Dobrý den, podcasty točíme a vydáváme už několik let. Umožňují nám oslovit nové čtenáře/posluchače, dají se dobře monetizovat (produkujeme i komerční podcasty) a nabízí možnosti, které text neumí: např. přepis hodinového rozhovoru by vydal na odhadem 50 - 60 tisíc znaků, což je délka, kterou v textu drtivá většina čtenářů neučte, kdežto v audiu takovou stopáž lidé zvládají poměrně běžně (poslouchají např. při řízení, při běhu; někteří také mají nastavenu vyšší rychlost přehrávání). Dá se tedy jít hodně do detailu, host může mít víc prostoru a navíc slyšíte třeba i to, jakým způsobem na otázky reaguje, jaké projevuje emoce atd.
I když vám osobně tenhle formát nevyhovuje, řada lidí podcasty poslouchá. Na Lupě se poslechovost podcastů už teď pohybuje na obdobné úrovni jako čtenost článků. Část rozhovoru přitom vždycky nabízíme v textovém přepisu. A ano, uvažujeme o tom, že budeme časem nabízet i jejich celkový strojový přepis (nástroje pro automatický převod se dost zlepšují). Ale nebude to hned.
přepis hodinového rozhovoru by vydal na odhadem 50 - 60 tisíc znaků, což je délka, kterou v textu drtivá většina čtenářů neučte
Pokud dospělý člověk není schopen číst rozhovor rychleji než ho v reálném čase poslouchat, tak má docela zásadní problém, který by měl ve vlastním zájmu řešit.
Jsou tu ale i další praktické aspekty. Občas mne zajímají odpovědi jen na některé otázky, v psaném textu snadno prolétnu otázky a zastavím se u těch, které mne zajímají. V podcastu je to prakticky nemožné. Tam je dost obtížné i jen přeskočit odpověď a jít na další otázku, a to i když jde podcast stáhnout a pustit ve vlastním, komfortnějším, přehrávači, natož pokud stáhnout nejde a provozovatel trvá na použití toho webového. (Abych pravdu přiznal, nevím, jak je to tady.) A to nemluvím o takových základních požadavcích jako např. vyhledání konkrétního slova, třeba když už jsem rozhovor jednou četl/slyšel a chci se vrátit ke konkrétní odpovědi, třeba abych si připomněl, jak přesně zněla, nebo ji někde citoval.
Ono prostě "moderní" a mulitimediální je sice cool a in, ale zdaleka ne vždy je to i praktičtější. Berte to jako můj feedback nebo to ignorujte, to je na vás.
Naprosto halasně souhlasím. Psaný text má bambilion výhod a jednou z nich je i to, že už dnes existuje komfortní možnost nechat si ho přečíst počítačem. Obráceně to zatím bohužel moc nefunguje, tj. že bych si našel třeba nějaký podcast a nechal nějakou umělou inteligenci přepsat to do textové podoby.
Chápu, že pro tvůrce je pohodlnější nahodit mikrofon a během půl hodiny vymrsknout podcastový díl. Textový přepis zabere podstatně víc času. Ale až za půl roku bude někdo hledat nějakou konkrétní informaci z daného rozhovoru, tak nemá šanci - hledání v audiu neexistuje. Co není přepsáno nebo alespoň důkladně otagováno (ale do tagů se nedostane zdaleka vše podstatné), to prostě jako by nebylo.
Ano, podcasty se vám také lépe monetizují, jenže ten důvod je nám, čtenářům, k ničemu. Souhlasím s argumenty pánů Kubečka, Jirsáka, Scalexe... tahle degradace potenciálně zajímavých rozhovorů se zajímavými lidmi na povrchním způsobem konzumovaný obsah mě nijak neoslovuje.
S jistou nostalgií vzpomínám třeba na celostránkové rozhovory pana Kramera... taky v rozsahu, který by podle Vás nikdo nečetl. A dřív to šlo... proč asi?
Už se vám to pokoušel vysvětlit Filip Jirsák, tak to zkusím i já: problém není v tom, že vydáváte audio rozhovory. Problém je v tom, že ty rozhovory jsou buď jen v audio verzi nebo v lepším případě je v textové podobě jen část s dovětkem "Chcete-li rozhovor celý, pusťte si podcast." Kdyby byl k dispozici kompletní rozhovor v textové podobě, pochybuji, že by si někdo stěžoval, že je tu i audio verze. Já tedy určitě ne, když si budu moci rozhovor přečíst, proč by mi mělo vadit, že si ho někdo jiný, pro koho je to příjemnější, může pustit jako podcast? Pro mne za mne, ať je tu klidně i video.
Stejně tak nechápu váš argument, že je to takhle lepší, protože textový přepis by byl moc dlouhý. Přeci tomu, kdo stejně upřednostní poslech podcastu, může být úplně jedno, jak dlouhý je textový přepis, který stejně číst nebude.
Myslím, že Michal Kubeček nepsal o tom, že rozhovor nemá být publikován ve formě audio záznamu. Psal, že by uvítal, kdyby byl rozhovor měl (i) textový přepis. Takže argument, že někdo 50–60 tisíc znaků nepřečte, je lichý – na dostupnosti audioverze by textový přepis nic nezměnil.
Také bych zvážil, zda posluchač podcastu má stejnou váhu, jako čtenář textu. Podcast si možná někdo pustí jako kulisu k běhání nebo k vaření, což ale neznamená, že mu věnuje stejnou pozornost, jako čtenář psanému textu. Stejně tak se psaným textem bude zabývat zaměstnaný člověk, který během pár minut proskenuje článek a přečte si části, které ho zajímají. Na poslouchání hodinového podcastu si asi čas neudělá. A nakonec, psaný text si „přečtou“ i internetové vyhledávače, které ho zaindexují a dokážou ho nabídnout i za pár měsíců, podcast jako by nebyl, až zmizí z titulní stránky.
Docela by mne zajímalo, jestli jste zkoušeli publikovat stejný rozhovor jako podcast i jako přepsaný text a pak porovnat poslechovost/čtenost.
Ano, my taky část podcastu ve formě přepisu vždycky vydáváme. A také jsem psal, že uvažujeme o publikování strojových přepisu celých audií.
A promiňte, rozlišovat jestli mají posluchači a čtenáři stejnou váhu mi přijde trochu divné. Prostě tady je rostoucí skupina lidí, kteří audio poslouchají a nám dává smysl audiorozhovory natáčet (z důvodů uvedených výše). Pokud podcasty poslouchat nechcete, můžete si prostě přečíst tu část, která je přepsaná.
Pokud podcasty poslouchat nechcete, můžete si prostě přečíst tu část, která je přepsaná.
A to je právě ten problém: kdo nechce poslouchat hodinový podcast, dostane jen část rozhovoru. Ať už to myslíte jakkoli, chtě nechtě to vyznívá jako další verze oblíbeného "více se dozvíte na téencézet" nebo "Chcete si článek přečíst celý? Tak koukejte zaplatit.", tedy že ten textový přepis je jen upoutávka, která má čtenáře přimět k poslechu podcastu.
Pokud byl správný výš odhad celkové délky textu (50–60 tisíc znaků), pak je přepsaná část zhruba pěti až šestina. Takže se z ní určitě nedozvím vše podstatné.
Je to rozhovor, který bych asi slyšet měl. Pořád ještě si myslím, že si na něj třeba čas najdu. Takže jsem pořádně nečetl ani ten přepis – nechci to číst a pak to znovu poslouchat. Ale tak nějak tuším, že si budu ještě zítra a pozítří pamatovat, že jsem si ten rozhovor chtěl pustit, nedostane se k tomu – a pak už bude rozhovor někde dole a zapomenu na něj.
Článek už jsem ale rozklikl dvakrát nebo třikrát, takže počty zobrazení naskakují. Tak by mne jen zajímalo, zda se počítám do čtenářů toho článku nebo jestli jsem započítán i v posluchačích.
Myslím, že existenci audiorozhovorů tu vůbec nikdo nezpochybňoval. Celou dobu je tu řeč jenom o tom, že nám k těm rozhovorům chybí textový přepis.
Pokud by se hlasovalo, jsem i já příště pro přepis, protože taky nemám čas to hodinu poslouchat, a čtu výrazně rychleji, než se hovoří. I když zde pan Vrba s tím svým "hele, víš..." byl celkem přesvědčivý. Jen v technických otázkách docela tápal, ale to mu nemám za zlé.
10. 1. 2023, 15:53 editováno autorem komentáře
Jenže tady palečkování postrádá úplně smysl. Nevidíš ty záporný.
To tvrdím už od chvíle, kdy negativní hlasy zrušili, že je to chyba, která ten systém znehodnocuje.
Nevidíš, kolik z těch x-set lidí dalo těch y palců. Vypovídající hodnota nula.
Nějakou vypovídací hodnotu pořád vidím v tom, že velmi výrazná většina z těch, kterým to za nějakou reakci stálo (ať už slovní nebo aspoň kliknutí na tlačítku), reagovala v duchu toho, co jsem psal, a jen velmi malá menšina vyjádřila souhlas s p. Slížkem.
V době svých studií, což už je pravda nějaký ten pátek, byla moje "osobní norma" na přečtení cca 120 stránkových skript, samozřejmě s pochopením souvislostí, jedna hodina. Dnes čtu sice poněkud pomaleji, neb oči již tak neslouží, ale nějakých "umolousaných" 50 - 60 tis. znaků bych "dal" tak za dvacet minut, což je třetina času, který ztratím posloucháním nějakého povídání přibližně stejného rozsahu. Přečtení a porozumění samozřejmě neznamená 100% zapamatování, což se ovšem neočekává ani u poslechu. Nicméně to "zapamatování si" je u čtení textu lepší, a to jednoduše z toho důvodu, že je poněkud snazší vrátit se pohledem o pár slov či řádek zpět, kdykoli člověku začně unikat souvislost, než si znovu pouštět kus podcastu. Z mého pohledu, pokud mi u tématu stačí jen to, abych "klouzal po povrchu" (dnes bohužel pro mnoho lidí naprosto běžné), pustím si podcast. Pokud chci "seriózní informaci", najdu si psaný text (tedy pokud ten text nenapsal nějaký hotentot). Je to jako když řešíte třeba jak sepsat žádost o důchod. Máte možnost "zeptat se paní na OSSZ" či advokáta, nebo si přečíst zákon a nějaký ten výklad k němu. Základní informace je sice v obou případech téměř stejná, ale u té "ústní" zpravidla chybí část informací. Třeba o tom, že u některé záležitosti máte možnost volby různého způsobu posouzení doby pojištění (např. práce v době péče o dítě), což právě pro vás může být důležité.
jinak nevím, proč se takové anketě brání
IMHO se tomu úplně nebrání a to "hlasovat se nebude" bylo spíš myšleno jako "o tom se nebude rozhodovat hlasováním". Ale asi je pro redakci i pohodlnější, když žádné explicitní hlasování vidět nebude, takže se dál budou moci odvolávat ne neveřejné statistiky a psát neurčitě o "rostoucí skupině lidí, kteří audio poslouchají". Navíc statistiky, které mohou být zavádějící, protože netušíme, kolik z návštěvníků, kterým se ten článek načetl do prohlížeče, ho opravdu četlo (a jak moc z něj), a stejně tak nevíme, kolik z těch, kteří pustili podcast, ho opravdu slyšelo (a kolik z něj).
To, že se nebude rozhodovat hlasováním, je celkem pochopitelné. Ono nejde jen o počet čtenářů/posluchačů, ale když jsou náklady na psaný text vyšší, nemusí více čtenářů ještě znamenat, že se to vyplatí. Navíc může být rozdíl v hlasování v anketě a skutečností.
Navíc si myslím, že okamžitý počet čtenářů a posluchačů nevypovídá o všem. Vidím podstatný rozdíl v dlouhodobém horizontu. Podcasty si nikdo podle obsahu nenajde za půl roku, v žádném médiu se z toho neobjeví citace za rok „ale před rokem jste sliboval tohle“. Určitý typ lidí nebude mít čas poslouchat podcasty – pokud získají dojem, že se část obsahu Lupy přesouvá do podcastů, mohou přestat vnímat Lupu jako pro ně relevantní médium, nebo ji budou vnímat jako méně významnou.
Jinak statistiky „jak dlouho byl uživatel na stránce aktivní“ nebo „jakou část podcastu slyšel“ technicky je možné získat, ale nevím, zda je má k dispozici Lupa. A pak samozřejmě u podcastu je rozdíl mezi „slyšet“ a „vnímat“, u čtení když má uživatel otevřenou stránku a postupně jí skroluje dolů, je dost pravděpodobné, že čtený text vnímá. Pravda, nemusí to znamenat, že četl celý článek.