Vlákno názorů k článku Stane se rozhodčí řízení řešením doménových sporů? od Josef Aujezdský - nepřál jsem si zůstat v anonymitě..

Díky za hezký článek.

O tom, že veřejný návrh rozhodčí doložky je z právního pohledu nesmysl, by zřejmě nemělo být sporu. Smutné na tom však je, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky svou pravomoc z této „rozhodčí doložky“ už mnohokrát dovodil, přestože nedostatek jeho pravomoci byl stranou namítán. CZ.NIC se k této otázce odmítá konstruktivně vyjádřit, přes přímé dotazy. Až se tohoto modelu „chytnou“ jiné subjekty, můžeme se dostat ke skutečně absurdním situacím.

Oba zmiňované texty podmínek CZ.NIC jsou obecně na velmi nízké úrovni. Třeba i ustanovení zmiňované v článku nedává valného smyslu „Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální úsilí k odstranění a řešení vzájemných sporů vzniklých na základě smluvního vztahu dle těchto obchodních podmínek nebo v souvislosti s tímto smluvním vztahem a k jejich vyřešení zejména prostřednictvím jednání pověřených zástupců.“ Jedná o formulaci, která je poměrně častá má zřejmou inspiraci v angloamerických smluvních textech (což většinou nebývá dobré).

Ale přemýšlel tvůrce podmínek o tom, co toto ujednání znamená v českém právním prostředí. Co se bude dít, pokud nevyvinu maximální úsilí (co je maximálním úsilím), jaká je za to sankce? Mohu někoho žalovat, když jsem nevyvinul maximální úsilí k jednání s protistranou nebo když jsem se s ní vůbec nebavil. Odpověď bude, že zřejmě žalovat mohu i v tomto případě, což znamená, že ustanovení podmínek je obsoletní a zmatečné.

:))

HK ma sve zajmy, ale byl namitan pozdeji i u soudu ?