Názory k článku Rozdílné sazby DPH na tištěné a elektronické knihy je nutné sjednotit
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
I eurofujerovi by snad mohlo dojít, že nejde o záměr, ale o historický relikt (v době, kdy se domlouvalo co patří do nízké sazby, se ještě eknihy neprodávaly - a do formulace, která byla zvolena, se prostě bohužel dodatečně nevejdou).
Celé to teď jen jede setrvačností, protože protlačit jakoukoli změnu na úrovni EU je na léta. Francie a Lucembursko tedy nejsou popotahovány proto, že by EU tvrdila, že eknihy z principu nemají patřit do nízké sazby - popotahovány jsou proto, že podle aktuálně platných pravidel tam být nemohou (a princip, že dohodnutá pravidla by se měla dodržovat, je v tomto případě důležitější než fakt, že by eknihy z principu měly do nízké sazby patřit).
-
xxx (neregistrovaný)
Zdá se, že jediným možným a správným řešením je harmonizace sazby DPH napříč státy EU.No to bych si fakt pomohli, odstranit i poslední zbytky daňové konkurence.
Myšlenka, že možná je problém spíš v brutálně vysoké sazbě DPH (v USA, kde se ceny uvádějí bez sales tax, je sazba v jednotkách procent, ne víc než pětina ceny), Vás ani nenapadla? Zvyšovat a unifikovat daně není "jediné možné" řešení, dá se dělat i opak -- pak to nestojí za to odcházet do jiné země.
Držím Palmknihám palce.
-
Dobrý den,
harmonizací jsem měl na mysli sjednocení sazby na tištěné a elektronické knihy. Neboli že elektronické knihy budou moci být zařazeny ve snížené sazbě DPH, pokud o to budou mít zákonodárci členské země EU zájem. V současné době EU neumožňuje uvalit na e-knihy sníženou sazbu DPH.
Pochopitelně i po schválení případné změny by bylo pouze na členských státech, zdali možnosti zařadit e-knihy do snížené sazby DPH využijí či nikoliv. Jen připomínám, že členské státy EU si výši jednotlivých sazeb určují samy. -
vakokrtek (neregistrovaný)
Zjevne je chyba v tom, ze nespravne interpretujete vyrok T. V. :
"v USA, kde se ceny uvádějí bez sales tax, je sazba v jednotkách procent, ne víc než pětina ceny"takze berlicka ze soudku funkcni gramotnosti:
"v USA, (...), je sazba v jednotkách procent, nikoli víc než pětina koncove ceny (21%) jako v ČR" -
Tomas (neregistrovaný)
Kupuji u Kosmasu, protoze tam kupuji i papirove knihy a maji knihy od Arga, ktere tvori vyznamnou cast toho co ctu, sleduji i nabidku konkurence, ale duvod zmenit sve zvyky jsem nenasel.
Chtel jsem se podivat, kolik Ereading odvedl na danich a mam neodbytny pocit, ze Pan Lipert, misto prazdnych zvastu o hasicich, by spis mel dohlednout na to (kdyz uz se tak kasa), aby jim vedena firma zverejnovala ve sbirce listin obchodniho restriku ucetni uzaverky, tak jak ji to uklada zakon a tak jako to dela jejich konkurence.
-
Ferda Mravenec (neregistrovaný)
Muzu se zeptat, odkud pochazi informace, ze Amazon prodava pres Lucembursko ? pokud se podivam treba sem
VAT Rates
http://www.amazon.co.uk/gp/help/customer/display.html?nodeId=502578tak tam se jasne konstatuje, ze pri nakupu do CR se plati "ceska DPH", tedy 15% na knizky a detske sedacky, 21% na VSECHNO ostatni.
-
Vakokrtek (neregistrovaný)
Protoze to, co postujete, se tyka fyzickeho zbozi a nikoli licence nebo datove sluzby.
Ebooky koupene z Amazonu jdou pres Lucembursko.Podobnou vec krz Lucembursko uz delsi dobuvyuziva v ceskem prostredi tusim take UPC nebo nektere firmy nebizejici placene televizni programy.
-
Scarab (neregistrovaný)
Není divu, že většina uživatelů čteček si elektronické knihy obstarává jinde, jinak a hlavně podstatně levněji :-)
Dokud bude u nás cena elektronických knih taková jaká je (v nejlepším případě cca 1/2 tištěné), tak to nikdo kupovat nebude - slušný trh tady začne existovat v okamžiku, kdy bude cena elektronické knihy na cca 10% současných hodnot - stejně se to stalo u DVD - za cenu cca 500Kč si jich nikdo ani nevšiml, teprve když se začaly na stáncích prodávat za cca 50Kč, trh se rozhýbal. S tím naši i cizí pseudonakladatelé nic neudělají i kdyby se sebevíc snažili :-) -
lojza (neregistrovaný)
tak neplatí to pro všechny knihy. A Amazon pokrývá větší trh, takže má zřejmě i více zákazníků s větší kupní silou pro které je ta cena přijatelná. Ono to taky neni o poměru ceny mezi papírem a ebookem, ale i o absolutních částkách, kdyby byly papírové knihy levné, tak nikomu nebude vadit, že ebook stojí stejně.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Cena je částka, kterou za zboží ochotně zaplatí rozhodující část zákazníků. Zákazníci, kteří mají podstatně (řádově) vyšší příjmy budou ochotni platit i vyšší ceny. To je ekonomický fakt, se kterým nic nenaděláte. Z tohoto důvodu nemůžete mechanicky přebírat situaci, že když v USA je něco prodejné, že to za stejnou cenu prodáte i u nás.
-
x (neregistrovaný)
Pokud je mi znamo, cena knizky na amazonu se pohybuje nekde mezi 0-20dolary, takova stredni cena je neco pod 10, coz je rekneme 200Kc. Jenze je to zaroven taky +- zakladni hodinovy plat. A bavime se o novych knizkach, cokoli starsiho se prodava taky klidne za dolar, nebo nekdy je i zdarma.
Jelikoz sme v CR rekneme na 1/3 ... tak by stredni cena nove knizky mela byt +- 70Kc. A to bez ohledu na to, zda jde o papir nebo e-book.
-
Jirka (neregistrovaný)
Ona jedna věc jsou komodity. Jejich cena je všude skoro stejná.
Druhá věc jsou služby. Za masáž v Praze platím 1/10 toho co bych USA a i moje práce je tu méně zaplacená. Takže pokud někdo napíše knihu, může mi ji také prodávat levněji. Na druhou stranu, na našem malém trhu docela chápu že chtějí z každého prodeje vytřískat co nevíc.
Jenže oba pohledy na věc nejsou zrovna relevantní. Vydavatel si musí ujasnit jesti chce brečet nad špatnými prodeji, nebo jestli chce vydělávat. Pokud chce to druhé, tak má knihy prodávat za cenu vztaženou ke kupní síle. Knihy za dolar kupuju bez přemýšlení, knihy za 300 korun a víc si kupuju jen když je opravdu hodně chci nebo potřebuju.
Podle mě je třeba nechat tyhle neschopné firmy zbankrotovat a začít úplně jinak a znovu.
-
To je jedna strana rovnice, teď k tomu dodejte tu druhou, totiž velikost trhu a z toho odvozený odhad, kolik je reálné prodat výtisků. Fixní náklady máte stejné bez ohledu na náklad, nás je deset milionů, anglofonní trh je řádově jinde, i němčina je na tom výrazně lépe... Práce s češtinou bude vždy drahá a zadarmo to nikdo na profesionální úrovni ve velkém dělat nebude.
Vidím zde příležitost pro stát, zpřístupňovat informace (v obecném smyslu) potenciálně veškeré populaci by měla být priorita, u níž by daňová zátěž měla být co nejnižší, bez ohledu na technické řešení.
-
Jago (neregistrovaný)
O státní dotaci by se jednalo jen v případě, že by stát dorovnal konkrétnímu vydavateli ztrátu plynoucí mu z nákladů převyšujících výnosy. Kolega měl na mysli státní podporu v tomto segmentu, protože by se neposkytovaly žádné peníze konkrétnímu vydavateli, ale snížení sazby DPH by umožnilo stanovení nižší ceny komukoliv, kdo by nějakou knihu vydal. Jestli by tak skutečně učinil, je ovšem otázka.
-
smoula (neregistrovaný)
Tak si to spocitejte, prumerna cena je nekde kolem 250,- za tistenou knihu, to znamena, ze ekniha by podle tebe mela stat 25,-, tak, odecti si to zakladni: DPH 21%, naklady na distribuci (argument, ze si to lidi muzou prodavat na svem webu je scestny), tak kolik nam zbyde? 10, 15 Kč?
Teď z toho zbytku musi mit neco autor i nakladatel + samozrejme naklady na samotnou vyrobu (korektury, redakce, obalka, prevod do eknhy/vyroba samostante eknihy + bezne naklady jako telefony, zamestnanci, internet, najem, elektrina atd...) + se musi ten prijem zdanit.
Tak a ted si spocitejte, kolik eknih od jednoho titulu by se muselo prodat aby se vydelalo 1000,- cisteho zisku... A nezapomen, ze jsme v ČR, což je malá země a ečtení používá jen zlomek populace.A ted to nejdulezitejsi, u filmu, knih, časopisu, PC her si prece nekupujes medium, ale obsah... U knihy nebo eknihy prece neni to nejpodstatnejsi nosic informaci, knihu si prece nekupujes, ze chces vlastnit 250 stranek papiru, ale proto, ze na tech 250 stranach jsou informace. palatis za obsah!
-
lojza (neregistrovaný)
jo, platím za obsah, který si legálně a bez problémů přečetl z papíru za jedny peníze děda (v době kdy to před padesáti lety koupil), strejda, máma, táta, já, ségra, půjčil sem jí kámošovi, přečte si jí možná dcera nebo vnuk, dá se to teoreticky ještě prodat, dát do sběru nebo s tim zatopit. Takže reálná cena slušné knihy na jednoho čtenáře je tak 1/2 až 1/6 nominálu a tedy až třikrát levnější než ebook za 1/2 ceny papíru, který si legálně a bez nějakých odrbávek můžu přečíst jenom já.
-
Prodejní cena nikdy nebude pod náklady (mimo nějaké marketingové akce), dlouhodobě bude cena rovná všem nákladům. Náklady pro vydavatele jsou zhruba stejné na e-knihu i na papírovou (papírová se tiskne, e-kniha má vyšší DPH), u e-knihy se dnes fixní náklady rozpočítávají na mnohem menší počet prodaných výtisků. Pokud je tedy u vás takový rozdíl v hodnotě knih, nezbývá vám, než kupovat ty papírové, a věřit, že po všem tom půjčování se k vám opravdu vrátí a že je vaše pravnoučata opravdu budou číst.
-
lojza (neregistrovaný)
Dokud se budou e-knihy vydávat na konkrétní počet "výtisků" bez ohledu na potenciál třeba časově téměř neomezeného prodeje, tak se to nikdy k lepšímu nezmění. Ano, dalo by se říct že to nejde, jenže většina těch nejde je virtuální pouze proto, že někdo nechce aby to šlo. Viz třeba ta info, že si někteří vlastníci práv vymiňují, že cena musí dosahovat určitého procenta ceny papírové knihy, tohle zrovna nesvědčí o tom, že by to levněji nešlo.
Ono je to taky o tom nevidět ten jeden prodaný výtisk papírové knihy a poměřovat to s tím, ale i těch x reálných čtenářů toho jednoho výtisku a najít model jak prodat všem co čtou.
Tak cena za papír se zpravidla vrátí už po prvním půjčení, což v rodině opravdu není problém, takže to tak dramatický není, že bych musel doufat že to budou číst i vnoučata aby se to vrátilo -
Radek O. (neregistrovaný)
I při prodeji papírové knihy se cena stanovuje tak, aby se vydělalo na prvním výtisku, nepočítá se s tím, že budou další možné dotisky, které by vydělaly. To je třeba brát v úvahu i u e-knihy. Pokud se předpokládá, že se prodá 1000 kusů, tak je třeba rozpočítat náklady do těchto 1000 kusů. Nemůže přece vydavatel kalkulovat cenu tak, že prostě rozpočítá do těch 1000 kusů jen 5 % nákladu s tím, že přece někdy v budoucnu se to možná dorovná, protože v podstatě ten prodej již jedné hotové e-knihy může být nekonečný.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Jenže právě tohle je omyl, který se producentům e-booků tvrdě mstí (a nejen u nás): e-book je prostě dlouhodobá investice a klidně mi bude nést výdělky z prodeje ještě za padesát nebo sto let. A v podstatě bezpracné. A pokud tento fakt ignoruji, tak tím vlastně "vysvětlím" zákazníkům, že nejlepší (ne-li jedinou) cestou k e-booku je jeho stažení z nějakých warez stránek. A mám-li je tak jednou vychované, tak mám prostě smůlu.
Nehledě k tomu, že při současných cenách e-booků se to vyplatí koupit v papíru, oskenovat a prohnat OCR a prodat dál. A protože OCR programy budou stále dokonalejší a blbuvzdornější, tak to bude dělat daleko víc lidí. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Mno, CD představuje skutečně vyšší kvalitu proti vinylu (někdy dokonce takovou, že jsou poznat interpretovy chyby a výsledný dojem je paradoxně horší).
MP3 prodává málokdo, spíše si to, nebo ogg vorbis, udělají sami vlastníci CD. Hudební DVD proti CD žádnou vyšší kvalitu nepředstavuje (maximálně se vejde víc souborů na jednu placku). BlueRay proti DVD - tam je problém dvojí: Jednak pokud nemáte domácí kino za desítky tisíc, tak rozdíl proti DVD (ale často ani proti lepšímu videosouboru někde "uwarézenému") nepoznáte, jednak je problém, že je to vázáno na jeden operační systém nebo na speciální jednoúčelová zařízení. Tedy jde to přesně proti filosofii mít vše v jednom zařízení.
MMCH záznam z nepoškrábaného vinylu, prohnaný pár filtry, může být lepší než CD a po konverzi na MP3 rozdíl prakticky nikdo nepozná. Zejména ne na laciném přehrávači (a spousta věcí, co je na vinylech, na CD atd. nikdy nevyšla). -
Fajn, a teď zpět něco k tématu. Kdyby vydavatel před lety udělal rozpočet na vinylovou desku nebo videokazetu s tím, že je bude prodávat ještě sto let, dávno by zkrachoval. Je naivní myslet si, že dnešní e-knihy se beze změny budou prodávat sto let. Za prvé většina z nich nebude nikoho zajímat už za deset let, za další třeba už dnes se pomalu přechází z černobílého zobrazení na barevné a zvětšuje se DPI (což vyžaduje kvalitnější obrázky a sazbu). Takže se nedá počítat s tím, že by se e-kniha prodávala nějak zásadně déle, než kniha papírová.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Pokud by vydavatel udělal rozpočet na NAHRÁVKU s tím, že se bude prodávat ještě za sto let, tak by neudělal žádnou chybu, prostě prvních deset let by se to prodávalo na vinylu, později paralelně s magnetofonovými kazetami, pak by se ta nahrávka digitalizovala (s minimálními náklady) a prodávala by se dál jako CD.
A, mimochodem, kvalitní věci natočené černobíle pro normální televizi, jsou pořád ještě koukatelnější než většina super rozlišujících, super barevných a stereo shitů. To se týká i situací, kdy to nové "dílo" je remake něčeho staršího. -
Jenže ta nahrávka se za sto let s největší pravděpodobností prodávat nebude. A i kdyby ano, nebude to ta původní bez úprav – pokud se digitalizace dělá aspoň trochu rozumně, odstraňuje se šum apod., tak to jsou dodatečné nezanedbatelné náklady. Dál je potřeba udělat nový booklet… Těch případů, kdy se dá s určitou jistotou očekávat, že se budou prodávat v nezměněné podobě je minimum. Vždyť i knižní bestsellery se vydávají nejprve v normálním nákladu a později se dělají dotisky – a finanční plán je samozřejmě spočítaný na ten první náklad. Kdyby i přes to nějaké vydavatelství mělo zaručený trhák, který se bude v nezměněné podobě prodávat ještě za padesát let, nebude na tom finančně tak dobře, aby mohlo investovat do něčeho s návratností v desítkách let.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Klasika se prodává i víc než sto let potom, co vznikla. Běžně se prodávají záznamy, převedené z fonografických válečků na modernější média (třeba Caruso). Prodávat se budou i další záznamy s historickou a sběratelskou hodnotou.
Prohnat nahrávku digitalizérem a její digitální podobu nějakými filtry je cenově naprosto zanedbatelné proti zaplacení studia a interpretů.
Totéž výroba bookletu. To jsou naprosto bagatelní náklady proti pořízení nahrávky (když zohledním inflaci).
U těch tištěných knih, které tak dramaticky líčíte, musíte počítat jednak se skladováním, jednak s remitendou, to u jakéhokoli díla v digitální podobě, distribuovaného po síti, odpadá, protože náklady na jeho skladování jsou velmi nízké: Kolik e-knih se vám vejde na terabajtový disk za cca 3,5 kKč v maloobchodní ceně (a věřím, že se to dá sehnat i levněji). Potřebujete, pochopitelně, 2 - 3 a pravidelně zálohovat, jednou za několik let, případně přetáhnout na novější médium (ovšem dodnes jsou použitelné páskové paměti někdy z 80. let).
Jinak k tomu "finančně dobře, abych mohl investovat" - naprostá blbost. Budu-li mít zboží, které se pravděpodobně za těch 50 - 100 let bude prodávat (byť ho třeba budu muset "překlopit" do jiného formátu a na jiné paměťové médium), tak mám ekonomické plus jako hrom, protože vrazit prachy do tohohle znamená je mít daleko líp ochráněné před inflací než na účtu v bance (a troufl bych si, že to bude lepší a jistější i než třeba investiční zlato, protože nikdy nevíte, kdy vám ho nějaký fašoun znárodní, ze stejného důvodu možná i lepší než umění nebo starožitnosti). -
Jaký podíl na trhu mají ty sto let staré nahrávky? A s jakou přesností dokážete u dnes nově vydávaných nahrávek říci, že se budou prodávat ještě za sto let? Navíc u knih je podíl nákladů prvotního pořízení na celkové ceně mnohem menší – je to jen odměna pro autora, případně pro překladatele.
Podívejte se na nějaké knihy, které vyšly ve více vydáních. Jak častý je dotisk, a jak často narazíte na nové vydání, případně dokonce nový překlad?
Na to, abyste mohl investovat, musíte nejprve mít co investovat. Docela pochybuju o tom, že vydavatelství mají přebytek peněz na takovéto investice. A že by jim na to půjčila banka s tím, že to budou padesát let splácet?
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
udělejte si průzkum, kolik se po knihovnách půjčuje knížek, vydaných před 50 i více lety. Případně novějších vydání knížek napsaných třeba před těmi +- sto lety (tedy těsně před první světovou válkou). Pokud byste je měl někde na disku, tak by to byl stálý proud příjmu (a mohl byste cenu průběžně korigovat na inflaci), i kdybyste od jednoho titulu prodal dva tři kousky ročně. Mít to v papíru, tak by se to nevyplatilo, resp. nezaplatilo by to sklady.
-
Pokud by se mi ty e-knihy objevily na disku samy od sebe, bude to samozřejmě vítaný zdroj příjmů. Tady ale řešíme úplně něco jiného. Vydavatel musí teď zaplatit autorovi, teď překladateli, teď redaktorovi, teď sazečům. Distributor musí teď platit za distribuční kanály. Z toho, že budou příštích padesát let dostávat pár korun, to teď nezaplatí.
Ano, když už je to elektronicky vydané, nic nebrání tomu nechat to v nabídce 50 let a mít to jako drobné přilepšení. Teoreticky to možná za 50 let umožní pokrýt nějaké drobné z fixních nákladů, které se jinak rozpočítávají do ceny jednotlivých knih, a ceny to o něco sníží. Na současné ceny to ale nemá vůbec žádný vliv.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Vzhledem k tomu, že papírové knihy se dnes, až na naprosté výjimky, tisknou z elektronických formátů velice snadno konvertovatelných do čehokoli "sežratelného" čtečkou, tak ten nakladatel opravdu má na disku soubory "samy od sebe". A neexistuje sebemenší důvod, aby neudělal strategickou rozvahu ve stylu: teď vydám 1000 papírových knížek a v následujících padesáti letech budu místo dělání dotisků prodávat e-book.
Jistěže na tom může prodělat, ale to může na vydání papírové knihy taky, a ty prodělky jsou tam vyšší (skladování knih, vožení do obchodů a zpět, likvidace beznadějně neprodejných).
Ve skutečnosti jeden "bestseleroidní" e-book může pokrýt náklady na větší počet "propadáků" než v případě papírových knih (takže nakladatel méně riskuje a víc vydělá) a navíc i ty "propadáky" lze dlouhodobě prodávat. I řada současné klasiky, hojně vydávané, byla ve své době propadákem a ocenila je až dlší generace (např. Bílá velryba). -
Naštěstí už ti nakladatelé, kteří si mysleli, že trh s e-knihami zaplácnou splácaninou, která jim vyleze z automatické konverze z tiskových podkladů, jsou na ústupu – asi velice rychle poznali, že takhle nic neprodají. Že je to neprůchozí cesta sice bylo jasné od začátku, po zkušenosti s automatickou konverzí tiskových materiálů na web – ale někteří to holt museli objevit znovu. Že si toho ještě nevšimli někteří diskutující na Lupě, to mne netrápí.
To, že se zlomek vydaných knih prodává dlouho, vám nikdo nebere, nemusíte to opakovat stále dokola. Vydavatel ale musí počítat finanční plán pro tu drtivou většinu, tedy že se mu náklady vrátí třeba během jednoho roku. Pokud se jedna z tisíce vydaných knih bude prodávat i za deset let, je to příjemný bonus, ale nic, co by ovlivnilo rozhodování o tom, jakou dnes nasadit cenu.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Záleží na tom, z čeho to konvergujete. Pochopitelně, napsat něco ve wordu a uložit to jako html, to je prasečina, bez jakékoli diskuse (problém ale vidím spíš v kvalitě toho wordu než v samotné idei této akce). Pokud napíšu něco v TeXu, tak to mohu zkonvertovat do ledačeho, od postscriptu přes pdf, ovladače různých tiskových zařízení, html až po třeba sérii obrázků jpg. A všude bude výsledek blízký maximu možné kvality v daném formátu.
V tom druhém odstavci zbytečně opakujete nepravdivou mantru: Řada papírových knih se neprodává za deset let jednoduše proto, že skladovací kapacity malo- i velkoobchodu jsou omezené a celé spektrum papírových knih, které by se kupovaly, se tam jednoduše nevejde. Obrazem situace může být zájem o autory a tituly v knihovnách nebo antikvariátech, případně ceny na aukcích a burzách (byť tam už někde může hrát roli sběratelská motivace, která je vůči samotnému obsahu knihy irelevantní).
Obrazem zájmu může být i to, co lidé shánějí po warez serverech (a v řadě případů proto, že se to legálně koupit nedá).
Spousta e-booků by mohla vydělávat, pokud by nakladatelé použili nějaký uživatelsky přívětivý model prodeje a rozumné ceny. A něco by vynesly, i kdyby si to koupilo pár lidí za rok (velká nakladatelství, mající v portfoliu desetitisíce titulů, by měla stálý příjem z tisíců placených stažení denně). Navíc, pokud by jejich cena byla rozumná, tak si to raději řada lidí stáhla, místo toho, aby zacházela se "sto let" starou knihou, kde předchozí půjčovatelé měli třeba tuberkulózu, AIDS nebo lepru (s trochou přehánění), dtto nákup v antikvariátu. -
Pokud něco napíšete v TeXu aby z toho vzniklo rozumné PDF, a převedete to do HTML, je to vidět na první pohled – a čtenář přemýšlí, zda ten obsah je opravdu tak dobrý, aby stálo za to se tím výstupem prodírat. To i výstup z Wordu do HTML bude často lepší. (Je to celkem logické, TeX je zaměřen na precizní sazbu v předem jasně definovaném formátu; HTML oproti tomu není ani zdaleka tak precizní, ale od začátku se počítá s tím, že výstupních formátů je nekonečně mnoho).
O tom, že se prodávají i staré knihy, nikoho přesvědčovat nemusíte. Problém je v tom, že je to jen zlomek celkové produkce. Jaký by byl modus počtu prodaných kopií za rok pět let po vydání knihy? Byly by to jednotky, nebo čistá nula?
Také jste pořád nevyřešil problém s tím, že ty úžasné zisky z ležákových e-knih bude mít vydavatel za padesát let, ale náklady má dnes.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Problém je, že z html (a doc apod.) nedostanete plnohodnotnou knižní stránku. Z TeXu přes pdf (nebo jiné formáty) ano. Pro mě prostě to, co zobrazuje čtečka na základě epub, pdb nebo mobi není plnohodnotné čtení. PDF něčím takovým může být (ale zcela jistě i nemusí; dá se i totálně zprasit a pokud se budu snažit, tak i v tom TeXu).
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
IMHO (a jakousi zkušenost s tím mám) stačí řádově 3 - 4 velikostní varianty k pokrytí prakticky všech zařízení, pokud nepočítám s tím, že by "slepejši" četli knihy na nějaké Nokii.
Nad rodinou a řazem písma bych si docela rád jako autor udržel kontrolu, i když nejsem takový perfekcionista jako třeba Váchal, který si pro své knihy sám vytvářel písma.
Vaše představa o "šílené drahotě" více variant je prostě směšná: Pokud byste tomu rozuměl, tak byste věděl, že je to v TeXu záležitost pár parametrů v hlavičce souboru. V případech hodně složitých vytvoření více hlavičkových souborů a následné změny odkazu na tyto soubory ve vlastním textu. Přičemž ty soubory mohu mít hotové za pár hodin (i s vyzkoušením) a mohu je následně použít pro libovolný počet textů.Jinak si dovolím ještě tuhle úvahu: Naprostá většina e-textů či e-booků nyní existujících na warez serverech je dítkem doby, kdy skener stál majlant a OCR programy, schopné s potížemi převést sken s diakritikou do korektně kódované češtiny, byly jen za peníze a jen pro Windows. Dnes je situace taková, že skenery dostatečné kvality jsou za pár šupů (v kombinaci s tiskárnou a kopírkou) a jsou schopny udělat sérii jpg obrázků, kterou schroustají free (případně GNU/GPL) programy i s češtinou (takže k těm skenerům ani nemusejí být ovladače pro nějaký alternativní OS). A roste nejen výkon těchto programů, ale i jejich uživatelská přívětivost a blbuvzdornost. To se dřív nebo později promítne do situace, že si e-book z papírové knihy bude moci udělat prakticky kdokoli. Nebude k tomu přitom potřebovat drahé programy a placený operační systém a hodinová dotace do výsledku bude relativně malá. Co to udělá s vydavateli předražených e-booků, případně s DRM, je vcelku jasné.
-
Takže když si budu chtít zvětšit písmo, změnit proklad řádků nebo okraje, mám smůlu. Aneb proč využívat výhod e-knihy, když můžu uživatele pěkně omezit.
Vytvořit ty varianty samozřejmě neznamená změnit pár parametrů, musíte pak sazbu ještě upravit – teda pokud to má vypadat rozumně. Než takhle vytvářet 4 varianty, to už je jednodušší připravit tu univerzální variantu ve formátu pro e-čtečky, kterou aspoň nebudete znechucovat čtenáře jako tím PDF.
Pokud e-kniha a papírová kniha stojí plus mínus stejně, nechápu, proč bych měl marnit čas nějakým převodem. Knižní skener s otáčením listů asi doma jen tak někdo nemá, takže jenom naskenovat tu knihu mne bude stát několikrát víc, než je cena té papírové knihy. Takže by se to vyplatilo, pokud by ta e-kniha stále třeba desetkrát tolik, co papírová. Takový případ jsem zatím neviděl.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Pokud nabídnu čtenáři 3 - 4 velikostní varianty, tak 90 procent z nich nebude mít potřebu něčeho jiného než výběr jedné z nich (a těch 10 procent rád přenechám autorům klasických příšerností na bázi pdb, epub apod.).
Nechápu, co rozumíte pojmem "upravit sazbu". TeX mi z upraveného souboru vygeneruje nové pdf zcela automaticky. Jen u extrémně malých stránek může dělat problém dělení slov (prakticky u stránek menších než A6). "Úprava řádkování" je IMHO většinou prasečina: Stránka má mít řádkování tak hustě, aby při zamhouření očí splynula do jedné +- stejnoměrně šedé plochy, a to TeX v charakteristice fontů má. Pokud píšete skripta nebo jiný naučný test, kde s něčím takovým pracujete (v TeXu se to dá řešit i jinak a lépe než zvětšováním mezer mezi řádky), dá se zvolit zase relativní úprava řádkování vůči charakteristikám fontu (to jsou jednotky jako em a ex) a máte to při jakémkoli zvětšování a zmenšování proporcionálně stejné. TeX také, na rozdíl třeba od Wordu, bude mít ty mezery mezi řádky u různých fontů téhož stupně různé, dle jejich hustoty, aby tam byl optimální vizuální vjem.Jediné, co TeX pořádně neumí odstranit, jsou "řeky" a s těmi si čtečka (resp. její SW) neporadí také.
-
Upravit sazbu znamená to, co normálně dělá sazeč. Např. úprava nevhodně zalomených řádků a stránek, odstranění řek atd. Ano, některé věci pro čtečku ovlivnit nelze, jiné je naopak potřeba upravit tak, aby se při různých variantách zobrazení zobrazily pokud možno správně.
Ano, TeX i Word vám PDF i HTML vygenerují zcela automaticky. Já ale píšu o případech, kdy je snaha, aby výsledek za něco stál. A v takových případech je potřeba Word zahodit, k sázecímu softwaru posadit někoho, kdo aspoň tuší, co dělá, a doladí ty věcí, které automaty zatím neumí.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Neviděl jsem čtečku, nebo čtecí SW na čtečkové formáty, který by řešil sirotky a vdovy, případně řeky. Neřeší to ani ten Word. A neřeší to ani jakýkoli prohlížeč html z těch, které jsem kdy měl v ruce. TeX spoustu věcí (na rozdíl od toho Wordu) vyřeší automaticky, případně má prostředky, jak mu ručně dopomoci, což ten Word prakticky vůbec nemá a 90 % snahy o nějakou opravu automaticky špatně zalomeného textu padne na snahu obejít vestavěnou obranu proti takovým ručním zásahům (proto se vůbec nelze divit lidem, co píší ve Wordu stylem "co řádek to enter", protože pak mají nad výsledkem podstatně větší kontolu).
-
Vydavatel vydá knihu za takovou cenu, aby se mu náklady vrátily už z prodeje prvního nákladu. Z případných dotisků má po odečtení variabilních nákladů už jen zisk. Takže řeší jen velikost nákladu, a tu přizpůsobuje tomu, kolik knih se prodá třeba za rok, ne za padesát let.
To riskování u e-booku není výrazně méně, je to o trochu méně. Vydavatel nemusí investovat do tisku a uskladnění, což není ani třetina ceny knihy. To není zrovna „výrazně“.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Něco o tom vím, takže např. vím i to, že řada nakladatelů dělá sazbu u dotisků nově (má zachovanou jen elektronickou podobu).
Skladování stovky knih 50 let znamená 50 x roční náklady na paletu ve skladu. Náklady na libovolný počet e-booků jsou proti tomu zanedbatelně malé.I zlí feudálové řešili problém, že ten les, co teď vysazují, dá dřevo až za pár desítek let. A zvládli ho vyřešit. To ovšem chce někoho, kdo nemá mentalitu zlatokopa: "nahrabat si a vypadnout".
-
Opravdu jste myslel sazbu? Pokud by si vydavatel neuměl nechat ani soubor InDesignu nebo PDF, jak by to zvládl s e-knihou? Ale vy jste spíš myslel, že nechají znovu vyrobit tiskovou formu, ne? Navíc by to bylo vidět i na sazbě, dotisk by ani nemusel mít stejný počet stran…
Pokud je podle vás to vydávání e-knih tak skvělá dlouhodobá investice, odkupte od nějakého vydavatele práva a vydělávejte na tom.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
1. Dělal to znovu, protože byl ... A protože byl takto zvyklý pracovat, jinak pracovat nechce a nechce se ani učit jiný styl práce. Nové vytvoření sazby přece zaplatí čtenáři, takže proč by se o to měl starat. A protože takto uvažuje většina nakladatelů, tak ani nemusí mít strach z konkurence.
2. Pokud by zde nebyly problémy typu "musíte mít živnosťák a platit minimální daň, bez ohledu na to, kolik vyděláváte", tak bych se do toho klidně pustil a své texty touto formou prodával. Věřím, že bych nebyl v mínusu a byl to takový rozumný přivýdělek, ale je otázka, zda bych pokryl onu "minimální daň", kvůli které řada živnostníků zavřela krám a šla na pracák (a / nebo pracovat na černo).
-
lojza (neregistrovaný)
jak se to vezme, "limituje", papírovou aspoň půjčit mohu, elektronickou ne, s tvrdym DRM ani nelze a pokud se sociální DRM neodstraní tak je riziko nemít ebook pod kontrolou s tím, že to někdo může poslat dál. A zpravidla neni problém se u jedné knihy prostřídat, nejsem knihovna a neobsluhuju půjčováním okresní město. A nevlastním sbírku vzácných tisků a když některé knížky bez problémů přežily padesát let a to i na nechráněné půdě, tak to bez jejich zálohy risknu.
-
x (neregistrovaný)
A ted pouzij mozek ... a trebas zjistis, ze z papirovy knizky autor dostane tak mozna 5% z prodejni ceny - to kdyz ma kliku.
A u ebooku netreba platit 2/3 toho, co se u papiru zaplatit musi (coz je distribuce a koncovy prodej), pricemz z ty posledni tretiny (coz je vlastni vyroba) odpadne tisk. Takze 1/3 cena je naprosto realisticky ocekavani a to u novych knizek, pricemz autor muze dostat vic, nez z papiru.
-
Tom (neregistrovaný)
Vas uctyhodny mozek bud brilantne popsal mezeru na trhu, mozna byste mel pospisit, nez ji nekdo zaplni.
Nebo pokud byste mel zajem a mate cim rucit, rad vam pujcim penize na rozjeti lukrativniho byznysu s eknihami, co se se budou prodavat za 1/3 soucasnych cen, nechte mi tu mail.
Druha moznost je, ze co rikate je fantasmagorie srovnatelna s napadem "nechapu, proc zemedelec prodava brambory do vykupu, ten pak obchodnim rezezcum, kdyz by je mohl prodavat za 1/3 u pole z valniku a vydelal by vic".
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Přesně tak, jak jste to popsal v posledním odstavci, fungují třeba farmářské trhy. A řada zermědělců prodá část své úrody přímo z pole nebo zahrady (jablka takto nakupujeme už léta, výrazně levněji než v obchodě a dáme za to cca dvoj- až trojnásobek toho, co dá výkupna). Případně takto fungují prodejní družstva či družstevní jatka s podnikovou prodejnou. A dostanete tam potraviny o podstatně vyšší kvalitě než v prodejních řetězcích za cenu "STANDARDNÍHO HNUSU dle ISO", nebo dokonce levněji.
Však také majitelé obchodních řetězců zaměstnávají haldy právníků, kteří se snaží tento způsob prodeje co nejvíc omezit a znedostupnit.V momentě, kdy pár autorů vytvoří "prodejní družstvo e-booků", tak budou mít nakladatelé těžký problém, který asi budou obtížně řešit třeba zpřísněním hygienických předpisů.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Je otázka:
1. kolik lidí má na něco podobného podmínky
2. kolik lidí to skutečně dělá
My kupujeme brambory na celý další rok přímo od pěstitele, maximálně někdy zjara koupíme nové brambory z mlsoty, nebo loni jsme koupili dva balíčky Keřkovských rohlíčků na štědrovečerní bramborový salát. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Ty letáky dotujete v ceně zboží, které je na nich inzerované. Ve skutečnosti ten "papír" tvoří podstatnou část ceny knihy (pokudf počítáte i náklady na rozvoz, svoz, skladování a likvidaci neprodejných kusů*).
________
* pokud jde prodej příliš pomalu, tak se vyplatí dát knihy do stoupy, protože prodej nezaplatí náklady na skladování - tohle riziko u e-booků odpadá prakticky zcela -
Karl (neregistrovaný)
U e-knih si nekupujete knihu jako takovou, ale právo na přečtení. Zdá se to být detail, ale v DRMové době je to naprosto klíčové.
Příklad: Firma XYZ nabízí čtečku a do ní e-knihy. Nad obsahem čtečky má totální kontrolu. Firma XYZ ale za pět let zkrachuje. A čtenář, vlastně držitel licence, se může jít klouzat.
A to je ten pokrok.
-
No nevím jaké e-knihy kupujete Vy, ale prakticky všechny, co jsem zatím koupil já (vydavatelství O'Reilly, Apress, Packt Publishing, Manning, InformIT...) žádné DRM nemají, maximálně tak to "sociální". Můžu si knihu kdykoliv stáhnout v PDF, MOBI, EPUB a někdy i v nějakých dalších formátech. Číst si to tak můžu na počítači, na tabletu, na Kindlu... Všechny ty knihy mám stažené, nikdo mi je vymazat nemůže a když by náhodou vydavatel krachnul, tak se také nic neděje. Myslím, že si v těch knihách budu klidně moci číst i za 10 let - i když nevím, jestli zrovna u některých IT věcí to bude mít ještě smysl. :-)
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
jsem koupil jednou CD s encyklopedií, která po roce přestala fungovat a doplněk a nové heslo nebyly, protože prodejce "zkrachoval" (= vybral peníze a zmizel).
Jen blbec se spálí víc než jedenkrát. Kdo prodává cokoli s DRM je pro mě potenciální podvodník a gauner. Nic od něho nekoupím a dílo si obstarám jinak (nebo ho raději oželím). -
Tak jasně - na tom, že DRM nebrat se nás asi shodne víc...
Jak jsem psal - u těch vydavatelství, kde kupuji teď, se mi tohle asi nestane.
Já si zase kdysi - snad ještě v 90. letech pořídil elektronické vydání knih Dějiny zemí koruny české a Dějiny evropské civilizace od vydavatelství Paseka (i když za elektronickou verzi byla myslím odpovědná firma FMI). Bylo to na CD, fungovalo to pěkně - na rozdíl od knih tam byly třeba i různé zvukové ukázky. Ale pak v novějších verzích Windows už to tak nějak nefungovalo vůbec. Na Linuxu si to také nepřečtu, na Kindlu už vůbec ne. Škoda.
A když jsem kvůli tomu zkoušel vydavateli psát, jestli nemají nějakou novější verzi, nebo co s tím mám dělat, když to chci spustit, tak žádná reakce.
-
LSD (neregistrovaný)
Multimediální CD, která dávno nefungují, protože ke svému běhu vyžadují prastaré verze operačních systémů či bůh ví jakých pluginů těch mám taky hromadu... Dějiny umění, Ottův slovník naučný a některá další... Ten otta je aspoň v pdf, takže se dá použít i teď, byť ovládání není nejpohodlnější. Ale ty ostátní... škoda mluvit, ještě že existuje wikipedie :-)
Taky jsem o víkendu našel na záložním disku asi 30 wma souborů, která jsem kdysi získal v nějaké promoakci nebo soutěži k zahájení prodeje hudby na allmusic.cz. Chtěl jsem si to pustit a ejhle - nejede. DRM. Ověřovací servery jsou dávno vypnuty, allmusic neexistuje a notebook, kde jsem měl staženou původní licenci je už asi čtyři roky zrecyklován... No, smazal jsem to...
-
No kdyby to bylo nějak zvlášť multimediální - ale to bylo tak těch pár zvukových či hudebních ukázek, jinak celkem nic. Kdyby to už tehdy měli jako PDFko, tak jsem spokojený a čtu si to dnes třeba na tom tabletu. :-)
A PDFko celkem komfortní být může - hlavně v tom jde vyhledávat, může to mít obsah a odkazy - co víc chtít. Ne u všeho mají smysl nějaké animace a podobně - i když je fakt, že si také vybavuji, že jsem měl kdysi snad nějaké astronomické multimediální CD, to bylo nějak více "hýbací" - ale to mi nějak dělalo problémy snad už v době nákupu a asi po roce jsem to raději vzdal úplně.
WMA - tak tyhle soubory se mi nelíbily už od začátku, tak jsem v nich nikdy snad ani nic neměl, nebo pokud jedno dvě alba, tak jsem to nějak nahradil MP3. Jak je vidět, byla to už od začátku dobrá strategie se takovým svinstvům vyhýbat...
-
LSD (neregistrovaný)
Ten Otta má problém, že jsou jednotlivé díly rozkouskovány do krátkých pdf souborů, kterých bylo na CD několik stovek a ještě různě rozmíchané a heslované. K tomu byl nějaký ovládací program, co umožnil vyhledávání apod. Instaloval ale nějakou absurdně starou verzi AcrobatReaderu snad 2.0 nebo 3.0 (v jiných nefungoval, resp. pro každý krok vyžadoval nové zadání hesla, což strašlivě zdržovalo). Nová verze pak zase využívala "active content" v IE.
Ale osobně za největší zvrhlost považuji různé bonusy pro PC na filmových DVD. Kromě toho, že většina z nich nepřekvapivě na nových počítačích nefunguje, tak často chtěly do počítačů instalovat strašlivý svinstva, aby se vůbec něco rozjelo. Nemluvě o různých reginálních omezeních. Podobně i multimediální bonusy na hudebních DVD. Schválně se podívám, jestli někdo v USA nezkoušel žalovat vydavatele, že zaplacený obsah nejde spustit, možná v tom jsou velké peníze :-)
-
Martine Liperte,
moc se mi líbí, jak Ti vadí, že někdo "obchází" zákon.
A už Ti nevadí, že eReading reálně zákon porušuje. Klame spotřebitele tím, že doporučenou cenu papírové knihy vydává za doporučenou cenu elektronické a inzeruje cenu ebooku jako slevu z ceny papírové.Mimochodem, neobcházíme zákon. Podnikáme přesně v intencích zákona. Bez výjimek. A třeba zveřejňujeme naše výsledky.
-
zaty (neregistrovaný)
Na Liperta asi nemá moc smysl reagovat, ten si bude stěžovat pořád. Jednou mu vadí Kindle a jeho uživatelé, pak mu vadí, že někdo využije možnost prodávat e-knihy z jiné země a tak si zvýšit zisk.
Já vám fandím. Eknihy čtu již od dob starých černobílých Palmů a jsem rád, že je tady prodejce, který to dělá dle mého gusta. Měli jste koule na to, prodávat bez tvrdého DRM, máte koule na to, prodávat z Lucemburska a chcete expandovat do zahraničí. Sice jsem toho od vás zase tak moc nenakoupil, protože čtu převážně starší scifárny, ale budu rád, když se bude dařit a přežijete i největší pohromu pro prodejce e-knih, což bude vstup Amazonu na český trh s ebooky. -
No jo (neregistrovaný)
Ale mně se to líbí, jako pěkný příklad, že to jde i jinak. Je jedno, na čem je založený jejich průmysl (nyní gambling, finance, turistika), prostě to funguje.
Bude to ale spíše tím, že tam neutrácejí za blbosti typu Grippeny, Casa, Opencard, Blanka... a peníze používají na smysluplné věci. Každý student tam třeba dostane plné stipendium na VŠ studium v UK.
Jo, je to sice malá země s 30 tis. obyvatel, ale denně tam jezdí za prací +10.000 Španělů ze sousedství :-)
-
Hmm (neregistrovaný)
Já bych ani nechtěl "něčeho podobného dosáhnout u nás", s tím materiálem, co zde povětšinou žije, to ani nejde :-)
Ale kdybych fantazíroval a ČR řídili třeba Švýcaři, tak by šlo využít zase naší strategické polohy v srdci Evropy, udělat z ČR daňový ráj, třeba se stát 51. státem USA a stát se tak středobodem veškerého podnikání v EU.
Tak konec snů a do práce :-D
-
jo jo (neregistrovaný)
A to ještě nevíte, jak vás český stát okrádá a lže co se týká např. sazby dph na nové byty. Tvrdí vám, že prý podle EU musí být na prodej nového bytu standartní zvýšená sazba dph, tj v česku teda 21%. Zajímavé, že když jsem kupoval v Lucembursku byt, tak jsem platil dph jen 3%.
-
frofo (neregistrovaný)
Další vychcanek z našich luhů a hájů. Zase další vyvadeni penez od ceskych lidi do zahraničí bez zdaneni u nas. Není nad papírovou knížku, kterou muzu pujcit, darovat, ktera precka klidne i staleti. Nepotrebuje baterky a zavislost na platforme ci zarizeni. V klidu mohu rici, ze se mnou nemuseji počítat, at si dani kde chteji. Omlouvam se za hacky a carky, neminim se patlat s telefonem.
ČLÁNKY DO MAILU