A i kdybyste měl na mysli pana Netušila, těžko můžete vědět, jestli zrovna nemá "okénko" a nebude ještě dvě hodiny učit. Nebo jestli nebude večer opravovat písemky, připravovat písemky nebo se jiným způsobem připravovat na výuku.
Je mi docela líto učitelů, kteří jsou za svou náročnou práci brutálně podhodnoceni a ještě musejí od lidí jako vy poslouchat, jak se vlastně flákají...
Především jste napsal jako první komentář naprostou pitomost, ze které je validní jen první slovo:
Nevím kolik učitelů základních škol se připravuje 1 hodinu na každou hodinu. To je podle mě nesmysl. Příprava je podle mě minimální, zejména když se 10 let učí pořád to samé dokola. Tím mají učitelé poměrně slušnou hodinovou mzdu, ne?
Samozřejmě jsou pedagogové, kteří se vezou, ale to je asi ve všech profesích. Statistiky jsou snad ale dostatečně výmluvné, mzda ve školství je podprůměrná (nechtějte příklad z naší rodiny, kde syn s maturitou na gymplu, bez vzdělání v oboru, nastupuje do soukromé firmy za o 50% vyšší základní plat, než má jeho matka na specializované střední škole, která jako vysokoškolský odborník tento obor učí a také ho stejně úspěšně dělá). A nejde jen o mzdy, útěk schopnějších byl po převratu ze školství masivní. Ale snad občas něco k věci čtete, když se pouštíte do diskuse?
Samozřejmě mnohý pedagog nevýhody překousne, protože ho tahle práce zkrátka a dobře baví, a jiní třeba nemají šanci dělat cokoliv jiného... Je to možná zajímavé, ale ne nepochopitelné.
Ten sabbatical year není žádná kanadská specialita, to existuje i jinde. Ale týká se to univerzitních pedagogů, takže i ten smysl je trochu jiný. Obvykle bývá využit k napsání knihy nebo k ročnímu pobytu na jiné univerzitě.
Vaše představa o základním školení pro začátečníky je poněkud zcestná. Poprvé jsem školil před patnácti lety a mohu vás ubezpečit, že od té doby jsem za ta léta viděl plno "studentů" přivydělávajících si vedením kursů i v "renomovaných" školících střediscích, jejichž kursy měly tak zoufalou úroveň, že šlo v podstatě o prachsprostou "holírnu" (student se sice spokojí i se 120 Kč za hodinu a některým stačí i méně, ale ceny školení jsou posazeny většinou dost vysoko). Ono to není vůbec jednoduché, k výuce nestačí jen umět tahat myší a vědět o trochu víc, než ví žák. O tom, že zcela podobně selhávají i tak zvané "profesionální" firmy, jako je třeba již zmíněná EIITE, která se podepsala na manuálech Z v SIPVZ, nepochybujte. Manuály GD ke školení ICTK jsou rovněž zoufalé a jsem přesvědčen o tom, že většina lektorů neví JAK školit. Pro případ další diskuse na toto téma, mám jeden poměrně jednoduchý (ale poměrně validní) test kvality lektora i školícího střediska, který v případě potřeby můžeme na konkrétním případě použít. Garantuji, že ve většině případů bude indikovat "systémovou" chybu ve způsobu školení.
Pokud do lavic, tak to by bylo o něco přínosnější. Tedy možná. Přítelkyně mi vyprávěla, jak její přednášející na FJFI dostal na starost pár poslanců, aby jim vysvětlil, jaký je rozdíl mezi jaderným reaktorem a jadernou bombou, a zda je vzduchotechnika jaderné zařízení. Bez valného úspěchu.
Poznamka: Samostatnost a nezavislost obyvatelstva jsou nejvetsim strasakem soucasne nasi vlady a vlastne i cele EU.
A co se tyka politiky celozivotniho vzdelavani ucitelu, pak to rozhodne neni tak spatne, jak se 'externe' i mne zda, vzhledem k tomu, ze mam moznost byt primo u pramene, verte, ze napr. PdF UPOL rocne zorganizuje takoev kvantum kurzu a vyuky v tomto programu, ze jiz nyni je pomer radnych VS studentu k tomuto temer 1:1 a treba dodat, ze na to druhe si musi vsechno sama zajistit bez dotaci od MSMT...
MŠMT změnilo koncepci ihned poté, co ji vláda schválila a její tvůrce už k další realizaci SIPVZ nepřizvala, Horákova koncepce infrastruktury pak už nebyla podle jeho slov z kroměřížského semináře zamýšlena vůbec k výuce. Navíc dodaných 25200 PC do 3620 škol se 750000 žáky dává skvělý poměr 30 žáků na PC, což v kombinaci s dodávkami většinou do zcela nevybavených škol znamená, že jejich žáci mají možnost s PC pracovat jen minimálně. To není infrastruktura pro vzdělávání, ale špatný vtip. Ve vyspělých zemích byl vloni tento poměr v rozmezí 4-7...
Školení pedagogů v rámci Projektu I SIPVZ je zatím dvojího typu: ICTK školí GD ke správě své infrastruktury (více méně k ničemu jinému ne - přitom je dodnes vyškoleno necelých 700 pedagogů na vyšší úroveň, školení přitom už celkem spolykaly 70 milionů Kč) a školení Z pro začátečníky školí certifikované školy dle metodiky MŠMT, jejíž původní verze s manuály od EIITE byla naprostý zmetek. Vše samozřejmě záleží na lektorech, ale uchazeči musí absolvovat stupidní závěrečné testy, takže se ztrácí zbytečně čas a motivace.
Na cele koncepci ovsem nevidim jako nejvetsi tragedii dodavku pocitacu, ale to, ze NEEXISTUJE propojovaci infrastruktura pro vzdelavani a jedinym zpusobem, jak ji udelat, je likvidace IKI.
Tradičně se skutečně rozlišuje 1kB = 1000B, 1KB = 1024B. Dnes se navíc snaží prosadit nové značení 1KiB = 1024B v bláhové naději, že se tím výrobci disků odnaučí podvádět. :-)
Jinak na vaši otázku je těžká odpověď. Asi bych se snažil spíš je učit základní principy než kde na co kliknout a na jaké adrese co hledat. Stejně to bude za půl roku úplně jinak. Snažil bych se vyjít z toho, co je zajímá. Když tedy hry, tak ať se naučí najít si informace o nových hrách, návody, cheaty atd. Až budou hledat něco jiného (užitečnějšího?), bude se jim to hodit. Ale ono se to hezky povídá, hodně záleží na tom, jak moc dobrovolně tam ty děti chodí. Bohužel i v případě "dobrovolných" kroužků jsou tam děti mnohdy nahnány rodiči proti své vůli a mstí se pak na nebohém učiteli.
To je právě to nejdůležitější, aby se lidi neučili používat Google, ale učili se vyhledávat, aby se neučili pracovat s MS Wordem, ale učili se zpracovávat a formátovat text, atd. Tohle platí pro všechny, ať jim je devět nebo třicet devět.
Stručné, jasné, výstižné. Jen asi každý budeme mít svůj názor na to, co ta reakce vlastně vystihuje...
ja osobne neuznavam skolu pokud neni uzitecna..tj. to co se v ni naucim mi slouzi k zivotu ci provadeni me prace..
Otázkou ovšem zůstává, jestli je užitečnější naučit se řešit několik konkrétních úloh pomocí jednou konkrétní aplikace daného typu nebo naučit se obecným principům práce s daným typem aplikací. Osobně dávám přednost tomu druhému.
Užitečná je kromě jiného schopnost adaptace a vlastního výběru: proto lpění na Wordu a Excelu s argumentací typu "je to nejužívanější" je cestou do pekel. Vyvíjí se trh i aplikace samé a proto je důležitější pochopit principy. Vezměme si třeba tabulkové kalkulátory: v době, kdy byl na osmibitech populární SuperCalc, jsem používal a školil MS MultiPlan, bez problémů jsem pak zvládl Lotus 1-2-3 (a disketu s jeho, tuším, verzí 2.2 jsem měl v "záloze" ještě nedávno), používal jsem tabulkový kalkulátor v MS Works i PCpro602, jeden 16bitový na klíč pro zákazníka jsem i sám napsal s použitím VBX Formula One, používal jem několik verzí MS Excel, ale nejvíc se mi líbil jeden jednoduchý napsaný v Javě, který měl jen pár desítek kB. Ten pro základní výuku principu tabulkového kalkulátoru bohatě stačí :) Takže, co že je užitečné?!
Ale no tak... Víte co, když jsem nakousl ten tabulkový kalkulátor, zkuste si třeba earth connected spreadsheet 1.0 nebo WebSheet 1.0 nebo si najděte jiný a pak jistě na nějaké obecné zákonitosti přijdete :)
Thuringův stroj, jako pradědeček dnešních virtuálních počítačů, není vůbec špatný příklad při výuce informatiky. Ale spoustu věcí můžete svým žákům ukázat na virtuálním počítači s hypotetickým 5bitovým procesorem FJE5 s "RAM" se 1024 adresovatelnými 5bitovými slovy a virtuálním LCD displayem , případně emulátorem 8bitového počítače s procesorem Z80 a OS CP/M, který je napsaný v Javě.
Linux na desktopu je ale jen zboznym pranim tech, co jsou vice nez beznymi uzivateli. Pochopte to, ten system se na to svoji koncepci proste nehodi, stejne tak jako Windows nejsou idealni server.
Máte jistě pravdu, že neběžný uživatel může mít problémy s pochopením běžných uživatelů, na druhou stranu však o některých věcech ví o něco víc. Poněkolikáté již opakuji, že jsem po více než deset let uživatelem MS Windows od jejich verze 3.1 CZ. Pracoval jsem ale i s různými verzemi Mac OS a přiznám se, že jsem vždy Linux (a vůbec UNIXové systémy) sledoval donedávna poněkud s odstupem. Ale mám tu zkušebně nainstalován SuSE Linux 7.2 CZ a skutečně nevidím důvod, proč by nemohl sloužit pro běžnou práci běžného uživatele. Řeším teď malou síť pro malého podnikatele, kterému jeho dodavatel účetního software Linux doporučil, a sám má o něj zájem jako o levné škálovatelné řešení. To samé se týká škol: neznám pro ně levnější a spolehlivější řešení než K12LTSP. Se zbožným přáním to skutečně nemá co dělat.