Cituju svého nakladatele, odpověď je z fb.
Dobrá, tak po milionté prvé: autor, byť sebelepší, dodává nakladateli polotovar. Nakladatel zajišťuje redakci, několikery korektury, poskytuje autorovi zpětnou vazbu (mnohem důležitější a cennější než přátelé a betatesteři, neboť motivovanou penězi, ne přátelstvím), sazbu, obálku, reklamu, marketing a další věci, které je schopen fundovaně zajistit jen málokterý autor - a pokud ano, neměl by čas na psaní. Stejně tak není nakladatel obvykle časově a technicky schopen (kromě napsání knihy, samozřejmě) zvládnout postavení vlastního funkčního prodejního webu, jeho provozování, spravování platebních bran a dalších finančních institutů, dohody s prodejci elektronických čteček a podobně. Argument, že "práce už je hotová," je platný pouze u knih starších, které se nově dávají do elektronické distribuce. U knih, které se dávají do prodeje zároveň tištěné i elektronické, je to jinak - náklady na výrobu se musí zaplatit tak jako tak, a je jedno, z kterého zdroje ty peníze přijdou. Přičemž u paperbacku jsou náklady na tisk cca 10% z celkové ceny knihy. To sice u elektronické knihy odpadá, ovšem tam má zase autor vyšší procentní honorář z prodaného kusu, aby v absolutní ceně dostal plus mínus stejné peníze.
V současné době je to tak, že pokud u tištěné knihy nedosáhne prodej minimálně tří tisíc výtisků, vždy má z vydané knihy větší peníze autor než nakladatel (který ovšem riskuje kromě své vlastní práce i peníze, které investoval). U elektronických knih se po odečtení 20% DPH dělí inkasované peníze zhruba na třetiny mezi distributora, nakladatele a autora. Přičemž autor zpravidla dostává nevratnou zálohu.
Takže v konečném důsledku je na tom autor co se týče příjmů nejlépe - a je to tak správně, protože odvedl nejvíc práce.
Co se týče sponzoringu autora: v pořádku, je to jistě chvályhodné, ovšem je nutné brát to skutečně jako sponzoring. Protože jinak se dostáváte do situace, kdy si chcete přivlastnit rohlík, a aby to nebyla krádež, věnujete peníze zemědělci a mlynáři, kteří vypěstovali skvělé zrní a výborně ho umleli. A přitom ignorujete pekaře, který ze suroviny udělal výsledný produkt.
Závěrem: Omlouvám se za poraženecké řeči a možná příkrý tón, ale tohle opravdu s Petrou vysvětlujeme horem dolem už rok a někdy si připadáme jako Sisyfos. Nicméně samozřejmě (vzhledem k tomu, že popis situace byl schematický a velmi stručný) pokud máte jakékoli dotazy, ptejte se.
K úvodu - víte, mě z praxe přijde, že to tvrzení o tom, jak je nakladatel děsně důležitý pro korektury a redakce přijde spíš jako typický příklad snahy udělat pravdu ze stokrát opakované lži...
Sám jsem mimo jiné psal desítky recenzí odborných knih z oboru fotografie. A neviděl jsem snad jedinou, kde by nebyly chyby a to ne maličkosti, často šlo o totální bláboly.
Takže máme dvě možnosti:
První je ta, že ti strasně důležití korektoři a redaktoři jsou banda pitomců. No a pak druhá možnost je taková, že reálně žádná pořádná korektura a oponentura neproběhne, jen se tak maximálně opraví překlepy :-(
Tohle je prostě realita a když to člověk vidí, tak má opravdu problém vidět přínos vydavatele aspoň z poloviny tak velký, jak tvrdíte.
A naokraj - dosud popisuji zkušenosti z odborné literatury, kde se pohybuji i profesionálně, ale ono to u "upírů" a podobné brakové literatury není o nic lepší!! Občas to pro osvěžení čtu, ale případy, kdy jsou v knize totální logické nesmysly (narušené vazby v příběhu) jsou také velmi běžné. Takže zase - opravdu ta korektura a redakce probíhá na úrovni, která stojí za řeč??? Fakta pro to moc nemluví :-((
Poznámka -zrovna od Petry Neomi jsem shodou okolností nečetl nic, takže si to nemusí brát osobně, píšu pouze o podobném typu literatury...
Spolupracuju s takovými lidmi, které pokládám za schopné odborníky. Nevím o případu, že by nám v knize utekla dějová linie, je samozřejmě možné, že v několikasetstránkové knize uteče jeden, nebo dva překlepy. A redaktor je důležitý, autor potřebuje zpětnou vazbu dřív, než kniha vyjde. Podívejte se do tiráže zahraničních knih, kolik redaktorů a konzultantů se na nich podílí a samozřejmě to zvyšuje kvalitu, nebo přinejmenším faktickou správnost knihy.
Sice budu zdanlive proti vlastnim zajmum, ale neda mi to nereagovat na toto PR nakladatele, protoze je mi pravda milejsi nez klam v zajmu zachovani statutu quo.
Nakladatelstvi je v podstate par profiku s rozsahlym balastem kolem. Sam jsem tim byl prekvapen, kdyz jsem v jednom velkem mezinarodnim zacal pred 18 lety pracovat. Pripomnelo mi socialisticke podniky s umelou zamestnanosti, neefektivni komunikaci, vysokou rezii pocinaje budovami (ok, v pocatcich internetu bylo vyhodne mit vse fyzicky 'pod jednou strechou') a dalsimi negativy.
Je treba si uvedomit, ze nakladatelstvi si chce udrzet autory-zakazniky, a proto zvelicuje svoji dulezitost. Faktem ale je, ze za posledni roky technologicky vyvoj vse velmi zjednodusil, zvlaste diky pdf.
Pro pripravu knihy do tisku (tj. pdf textu, obrazove casti a obalky) je treba techto profesi: autora, redaktora, korektora, designera textu, obrazku a obalky. (Pokud jde o originalni obrazky, tak jeste malire.) Nikoho dalsiho. Idealni je co nejvic profesi spojit, ovsem ne na ukor kvality. Jak uz sem zminil, s kolegou jsme zvladli vydat knihu sami v nadstandardni kvalite.
> U elektronických knih se po odečtení 20% DPH dělí inkasované peníze zhruba na třetiny mezi distributora, nakladatele a autora. Přičemž autor zpravidla dostává nevratnou zálohu.
Nakladatel ma procento ze prodeje, ale zamestnance plati jednorazove. Zde je tedy vyznamny prostor pro autora jak usetrit - najmout si pouze potrebne profese, ktere odvedou praci za dohodnutych podminek.
Vlastni prodejni web/eshop a platebni system (Paypal) zvladne udelat jeden clovek, opet zaplaceny jednorazove. Hosting dnes take neni prilis drahy, idealne u nekoho spolehliveho s vlastnim serverem, schopneho rychle reakce na problemy. Pak jiz jen nekoho, kdo ma na starost sklad, baleni a expedici. Zde samozrejme usetri osobni odber. Vse by tedy v klidu mohl zastat autor s nekolika cleny rodiny, z nichz nekteri budou pracovat na castecny uvazek.