No podívejte pokud vlezete do otevřeného soukromého bytu - už jste porušil zákon a majitel Vás vůbec nemusí na nic upozorňovat, prostě zavolá policii a ta Vás na místě může "sebrat".
Pokud vlezete do toho samého bytu a ten bude označen jako obchod, může Vás majitel sice vykázat ven, ale těžko může zavolat policii bez toho aby Vás nejprve "vyhodil" prostě v prvním případě jste porušil zákon už prvním vkročením do toho prostoru, ve druhém pouze tehdy pokud po jste nezereagoval na tu výzvu. Dále je jasné že v obchodě také nemůžete všude a "zveřejněna" je jenom část prostor.
No tak jako je samozřejmé, že jsou rozlišeny obchody, a každému je jasné kam může jít a kam už ne, tak by měly být rozlišeny webové prezentace aby bylo jasné jaký obsah a za jakých podmínek je možné přebrat, aniž bych si musel s někým dopisovat.
To přece není nic proti právům žádného autora.
Citace z díla zákon řeší jasně o tom se asi nemá cenu bavit.
Pokud něco zveřejním jakýmkoliv způsobem NEMĚLO by to automaticky znamenat souhlas s volným užitím díla, pokud to není autorem výslovně dovoleno
Nejjednodušší řešení je domluvit se s autorem díla co Vám s jeho výtvorem dovolí a co ne.
Pokud si autor webu dělá reklamu pomocí RSS, aby jeho čtenáři měli aktualní info, ještě neznamená, že mají příjemci jeho RSS právo k jakémukoliv užití jeho díla.
jestli pokulhává moje přirovnání, tak u toho Vašeho jsou zlamané obě nohy. Nehledě na to, že já jako majitel obchodu Vás jako zákazníka mohu vyhodit kdy se mi zlíbí a ani Vám nemusím nic prodávat, ale to se už bavíme o úplně něčem jiném.
To Vaše přirovnání jaksi dost kulhá.
Technicky vzato je úplně jedno, jestli článek budu krást pomocí RSS a nebo prostým grabováním obsahu. Obojí je stejně snadné a pokud to někdo bude chtít udělat, tak to prostě udělá.
Já tvrdím, že pokud něco zveřejním RSS čtečkou tak by to MĚLO znamenat automatický souhlas s přebráním jenom přesně té části obsahu, jakou RSS kanál poskytuje, s jasným uvedením odkazu na zdroj a případného copyrightu.
Jde právě o to, aby bylo možné jednoduše a jasně rozlišit, ten obsah webu, jehož autor si nepřeje aby byl citován a přebírán ani kousek, přes obsah jehož autor přivítá citace na různých webech až po autory, kteří budou rádi pokud jejich dílo vystaví na svých stránkách i někdo jiný.
To je prostě to samé, jako když v bytě v přízemí vidíte otevřené dveře, tak taky dovnitř nelezete, pokud ale na těch dveřích bude uvedena otevírací hodina, vedle bude výklad se zbožím, tak prostě dovnitř vstoupíte a už se nemusíte znova ptát, jestli to majitel myslel vážně. Taky byste se asi divil, kdyby Vás v takovém jasně deklarovaném případě majitel nařknul z narušení domovní svobody. Přitom v tomo obdobném virtuálním případě je podle Vás jediná možnost a to přímá domluva s majitelem.
Jistě: vyfotit škvírou mezi žaluziemi souseda jak si to u sebe doma s někým rozdává je taky vlastně "veřejně dostupné" - tedy technicky možné. Přesto tím zasahujete do jeho práv. To chce trochu uvažovat i o někom jiném než o sobě...
A kde berou pravo vubec neco fotit, kdyz to neni jejich ze ? Vy jiste peclive sledujete okoli a kdykoli vas nekdo vyfoti tak po nem chcete vytrhnout film/rozslapat flash/.... ?
Nevidim v tom rozdil, vyfotit neco venku a dat si to na web a "vyfotit" neco na webu a dat si to na svuj web. Oboji pochazi z verejne dostupnych zdroju.
Mně bohužel připadá, že spousta lidí pořád považuje Internet za jakýsi alternativní svět, který by měl mít nějaké vlastní (ideálně nepsané či žádné) na skutečném světě nezávislé zákony. Jenže Internet NENÍ nic takového! Je to _jen_ nástroj, prostředek, médium, soubor technologií či jakkoliv jinak to chcete nazvat. Pracují s ním lidé, občané států, kterých se existující legislativa jednoznačně týká. To, co někdo někomu provede na Internetu má dopady v reálném světě a chcete-li všechno svádět na nedostatečnou legislativu, ptám se v čem je nedostatečná? Nemůže být přece samostatný zákon pro každou specifikaci, formát či novou technickou vychytávku, se kterou zrovna přijdeme? Důležité je, aby byly stanoveny obecné principy a pravidla. A ty podle mě jsou. Nedostatečné je pouze uvědomění lidí v tom, že jejich odpovědnost a povinnost dodržovat nějaká pravidla nekončí kliknutím na ikonu webového prohlížeče. V tomto souhlasím s tím, že by se pár soudních precedentů hodilo. Stačio by při tom pouze důsledné dodržování těch již existujících předpisů.
A ještě k tomu přirovnání s mluvením na veřejnosti a posloucháním. Když si stoupnu na ulici a odrecituji tam svoji básničku, rozhodně to neznamená, že každý, kdo šel kolem a slyšel ji, má od té chvíle právo ji vydat v nějaké sbírce.
Já souhlasím s tím, že většina lidí RSS kanály skutečně nabízí za účelem určité "reklamy". Nemám nic proti tomu, aby se to tak dělalo. Ale jsem proti tomu, aby to bylo považováno za naprostou samozřejmost a aby byl každý, kdo chce nějakým způsobem hájit svá práva, vydáván za exota.
Ale to už trochu zklouzáváme do jakési filozofické roviny:-)
Pokud je mozne technicky jednoduse neco zcizit, tak to není krádež? Zapomenete klíčky od auta v zapalovaní a já si sním mohu odjet - technicky je to jednoduché, zjistit kdo stím autem odjel je hůře zjistitelné ...
ke zbytku vašeho příspěvku
To že nějaký článek jakýmkoliv způsobem zveřejním, nedává nikomu práva k užití toho díla na svoje obohacení. Tak to prostě je a pokud se s autorem nedomluvíte jinak, nemáte prostě na použití jeho díla nárok.
Tak tak - krásná básnička :)
Bohužel dnešní doba jaksi technicky není v souladu s legislativou okolo "duševního vlastnictví" a tak místo cenění zubů a puristickém trvání na názoru, že snad i blbej příspěvek do diskuze je autorským dílem a běda tomu, kdo by snad z něho opsal jednu větu, by snad bylo lepší zapojit hlavu a vyrovnat se s tím, že technicky "zcizit" někomu nějaký článek je mnohem jednodušší a mnohem hůře zjistitelné a už vůbec postižitelné než to bylo za doby papírových médií.
Proto bych osobně byl pro to, aby bylo jasně řečeno, nebo aby existoval nějaký soudní precedens, který by přejímání informace z RSS kanálu avšak !!!POUZE!!! v rozashu v RSS zveřejněném, nepozměněném a s uvedením odkazu na zdroj a s uvedením copyrightu, povolil aby to bylo jasné a bez možnosti dvojího výkladu. Dost mi zde diskuze připomíná podobnou, kde se řešilo, jestli vyhledávače indexováním obsahu neporušují autorská práva poskytovatelů obsahu. Taky tam vystupovali "svatí" ochránci autorských práv, kteří mají patentovány nesjpíše i vlastní prdy a nejraději by si od Googlu nechali platit za uvedení odkazu, o které kolikrát sami za pomoci různých SEO technik bojují:)
Prostě by bylo dobře, kdyby bylo něco jednoznačně daného , co všeobecně značí, že tento obsah lze za výše uvedených podmínek převzít a zveřejnit jinde. Pro mne to už dnes je právě RSS , a pokud vyloučím nějaké extrémy, tak je to i všeobecně chápáno. A je to tak dobře.
Možná by bylo dobré specifikaci RSS doplnit o parametr, který by určoval, zda je kanál určen POUZE pro osobní čtečky nebo zda je určen i pro veřejné agregátory obsahu.
Nicméně dokud to nebude, bylo by obecně prospěšnější zveřejnění v RSS kanále považovat za souhlas se šířením podle výše uvedených principů.
P.S. Taky máte pocit, že se internet bude ještě dlouho živit mraky cizopasných právníků ?
To je přirozené právo vyplývající z aplikace zdravého rozumu. Reklamní šot je totéž. Je to zjevně autorské dílo, ale v životě jsem neslyšel o tom, že by někoho napadlo za "neoprávněné šíření reklamního šotu" někoho stíhat. Trailer je totéž v bledě modrém. A RSS je totéž v bledě růžovém.
Zavádíte tu trochu Hospodu Na mýtince... stěžujete si, že tam chodí lidi; argumentujete tím, že není nikde psáno, že mají právo tam chodit a že lze naopak aplikovat jiný zákon, který jim tam chodit neodvoluje.
Stejně jako u Cimrmanů, i u vás ta argumentace připadá publiku absurdní a odměňuje ji smíchem.
To Vám právě skončil kroužek mladých komunistů?
Pan Páleš si nestěžuje, že ho poslouchají, on si stěžuje na úplně něco jiného, ale to by chtělo pochopit psaný text ;-)
A kde berou tisíce fotografů právo vystavovat svoje fotografie na webu a přitom nechtít, aby si je každej trubka kopíroval na blogísek, že? Kde berou hudební skupiny právo dávat lidem možnost přehrát si po internetu jejich skladby, ale snažit se zamezit jejich stažení a umístění jinam? Kde vlastně ti lidi berou právo chtít nějaká práva, že?
A kde ty beres pravo nekomu vnucovat nejake clanky na webu ? Dat neco na web = stoupnou si na ulici a vyrvavat do okoli. A ty si pak stezujes, ze te poslouchaj lidi co dou kolem.
Pokud nekdo nechce aby jeko vytvory byly na webu nekompromisne sireny, necht je nezverejnuje!
Web je tu totiz od toho aby se clanky sirily, linkovali nezi sebou ...
<rss version=\"2.0\">
<channel>
<title>RSS kanál pro moji novou básničku</title>
<link>http://www.pales.cz/basnicka.xml</link>
<language>cs</language>
<copyright>Copyright 2008 Ondrej Páleš</copyright>
<pubdate>28. 5. 2008</pubdate>
<item>
<link>http://www.pales.cz/basnicka.xml</link>
<title>Moje nová básnička</title>
<description>
Dnešního dne z večera,
potkal jsem tu kačera.
Článek o tom píšu,
pro našeho Ríšu.
Má sláva sahá do nebes,
díky, díky, eReSeS!
</description>
</item>
</channel>
</rss>
Doufám, že už bude konečně jasné o co mi jde. Nejsem právník, ale jestliže něco má charakter autorského díla (ve smyslu zákona), je přece jedno, jestli je to ve formátu XML, HTML, MathML, RSS, MP3, AVI, MPG či jakémkoliv jiném, a je jedno, jestli je to stostránkový elaborát či šestiveršová básnička, tříhodinový film či tříminutová ukázka z filmu, pořád to přece nic nemění na tom, že se jedná o autorské dílo a tak s ním taky musí být zacházeno. Nebo se snad pletu? Pokud ano, žádám fundované zdůvodnění. Na žblepty typu "nemáš to dávat do RSS" už nebudu reagovat.
"RSS má obsahovat jen prvních X (tuším 500) znaků. Bylo to v nějaké specifikaci." - ano, bylo to ve specifikaci RSS verze 0.91 z roku 2001. Už specifikace RSS1 tohle omezení zrušila (i když doporučovala se tímto limitem řídit). V nové specifikaci RSS 2.0, který je defacto standardem, se dočtete:
An item may represent a "story" -- much like a story in a newspaper or magazine; if so its description is a synopsis of the story, and the link points to the full story. An item may also be complete in itself, if so, the description contains the text (entity-encoded HTML is allowed), and the link and title may be omitted. All elements of an item are optional, however at least one of title or description must be present.
Blbej - neblbej!
RSS má obsahovat jen prvních X (tuším 500) znaků. Bylo to v nějaké specifikaci. Když je někdo blbej a narve si tam celej článek, tak se nemůže divit, že čtečka mu to načte celý. Je to jako kdybyste někde v rámci výměny odkazů poslal odkaz typu <a href="adresa">A tady vypsanej celej článek...</a>. A pak byl naštvanej, protože druhá strana zveřejnila článek (Proč ne, když tak přišel do Vás?) měl tam být přeci jen nadpis, ne?
Zavádíš do češtiny nové pojmy? "okopírovaný trailer" ... jdu to přidat hned do wikipedie a dám ti na to copyright aby to už nemohl nikdy nikde nikdo použít protože ty jsi to použit ted a tady v diskuzy :-) lol
Jistě, díky za argument. Takže žádné takové právo pravděpodobně neexistuje. To jsem chtěl slyšet:-)
Jinak pleteš hrušky s jabkama. Něco jiného je film - trailer a něco jiného okopírovaný film - okopírovaný trailer. Srovnávat jedno z jedné dvojice a druhé z druhé dvojice nejde.
Vůbec nic jsi nepochopil. To, že ty si myslíš, že něco nějak je, ještě neznamená, že je to tak správně. Ptám se znovu: kde bereš _právo_ přejímat cizí dílo jenom proto, že ty se _domníváš_, že bylo vydáno za účelem dalšího šíření či dělání reklamy?
Nic by ti nebránilo zablokovat stahování rss pro jejich web nebo jim napsat a požádat o stažení tvého rss, teprve poté kdyby to neudělali by to bylo protiprávní (jestli vůbec) ... když ti tak vadí že někdo stahuje tvoje RSS tak jej bud neposílej nebo si k němu napiš nějaké podmínky pro stahování ...
Ehm co? Trailer je trailer, jak si ty nazveš nějaké video je tvoje věc :-)
Trailer = upoutávka na film je jiste autorským dílem, ale je dělané proto aby se dál šířilo a dělalo reklamu, to co ty tady zas pleteš o krátkém videu je opět příklad jablek a hrušek ...
kdo říkal něco o neuvedení zdroje? co do RSS pošleš to se v agregátorech zobrazuje, vetšinou je to logo, odkaz na hlavní stránku a odkaz na celý článek ...
Hm, takže zpřístupnění webové/emailové diskuse ve formě RSS vlastně znamená, že co kdokoli v té diskusi řekne, to si může každý dát bez uvedení zdroje na svůj web?
Nevím který právní předpis stanoví, že když je něco ve formátu RSS, automaticky je možné to přejímat bez svolení autora. Jistě, máme tu jakousi nepsanou zvyklost, že se prostě RSS kanály přidávají do různých čteček a agregátorů. Ale brát to jako samozřejmost? Nevím. Asi by se mi nelíbilo, kdyby moje články začal přebírat nějaký známý pornoserver, přestože by mi to jistě zvedlo návštěvnost:-)
Uzivatel si pral zustat v anonymítě (neregistrovaný)
Záleží co si autor webu dá do svého RSS kanálu, někdo tam má upoutávku, někdo tam praskne celý článek. RSS občas používám. Nechápu co tento článek řeší, ale jestli vám ČTK nebo někdo jinej krade články přes RSS, tak si do něj dejte copyright a je to, ne?
Porovnáváš hrušky a jabka ...
RSS je něco jako filmový trailer, je v něm jen upoutávka! Když jej filmové studio udělá, je jasné, že se bude dál publikovat, když to nechce nedělá trailer, takže kdo nechce aby se mu dál publikovali náhledy na články z RSS nemá jej dělat ...
Přesně tak. Navíc i v článku je jasně řečeno, že do RSS patří pouze krátký popis textu, nikoliv celý text. To tedy jasně vylučuje, že by snad RSS mělo být určeno k něčemu jako je přebírání obsahu.
A jsem zásadně proti přístupu, že když autor nechce, aby s jeho obsahem někdo něco dělal, tak ať jej nezveřejňuje. To je asi jako tvrdit, že filmová studia nemají dělat filmy, když nechtějí, aby si je lidé stahovali z P2P sítí a vypalovali...
Problém byl trošku jiný. Při přidávání odkazu ze svého blogu (canik.cz) jsem nesouhlasil s přebíráním obsahu přes RSS. Celá akce se tvářila tak, že pouze přidám 1 odkaz do tagovacího oblaku, který na svém webu (hrackypronejmenjsi.cz) měl umístěn Miton. Teprve následně jsem zjistil, že si natáhli celý můj obsah. Dle sdělení Mitonu se však jednalo o dvě zcela na sobě nezávislé věci. Viz vyjádření pana Fialy z 10. dubna 2008: "Ještě k tomu jak se tam rss kanál dostal. Na plnění stránek je brigádník, který Váš rss kanál dohledal asi pomocí google.com nebo svých vlastních znalostí. Tedy nemá to nic společného s přidáním odkazu."
RSS neexistuje kvůli tomu, aby někdo jiný přebíral texty a odkazy. Já mám na svém deníčku RSS kvůli tomu, aby příznivci věděli, že jsem konečně zase něco napsal.
RSS nejsou definovány jako volně šiřitelný obsah. Nevím, jestli by měly být, ale každopádně nejsou. Podle mě je to tak dobře, protože taková definice by vedla k demotivaci autorů psát.
Nerozumím jedné věci. Provozovatel stránek si na svůj web vědomě přidá RSS kanál (vysílač, server), který je právě určen k tomu, aby někdo jiný přebíral odkazy a zároveň bojuje proti tomu aby někdo tuto službu využíval.
No tak pokud nechce aby odkazy na jeho obsah byly šířeny dále, tak to přece může vypnout, nebo v případě šíření celého obsahu, omezit na část textu a je to.
Podle mne by právě systémy jako RSS měly být jasně definovány tak, že jimi zprostředkovaný obsah je dále volně šiřitelný (samozřejmě s jasným uvedením zdroje).