Autor článku má na věc správný právní náhled. Přesně podobnou situaci (v teoretické rovině - bez konkrétního případu) jsme právně analyzovali, a došli jsme k naprosto stejným závěrům, jako autor.
Z těchto našich závěrů ale nijak neplyne, že bychom byli zastánci doménových spekulací. Jde jen o to, že mohou nastat případy (např. u domén používající obecná slova a názvy), kdy může být (jakoby) oprávněných nároků víc, a pak opravdu nelze jednoznačně určit, kdo na doménu má nárok. Pak zde platí - kdo dřív registruje, tem má. Sám jsem váhavostí (pouhý týden) přišel o doménu, která by trefně charakterizovala náplň činnosti, ale někdo byl bohužel rychlejší. Nic nenadělám. Jako náhradní jsem si zaregistroval identickou, ale s *.com, což už není ono.
Souhlasim se systemem "Kdo driv prijde, ten driv mele."
Kdyz to jde v USA (a nemyslim, ze by mela jejich prezidentska kancelar zajem na tom, aby na domene .com bezelo, co tam bezi...):
http://www.whitehouse.com/
http://www.whitehouse.gov/
Proc by to neslo u nas?
Pravidla jsou jasne dana (jsou OBECNE UZNAVANA a tedy OBVYKLA). Podle meho nazoru neni v ZADNEM PRIPADE mozne, domahat se preregistrovani domeny soudni cestou.
A co se tyka obrany proti spekulantum, tak by po zjevne "necestne" registraci, mela byt domena uvolnena tak, aby si ji mohl opet kdokoliv zaregistrovat.
Vse na zaklade soudniho opatreni, ktere muze iniciovat napr. "vaznejsi" zajemce o domenu, slozici jiste zaruky, ze v pripade, ze by domena byla volna, tam bude opravdu neco provozovat (klidne jedinou fotku svych sexualnich hratek).
A po uvolneni je tu opet volny trh a system "Kdo driv prijde..." Takze se muze klidne stat, ze ten, kdo rizeni navrhnul, bude mit smulu a o domenu prijde v cestne soutezi o dve minuty. Ale to je jeho boj.