... otevrenou a drzou. Tady si nekdo dela soufky z milionu lidi. Ten pan to snad nemysli vazne! Vydzt ta smlouva prakticky svazuje vsechny krome myslim USA a jeste jedne nebo dvou krajin. Tim padem to znamena, ze podnikatele v USA muzou prakticky delat cokoliv [ jako delat "podobne" leciva a pod ] , zato podnikatele v Evrope za to same muzou byt stvani pred soud. A to nemluvim o obecnem dopadu na osobni svobodu.
Premyslim, co se asi stane, kdyz se techhle par milionu lidi skutecne namichne... a nebo jestli si ten vysmech nechame libit a sklopime usi. Vzdyt vetsina tech sasku tam je ciste diky nejake protekci nebo aby prosazovali zajmy par soukromych spolecnosti! Zkorumpovana banda...
ale je otázka, jaká bude realita. Kdyby to bylo ve finále všechno tak jednoduché, tak přeci nemá důvod podobné výroky vůbec pouštět do světa, prostě by na všechno kašlal s vědomím, že si to stejně ohlídá... Každý, kdo se k něčemu vyjadřuje ve smyslu "varování" před nějakými kroky, se obává, aby ty kroky nebyly učiněny.
Je asi třeba zdůraznit, že komisař může smlouvu předkládat pořád dokolečka, ale dokud námi zvolený Parlament vytrvá, není mu to nic platné. A že v sousedních USA ACTA prošla bez toho, že by se Kongresu někdo ptal a bez toho, že by byl brán v potaz názor veřejnosti.
Takže jakkoliv se nám umanutost komisaře může nelíbit, zatím je proces (ne)schválení ACTA v Evropském parlamentu mimořádnou ukázkou FUNKČNOSTI demokracie v Evropě, kterou nám jiné státy mohou závidět.
Dále bychom si měli uvědomit, že pokud ACTA odmítne EU, je pravděpodobně mrtvá. Pokud by ji odmítla ČR, velmi pravděpodobně nám bude cestou hospodářského nátlaku vnucena. Žádná rozvojová země nemá prospěch z existence duševního vlastnictví, přesto ji všechny musejí (alespoň formálně) respektovat, protože jinak by je západní země ekonomicky zablokovaly.
Takže reálně je evropská politika naší nejlepší šancí na obranu proti věcem, které se nám nelíbí. A to platí jak o ACTA, tak třeba o vízové povinnosti. Je proto v našem národním zájmu neodmítat rozhodování na evropské úrovni tam, kde jsou národní státy příliš slabé, a zároveň o co nejvyšší transparentnost a odpovědnost evropské politiky vůči občanům. Pokud by tento komisař (respektive jeho strana/prezident) čelil hrozbě výprasku v příštích volbách, jistě by si svůj postoj rozmyslel stejně pečlivě, jak nakonec učinili europoslanci.
Nesmíte o Evropském parlamentu uvažovat jako o běžných národních parlamentech, jejich legislativní proces se od standardu v mnohém liší. Nejsem si jist, jestli to platí i pro mezinárodní smlouvy, ale pokud se něco za posledních pár let od přijetí Lisabonské smlouvy nezměnilo, běžné směrnice bylo možno buď přijmout nadpoloviční většinou *PŘÍTOMNÝCH* poslanců, nebo zamítnout nadpoloviční většinou *VŠECH ZVOLENÝCH* poslanců (přičemž v případě zamítnutí v prvním čtení tam, mám pocit, byly ještě nějaké pokusy o kompromis, ale to už si nepamatuju přesně). Z toho plyne, že směrnici lze snadno přijmout, ale odmítnutí je mnohem těžší, zvlášť když je docházka do eulamentu taková, jaká je. Směrnice, které nebyly přijaty, ale zároveň se je nepodařilo odmítnout, *JSOU PO UPLYNUTÍ URČITÉ DOBY* (tuším že jde o tři měsíce) *POVAŽOVÁNY ZA PŘIJATÉ*.
Pokud tato pravidla platí i pro mezinárodní smlouvy, je pravděpodobné, že při opakovaném předkládání dříve či později nebude odmítnuta...
Těsně vedle. Pokud do jednání EU přímo nevstoupí, pak mezinárodní smlouvy ratifikují národní parlamenty.
A co se týče Lisabonské smlouvy, tak ta naopak vliv Evropského parlametu v rozhodovacích procesech posílila, protože přesunula desítky kapitol do procedury co-decision. A hlasuje se absolutní většinou. takže zase těsně vedle.
Souhlas mlčením je běžná demokratická metoda, Užívá jí také například český Senát.
No nevím, vlastní způsob hlasování o směrnicích se, pokud vím, nezměnil už od dob Maastrichtské smlouvy. V původní euroústavě (která také "posilovala pravomoci Europarlamentu) byl mnou popsaný způsob hlasování popsán - podle mých poznámek - v článku III-396. Přiznávám na rovinu, že dohledávat to v bordelu zvaném Lisabonská smlouva se mi už nechtělo, nicméně pokud vím, v tomto se LS ve výsledku od Euroústavy nelišila.
Souhlas mlčením v případě Senátu - hmm, nevšiml jsem si, že by Evropský parlament byl dvoukomorový...
Tohle: http://en.wikipedia.org/wiki/Fear,_uncertainty_and_doubt [ Strach, nejistota a pochybnosti ] prakticky destabilizace spolecnosti zvysovanim stresu. Zaroven to slouzi casto jako odvedeni pozornosti od neceho zavaznejsiho.
Daniel Dočekal by si nejdříve mohl něco zjistit o procedurách, než začne rejpat. Evropský parlament obejít nelze, resp. existují ojedinělé procedury, kdy rozhoduje jen Komise a Rada bez EP, ale tohle není ten případ. Taky není pravda, že může Komise nutit EP hlasovat donekonečna, než se jako Irsko rozhodně "správně". EP je suverénní instituce a procedury jasně danné primárním právem.
Jediná hodnota toho článku je v tom, že správně poukazuje na to, že de Gucht je kokot a EU má demokratické deficity (leč úplně jinde), zbytek je trapná čecháčkovská slátanina. Pro informaci pana Dočekala, ACTA musí odmávnout taky národní vlády, možná by bylo fajn upřít pozornost spíš tam.
Kritika je v pořádku, ale alespoň by se mohla zakládat na faktech, nikoli na vyděšených smyšlenkách jednoho eurofoba.
Není úplným tajemstvím, že De Gucht na ACTu kouká hlavně jako na obchodní smlouvu, řešící především otázky v "offline" světě. Tady vždy tvrdil a tvrdí, že ACTA problém není a dává smysl a proto za ní bojuje. Teď dělá vše proto, aby namotivoval jak to jde, EP před hlasováním. Není to nic než malinko přehnané PR. Ve skutečnosti v této věci komise parlament obejít nemůže - natož ty národní.
To je zase Dočekalovina. Říkám si, jestli náhodou nechce Lupa provokovat těmito cancy Dočekala. Zaprvé by si měl něco maličko nastudovat o EU právu, než začne plkat podobné nesmysly a šířit další podobné FUDs. Dočekal je známý konspirátor, ale už to docela přehání, protože EU parlament opravdu obejít nelze. Někdo už si tady dokonce všimnul tady v diskuzi, že pokud by to šlo tak snadno, tak to určitě nebude vytribubovat do světa, ale jde jen o politická gesta a připravování si půdy, jako každá exekutiva dělá. Evropský soudní dvůr kromě toho může v rozsudku přikázat, jak s takovou smlouvou jednat, takže tohle je pro takový zájem hodně nejistý počin jít k soudu (podobně i jako u nás, politikové se soudům snaží vyhnout, jsou poměrně dosti pro ně nevyzpytatelné). Dalo by se psát dál a bylo by to asi na článek tohle celé vysvětlit, ale to není cílem této reakce. Jen to je apel na Lupu, aby nepublikovala dál tyhle konspirační teorie a nebo udělala sloupek Dočekal - společenství paranoiků.