Maceškovi coby předsedovi klubu druhého. Ještě že tenkrát ještě neměli datové schránky... :-) (Tedy když pomineme, že působil tuším v Anglii.)

Ne, není to jedno, za koho vystupuje. Když něco objedná jako občan, musí to zaplatit jako občan. Když něco objedná za firmu nebo za SVJ, musí to zaplatit firma nebo SVJ.

To, že má jedna osoba víc přihlašovacích údajů k datovým schránkám je špatně, ale je to něco úplně jiného, než že má přístup do více schránek. Mimochodem, když se budete přihlašovat přes NIA, budete mít jedním způsobem přístup do všech svých schránek.

Ano, u Fio banky máte jedno přihlášení, ale také si pak volíte, se kterým účtem budete pracovat. A není jedno, jestli peníze odešlete ze svého soukromého účtu nebo z účtu SVJ.

Přístup typu - ať UX řeší 3. strana - je tragédie. Zároveň ale chápu, že ve 3 lidech to nejde zvládnout. Není mi ale jasné, kam pak tečou platby za DS, pokud je podstav i v ČP a O2.

Citace: "je třeba si uvědomit, že stát jsme my všichni. Jsme jeho součásti, s tím nic nenaděláme. "

Já rozhodně stát nejsem. Stát je nemorální organizace, která mi denodenně znepříjemňuje život. Snažím se svůj život žít maximálně mimo stát, co to jen jde.

Bohužel je pravda, že s tím nic nenaděláme. Já jsem si tenhle stát dobrovolně nevybral. Nedá ze státu nijak odhlásit. Kdyby to šlo, zaplatím veškeré náklady na mé vzdělání a na všechno co za mě "stát" zaplatil penězi, které vybral násilím ostatním lidem. Hlavně jen aby mě žádný (nejenom tento) stát už v životě nikdy s ničím neotravoval.

Ahoj Scalexi, bohužel nechápeš, ale je to častý omyl :) Záznam stříhám, pak ještě přepisuju část do textu, časově to vychází hůř nebo zcela srovnatelně. O ulehčování práce to vážně není. Skutečné důvody, proč podcasty točíme a vydáváme, jsem popsal výše.

Můžete prosím přidat možnost ke stažení?

No zrovna to dílčí přiznání je jednoduchá věc, nad kterou jsem ale také bádal, protože pro státní správu (obecně) znamená pojem "digitalizace" to, že se převede papírový formulář do elektronické formy.
Udělá se zkrátka nové úplné přiznání (to předchozí lze naimporotvat a dodělat jen tu dílčí část). Ale nebýt pantáty na FÚ, tak to nevím také.

Je vaše chyba,že máte.placený os.frer wifi ješte nezmizely.
Na formuláře taky nedostanezenpro­piskyzdarma

IIRC na podatelně FÚ u okénka erární propisku měli, když jsem tam ještě chodil. Ale to samozřejmě bylo tak na chybějící podpis, kdybych to tam s ní chtěl vyplňovat celé, tak by to asi neprošlo. :-)

No nevím, na úřadě jsem byl kvůli datové schránce jednou v životě někdy krátce poté, co je spustili a od té doby je používám a nemusím žádný elektronický podpis řešit. Naopak, pro mě osobně je mnohem větší komplikace řešit ten, než se prostě přihlásit do datové schránky a poslat z webového rozhraní co a komu potřebuji.

Ono ale, jak jsem tu už někomu psal, fakt nejde o to, co komu posíláte vy, ale o to, co stát chce poslat vám.

Ano, protože je to v drtivé většině případů tak jasné a jednoznačné, poutá tenhle jeden výjimečný případ pozornost. Kdyby to jasné a jednoznačné nebylo, jsou takovýchhle soudních sporů stovky a ne jeden. Navíc se ten jeden případ týká prezidenta, což je dost výjimečná role (např. i z hlediska zákonné odpovědnosti) – v ČR máme prezidenta jen jednoho.

Ne, nikdo o sobě neuvažuje jako o fyzické osobě. Naopak lidé absolutně bez problémů uvažují o tom, v jaké roli zrovna vystupují. Jestli jednají jako občan, nebo jako zaměstnanec firmy A, nebo zaměstnanec firmy B, nebo jako vlastník s.r.o., nebo jako předseda spolku, nebo jako živnostník. Jestli vám se stává, že jako předseda SVJ objednáte mouku, a pak přemýšlíte, jestli jste tu mouku neměl spíš objednat jako zaměstnanec pekárny, je to váš problém. Ostatní lidé dokážou rozlišit, jestli v daném okamžiku řeší jako zaměstnanec pekárny objednávku mouky nebo jako předseda SVJ úklid společných prostor.

Co je nesmyslného na záruce netuším, ale jsem rád, že alespoň v tomto případě dokážete rozlišit, jestli jste fyzická osoba nebo podnikatel.

Ano, my taky část podcastu ve formě přepisu vždycky vydáváme. A také jsem psal, že uvažujeme o publikování strojových přepisu celých audií.

A promiňte, rozlišovat jestli mají posluchači a čtenáři stejnou váhu mi přijde trochu divné. Prostě tady je rostoucí skupina lidí, kteří audio poslouchají a nám dává smysl audiorozhovory natáčet (z důvodů uvedených výše). Pokud podcasty poslouchat nechcete, můžete si prostě přečíst tu část, která je přepsaná.

Hlasovat se nebude, tady nejste na Twitteru ;) Jinak viz výše.

Datové zprávy úřadům posíláš zdarma, ale můžeš je poslat i firmám za 10 kč, tvůj elektronický podpis zase nejde poslat firmám, nemají ho jak ověřit (resp. běžně nevěřím těmhle státním CA).

Souhlasím, že elektronický podpis je vlastně docela pohodlný.

Sice s vámi obecně vzato souhlasím, ale osídlených míst, kde by nebylo dostupné připojení k internetu stačící alespoň k tomuhle je naprosté minimum.

Pořád nechápu, kde se vzala tahle teze, že je to špatně. Jednou jsem občan, podruhé jsem podnikatel. Jednou nakupuju jako fyzická osoba, podruhé nakupuju na IČO. Všichni to přirozeně rozlišují a ani je nenapadá, že by tyhle dvě role spojovali dohromady. Proč je u datových schránek najednou takový problém, že to dělají úplně stejně, jak to přirozeně vnímají lidé v ČR už třicet let?