Vlákno názorů k článku Rozdílné sazby DPH na tištěné a elektronické knihy je nutné sjednotit od Ondřej Bouda - Jak je potom možné, že na Amazonu se...

Jak je potom možné, že na Amazonu se elektronické knihy prodávají za stejné ceny jako papírové a lidé je ve velkém kupují?

jo, platím za obsah, který si legálně a bez problémů přečetl z papíru za jedny peníze děda (v době kdy to před padesáti lety koupil), strejda, máma, táta, já, ségra, půjčil sem jí kámošovi, přečte si jí možná dcera nebo vnuk, dá se to teoreticky ještě prodat, dát do sběru nebo s tim zatopit. Takže reálná cena slušné knihy na jednoho čtenáře je tak 1/2 až 1/6 nominálu a tedy až třikrát levnější než ebook za 1/2 ceny papíru, který si legálně a bez nějakých odrbávek můžu přečíst jenom já.

Problém je, že z html (a doc apod.) nedostanete plnohodnotnou knižní stránku. Z TeXu přes pdf (nebo jiné formáty) ano. Pro mě prostě to, co zobrazuje čtečka na základě epub, pdb nebo mobi není plnohodnotné čtení. PDF něčím takovým může být (ale zcela jistě i nemusí; dá se i totálně zprasit a pokud se budu snažit, tak i v tom TeXu).

IMHO (a jakousi zkušenost s tím mám) stačí řádově 3 - 4 velikostní varianty k pokrytí prakticky všech zařízení, pokud nepočítám s tím, že by "slepejši" četli knihy na nějaké Nokii.
Nad rodinou a řazem písma bych si docela rád jako autor udržel kontrolu, i když nejsem takový perfekcionista jako třeba Váchal, který si pro své knihy sám vytvářel písma.
Vaše představa o "šílené drahotě" více variant je prostě směšná: Pokud byste tomu rozuměl, tak byste věděl, že je to v TeXu záležitost pár parametrů v hlavičce souboru. V případech hodně složitých vytvoření více hlavičkových souborů a následné změny odkazu na tyto soubory ve vlastním textu. Přičemž ty soubory mohu mít hotové za pár hodin (i s vyzkoušením) a mohu je následně použít pro libovolný počet textů.

Jinak si dovolím ještě tuhle úvahu: Naprostá většina e-textů či e-booků nyní existujících na warez serverech je dítkem doby, kdy skener stál majlant a OCR programy, schopné s potížemi převést sken s diakritikou do korektně kódované češtiny, byly jen za peníze a jen pro Windows. Dnes je situace taková, že skenery dostatečné kvality jsou za pár šupů (v kombinaci s tiskárnou a kopírkou) a jsou schopny udělat sérii jpg obrázků, kterou schroustají free (případně GNU/GPL) programy i s češtinou (takže k těm skenerům ani nemusejí být ovladače pro nějaký alternativní OS). A roste nejen výkon těchto programů, ale i jejich uživatelská přívětivost a blbuvzdornost. To se dřív nebo později promítne do situace, že si e-book z papírové knihy bude moci udělat prakticky kdokoli. Nebude k tomu přitom potřebovat drahé programy a placený operační systém a hodinová dotace do výsledku bude relativně malá. Co to udělá s vydavateli předražených e-booků, případně s DRM, je vcelku jasné.

Pokud nabídnu čtenáři 3 - 4 velikostní varianty, tak 90 procent z nich nebude mít potřebu něčeho jiného než výběr jedné z nich (a těch 10 procent rád přenechám autorům klasických příšerností na bázi pdb, epub apod.).
Nechápu, co rozumíte pojmem "upravit sazbu". TeX mi z upraveného souboru vygeneruje nové pdf zcela automaticky. Jen u extrémně malých stránek může dělat problém dělení slov (prakticky u stránek menších než A6). "Úprava řádkování" je IMHO většinou prasečina: Stránka má mít řádkování tak hustě, aby při zamhouření očí splynula do jedné +- stejnoměrně šedé plochy, a to TeX v charakteristice fontů má. Pokud píšete skripta nebo jiný naučný test, kde s něčím takovým pracujete (v TeXu se to dá řešit i jinak a lépe než zvětšováním mezer mezi řádky), dá se zvolit zase relativní úprava řádkování vůči charakteristikám fontu (to jsou jednotky jako em a ex) a máte to při jakémkoli zvětšování a zmenšování proporcionálně stejné. TeX také, na rozdíl třeba od Wordu, bude mít ty mezery mezi řádky u různých fontů téhož stupně různé, dle jejich hustoty, aby tam byl optimální vizuální vjem.

Jediné, co TeX pořádně neumí odstranit, jsou "řeky" a s těmi si čtečka (resp. její SW) neporadí také.

Neviděl jsem čtečku, nebo čtecí SW na čtečkové formáty, který by řešil sirotky a vdovy, případně řeky. Neřeší to ani ten Word. A neřeší to ani jakýkoli prohlížeč html z těch, které jsem kdy měl v ruce. TeX spoustu věcí (na rozdíl od toho Wordu) vyřeší automaticky, případně má prostředky, jak mu ručně dopomoci, což ten Word prakticky vůbec nemá a 90 % snahy o nějakou opravu automaticky špatně zalomeného textu padne na snahu obejít vestavěnou obranu proti takovým ručním zásahům (proto se vůbec nelze divit lidem, co píší ve Wordu stylem "co řádek to enter", protože pak mají nad výsledkem podstatně větší kontolu).

tak neplatí to pro všechny knihy. A Amazon pokrývá větší trh, takže má zřejmě i více zákazníků s větší kupní silou pro které je ta cena přijatelná. Ono to taky neni o poměru ceny mezi papírem a ebookem, ale i o absolutních částkách, kdyby byly papírové knihy levné, tak nikomu nebude vadit, že ebook stojí stejně.

Dokud se budou e-knihy vydávat na konkrétní počet "výtisků" bez ohledu na potenciál třeba časově téměř neomezeného prodeje, tak se to nikdy k lepšímu nezmění. Ano, dalo by se říct že to nejde, jenže většina těch nejde je virtuální pouze proto, že někdo nechce aby to šlo. Viz třeba ta info, že si někteří vlastníci práv vymiňují, že cena musí dosahovat určitého procenta ceny papírové knihy, tohle zrovna nesvědčí o tom, že by to levněji nešlo.
Ono je to taky o tom nevidět ten jeden prodaný výtisk papírové knihy a poměřovat to s tím, ale i těch x reálných čtenářů toho jednoho výtisku a najít model jak prodat všem co čtou.
Tak cena za papír se zpravidla vrátí už po prvním půjčení, což v rodině opravdu není problém, takže to tak dramatický není, že bych musel doufat že to budou číst i vnoučata aby se to vrátilo

jak se to vezme, "limituje", papírovou aspoň půjčit mohu, elektronickou ne, s tvrdym DRM ani nelze a pokud se sociální DRM neodstraní tak je riziko nemít ebook pod kontrolou s tím, že to někdo může poslat dál. A zpravidla neni problém se u jedné knihy prostřídat, nejsem knihovna a neobsluhuju půjčováním okresní město. A nevlastním sbírku vzácných tisků a když některé knížky bez problémů přežily padesát let a to i na nechráněné půdě, tak to bez jejich zálohy risknu.

Za současného stavu je asi pro každého výhodnější kupovat ty papírové. Pak ten e-trh vypadá tak, jak vypadá. Jó, žádnej prodejce, co házel svejm zákazníkům klacky pod nohy, dlouho nevydržel.

Zajímavé. Vy se bojíte povodní, požárů a plísní, ale že s vaší e-knihou můžete nakládat asi jako nesvéprávnej se svym majetkem, to vám nevadí? U mě je zase o dost důležitější tahle stránka věci.

Jenže právě tohle je omyl, který se producentům e-booků tvrdě mstí (a nejen u nás): e-book je prostě dlouhodobá investice a klidně mi bude nést výdělky z prodeje ještě za padesát nebo sto let. A v podstatě bezpracné. A pokud tento fakt ignoruji, tak tím vlastně "vysvětlím" zákazníkům, že nejlepší (ne-li jedinou) cestou k e-booku je jeho stažení z nějakých warez stránek. A mám-li je tak jednou vychované, tak mám prostě smůlu.
Nehledě k tomu, že při současných cenách e-booků se to vyplatí koupit v papíru, oskenovat a prohnat OCR a prodat dál. A protože OCR programy budou stále dokonalejší a blbuvzdornější, tak to bude dělat daleko víc lidí.

Pokud by vydavatel udělal rozpočet na NAHRÁVKU s tím, že se bude prodávat ještě za sto let, tak by neudělal žádnou chybu, prostě prvních deset let by se to prodávalo na vinylu, později paralelně s magnetofonovými kazetami, pak by se ta nahrávka digitalizovala (s minimálními náklady) a prodávala by se dál jako CD.
A, mimochodem, kvalitní věci natočené černobíle pro normální televizi, jsou pořád ještě koukatelnější než většina super rozlišujících, super barevných a stereo shitů. To se týká i situací, kdy to nové "dílo" je remake něčeho staršího.

Přesně tak, jak jste to popsal v posledním odstavci, fungují třeba farmářské trhy. A řada zermědělců prodá část své úrody přímo z pole nebo zahrady (jablka takto nakupujeme už léta, výrazně levněji než v obchodě a dáme za to cca dvoj- až trojnásobek toho, co dá výkupna). Případně takto fungují prodejní družstva či družstevní jatka s podnikovou prodejnou. A dostanete tam potraviny o podstatně vyšší kvalitě než v prodejních řetězcích za cenu "STANDARDNÍHO HNUSU dle ISO", nebo dokonce levněji.
Však také majitelé obchodních řetězců zaměstnávají haldy právníků, kteří se snaží tento způsob prodeje co nejvíc omezit a znedostupnit.

V momentě, kdy pár autorů vytvoří "prodejní družstvo e-booků", tak budou mít nakladatelé těžký problém, který asi budou obtížně řešit třeba zpřísněním hygienických předpisů.

Mno, CD představuje skutečně vyšší kvalitu proti vinylu (někdy dokonce takovou, že jsou poznat interpretovy chyby a výsledný dojem je paradoxně horší).
MP3 prodává málokdo, spíše si to, nebo ogg vorbis, udělají sami vlastníci CD. Hudební DVD proti CD žádnou vyšší kvalitu nepředstavuje (maximálně se vejde víc souborů na jednu placku). BlueRay proti DVD - tam je problém dvojí: Jednak pokud nemáte domácí kino za desítky tisíc, tak rozdíl proti DVD (ale často ani proti lepšímu videosouboru někde "uwarézenému") nepoznáte, jednak je problém, že je to vázáno na jeden operační systém nebo na speciální jednoúčelová zařízení. Tedy jde to přesně proti filosofii mít vše v jednom zařízení.
MMCH záznam z nepoškrábaného vinylu, prohnaný pár filtry, může být lepší než CD a po konverzi na MP3 rozdíl prakticky nikdo nepozná. Zejména ne na laciném přehrávači (a spousta věcí, co je na vinylech, na CD atd. nikdy nevyšla).

Ona jedna věc jsou komodity. Jejich cena je všude skoro stejná.

Druhá věc jsou služby. Za masáž v Praze platím 1/10 toho co bych USA a i moje práce je tu méně zaplacená. Takže pokud někdo napíše knihu, může mi ji také prodávat levněji. Na druhou stranu, na našem malém trhu docela chápu že chtějí z každého prodeje vytřískat co nevíc.

Jenže oba pohledy na věc nejsou zrovna relevantní. Vydavatel si musí ujasnit jesti chce brečet nad špatnými prodeji, nebo jestli chce vydělávat. Pokud chce to druhé, tak má knihy prodávat za cenu vztaženou ke kupní síle. Knihy za dolar kupuju bez přemýšlení, knihy za 300 korun a víc si kupuju jen když je opravdu hodně chci nebo potřebuju.

Podle mě je třeba nechat tyhle neschopné firmy zbankrotovat a začít úplně jinak a znovu.

Klasika se prodává i víc než sto let potom, co vznikla. Běžně se prodávají záznamy, převedené z fonografických válečků na modernější média (třeba Caruso). Prodávat se budou i další záznamy s historickou a sběratelskou hodnotou.
Prohnat nahrávku digitalizérem a její digitální podobu nějakými filtry je cenově naprosto zanedbatelné proti zaplacení studia a interpretů.
Totéž výroba bookletu. To jsou naprosto bagatelní náklady proti pořízení nahrávky (když zohledním inflaci).
U těch tištěných knih, které tak dramaticky líčíte, musíte počítat jednak se skladováním, jednak s remitendou, to u jakéhokoli díla v digitální podobě, distribuovaného po síti, odpadá, protože náklady na jeho skladování jsou velmi nízké: Kolik e-knih se vám vejde na terabajtový disk za cca 3,5 kKč v maloobchodní ceně (a věřím, že se to dá sehnat i levněji). Potřebujete, pochopitelně, 2 - 3 a pravidelně zálohovat, jednou za několik let, případně přetáhnout na novější médium (ovšem dodnes jsou použitelné páskové paměti někdy z 80. let).
Jinak k tomu "finančně dobře, abych mohl investovat" - naprostá blbost. Budu-li mít zboží, které se pravděpodobně za těch 50 - 100 let bude prodávat (byť ho třeba budu muset "překlopit" do jiného formátu a na jiné paměťové médium), tak mám ekonomické plus jako hrom, protože vrazit prachy do tohohle znamená je mít daleko líp ochráněné před inflací než na účtu v bance (a troufl bych si, že to bude lepší a jistější i než třeba investiční zlato, protože nikdy nevíte, kdy vám ho nějaký fašoun znárodní, ze stejného důvodu možná i lepší než umění nebo starožitnosti).

Ty letáky dotujete v ceně zboží, které je na nich inzerované. Ve skutečnosti ten "papír" tvoří podstatnou část ceny knihy (pokudf počítáte i náklady na rozvoz, svoz, skladování a likvidaci neprodejných kusů*).
________
* pokud jde prodej příliš pomalu, tak se vyplatí dát knihy do stoupy, protože prodej nezaplatí náklady na skladování - tohle riziko u e-booků odpadá prakticky zcela

udělejte si průzkum, kolik se po knihovnách půjčuje knížek, vydaných před 50 i více lety. Případně novějších vydání knížek napsaných třeba před těmi +- sto lety (tedy těsně před první světovou válkou). Pokud byste je měl někde na disku, tak by to byl stálý proud příjmu (a mohl byste cenu průběžně korigovat na inflaci), i kdybyste od jednoho titulu prodal dva tři kousky ročně. Mít to v papíru, tak by se to nevyplatilo, resp. nezaplatilo by to sklady.

Cena je částka, kterou za zboží ochotně zaplatí rozhodující část zákazníků. Zákazníci, kteří mají podstatně (řádově) vyšší příjmy budou ochotni platit i vyšší ceny. To je ekonomický fakt, se kterým nic nenaděláte. Z tohoto důvodu nemůžete mechanicky přebírat situaci, že když v USA je něco prodejné, že to za stejnou cenu prodáte i u nás.

Je otázka:
1. kolik lidí má na něco podobného podmínky
2. kolik lidí to skutečně dělá
My kupujeme brambory na celý další rok přímo od pěstitele, maximálně někdy zjara koupíme nové brambory z mlsoty, nebo loni jsme koupili dva balíčky Keřkovských rohlíčků na štědrovečerní bramborový salát.

Vzhledem k tomu, že papírové knihy se dnes, až na naprosté výjimky, tisknou z elektronických formátů velice snadno konvertovatelných do čehokoli "sežratelného" čtečkou, tak ten nakladatel opravdu má na disku soubory "samy od sebe". A neexistuje sebemenší důvod, aby neudělal strategickou rozvahu ve stylu: teď vydám 1000 papírových knížek a v následujících padesáti letech budu místo dělání dotisků prodávat e-book.
Jistěže na tom může prodělat, ale to může na vydání papírové knihy taky, a ty prodělky jsou tam vyšší (skladování knih, vožení do obchodů a zpět, likvidace beznadějně neprodejných).
Ve skutečnosti jeden "bestseleroidní" e-book může pokrýt náklady na větší počet "propadáků" než v případě papírových knih (takže nakladatel méně riskuje a víc vydělá) a navíc i ty "propadáky" lze dlouhodobě prodávat. I řada současné klasiky, hojně vydávané, byla ve své době propadákem a ocenila je až dlší generace (např. Bílá velryba).

platíte především práci: Tiskaře, knihaře, dovozce, prodavače v kamenném obchodě, pracovníka ve sběrných surovinách (nebo kotelníka) - to poslední, když blbě odhadnete prodejnost.

Tuto otázku musíte řešit i jako vydavatel papírové knihy. U e-booku máte bonus v tom, že riskujete výrazně méně. Navíc lze asi skladovat soubor na disku mnoho let podstatně snadněji a levněji než několik palet knih někde ve skladu.

Něco o tom vím, takže např. vím i to, že řada nakladatelů dělá sazbu u dotisků nově (má zachovanou jen elektronickou podobu).
Skladování stovky knih 50 let znamená 50 x roční náklady na paletu ve skladu. Náklady na libovolný počet e-booků jsou proti tomu zanedbatelně malé.

I zlí feudálové řešili problém, že ten les, co teď vysazují, dá dřevo až za pár desítek let. A zvládli ho vyřešit. To ovšem chce někoho, kdo nemá mentalitu zlatokopa: "nahrabat si a vypadnout".

Záleží na tom, z čeho to konvergujete. Pochopitelně, napsat něco ve wordu a uložit to jako html, to je prasečina, bez jakékoli diskuse (problém ale vidím spíš v kvalitě toho wordu než v samotné idei této akce). Pokud napíšu něco v TeXu, tak to mohu zkonvertovat do ledačeho, od postscriptu přes pdf, ovladače různých tiskových zařízení, html až po třeba sérii obrázků jpg. A všude bude výsledek blízký maximu možné kvality v daném formátu.

V tom druhém odstavci zbytečně opakujete nepravdivou mantru: Řada papírových knih se neprodává za deset let jednoduše proto, že skladovací kapacity malo- i velkoobchodu jsou omezené a celé spektrum papírových knih, které by se kupovaly, se tam jednoduše nevejde. Obrazem situace může být zájem o autory a tituly v knihovnách nebo antikvariátech, případně ceny na aukcích a burzách (byť tam už někde může hrát roli sběratelská motivace, která je vůči samotnému obsahu knihy irelevantní).
Obrazem zájmu může být i to, co lidé shánějí po warez serverech (a v řadě případů proto, že se to legálně koupit nedá).
Spousta e-booků by mohla vydělávat, pokud by nakladatelé použili nějaký uživatelsky přívětivý model prodeje a rozumné ceny. A něco by vynesly, i kdyby si to koupilo pár lidí za rok (velká nakladatelství, mající v portfoliu desetitisíce titulů, by měla stálý příjem z tisíců placených stažení denně). Navíc, pokud by jejich cena byla rozumná, tak si to raději řada lidí stáhla, místo toho, aby zacházela se "sto let" starou knihou, kde předchozí půjčovatelé měli třeba tuberkulózu, AIDS nebo lepru (s trochou přehánění), dtto nákup v antikvariátu.

1. Dělal to znovu, protože byl ... A protože byl takto zvyklý pracovat, jinak pracovat nechce a nechce se ani učit jiný styl práce. Nové vytvoření sazby přece zaplatí čtenáři, takže proč by se o to měl starat. A protože takto uvažuje většina nakladatelů, tak ani nemusí mít strach z konkurence.

2. Pokud by zde nebyly problémy typu "musíte mít živnosťák a platit minimální daň, bez ohledu na to, kolik vyděláváte", tak bych se do toho klidně pustil a své texty touto formou prodával. Věřím, že bych nebyl v mínusu a byl to takový rozumný přivýdělek, ale je otázka, zda bych pokryl onu "minimální daň", kvůli které řada živnostníků zavřela krám a šla na pracák (a / nebo pracovat na černo).

A ted pouzij mozek ... a trebas zjistis, ze z papirovy knizky autor dostane tak mozna 5% z prodejni ceny - to kdyz ma kliku.

A u ebooku netreba platit 2/3 toho, co se u papiru zaplatit musi (coz je distribuce a koncovy prodej), pricemz z ty posledni tretiny (coz je vlastni vyroba) odpadne tisk. Takze 1/3 cena je naprosto realisticky ocekavani a to u novych knizek, pricemz autor muze dostat vic, nez z papiru.

Není divu, že většina uživatelů čteček si elektronické knihy obstarává jinde, jinak a hlavně podstatně levněji :-)
Dokud bude u nás cena elektronických knih taková jaká je (v nejlepším případě cca 1/2 tištěné), tak to nikdo kupovat nebude - slušný trh tady začne existovat v okamžiku, kdy bude cena elektronické knihy na cca 10% současných hodnot - stejně se to stalo u DVD - za cenu cca 500Kč si jich nikdo ani nevšiml, teprve když se začaly na stáncích prodávat za cca 50Kč, trh se rozhýbal. S tím naši i cizí pseudonakladatelé nic neudělají i kdyby se sebevíc snažili :-)

Pokud je mi znamo, cena knizky na amazonu se pohybuje nekde mezi 0-20dolary, takova stredni cena je neco pod 10, coz je rekneme 200Kc. Jenze je to zaroven taky +- zakladni hodinovy plat. A bavime se o novych knizkach, cokoli starsiho se prodava taky klidne za dolar, nebo nekdy je i zdarma.

Jelikoz sme v CR rekneme na 1/3 ... tak by stredni cena nove knizky mela byt +- 70Kc. A to bez ohledu na to, zda jde o papir nebo e-book.

Zapomel jste zminit dost dulezitou vec: Obsah vasi papirove knihy je fyzicky navazan na papir a to Vas v pujcovani ponekud limituje. Taky se dost blbe zalohuje takze te vystavena rizikum jako jsou: povoden, pozar, hlodavci, plisen, atd.

O státní dotaci by se jednalo jen v případě, že by stát dorovnal konkrétnímu vydavateli ztrátu plynoucí mu z nákladů převyšujících výnosy. Kolega měl na mysli státní podporu v tomto segmentu, protože by se neposkytovaly žádné peníze konkrétnímu vydavateli, ale snížení sazby DPH by umožnilo stanovení nižší ceny komukoliv, kdo by nějakou knihu vydal. Jestli by tak skutečně učinil, je ovšem otázka.

I při prodeji papírové knihy se cena stanovuje tak, aby se vydělalo na prvním výtisku, nepočítá se s tím, že budou další možné dotisky, které by vydělaly. To je třeba brát v úvahu i u e-knihy. Pokud se předpokládá, že se prodá 1000 kusů, tak je třeba rozpočítat náklady do těchto 1000 kusů. Nemůže přece vydavatel kalkulovat cenu tak, že prostě rozpočítá do těch 1000 kusů jen 5 % nákladu s tím, že přece někdy v budoucnu se to možná dorovná, protože v podstatě ten prodej již jedné hotové e-knihy může být nekonečný.

Pokud máte dost peněz, tak je klidně používejte místo toeletního papíru na WC, ale nenuťe k podobným aktivitám druhé.

Takže ceny jsou nesmyslné, protože zákazníci jsou bohatší než my? A jiný výplod nemáte?

Proč by papírová kniha měla být dražší než elektronická? Kvůli ceně té trošky papíru a tiskařské černi? Každý den máte plnou schránku papírových letáku. Zdarma. Takže cena tisku asi nebude to podstatné.

Rocni spotreba brambor je skoro milionu tun (45kg na hlavu). Kolik z techto stovek tisic tun asi tak proteklo pres farmarske trhy?
Aha, ja zapomnel, existuje tu kospirace retezcu :-)

Kolik stojí průměrná knížka? Kolem tři stovek (odhad od boku). Kolik z toho může dělat papír? Nejdražší je lidská práce, ale lidi si furt myslí, že nejvíc stojí to, co můžete vzít do rukou.

Jste mi poradte, jak poznat, co se vlastne stane klasikou.
Bez tehle "drobnosti" jen plane teoretizujete

Tak si to spocitejte, prumerna cena je nekde kolem 250,- za tistenou knihu, to znamena, ze ekniha by podle tebe mela stat 25,-, tak, odecti si to zakladni: DPH 21%, naklady na distribuci (argument, ze si to lidi muzou prodavat na svem webu je scestny), tak kolik nam zbyde? 10, 15 Kč?
Teď z toho zbytku musi mit neco autor i nakladatel + samozrejme naklady na samotnou vyrobu (korektury, redakce, obalka, prevod do eknhy/vyroba samostante eknihy + bezne naklady jako telefony, zamestnanci, internet, najem, elektrina atd...) + se musi ten prijem zdanit.
Tak a ted si spocitejte, kolik eknih od jednoho titulu by se muselo prodat aby se vydelalo 1000,- cisteho zisku... A nezapomen, ze jsme v ČR, což je malá země a ečtení používá jen zlomek populace.

A ted to nejdulezitejsi, u filmu, knih, časopisu, PC her si prece nekupujes medium, ale obsah... U knihy nebo eknihy prece neni to nejpodstatnejsi nosic informaci, knihu si prece nekupujes, ze chces vlastnit 250 stranek papiru, ale proto, ze na tech 250 stranach jsou informace. palatis za obsah!

Takze by tedy mel (e)knihy dotovat stat nebo jak si interpretovat druhy odstavec toho, co pisete?

Zajímavé. A co cena rohlíků, zlata, domů a aut, neměla by taky být oproti západu třetinová? Ne že by se mi to nelíbilo, jen mi není jasné, kdo by měl ty ceny dotovat (a z čeho).

Vas uctyhodny mozek bud brilantne popsal mezeru na trhu, mozna byste mel pospisit, nez ji nekdo zaplni.

Nebo pokud byste mel zajem a mate cim rucit, rad vam pujcim penize na rozjeti lukrativniho byznysu s eknihami, co se se budou prodavat za 1/3 soucasnych cen, nechte mi tu mail.

Druha moznost je, ze co rikate je fantasmagorie srovnatelna s napadem "nechapu, proc zemedelec prodava brambory do vykupu, ten pak obchodnim rezezcum, kdyz by je mohl prodavat za 1/3 u pole z valniku a vydelal by vic".

Ony jim ty nesmyslné ceny procházejí v zemích, kde jsou lidé příjmově někde jinde (např. mají v dolarech nebo eurech víc, než my v korunách. Potom si mohou dovolit provádět ekvivalent zapalování cigarety stokorunou.