Rusko je zemí velkolepě promarněného potenciálu. Kdyby bylo dobře řízeno, skutečně by se mohlo stát ekonomickou velmocí po boku Spojených států, Japonska, Číny či Evropské unie. V aktuální podobě je ale velké pouze rozlohou, v hlavách svých vůdců a zřejmě velkého množství obyvatel. Prokletím Ruska je značné množství nerostných surovin, které těží a prodává. Pokud by tato aktiva nemělo, stalo by se možná modernější zemí.
Příkladem odlišného vývoje může být Izrael. Jde o malý stát, který z velké části leží na poušti a je obklopený nepřátelskými sousedy. Ze země moc ropy a plynu nedostane, takže se pro své přežití musí snažit. To je primární důvod toho, proč Izrael patří mezi největší inovátory planety a proč dokáže neustále chrlit řadu vysoce pokročilých technologií a startupů. Kdyby Izrael neměl Iron Dome, vysoce sofistikované systémy pro kybernetickou bezpečnost a další vynálezy, byl by na tom s obranou výrazně hůře.
A zatímco Izrael a řada dalších zemí neustále produkují nové nápady, patenty a technologie, Rusko vyváží ropu a plyn. To jeho vládcům zajišťuje dostatečné příjmy na udržení moci a zároveň vytváří obří prostor pro korupci, odevzdanost a neefektivitu. I když samozřejmě existují výjimky, Rusko skoro není schopné nic sériově vyrábět a exportovat. Vševypovídající je například dokument Švéd v žigulíku mapující nefunkčnost automobilky AvtoVAZ.
Schopní a chytří Rusové, ale špatný systém
Základem je systém, v jakém se kdo pohybuje. Mezi Rusy jsou chytří, šikovní a talentovaní lidé, navíc s dobrým vzděláním v matematice a „tvrdých vědách“. Silicon Valley je jich „plné“, stejně jako další úspěšné technologické huby. Ostatně značnou část úspěchu Izraele tvoří Rusové.
Ruský vládnoucí systém ty schopné vypudil. Mnoho lidí odešlo už dříve, další exulantská vlna se rozjela po útoku Ruska na Ukrajinu. Jen v IT se odhaduje, že uteklo přes sto tisíc odborníků, kteří v izolované zemi nechtějí žít.
Když už se někdo rozhodl zůstat a v Rusku v technologiích podnikat, často na to dojel. Pavel Durov byl ze země vypuzen, prodal tamní síť Vkontakte a dnes rozvíjí Telegram. Do Yandexu, takového ruského Seznamu, byli povinně dosazení přisluhovači Kremlu. Yandex měl ambice expandovat do zahraničí a mimo jiné rozjížděl vývoj v Praze. Akce jeho vlády mu plány zhatily a nyní má firma problémy přežít a sehnat servery. JetBrains raději založili centrálu v Praze, takže u nás ročně platí téměř miliardu na dani z příjmů. Po vpádu na Ukrajinu JetBrains v Rusku zavřeli kanceláře a vývojáře poslali do jiných zemí.
Další ruské IT firmy se musí potýkat s obrovskou nedůvěrou. Antiviry od Kaspersky Lab nejenom v Česku už nikdo nechce prodávat, byť se firma dlouhodobě snaží hlásat, že je švýcarská. Positive Technologies zase vyčlenila aktiva pro kyberbezpečnost mobilních sítí, na základě kterých vznikl nový startup nenavázaný na Rusko.
Buržoazní pavěda
Komunističtí vládci v Sovětském svazu svého času označovali informační technologie za buržoazní pavědu. Tak moc ignorovaly důležitost tohoto odvětví a jeho dopady prakticky na vše, až země začala výrazně zaostávat. Krádeže duševního vlastnictví a deset let opožděné kopírování čipů a dalších západních technologií nic nezachránily.
Zakladatel sovětské kybernetiky Viktor Gluškov v minulosti navrhoval vytvoření rozsáhlé počítačové sítě, pomocí které by se dalo řídit zemědělství, vojenské aktivity a podobně. Komunisté jemu i jeho následovníkovi vždy tak nějak vzkázali (pokud vůbec odpověděli), že automatizace sovětského hospodářství není důležitá. A mezitím v USA vznikl ARPANET, předchůdce internetu.
Dnes musí v Rusku používat tolik nenáviděný západní internet, který Vladimir Putin označuje za produkt CIA. Jedinou „inovací“, kterou Rusko dokáže k rozvoji internetu přispět, je systém SORM, jenž musí povinně instalovat tamní operátoři a poskytovatele připojení. Slouží ke sledování vlastních občanů. Má také technicky velmi vyspělé hackery, které ale místo využití jejich znalostí počítačových systémů pro ekonomický přínos motivuje k útokům v zahraničí.
Rozkradené Skolkovo
Když byl na chvilku místo Putina prezidentem Dmitrij Medveděv, začal hlásat moudra o tom, že je nutné diverzifikovat ruskou ekonomiku a vedle ropy a plynu jí zajistit budoucnost v IT a dalších důležitých oborech. Za Moskvou vznikla oblast Skolkovo, což mělo být takové místní Silicon Valley. Přitekl nějaký kapitál a vývojová centra ze zahraničí a skutečně se začaly objevovat první relativně zajímavé startupy.
S několika z nich jsem se potkal například na Mobile World Congressu v Barceloně. Rusové byli šťastní, že se tam na ně někdo přišel podívat. Po několika letech už tyto firmy neexistují, případně dělají něco úplně jiného. Ze Skolkova se stala černá díra na peníze. Dle odhadů tam v rámci korupce zahučely miliardy dolarů.
Ve Skolkovu má kořeny také společnost Bitblaze. Ta se nyní snaží dostat do výroby ruský notebook. Jeho parametry jsou mnoho let zastaralé a je otázkou, zda vůbec Bitblaze bude schopný nějaké rozumné produkce. Tchaj-wan odmítl s Ruskem dále spolupracovat na výrobě čipů, podobně jsou na tom i další relevantní země. Ruský polovodičový sektor v podstatě neexistuje a v zemi je možné vyrobit pár čipů na zastaralých procesech. Bitblaze sice chce notebook stavět na rovněž zastaralém domácím čipu Baikal, ten se ale vyráběl na Tchaj-wanu.
Nepřesvědčivé výsledky
Rusko už dnes důležitost IT chápe, v tom se od vůdců Sovětského svazu liší. Putin několikrát vyjádřil obavy a rozhořčení z toho, že západní sankce mají výrazné dopady právě v oblasti čipů, komponent nebo softwaru. Ruský prezident přijal zástupce z řad technologických podnikatelů, aby vyslyšel jejich nářky. Sdělil jim, že sdílí jejich výrazné obavy v tom, jak to bude s čipy a spol., odpověď ale nemá. Rusko mimo jiné čipy potřebuje do svých válečných strojů.
Rozjely se proto zoufalé akce. Země například hodlá vyvinout vlastní herní engine, tamní tvůrce distribuce Linuxu chce na burzu a objevují se prohlášení, že neefektivní státní firma Rostec začne dělat vlastní LTE, a možná i 5G. Zároveň bylo konstatováno, že dosavadní výsledky v této oblasti jsou nepřesvědčivé.
Řeči o vybudování vlastního nezávislého ekosystému informačních technologií jsou nereálné. Něco takového nedokáží ani Spojené státy, které k tomu mají asi nejblíž. Obří Čína, která je oproti Rusku v IT světelné roky napřed, stále tápe, jak se vypořádat se sankcemi a rozjet polovodičový sektor. Svět technologií je dnes natolik komplexní, že se nejde izolovat.
Snad ani největší zastánci Ruska by si nekoupili jeho elektroniku. Budou se nadále muset spokojit s gumovými kryty s fotkou Putina, které si nasadí na své iPhony a Androidy. Ruskou elektroniku si ostatně ani koupit nejde, protože v podstatě žádná neexistuje. Možná výrobce myší a příslušenství Defender, jehož produkce je ale nejspíše v Číně. Ale možná někomu zastaralý notebook Bitblaze za 39 tisíc korun bude dostačovat.
Rusko v IT naráží i na mnoho dalších problémů. Velké firmy jako Microsoft nebo SAP mu přestaly dodávat licence a podporu pro důležité firemní aplikace typu ERP a podobně. Bez těchto nástrojů a know-how, jak s nimi nakládat a provozovat je, se dnes nedá nic efektivně řídit a udělat. Jednou věcí je odkoupit od McDonald's jeho ruské provozovny, druhou věci je ale udržet je po všech stránkách v chodu.
ČLÁNKY DO MAILU