Každý dobrý řidič má ždibek inteligence, musí umět přemyšlet za ostatní účastníky silničního provozu. Musí umět alespoň trochu předvídat apod. (Guru Huml by nám mohl poreferovat)
Tady řidič není žádný. Nebo mi chcete naznačit že v atomové elektrárně bude také stačit nějaký google operátor.
Trochu se to plete.... umět přemýšlet a ždibek inteligence není přímá úměra.
Teoreticky, pokud se provoz na veřejných komunikacích řídí "jasně" definovanými pravidly, nemusí myslet vůbec. Pouze upravuje svoje jednání podle jemu daných pravidel. A né podle toho co vymyslí za volantem.
Stav na silnici právě je špatný s mixu těch co se neřídí a těch co se řídí, pravidly. To "dávat pozor " na ostatní není žádný záměr, ale něco co operativně vyplývá z aktuálního stavu.
Dá se čekat že pokud na silnici by byly pouze robotické vozy. Bylo by to bezpečnější než kdyby to byla kombinace robotické vozy + klasické vozy.
Jinak jo rozhodně půjde operátory pro chemičku, atomovku... ....vlak, loď,letadlo nahradit automatem. Ony různé prohlídky, kontroly, školení, dohled nejsou nic jiného než analogie na clustery , redundanci diskových polí, kontrolních součtech atd...
Řekl bych nejen v metru
Při pořizovací ceně technologie , robotické vozy budou nasazovány nejdříve v nákladní dopravě, hromadné osobní dopravě . Někde v uprostřed hádám že bude taxy a jako až poslední budou osobní auta.
Takže myslím, že firmy které vyvíjí autonomní osobní auta z pohledu využitelnosti na trhu začínají z konce... Náklaďák bude důležitější než osobák.
Google nevyvíjí robotická auta kvůli tomu, aby je mohl přímo prodávat, takže by vydělával na robo-auto technologiích. O tom jim moc nejde. Google je firma, kterou živí internetový business. Co asi udělá cestou do práce řidič, který řídit nemusí? S velkou pravděpodobností vezme do ruky notebook/tablet/google_auto_palubní_systém a připojí se na internet. Výborná přiležitost vnutit mu nějakou tu reklamu. Když si to vynásobíte počtem aut každý den jezdícím, je to pro google opravdu hodně peněz. A to neuvažuju "advanced" funkce typu: Právě jedete kolem vaší oblíbené pizzerie XY (která platí provizi za reklamu), přejete si online objednat pizzu a zastavit u okénka pro výdej jídla? ANO/NE.
To chápem ale psal sem že požadavky a možnosti trhu budou jiné.
Motivace jsou jiné, auto které řídí samo = možnost ho pronajmout prodat i někomu kdo nemá řidičák. Auto řídí samo = nemusí platit řidiče .
U Google bych typoval spíš prodej pronajímání patentů . Přece jen těch reklam na prodeju pizzii je dost málo na to aby financovali i auto. Jen reklamní část a prodej dat od pasažérů to asi neudrží.
Google není charita a snaží se rozvíjet svůj business, už teď vlastní řadu patentů, ale nevydělává na nich a ani se o to (narozdíl od třeba Microsoftu) moc nesnaží. Struktura příjmů google je následující:
Google Websites 69%, Google Network Members’ Websites 21%, Other Revenues 10%.
Případné přijmy za patenty jsou schované v Other Revenues spolu se vším ostatním. Google vydělává prakticky jen na reklamě a troufám si tvrdit, že je to pro ně mnohem perspektivnější oblast než prodej patentových práv.
Jenže Google nesponzoroval ani přístroje Google Nexus nebo Chromebooky takže těžko bude sponzorovat něco 1000x krát dražšího.
Osobní vozy se opravdu na rozdíl od náklaďáku jen tak nezaplatí viz elektromobily. A autonomní vozy budou do budoucna vozy né s konvenčním spalovaním banzínu\nafty
To vše o čem jsou články jsou prototypy a technologické demonstrátory u kterých se nepočítá s ostrým nasazením. Jak už sem psal jinde, nepočítejte že tam do budoucna budou pedály, volant nebo joystick.
Ikdyž takový koncep a technologický demonstrátor Mercedes-Benz F 015 ještě volan i má.
Čím přesně se liší robotický náklaďák od robotického osobáku, pokud jde o aktuální stav vývoje? Leda tím, že ten náklaďák je těžší a testovat ho v reálném provozu by bylo rizikovější (a nákladnější), potřeba "číst" okolní provoz a adekvátně reagovat je u obou stejná. No a až se to odladí a schválí pro komerční nasazení, tak to Google prodá komukoliv, kdo si to bude moct dovolit.
Přičemž je tu zároveň otázka, co se vlastně schválí, osobáky jsou možná z hlediska potřeby na konci, ale přece jen pustit na silnice tunový robotický osobák je o trochu menší rozhodnutí než na ně pustit řádově těžší náklaďák či autobus.
Překážkou k hromadnému nasazení bude zcela jistě taky (nejen) náš buzerační aparát. Když se v rozpočtech obcí zcela normálně počítá s příjmem z pokut, představte si tu hrůzu, kdyby nešlo udělit pokutu, protože všechno budou řídit stroje, které nebudou bourat nebo páchat přestupky. Víte, kolik opicajtů by tím přišlo o zaměstnání? :)
Zrovna to otevírání dveří dělá také automat. A ten systém na C není nic moc, na A je schopnější – minimálně na Dejvické umí automatický obrat, tj. strojvedoucí vystoupí, odešle soupravu na obrat a přejde přes peron ke druhé koleji a tam si vyzvedne soupravu, která mezi tím udělala úvrať za stanicí. Původně se to zkoušelo až s dojezdem k perónu, ale tam byl problém s videodetekcí pádu osoby do kolejiště (každou chvíli planý poplach).
Strojvudci ty dvere oteviraji proto, aby se tam neukousali nudou. Jiny duvod to nema. Kolejiste je davno vyreseno, kuprikladu v Parizi je zcela automatickych (a bez obsluhy) linek nekolik, a kolejiste je normalne uzavrene. Vlak zastavuje s presnosti na 2cm pred dvermi a ty se otevrou soucasne s temi ve vlaku. Takze neexistuje zpusob, jak by se nekdo do kolejiste mohl vubec dostat.
Věta „původně se to zkoušelo až s dojezdem k perónu“ by mohla napovědět, že dnes souprava celá až k perónu nedojede, nebo-li zastaví na začátku a strojvedoucí tedy nastoupí dopředu. Takže podél peronu už soupravu veze on a „detekce“ pádu osob do kolejiště je na něm. Zároveň tedy nepřechází celý peron úhlopříčně, ale pouze na šířku. Je o tom třeba článek na Technetu z doby, kdy se to zkoušelo, obecně je popsán také na Wikipedii a jak se dospělo k současnému stavu je popsáno třeba v diskusi na Metrowebu.
Obávám se, že právě proto, že automatický řidič jedná striktně dle pravidel by se doprava při 100% nasazení automatů ve skutečnosti zastavila.
Jednoduchý příklad: Jednoho řidiče jedoucího cca 8-10 kmh pod dovolenou rychlostí bez překročení limitu prostě nepředjedete.
V praxi tohle 90% lidských řidičů poruší a doprava jde plynule dál.
A takových příkladů kdy je rozumné předpisy malinko porušit (kolikrát i ve prospěch bezpečnosti provozu ) je obrovské množství.
Za prvé, automatický řidič nejedná striktně podle pravidel. Zkoušeli to, ale zjistili, že pokud robotické auto striktně dodržuje rychlost, tvoří v provozu překážku a je to k neprospěchu věci. Takže robota upravili tak, aby rychlost mohl mírně překračovat.
Za druhé, při 100% nasazení automatů by se doprava nezastavila, naopak by byla mnohem plynulejší, a to i kdyby auta rychlost dodržovala. To, co způsobuje zácpy, totiž není rychlost, ale neplynulost provozu. Je dávno známo, že dopravním zácpám lze předcházet tak, že se sníží rychlost, tím pádem mají řidiči víc času reagovat a nejednají zbrkle, provoz je plynulejší a tím pádem zácpa nevznikne. Ve státech nikoli banánových se tímto způsobem se tímto způsobem řídí doprava, u nás je na to snad připraven Pražský okruh – ale nevím, jestli se to v dnešní době někdo odváží zapnout, když je zde stále uctíváno božstvo rychlé jízdy.
Nikolivek, je zde uctivano boztvo normalni jizdy, proto vsichni kaslou na tu svitici osmdesatku, ktera na tom prazskem okruhu je i klidne uprostred noci s nulovym provozem. A vubec nejlepsi je padesatka nebo tricitka na dalnici ... i takove vymozenosti v CR mame. Nejspis abychom nerusili vcelicky co kolem bzoukaji.
V zemich krale Miroslava jsou omezeni na mistech, kde se rychleji stejne jet neda. A tam kde se rychle da, zadna nejsou.