Dámy a pánové, to co tu ten člověk hlásá je jedno jediné obrovské svinstvo. Vezmeme to od shora:
Ohledně toho, že ten milý pán z OSA si v podstatě nemůže legálně stahovat hudbu z iTunes se tu již psalo. Takže ode mě jen - zajímavé Faux pas a zdá se, že si naběhl sám sobě.
Odstavec dvě zavání vyhrožováním a zastrašováním, čili klasickou taktikou těchto mafiánských organizací.
Ten průzkum, kde se lidé domnívají, že mají stahování autorsky chráněného obsahu v ceně připojení k internetu bych chtěl vidět, to je maxiblábol.
Na internetu žádné peníze neutíkají a pokud ano, mohou si za to producenti entertainment obsahu sami, svoji zkostnatělostí, nenažraností a monopolními praktikami. Nicméně ano, jedena věc filmový a hudební průmysl poškozuje, když si totiž stáhnete hudbu nebo film, před jeho zakoupením, nebo shlédnutím v kině a zjistíte, že je to sračka, jako 90% současné produkce, tak už za to logicky nebudete chtít platit.
Brečet nad tím, že chudák textař a já nevím kdo ještě nemá z čeho žít je blbost. On to snad pro někoho dělá a předpokládám tedy, že s dotyčným subjektem má smlouvu o provedení práce, za kterou dostal zaplaceno, případně by mu tím subjektem měla být odváděna paušální platba z výdělku daného subjektu. Rozhodně nevidím jediný důvod, proč by měl něco dostávat od OSA, případně někoho jiného. Celý tento sytém plateb za autorský obsah je nesmysl a měl by být zrušen.
Viz předchozí odstavec. Celý tento systém poplatků je špatný. Navíc je nutné si uvědomit, že obrovské procento Audio nosičů je chráněné proti kopírování a tipl bych tak 99% všech DVD a 100% všech Blu-Ray. Čili můžete mi říct, proč se tedy ve 100% případů odvádějí poplatky, když za ně legálně nic nedostáváme? Tomu já říkám státem posvěcená zlodějna.
Tento a dalších několik odstavců se v podstatě týká toho, co už jsem psal. Krátce, všechny organizace jako je OSA zrušit. Přeskočím tedy až k odstavci 14.
Obchody iLegalne.cz a podobné, které implementují do svého prodávaného zboží DRM a podporují jen proprietární formáty ať se jdou bodnout. To je špatný přístup a mnohokrát už se o tom mluvilo. Např. iTunes a další obchody již nějakou dobu prodávají hudbu bez těchto nesmyslů a prodeje jim určitě neklesly. Čili se tedy jen jedná o další zbytečné omezování a poškozování zákazníka ze strany zpátečnických vydavatelů. Já osobně bych si nějaké WMA s DRM nikdy nekoupil. Dejte mi FLAC v plné kvalitě a nemáme se o čem bavit, uděláme byznys.
Další dva odstavce viz. můj předchozí komentář.
Další dva odstavce týkající se kopírování chráněných nosičů už jsem v podstatě v předchozím textu komentoval. Je to prostě bordel a navíc chráněný nosič, zvlášť u audia považuji prakticky za jeho poškození. Mám doma dvě chráněná audio CD a můžu si je strčit do špic, protože muziku přehrávám jen na PC, případně z paměťových přehrávačů a svého mobilu. Nikdy více nekoupím chráněné CD. Hádejte kdo na té blbosti prodělá.
Další dva odstavce se týkají menší míry stahování v USA atd. Podívejte se na jejich trh a možnosti. Kam se hrabeme, ani z toho iTunes v podstatě nesmíme legálně nakupovat. Navíc ceny v USA jsou podstatně nižší než u nás + jejich příjmy jsou také někde jinde. S morálkou, respektem k duševnímu vlastnictví, atd. to nemá nic společného. Na prodeji DVD u časopisů apod. je jasně vidět, že když je rozumná cena, tak i u nás prodáte třeba i suché z nosu.
Komentář k České pirátské straně je zcela zcestný. Přečtěte si volební program zde. ČPS rozhodně nehodlá nikoho připravit o příjmy, nebo legalizovat něco špatného. Je jasné, že dosavadní systém autorských práv je zcela špatný a je třeba ho změnit. Do tohoto stavu byl doveden lobbizmem vlastníků autorských práv, kteří nemají problém zachrastit penízky na správných místech.
V tomto odstavci je to asi poprvé co s tímto pánem souhlasím. Zavedení poplatků z internetového připojení je nesmysl, ostatně jaké celé tyto poplatky jako takové.
Francouzi jsou magoři a HADOPI odporuje dokonce jejich ústavě a i směrnicím EU. Mimo to, zákazníkům nemají co ukazovat obě tváře. Zákazník je ten kdo si má diktovat podmínky a buď jim vyhovíte a vyděláte, nebo jděte do háje.
Proč vydavatelé tak dlouho ignorovali internet? To je jasné, oni by v tom dokonce rádi pokračovali. Ono to tzv. pirátství je prostě jen reakce na jejich státem posvěcený monopol, respektive oligopol. Jinak to zlomit nejde.
K CC licenci toho snad není moc co říct. Každá aktivita umožňující lidem svobodně tvořit a potom tu práci svobodně sdílet, stavět na ní a rozvíjet ji dále ku prospěchu všech je dobrá. Navíc ji nikdo nikoho nenutí používat, takže kdo má potřebu ji užít ať ji užije a kdo ne, tak ne.
Pokud jste dočetli až sem, máte můj obdiv. To je ode mě vše.
Pokud mi nesedne ovládání mp3 přehrávače, co jsem si neměl možnost vyzkoušet předem, tak ho vrátím. Když nesplní knížka moje očekávání, tak ji třeba prodám. Což třeba s "uměleckým zážitkem" jaksi udělat nemůžu...
Proto je jediný poctivý způsob tento: Nejdřív představení, pak platba. Například nejprve zadarmo ke stažení konzervy jako reklama (hudba, filmy v menším rozlišení), na základě které se odhodlám zaplatit za kino, za koncert, případně kvalitní nosiče s nějakou přidanou hodnotou k těm konzervám. Totiž hudbu nebo filmy (i knížky apod.), které bych chtěl vnímat jen jednou jedinkrát, stejně nepovažuju za umělecké dílo, za které bych chtěl platit.Lidi totiž chodí kupodivu na koncerty, do divadla, na přednášky atd. i když už (nebo spíš právě protože) znají písničky z CD, hru z televize nebo názory autora z knih. Proč asi? Protože takhle získávají onu přidanou hodnotu, kterou jim žádná konzerva neposkytne. Zábavní průmysl ovšem tohle nesmí připustit, protože ten je na prodeji kopií zakonzervovaných dat bez přidané hodnoty závislý.
Domnívám se, že pan Strejček úmyslně uvedl zavádějící informaci o české pirátské straně, když tvrdil: "Česká pirátská strana oslovuje potenciálního voliče pod heslem zachování osobní svobody občana. Svoboda jednoho jedince ale přece končí tam, kde začíná svoboda jedince druhého. Zaráží mě, že nechtějí připustit, že sdílení na Internetu nelegální formou je v rozporu s mravním cítěním."
Jen pár citací z programu české pirátské strany: "Prvním bodem je snaha o revizi autorského zákona, jehož současná právní úprava je nevýhodná pro obě strany, tj. pro umělce i uživatele jejich děl."
Já zde žádné jednostranné stranění uživatelům nevidím, ale podívejme se lépe na další body: "Transparentní nakládání s příjmy z odměn v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. Každý má právo vědět, kam směřují peníze, které nedobrovolně zaplatil kolektivním správcům autorských majetkových práv." Transparentnost je jedna z věcí, které ose opravdu chybí.
Předpokládám, že největší problém bude mít osa zejména s tímto bodem:"Dekriminalizace šíření díla v elektronické podobě za účelem nekomerčního užití. Naše představa je taková, že pokud jde o nekomerční šíření, neměl by za něj nikdo dostat ani podmíněný trest". Tady OSA, respektive pan Strejček vychází z předpokladu, že uživatel by si hudbu koupil, když by ji chtěl nekomerčně (pro sebe) používat. Což je nesmysl.
Současná délka autorských práv je nesmyslná, proto chápu bod: "Zkrácení doby trvání majetkových práv ze současných 70 let od úmrtí autora na mnohem kratší dobu. Výsledná doba by měla být předmětem veřejné diskuse." Jak jsem četl informace, v návrhu se mluví něco o 30 letech právě kvůli velkým vydavatelům, kteří by při kratším období byli prostě schopni počkat dokud nevyprší práva a pak začít vydávat desky bez poplatku autorům.
Zato takhle jsem utratil za koncerty a tricka nejmin nekolik tisic, a predpokladam ze z toho vetsina sla dane kapele do kapsy.
Většina určitě ne, tohle všechno polyká peníze: tisk plakátů a jejich výlep, propagace v médiích (ať už za peníze nebo za vstupenky jako ceny do soutěží) provize předprodeje vstupenek, pronájem sálu nebo přírodního amfiteátru, pořadatelská služba v místě koncertu, stavěči a bourači pódia, zvukaři a osvětlovači, a to nezmiňuji provizi nebo zisk pro, mám-li užít vašich slov, příživníků – agentury, která kapelu zastupuje (málokdy dělá manažera bubeník), a firmy, která koncert pořádá (málokdy je pořadatelem koncertu agentura, která kapelu zastupuje).
...protože v zákoně je jasně a doslovně napsáno, že mam právo vytvořit si rozmnoženinu pro vlastní potřebu a sem k tomu oprávněn použít a teť cituji "všechny dostupné technické prostředky".
Kde je to napsáno? Můžete uvést konkrétní paragraf? Já v platném znění na portal.gov.cz v § 30 a souvisejících takovou větu nenacházím.
Jsou to výrobní firmy jako každá jiná firma a nemají žádná jiná práva. Oni jen vylisovali audio nebo audiovizuální dílo na nosič a v této podobě prodávají tato autorská díla veřejnosti.
Teď máte na mysli fabriku typu Gramofonové závody Loděnice, která na zakázku lisuje CD a DVD na zakázku, nebo vydavatelství, které má s autory uzavřenou nakladatelskou smlouvu a do pořízení nahrávky investovalo svoje peníze a producentské schopnosti?
V tom nejsou rozpory, protože logická návaznost paragrafů je v tomto případě takováto:
Dovodit nemůžete nic nebo jen na vlastní riziko. Užít dílo jinak než v rámci výjimek uvedených v AZ, smíte jen tehdy, jste-li k tomu oprávněn. Šíření je takovým způsobem užití díla, který je zásahem do práv autora.
Abyste tedy mohl cizí dílo dále šířit, musí být splněna některá z podmínek:
Přičemž souhlas uvedený v třetím bodě nemusí být (a pokud se nejedná o svobodné licence typu GPL, GFDL nebo Creative Commons, pak obvykle ani není) přenositelný.
Práva k dílu vznikají autorovi vytvořením díla (§ 9 AZ), netřeba explicitního upozornění například ve formě značky ©. Vámi zmíněné licenční ujednání (licenční smlouva) specifikuje, jaká práva (kromě těch, které máte ze zákona) vám autor díla poskytuje.
Pokud nemáte právo dílo šířit, nemůžete to dělat. Že začnete (díky vlastnostem použité technologie) dílo šířit ještě předtím, než jste zjistil, že jste stáhnul striktně chráněné a ne volně šířitelné video, vás automaticky nezbavuje zodpovědnosti za případnou způsobenou škodu. Zákon, respektive práva autorů, můžete porušit i nevědomě, ale rozhodující by tady byl výrok soudu v občanskoprávním řízení (o náhradě škody).
Napisu pisen, dohodnu se s kapelou bud na konkretni cene odkoupeni prav, nebo na pausalni cene... jak si ji kapela zhodnoti je jeji vec.
Tento model je možný již nyní, v platném AZ jej upravuje § 61 (dílo na objednávku), přičemž to, která práva si jako autor ponecháte, je součástí smlouvy o dílo. Ale pokud byste chtěl tento model nařídit jako jediný možný, tak se představte takovouto situaci: z jedné vaší písně nečekaně stane mezinárodní hit, který kapela zhodnotí statisíci prodaných CD nebo placenými staženími – pořád budete spokojen s původní zaplacenou cenou? A co když kapela zhodnotí vaši píseň tak, že ji „prodá“ do reklamy velké nadnárodní společnosti, ale podle vašeho modelu vy jako autor hudby už nedostanete ani korunu, protože jste veškerá majetková práva k dílu „prodal“ kapele?
A OSA? K cemu?
OSA je zde hlavně kvůli hromadnému zastupování autorů, v tomto případě skladatelů a textařů (výkonné umělce, spisovatele, herce, výtvarné umělce zastupují jiné, obdobné organizace), v situacích, kdy není jednotlivé vykonávání práv možné nebo efektivní.
Příklad: kapela na plese hraje skladby desítek autorů, má pořadatel plesu žádat o souhlas s užitím písně a vyplácet po desetikorunách (akci obvykle dělá kvůli výdělku nebo jinému svému prospěchu, takže je fér, aby se nějak podělil s autory) každého z desítek autorů z playlistu zvlášť? A z opačné strany: má autor nebo jeho zástupce celý den vyřizovat telefony, maily a papírovou korespondenci kvůli řádově desítkám halérů až desítkám korun z každé smlouvy? Proto autoři založili (OSA je občanské sdružení) organizaci, která je zastupuje v takových a podobných (vedle tzv. veřejné produkce třeba též užití v rozhlasovém a televizním vysílání nebo tolik kritizované náhradní odměny z prázdných médií).
Příklad není scestný (nikoli zcestný), je to reálný a častý případ, plně v souladu s platnými právnimi předpisy. To, co chcete, by vedlo k ještě větší byrokracii, k ještě většímu zapojení „parazitů“ (agentů nebo asistentů jednotlivých autorů) – nebo naopak výraznému omezení užívání děl, protože lze těžko čekat, že by každá vesnická kutálka, každá plesová kapela, každý DJ, každá rozhlasová a televizní stanice... uzavírali dohodu s autory všech skladeb, které chtějí mít v repertoáru. Současné řešení prostřednictvím kolektivního správce je pro většinu z nich výrazně jednodušší.
Není podstatné, jestli kapela hraje zadarmo nebo za peníze, protože autora se nikdo neptal, jestli na konkrétní akci může být jeho dílo veřejně provozováno, pokud se nejedná o zákonné výjimky typu školní představení nebo občanský obřad.
Málokdy kapela hraje výhradně vlastní věci, skladby mají konkrétní autory (a jen v mizivém procentu případů jsou jimi všichni členové kapely). Honorář za vystoupení je honorářem za vystoupení; odměnu za užití skladeb dostanou jejich autoři (včetně těch autorů, kteří stáli s kytarou nebo za mikrofonem na jevišti) prostřednictvím kolektivního správce.
Janeček, Janda, Vondráčková ani Gott neuvidí ani haléř, náhradní odměny z kopírek a kopírovacích služeb inkasuje DiLiA, která zastupuje autory literárních děl.
Jinak jde o stejný princip jako u těch disků – při prodeji kopírky nelze rozlišit, zda na ní bude nebo nebude moci být rozmnožováno chráněné dílo, jako při prodeji prázdného DVD nelze rozlišit, zda na něj bude nebo nebude vypáleno chráněné dílo. Za takové situace jsou dvě alternativy: buď bude rozmnožování pro osobní potřebu, nyní povolené v § 30 AZ, zakázáno – jenže to není efektivně kontrolovatelné a vymahatelné, anebo bude povoleno výměnou za ty náhradní odměny, jejichž výše je (v přepočtu na jedno médium) snad snesitelná.
Ohrazujete se proti spotřební dani z každého litru benzinu, i když jej lijete do travní sekačky, se kterou na silnici nevyjedete?
Hudba a filmy nejsou zboží jako máslo nebo auto, hudba a filmy jsou zboží jako fotky másla nebo fotky auta. K tomu, že fotka auta je žádoucí artikl, vás nejdřív musí zmanipulovat reklama. Ta vám musí nahustit do hlavy, že uvidět fotku a uslyšet nahraný zvuk motoru je něco, po čem toužíte a že za to stojí zaplatit. A nejlépe předem, protože co kdybyste si po "zážitku" řekl, že vám to za peníze nestojí.
Proto taky kopie takové fotky bude žalována tak, jako byste ukradl auto... protože kdyby byly fotky auta zadarmo, byla by to jen reklama pro výrobce auta a už by se na tom nemohl přiživit ten, kdo prodává jeho fotky.
Nechápu, proč se v kině neplatí až na konci, a to dobrovolnou "doporučeným" příspěvkem. Protože by se nemohly točit sračky se stamiliónovým nákladem, za které by nikdo nebyl ochoten zaplatit po zhlédnutí, ale na které půjde a které zaplatí předem kvůli manipulativní a šikovné reklamě?
Cim to je, ze z internetu nejde stahnout predstaveni divadla?
Opravdu nejde divadelní představení zaznamenat a poté šířit jako nahrávku? Dokonce s tou výhodou, že mimiku obličeje uvidíte a dialogy uslyšíte lépe než z posledních řad. Zkuste do divadla přijít s kamerou a postavit si ji do uličky na stativ, pak dejte vědět, jak jste pochodil.
CC je postaven na tom, že vydáte jednorázově licenci neomezenému množství uživatelů a nemáte možnost dostatečné kontroly nad tím, zda dochází k užívání v souladu s licenčním ujednáním. (...) Oprávnění udělíte neomezenému počtu uživatelů navždy.
Licence Creative Commons není jedna univerzální, ale existuje více variant podle toho, jaké podmínky na povolené užití stanovuje, například:
Licence CC existují oproti klasickému copyrightu velmi krátkou dobu, znění přizpůsobené českému právnímu řádu (verze 3.0) méně než rok, takže na hodnocení jejich přínosu je brzo. Při použití podmínky NC, ND nebo SA zůstává autorům prostor pro výdělek kdykoliv, kdy strana, která dílo chce užít, nechce nebo nemůže dodržet tyto omezující podmínky.
Vybavuji si případ, kdy obrázek uvolněný pod CC-BY-SA („uveďte autora, zachovejte licenci“) na projektu Wikimedia Commons (sesterský projekt Wikipedie, úložiště multimediálních souborů dostupných pod svobodnými licencemi) byl použit v koláži na titulní stránce časopisu Reflex. Autor se obrátil na Reflex s tím, že užití bylo v rozporu s licencí a požaduje, aby Reflex buď titulní stránku uvolnil pod stejnou licencí, anebo mu vyplatil honorář. Dostal honorář. (Dle platného zákona autor může při neoprávněném užití žádat dvojnásobek obvyklého honoráře, nevím jak konkrétně se domluvili v tomto případě.)
Viz AZ:
§ 4 Zveřejnění a vydání díla
(1) Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.
(2) Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno.
Oprávněným = zveřejnění provede sám autor nebo někdo, komu autor udělil souhlas.
Nevím jak vy, ale já když něco zkopíruji, tak tím nic z originálu neodeberu. Maximálně si tedy můžu koupit "oprávnění užívat", nikoliv zboží. Zkuste tedy tu poučku znovu a nahradit slovo "zboží" slovem "oprávnění". Schválně, jestli vám to bude taky znít tak nekompromisně...