Paradoxni situace "Libi se mi" zprava o tom, ze nekdo umrel, coz? A to jsou imho prvni stripky dusledku zavsiveni site vsim tim socialnem. Za chvilku budou vasi sousedi vedet, co jste snidal, kolikrat denne onanujete nebo uspokojujete sousedovic kozu a az se to poradne propoji se socialnim marketingem, to teprve budete cumet. Jsme na prahu nove ery, to se budou dit veci.
Až se to propojí?
Já měl za to že to už je propojené :D
Sice facebook nepoužívám, ale i tak raději nebudu řešit kam a to může zajít (sledování polohy atd. )
Tohle všechno ale už dávno lze zjistit. Spousta lidí nemá co světu sdělit a tak do statusů píší, co právě obědvají, kam jdou, co je trápí. Tu sousedovic kozu si možná i vyfotí a vystaví na FB.
Že by panická hrůza ze sociálních sítí? Tyhle stavy se dají i léčit ;-) Léčit se dá i patologická potřeba psát tyhle kraviny pod každý článek o sociálních sítích...
Jak jsme zahlceni zprávami jsem polemizoval po návratu z dovolené z Telče, kde jsem dělal na zámku. Internet jsem použil na deset minut když jsem platil nájem, televizi a rádio vůbec. Užíval jsem si krásné slunečné počasí, dobrou muziku a výbornou náladu. Cítil jsem se klidný.
Po návratu to ale hned bylo samé povodně, katastrofy, nehody, mrtví na silnici a uvažoval jsem, jestli tyto informace pro mě vlastně měli nějakou hodnotu? Co takhle zrušit nadnárodní a národní média a věnovat se jen těm oblastním? I to je vlastně důvod, proč nechodím číst blesk, ale na Lupu - je to oblast, která mě zajímá. Tyhle informace jsou jako spam. Neznáte na ni nějaký antispamový filtr, který by např. záplavy na na Liberecku "hodil do koše" a raději pustil jestli už na mém oblíbeném místě v nedalekém lese rosou houby?
To máte těžké. Špatné události byly, jsou a budou. Můžete se před nimi schovávat a žít si svůj bezstarostný den, ale tím nijak neovlivníte to, jestli například budou povodně. Rozlišuji 2 typy lidí: jedni špatné zprávy sledují, aby měli nějaké vzrůšo. Druzí je sledují, aby se dozvěděli, zda to nepostihlo jejich známé a jak mohou postiženým pomoci - to byl případ povodňového speciálu ČT24. Zatímco kamarádi na FB nadávali, že už jsou z těch obrázků otrávení, ať vysílají něco jiného (asi tornádo nebo požáry?), pro mě to byl neocenitelný zdroj informací, kam směrovat věci ze sbírky a kam jet na následující týden pomáhat.
Při troše přehánění by se mohlo stát, že při další pohromě by třeba Cejvikovi vítr rozbořil dům. Ale jelikož by všichni ignorovali "špatné zprávy" a místo toho jen kontrolovali, zda už na jejich oblíbeném místě rostou houby, nepřišla by mu žádná humanitární pomoc, nikdo by mu nepřišel pomoct s odklízením následků...
Ano, svět je teď moc rychlý. Řeším to tak, že sleduju jen to, co mě zajímá. Ani některé seriály.
Ta rychlost je znát i při čtení - tisku, mailů. Lidé čtou velice nepozorně. Dost často vznikají nedorozumění, protože se lidi upnou na jednu větu z e-mailu, na tu méně podstatnou.
Čtení Blesku a spol. je otázka volby. Mě nezajímá, kdo se s kým rozešel, jestli někdo s někým spí. Pokud jsou fotky hezké holky, podívám se, i když to je hvězda. Ale když si jich prohlížím moc, je spousta času v hajzlu a efekt žádný.