Názory k článku Rytíř Jedi v táboře temné síly: několik námětů pro Ondřeje Malého

Hodně hněvu cítím v tobě, můj mladý padawane. Hněv vede k nenávisti, nenávist vede k pomstě a pomsta je cestou k temné straně.

Padawan v sobě musí najít vyrovnanost, aby s klidem dokázal nepřátelům čelit a úplatkářství odolal. Nejistá je budoucnost padawana!

Pozor, dej, padawane na mistra Sitha - Lord Darth Pavlodvořákius na svou stranu získat chtít tě bude. Temná strana dokáže mnohé nabídnout, její moc je však vždy omezena a k utrpení vede. Nedej se zlákat Sithy, můj mladý padawane!

Nechť tě provází Síla!

"Volná spektra se u nás nedraží za babku a pořízení volných kmitočtových pásem pro virtuála nebude levnou záležitostí..."

Virtuální operátor (MVNO) je virtuální právě proto, že pro svoje podnikání žádné frekvence nepotřebuje. Kupuje od operátora s licencí na frekvence a sítí jeho služby (min, sms, data) ve velkém a prodává je po kouscích.

Nepotřebuje tedy miliardy na nákup frekvencí v aukci, nepotřebuje od operátorů pronajímat frekvence.

ČTÚ jde na ruku operátorům! Nejvíce to bylo viditelné asi při problémech s tarify Volno a Víkend bývalého Telecomu:
http://www.lupa.cz/clanky/necekany-internetovy-pausal-pro-dial-up-8211-nekomu-vhod-nekomu-mene/

Předražené ceny ADSL a dial-upu v té době způsobily, že se lidem vyplatilo nechat si tarif Volno, kde bylo "neomezené volání na pevné linky o víkendu a mimo špičku 19-07 hod v maximální délce 30 minut".

Lidi se pak začli připojovat přes dial-up na geografická čísla např. 226 009 996, nainstalovali si software, který jim automaticky 19:01 vytočil číslo a připojil se a každých 29 minut ho pak zavěsil a vytočil znovu.
Tím se řada lidí po večerech a víkendech dostala k Internetu za přijatelné peníze.

To se Telecomu nelíbilo, ale neměl jak tomu zamezit, aby neporušil číslovací plán. Mohl to buď jen nechat tak a lidi, kteří to takto využívají tolerovat nebo ty tarify úplně zrušit a předělat.

Nakonec mu ČTÚ ušil vyloženě "nařízení na míru Telecomu", když zakázal všem poskytovat přístup na Internet přes geografická čísla pod pokutou.

Což dodnes vidím jako NEJVĚTŠÍ BORDEL, protože vlastník linky si snad má právo s ní dělat co chce a zvlášť, když se jedná o příchozí spojení, tak by měl mít právo na ní poskytovat jakékoli služby - ať už je to hovor nebo se tím pískáním přenáší data.

Jeden příklad za všechny, jak to s námi myslí operátoři dobře: U Vodafone si můžu zdarma stáhnout PDF soubor s podrobným rozpisem hovorů a SMS, ale možnost stáhnout si ta samá data (!) ve strojově zpracovatelném formátu (CSV, XLS…) jsem nikde nenašel. Dřív v Samoobsluze tato možnost byla ("Vyúčtování s přehledem") ale za 78 Kč! Pro firemní zákazníky mají eVyúčtování, pro koncové zřejmě nic. Třeba se ale pletu a někdo mě nasměruje správně… Každopádně fakt, že tam není odkaz na CSV soubor hned vedle toho PDF, vysílá jasný vzkaz: Nechceme, abyste si mohli snadno porovnat, jaký tarif je pro vaši konkrétní situaci nejvhodnější a stejně tak nechceme, aby bylo hned jasné, že naše férové účtování 60+1 není férové ani trochu.

Mimochodem, pokud si u Komerční banky v internetovém bankovnictví chcete stáhnout nějaký starší výpis, zaplatíte 1 Kč za každou stránku tohoto elektronického (!) výpisu. Chápu, že cena pevných disků šla nahoru, ale že by až tak? :-(

Velmi mě také zaujalo tvrzení pana Hlavenky, že operátoři chtějí za každou cenu inkasovat víc, objem volání a SMS je pro ně naprosto nezajímavý. Připomíná mi to situaci u UPC: nejlevnější standardní tarif 10/1 Mb za 494 Kč nahradili 30/1 Mb za 548 Kč. To je 54 Kč navíc, které zaplatím za něco, o co jsem nestál. Jistě, v ceníku je i 2/0,5 Mb za 248 Kč, ale to je evidentně tarif jen „do počtu“. UPC má 442100 uživatelů internetu (teď neřešme, zda jde o rezidenty nebo i firmy). Dále si tipnu, že minimálně polovina z nich vystačila s původním nejnižším tarifem. To dělá cca 11,94 miliónu Kč měsíčně. A vzhledem k tomu, že náklady na těch teoretických +20 Mb downloadu jsou téměř fixní, tak bych hádal čistý zisk z tohoto nového „zrychlení“ zhruba 10 miliónů měsíčně.

No a podobně jsou na tom i naši operátoři: Zákazník co by zaplatil dvě stovky měsíčně, je pro ně naprosto nezajímavý, i kdyby měl cenu hovorného 10 Kč za minutu. Až jednou nějaký nový hráč zatřese naším oligopolem, tak nastane přesně to, co autor naznačil: Raději vám dají neomezené volání a SMS za 500 Kč, než třeba 600 volných minut za 400 Kč, protože pro ně je ta stovka důležitější, než nějaké minuty.

Jiří, to je čím dál tím lepší :-)

1) Pleteš si pojmy MVNO a národní roaming pro 4. operátora, který má na přechodnou dobu zajistit konkurenceschopnost 4. operátora v poskytování kompletního spektra služeb (včetně GSM volání)... Pak ale Ondřej Malý hovořil o něčem úplně jiném - MVNO jako je např. v Británii Virgin Mobile nebo v Rakousku tele.ring. A ke vzniku takového virtuála nám má pomoci vynucení velkoobchodní nabídky prostřednictvím regulačních opatření na znovudefinovaném trhu originace volání.

2) Koukám, že i ARPU může chápat každý jinak. Já je chápu jako částku, kterou je spotřebitel za rok ochoten za danou službu utratit. A to je víceméně konstanta s lehce klesající tendencí. Pokud služba zdraží o 100% jednotku služby, ARPU nevzroste o 100%, protože uživatelé omezí spotřebu. Naopak pokud zlevní na 50%, ARPU neklesne o 50%, protože uživatelé zvýší spotřebu. Právě tyhle parametry se dají krásně vysledovat na datech z Rakouska.

Prostě a jednoduše - jde o to, kolik za svých 6000 Kč (240 €) ročně spotřebitel dostane služeb. A pro začátek by nám všem stačilo, kdyby těch služeb bylo +/- stejně jako v Rakousku nebo Polsku. Paritou kupní síly (PPP) ani úvahami o firmách bych si to nekomplikoval, protože PPP má možná vliv na absolutní výši ARPU v dané zemi, ale nic víc. A firmy a firemní tarify jsou i v zahraničí.

Vychází mi z toho, že obviňuješ Ondřeje z vlastních omylů.

Proc jeste neni zasedani rady online?

Tehdy ještě Anakin ;)

ČTÚ má možnost omezit velkoobchodní sazby - přičemž ano, operátorovi musí zbýt "rozumná" marže. Za tyto velkoobchodní sazby nakoupí od operátora fyzického operátor virtuální - a, jelikož chce nabrat spoustu zákazníků, přihodí si na to velmi málo. Výsledkem bude razantní pokles jednotkových cen.

V druhé fázi, až tu bude několik větších virtuálních operátorů, dojde ke skutečné konkurenci: fyzičtí operátoři se začnou snažit přetahovat virtuální operátory k sobě (tj. aby se stali jejich dodavateli), protože nepůjde o zanedbatelný balík peněz.

Výraz "na štítě" znamená, že mrtvý bojovník je položený na štít. Říkalo se "se štítem, nebo na štítě", tj. buď zvítězím, nebo padnu.

Rčení "když už ústup, tak se štítem a nikoli na štítě" by znamenalo, že raději podlehnu, než bych padl.

když jsem se dostal k té větě kterou cituješ, tak jsem článek přestal číst

Wow, Hlavenka píše chytrý článek a ani si ho po sobě nepřečte? Nikdo z redakce to po něm taky nepřečte? A to už na Lupu může psát opravdu kdokoliv a jakékoliv bludy? No potěš... já si to teda dočtu, podle mě to je docela legrace.

Nebo možná už i Hlavenka pracuje na ČTÚ - odborně už by na to koukám měl...

Dneska je to teda plejáda nedorozumění. Protože nejsme ve válce, tak samozřejmě neočekávám, že by Ondra v boji za spravedlivý telco trh padl a byl slavně pohřben. "Se štítem" tedy chápu jako schopnost stanovit jasné podmínky a hrdě odejít, pokud budu přehlasováván, blokován (a tím "demaskovat proradnost ČTÚ"). "Na štítě", což ve Spartě znamenalo mrtev, chápu jako zůstat tam a dělat nadále jen fíkový list.

1) To podstatné sdělení je, že vstup virtuála na trh nebude levnou záležitostí, v důsledku virtuál nebude tak levný, jak leckdo čeká a čeká od něj spásu, vyřešení problémů s drahým voláním. Jak vidím i z dalších přispívajících, panuje zde názor, že stačí si vyzvednout někde formulář, vyplnit jej, jít si pro štempl a hurá, virtuál je na světě a možno objednávat do televize reklamu na super hyper levné volání.
Protože se jedná o predikci budoucnosti, nemohu nikoho přesvědčit, že to tak dle mého naprosto nebude: nebude to snadné, nebude to levné, nebude to rychlé, a ceny nebudou (dlouhodobě, po první marketingové ofenzívě) nijak úžasné.
Tím asi toto téma je nutné ukončit: až to nastane, uvidíme, pobavíme se zde, kdo měl pravdu.

2) ARPU: mám občas problém pochopit, jestli oponent nechápe, nebo nechce pochopit. Tak ještě jednou:
- české ARPU je na úrovni ARPU západních zemí. To nás moc těší, ještě prosím tedy ty německé, holandské atd. platy.
- české ARPU je dvojnásobné jako v Polsku, tedy se zemi se srovnatelnými platy.Furt je ještě vše v pořádku?
- počítat vztahy mezi ARPU/zlevněním a zdražením je totéž jako vlastní výpočet ARPU, který průměruje domácí a firemní tarify (s rozdílem až 1000% za jednotku, tj. za minutu). Trh je nesmírně rozmanitý a jakékoli průměrování znamená, že se volí přesně stejný postup, jako když komunisté v dávných dobách říkali, že se nám daří lépe, že roste náš HDP: "no, sice si letos lidé koupili o něco méně košil a rohlíků, ale zato jsme vyrobili o hodně víc lokomotiv", takže v souhrnu jsme rostli a tím pádem se má "naše země" stále lépe. Přesně z tohoto soudku vychází argumentace, která se tak líbí operátorům (neboť si ji vymysleli): jde o "více služeb za stejně". NIKOLI. Jde o to, jak mít LEVNĚJŠÍ SLUŽBU. Přesně o toto a o nic jiného.

Argument "více za stejně" se také podobá restauratérovi, který na námitku hosta, že jídlo je drahé, mu přidá dva knedlíky navíc. Jinými slovy: je zde určitá elasticita spotřeby, ale je malá - v principu lidé volají tak, jak potřebují. Radikální zlevnění neznamená, že by začali volat radikálně více - v průměru o něco více, to ano, ale ne o moc. Většina lidí by volala stejně jako předtím. Mobilní komunikace je dnes něco jako "základní potřeba", kterou si lidé prostě neodpustí a omezí ji jen minimálně - je to také např. dobře vidět na spotřebě pohonných hmot, která se mění jen v malinkých výkyvech, přesto že cena PHM vzrostla za poslední dva roky o více než 20%.

Jiste, ale oni to zpet ziskaji - sak se podivejte na jejich marze. Dost tezko muzou "oficielnim" virtualum nabidnout horsi podminky, nez stavajicim "sedivkam". A v okamziku kdy tu vznikne prvni vetsi virtual, tak se o nej zacnou pretahovat nabidkami lepsich podminek - jednoduse proto, ze mit nebo nemit rekneme i jen 10% navrch, to uz neni zanedbatelna castka.

A samo to nutne povede i ke snizeni cen pro zakazniky obsluhovane naprimo, jednoduse proto, ze jinak by doslo k situaci, ze se operatori stanou pouze velkoobchodnimi prodejci infrastruktury.

Dobrý den,

s našimi pevnými sítěmi se to mělo, bohužel, asi takto: od roku 1992 do roku 2002 se všechny existující i nové spádové ústředny (tehdy Český Telecom) začaly vybavovat moderními ústřednami 4. generace (konkrétně šlo o typ Alcatel 1000 S12 a Siemens EWSD), avšak problém byl v tom, že se rok od roku zvyšoval paušál za pevnou linku a to bez volných minut či něčeho podobného, co by se vyplatilo zákazníkovi. V roce 2002 to mělo za následek v ČR velmi strmý (a jinde ve světě neznámý) propad "živých" pevných linek. V roce 2006 koupila pochybná, já říkám, mafiánská, Telefonica O2 nejen mobilní síť, ale i pevné linky, včetně všech ústředen, DSLAMů, optických sítí, páteřních sítí a tak podobně. Je zajímavé, že tehdy to vůbec nevadilo Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ačkoliv tím zanikl jeden velký poskytovatel služeb elektronických komunikací, byť byl v rukách státu.
Došlo k tomu, že když si naše země dokázala za peníze daňových poplatníků koupit moderní pevnou síť, tak už v té chvíli, kdy bylo všechno dokončeho v tom roce 2002, o to téměř nikdo neměl ze zákazníků zájem. Kolem roku 2000 skutečně CS a CPS v pevných sítích existoval, avšak bylo to k ničemu.

Jak je to nebo bude u mobilních sítí v souvislosti s CS a CPS opravdu netuším, ale nedávám tomuhle příliš velkou šanci.

Je-li to pravda, neměl by být nejmenší problém se tomu soudně bránit... proč to teda nikdo nedělá?

kdyz jde o potlacovani konkurence velkym operatorum. Vidim to kolem sebe u mnoha alternativcu az podezrele casto.

O mnohaletem bezprecedentnim tolerovani vyuzivani mobilnich cisel pro pevne sluzby mobilnimi operatory a na druhou stranu blokovani moznosti vyuzivani alespon hybridnich cisel pro pevne operatory nemluve (cisla jsou, ale jsou vedena stale jen jako rezerva tudiz se nesmi pridelovat). Jen napriklad v tomto bode CTU zakon porusuje, jelikoz za vice nez 10 let co se sluzba nabizi nezahajilo zadne spravni rizeni s zadnym mobilnim operatorem kvuli vyuzivani mobilnich cisel pro pevne sluzby. Ac to zcela odporuje ZoEK a cislovacimu planu platnemu v CR.

Ne, bylo to Darth Vader :-)

Dobrý den,

napadlo mne to teprve nedávno. Proč vlastně nejsou v našich mobilních sítích z iniciativy ČTÚ možné služby předvolby operátora typu CS a CPS ? Že by to byl taky výsledek temné síly ?

V pevných tuzemských sítích se to příliš neujalo, ale v některých zemích (Německo, Švýcarsko, ...) je tento druh hlasové služby velmi rozšířený. Rychle a vcelku snadno by tak vznikl konkurenčí trh. Podmíkou by bylo stanovení max. velkoobchodní ceny, což se u těchto služeb vždy používá a taky nediskriminační podmínky propojovací smlouvy. Rozhodně je to mnohem jednodušší, než vznik 4. operátora.

Ivo Fišer
www.xphonet.com

Jenže v článku výslovně tvrdíte, že platba za kmitočty je velkou vstupní bariérou/investicí pro MVNO ("pořízení volných kmitočtových pásem pro virtuála nebude levnou záležitostí: dnes se hovoří o ne zrovna krátké řádce miliard korun, jen za vstupenku na trh").

Takže nepochopení opravdu není na straně čtenářů - vstupní investice MVNO budou naopak velmi nízké (nepotřebují nic než smlouvu s fyzickým operátorem a -zjednodušeně řečeno- SW pro tisk faktur svým zákazníkům).

Na (1) jsou metody... zatímco u nás se náklady stále počítají podle FAC (Fully Allocated Costs), spravedlivější je LRIC (Long Run Incremental Costs). V rámci FAC se dá do nákladů započítat kde co. No a nad rámec nákladů pak už nevím, ale i na to určitě jsou použitelné metody. Možná bude stačit povinnost zveřejnit velkoobchodní nabídku a kolečko slevňování začne samo - stejně, jako se operátoři přetahují o větší firmy. Pak by ČTÚ vůbec žádné marže stanovovat nemusel :)

1) virtualove (tzv "sedivky") na trhu uz jsou, tohle by jejich stav pouze zoficialnilo a zaroven jim privedlo spoustu dalsich zakazniku, kteri by se nemuseli obavat dohadovani kolem sveho cisla. Tyhle sedivky nabizeji enduserum prakticky "firemni" ceny, takze ceny by poklesly presne tam, kde maji byt.

BTW: Drtivou vetsinu PHM spotrebuje nakladni doprava => pokud se hodlate chodit past, jiste lze omezit zasobovani vaseho obchodu. Vetsina lidi ale i pres zdrazeni PHM citi potrebu jist.

Už následující kapitole je chyba uvažování nad: "..aby velcí operátoři nabízeli za stávající ceny více než nyní."

Opět jde o autorovu základní neznalost mobilního trhu. Ondřej vychází z tzv. ARPU - průměrné roční tržby na uživatele. Ta u nás není zásadně odlišná od vyspělých trhů. A jak ukazují zkušenosti z těchto trhů, ani podstatným snížením ceny za jednotku služeb ARPU razantně nepoklesne. Lidé prostě začnou konzumovat daleko více služeb. V tomto smyslu je argumentace Ondřeje Malého správná - za stejných 500 Kč dostává český spotřebitel pouze zlomek služeb, než kolik za 500 Kč dostane rakouský, britský, francouzský nebo polský spotřebitel.

Přesně tak. A jak ten nesmysl furt opakuje, neměl jsem sílu článek dočíst. Jen nechápu, jak je možné, že se autor ani neseznámí s články, které tu na stejné téma psali jeho kolegové (cca před měsícem tu byla role virtuálního operátora velmi dobře vysvětlena).
A jak tohle mohlo projít přes šéfredaktora?

Dovolím si hned obratem zareagovat na zde uvedené dva příspěvky:

1) Nová kmitočtová pásma - tedy ještě jednou :). Pořízení nových kmitočtových pásem je PODMÍNĚNO zřízením nabídky pro virtuálního operátora. Kmitočtová pásma budou operátora stát miliardy. Z toho tedy zkratka, možná nepřesná, "volná kmitočtová spektra pro virtuála" - on je (stejně jako ta stávající) bude využívat tak jako tak. Z toho vycházím, že virtuální operátor nebude levný (nedostane minuty levně, operátoři budou chtít zahojit svou investici do pásem) a spekuluji, zda se vůbec nějaký objeví.

2) ARPU atd. Prosím - velký omyl:
- za prvé, nesrovnávejte ARPU v ČR s ARPU v Německu, Británii, tedy v zeměmi s dvojnásobným disponibilním příjmem na občana. Srovnávejte se zeměmi s obdobnou životní úrovní (Polsko = 21 USD/mo, ČR Vodafone v 2010 = 36 USD/mo, a tak dále).
- za druhé, ARPU je velmi špatná metrika, neboť hází do jednoho pytle firemní uživatele (od firmy s cca 500 účty nahoru za cca 30-40 hal/min) a nebohé koncáky (3-4 Kč/min). To, o čem se zde bavíme, kde je hlavní problém, není cena pro velké firmy (která je v ČR tvrdě kompetitivní, nízká a není potřeba zde cokoli regulovat!), ale cena pro koncáky. Srovnáváním ARPU smícháte ořechy s melounama, zprůměrujete a pak se radujete, že vám vycházejí meruňky.

V okamžiku, kdy si začnete hrát na porovnávání ARPU, se začnou operátoři jenom smát - přistoupil jste dokonale na jejich rétoriku "vždyť to přece u nás není drahé, podívejte se".

V oblasti volání (nehovořím prosím o datových službách, to je hodně odlišná, oddělená oblast!) mají lidé své dané potřeby provolat určité množství minut, provést určité množství hovorů - pracovně, soukromě, někdo víc, někdo míň. Nevěřím, že poklesne-li cena za tyto hovory o třetinu, provolají o třetinu víc minut (apod.). MImochodem: v Západní Evropě poklesla ARPU (tedy útrata!) během posledních třech let o 25% (hard fact z ETU). Jak je to možné? Přece lidé měli díky poklesu hovorného volat o 25% více, aby to vyrovnali, jak je možné, že se tak nestalo?

...jen jim říkáme šedí operátoři. Ano, ve skutečnosti to virtuálové (MVNO) nejsou, ale princip je podobný. Mají velkou (firemní) smlouvu s operátorem a prodávají jeho služby koncákům tak, že na tom sami vydělají.

Pokud máme fungující šedé operátory (byť je to opravdu šedá zóna), potom je vidět, že pro MVNO tu prostor je. A podmínky pro MVNO by neměly být horší, než co MNO nabízí firemním klientům (spíše naopak). A to je to, co by měl regulátor hlídat. Pokud donutí MNO, aby nabídli pro MVNO podmínky přinejhorším stejné, jaké mají jejich největší firemní klienti, tak hned uvidíme, jak se konkurence rozjede.