Vlákno názorů k článku Rychlost, která bolí od Vladimír Cejvik Bílek - Jak jsme zahlceni zprávami jsem polemizoval po návratu...
-
Jak jsme zahlceni zprávami jsem polemizoval po návratu z dovolené z Telče, kde jsem dělal na zámku. Internet jsem použil na deset minut když jsem platil nájem, televizi a rádio vůbec. Užíval jsem si krásné slunečné počasí, dobrou muziku a výbornou náladu. Cítil jsem se klidný.
Po návratu to ale hned bylo samé povodně, katastrofy, nehody, mrtví na silnici a uvažoval jsem, jestli tyto informace pro mě vlastně měli nějakou hodnotu? Co takhle zrušit nadnárodní a národní média a věnovat se jen těm oblastním? I to je vlastně důvod, proč nechodím číst blesk, ale na Lupu - je to oblast, která mě zajímá. Tyhle informace jsou jako spam. Neznáte na ni nějaký antispamový filtr, který by např. záplavy na na Liberecku "hodil do koše" a raději pustil jestli už na mém oblíbeném místě v nedalekém lese rosou houby? -
LuKo (neregistrovaný)To máte těžké. Špatné události byly, jsou a budou. Můžete se před nimi schovávat a žít si svůj bezstarostný den, ale tím nijak neovlivníte to, jestli například budou povodně. Rozlišuji 2 typy lidí: jedni špatné zprávy sledují, aby měli nějaké vzrůšo. Druzí je sledují, aby se dozvěděli, zda to nepostihlo jejich známé a jak mohou postiženým pomoci - to byl případ povodňového speciálu ČT24. Zatímco kamarádi na FB nadávali, že už jsou z těch obrázků otrávení, ať vysílají něco jiného (asi tornádo nebo požáry?), pro mě to byl neocenitelný zdroj informací, kam směrovat věci ze sbírky a kam jet na následující týden pomáhat.
Při troše přehánění by se mohlo stát, že při další pohromě by třeba Cejvikovi vítr rozbořil dům. Ale jelikož by všichni ignorovali "špatné zprávy" a místo toho jen kontrolovali, zda už na jejich oblíbeném místě rostou houby, nepřišla by mu žádná humanitární pomoc, nikdo by mu nepřišel pomoct s odklízením následků...
ČLÁNKY DO MAILU