Vlákno názorů k článku Rozhodnutí Evropského Parlamentu ve věci ACTA se bude ignorovat. A schvalovat se bude dokud nebude schváleno od jilm - Je asi třeba zdůraznit, že komisař může smlouvu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 6. 2012 16:47

    jilm (neregistrovaný)

    Je asi třeba zdůraznit, že komisař může smlouvu předkládat pořád dokolečka, ale dokud námi zvolený Parlament vytrvá, není mu to nic platné. A že v sousedních USA ACTA prošla bez toho, že by se Kongresu někdo ptal a bez toho, že by byl brán v potaz názor veřejnosti.

    Takže jakkoliv se nám umanutost komisaře může nelíbit, zatím je proces (ne)schválení ACTA v Evropském parlamentu mimořádnou ukázkou FUNKČNOSTI demokracie v Evropě, kterou nám jiné státy mohou závidět.

    Dále bychom si měli uvědomit, že pokud ACTA odmítne EU, je pravděpodobně mrtvá. Pokud by ji odmítla ČR, velmi pravděpodobně nám bude cestou hospodářského nátlaku vnucena. Žádná rozvojová země nemá prospěch z existence duševního vlastnictví, přesto ji všechny musejí (alespoň formálně) respektovat, protože jinak by je západní země ekonomicky zablokovaly.

    Takže reálně je evropská politika naší nejlepší šancí na obranu proti věcem, které se nám nelíbí. A to platí jak o ACTA, tak třeba o vízové povinnosti. Je proto v našem národním zájmu neodmítat rozhodování na evropské úrovni tam, kde jsou národní státy příliš slabé, a zároveň o co nejvyšší transparentnost a odpovědnost evropské politiky vůči občanům. Pokud by tento komisař (respektive jeho strana/prezident) čelil hrozbě výprasku v příštích volbách, jistě by si svůj postoj rozmyslel stejně pečlivě, jak nakonec učinili europoslanci.

  • 26. 6. 2012 20:25

    Honza Jaroš (neregistrovaný)

    No nevím, vlastní způsob hlasování o směrnicích se, pokud vím, nezměnil už od dob Maastrichtské smlouvy. V původní euroústavě (která také "posilovala pravomoci Europarlamentu) byl mnou popsaný způsob hlasování popsán - podle mých poznámek - v článku III-396. Přiznávám na rovinu, že dohledávat to v bordelu zvaném Lisabonská smlouva se mi už nechtělo, nicméně pokud vím, v tomto se LS ve výsledku od Euroústavy nelišila.

    Souhlas mlčením v případě Senátu - hmm, nevšiml jsem si, že by Evropský parlament byl dvoukomorový...

  • 26. 6. 2012 19:41

    Honza Jaroš (neregistrovaný)

    Nesmíte o Evropském parlamentu uvažovat jako o běžných národních parlamentech, jejich legislativní proces se od standardu v mnohém liší. Nejsem si jist, jestli to platí i pro mezinárodní smlouvy, ale pokud se něco za posledních pár let od přijetí Lisabonské smlouvy nezměnilo, běžné směrnice bylo možno buď přijmout nadpoloviční většinou *PŘÍTOMNÝCH* poslanců, nebo zamítnout nadpoloviční většinou *VŠECH ZVOLENÝCH* poslanců (přičemž v případě zamítnutí v prvním čtení tam, mám pocit, byly ještě nějaké pokusy o kompromis, ale to už si nepamatuju přesně). Z toho plyne, že směrnici lze snadno přijmout, ale odmítnutí je mnohem těžší, zvlášť když je docházka do eulamentu taková, jaká je. Směrnice, které nebyly přijaty, ale zároveň se je nepodařilo odmítnout, *JSOU PO UPLYNUTÍ URČITÉ DOBY* (tuším že jde o tři měsíce) *POVAŽOVÁNY ZA PŘIJATÉ*.

    Pokud tato pravidla platí i pro mezinárodní smlouvy, je pravděpodobné, že při opakovaném předkládání dříve či později nebude odmítnuta...

  • 26. 6. 2012 20:03

    V. D. (neregistrovaný)

    Těsně vedle. Pokud do jednání EU přímo nevstoupí, pak mezinárodní smlouvy ratifikují národní parlamenty.

    A co se týče Lisabonské smlouvy, tak ta naopak vliv Evropského parlametu v rozhodovacích procesech posílila, protože přesunula desítky kapitol do procedury co-decision. A hlasuje se absolutní většinou. takže zase těsně vedle.

    Souhlas mlčením je běžná demokratická metoda, Užívá jí také například český Senát.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).